PŮVODNÍ PRÁCE Dávkování základní farmakoterapie a jeho vliv na prognózu pacientů hospitalizovaných pro srdeční selhání | 111 / Vnitř Lék. 2023;69(2):109-118 / VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz doporučené pacientovi v propouštěcí zprávě, a to (u lékových skupin, které nás speciálně zajímaly) včetně dávkování. Základní laboratorní screening byl proveden u všech pacientů jako součást jejich klinického managementu, a to v laboratořích Ústavu klinické biochemie a hematologie FN Plzeň. Všechny laboratorní me‑ tody jsou součástí systému pravidelné kontroly kvality, ke stanovení základních analytů, které nás zajímaly (tj. glykemie, lipidy, kreatinin a natriuretické peptidy) bylo použito komerčních kitů a chemikálií a vyšetření realizována na standardní analytické platformě (COBAS 8000, ROCHE Diagnostics, Basel, Švýcarsko). Vitální status pacientů byl ověřen v režii Ústavu zdravotnické in‑ formace a statistiky. Pokud pacient zemřel v období od propuštění z hospitalizace do 30. 12. 2020, zajímalo nás především datum úmrtí, a dále pak i deklarovaná primární příčina úmrtí, kterou jsme pak ještě dále prověřovali na základě dostupných informací, např. v našem in‑ formačním systému (jakkoliv tento údaj nakonec nebyl pro potřeby této analýzy použit). Zpracování dat Pro potřeby deskriptivní i mortalitní analýzy byly zjištěné údaje definovány a dichotomizovány takto: Podle hodnoty EF byli paci‑ enti rozděleni do tří obvyklých skupin, tj. ≤ 40 %, 41–50 % a ≥ 51 %. Primární etiologie CHSS byla odhadnuta tak, že všichni pacienti s anamnézou infarktu myokardu, koronární revaskularizace nebo angiograficky zjištěnou stenózou koronárního řečiště více než 50 % byli zařazeni do skupiny „Ischemická choroba srdeční (ICHS)“. Pokud byla v propouštěcí zprávě deklarována dilatační kardiomyopatie (KMP), valvulární choroba srdeční, post‑tachykardická KMP, pozá‑ nětlivá KMP či jiná zjevná příčina (alkohol, předchozí onkologická léčba…), byli tito pacienti zařazeni do skupiny „non‑ICHS“. Zbylí pacienti s hypertenzí a/nebo diabetem byli kategorizováni jako ICHS, zatímco ti bez těchto diagnóz jako „non‑ICHS“. Ostatní důležité komorbidity byly definovány následujícím způsobem: hypertenze, pokud tato diagnóza byla explicitně zmíněna v propouštěcí zprávě či anamnéze či pokud byli pacienti léčeni antihypertenzivy nad rámec těch užívaných v léčbě CHSS. Diabetes mellitus byl určen, pokud byl opět explicitně zmíněn v dokumentaci, pacient byl léčen antidiabetiky či vykazoval laboratorní známky této choroby (nejvyšší lačná glykemie během hospitalizace ≥ 7 či nejvyšší ne‑lačná ≥ 11,1 či Hba1c ≥ 52 mmol/mol). Hypercholesterolemie byla definována jako LDL‑cholesterol ≥ 1,8 mmol/l. Nejvyšší zaznamenaná hodnota kreatinu během hospitalizace byla použita pro kalkulaci glomeruální filtrace (eGFR) na základě rovnice CKD‑EPI 4 a pacienti rozděleni do tří skupin podle KDOQI (National Kidney Foundation’s Kidney Disease Outcomes Quality Initiative) gradingu, tj. > 60 ml/min, 30–59,9 ml/min a < 30 ml/min. Pro potřeby této analýzy rovněž kategorizovali přítomnost alespoň desetinásobně zvýšeného na‑ triuretického peptidu (tj. BNP ≥ 1000 nebo N‑terminální proBNP ≥ 3000 ng/l). Základní doporučená farmakoterapie při srdečním selhání (GDMT, „guidelines‑directed medical therapy“), tj. betablokátory (BB), blo‑ kátory systému renin‑angiotensin (RAS), antagonisté mineralokor‑ tikoidních receptorů (MRA), dále pak ještě statiny a furosemid, byla kategorizována do tří skupin podle svého dávkování (se zhruba ekvi‑ potentním účinkem); detaily jsou uvedeny v tabulce 1. Doporučená dávka furosemidu byla rovněž kategorizována do třech skupin: ≤ 40, > 40 a < 125 mg a ≥ 125 mg. Pro potřeby mortalitní analýzy jsme za expozici („exposure“) po‑ važovali příslušnost do výše definované skupiny podle dávkování. Jako výstup („outcome“) byly použity jednoroční a pětiletá mortalita z jakékoliv příčiny. U pacientů s jen částečnou dobou sledování byla použita cenzorovaná doba přežití. Statistická analýza dat byla realizována pomocí software STATISTICA 8 (StatSoft Inc, Tulsa, OK, USA) a STATA 8 (STATA Corp LP, College Station, TX, USA), přičemž použity byly jen konvenční statistické metody (detaily jsou uvedeny v příslušných sekcích výsledků). Realizována byla rovněž analýza nezbytné velikosti vzorku (power calculation), která prokázala, že náš soubor je z hlediska očekávané incidence primárních výstupů dostatečně veliký. Výsledky Celkem bylo v této analýze hodnoceno 4097 pacientů (průměrný věk 70,7 (± SD 10,3), 60,2 % mužů) iniciálně hospitalizovaných pro de‑ kompenzované srdeční selhání; medián doby hospitalizace činil 8 dní (IQR: 4–13). Základní parametry souboru jsou uvedeny v tabulce 2. Tab. 1. Použitá kategorizace dávkování* základní farmakoterapie Snížená dávka Standardní dávka Zvýšená dávka Betablokátory „s důkazem“ bisoprolol carvedilol metoprolol sukcinát nebivolol < 2,5 < 12,5 < 50 < 2,5 ≥ 2,5 & < 10 ≥ 12,5 & < 50 ≥ 50 & < 200 ≥ 2,5 & < 7,5 ≥ 10 ≥ 50 ≥ 200 ≥ 7,5 Betablokátory „bez důkazu“ acebutol atenolol betaxalol metoprolol tartarát < 200 < 50 < 15 < 50 ≥ 200 & < 400 ≥ 50 & < 100 ≥ 15 & < 20 ≥ 50 & < 200 ≥ 400 ≥ 100 ≥ 20 ≥ 200 Inhibitory systému renin-angiotensin-aldosteron cilazapril enalapril fosinopril imidapril lisinopril perindopril quinalapril ramipril trandolapril candesartan irbesartan losartan telmisartan < 2,5 < 10 < 10 < 5 < 20 < 5 < 10 < 5 < 2 < 16 < 150 < 50 < 40 ≥ 2,5 & < 5 ≥ 10 & < 20 ≥ 10 & < 40 ≥ 5 & < 10 ≥ 20 & < 35 ≥ 5 & < 10 ≥ 10 & < 20 ≥ 5 & < 10 ≥ 2 & < 4 ≥ 16 & < 32 ≥ 150 & < 300 ≥ 50 & < 100 ≥ 40 & < 80 ≥ 5 ≥ 20 ≥ 40 ≥ 10 ≥ 35 ≥ 10 ≥ 20 ≥ 10 ≥ 4 ≥ 32 ≥ 300 ≥ 100 ≥ 80 Antagonisté mineralokortikoidních receptorů eplerenon spironolakton < 25 < 25 ≥ 25 & < 50 ≥ 25 & < 50 ≥ 50 ≥ 50 Statiny atorvastatin fluvastatin lovastatin rosuvastatin simvastatin < 20 < 80 < 40 < 10 < 40 ≥ 20 & < 40 ≥ 80 ≥ 40 & < 80 ≥ 10 & < 40 ≥ 40 & < 80 ≥ 40 — ≥ 80 ≥ 40 ≥ 80 * celková denní dávka příslušného farmaka v mg
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=