PŮVODNÍ PRÁCE Dávkování základní farmakoterapie a jeho vliv na prognózu pacientů hospitalizovaných pro srdeční selhání 114 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék. 2023;69(2):109-118 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz a prognózou jsme potvrdili pouze u furosemidu, kde byla zjištěna inverzní asociace mezi doporučenou dávkou a pětiletou mortalitou. Významně vyšší riziko úmrtí po roce či 5 letech vykazovali po plné adjustaci dále pacienti zcela bez léčby RAS blokátorem nebo užívající pouze redukovanou dávku. Pro ostatní lékové skupiny nebyl vztah mezi dávkováním a prognózou u pacientů s CHSS přesvědčivý. Diskuze V naší analýze jsme se pokusili analyzovat, nakolik doporučená farmakologie v době propuštění z hospitalizace pro kardiální dekom‑ penzace odpovídá současným terapeutickým standardům u CHSS (2). Až 77,5 % pacientů mělo v době propuštění z hospitalizace doporučený BB (ale jen u 60,8 % to byl BB s důkazem u CHSS, tj. bisoprolol, carve‑ dilol, metoprolol sukcinát nebo nebivolol), 79 % blokátor RAS a 45,3 % MRA. Máme například možnost tento výsledek porovnat s poměrně rozsáhlým registrem (organizovaným ESC) více než 12 400 pacientů s CHSS z 211 evropských center (5). Preskripce základní farmakoterapie v době propuštění z hospitalizace činila v tomto registru 71,87 % pro BB („s důkazem“), 77,0 % pro blokátory RAS a 55,3 % pro MRA. Asi první markantní rozdíl je v preskripci BB a jde bezpochyby na vrub faktu, že takřka 17 % pacientů obdrželo v době propuštění doporučení užívat BB, který nemá důkaz (a tudíž ani registrovanou indikaci) u srdečního selhání. Pro korektnost je nutno konstatovat, že v naší studii jsme nena‑ lezli žádný rozdíl v prognóze pacientů, ať již byli léčeni BB „s důkazem“, či bez něj (hazard risk ratio pro léčbu BB „bez důkazu“ a pětiletou mortalitu činilo v našem souboru 0,88 (0,73–1,05), oproti léčbě BB „s důkazem“). Na druhé straně náležitě designované intervenční studie (což ta naše není) léčbu libovolným BB u srdečního selhání nepodporují. Především Tab. 3. Dávkování základní farmakoterapie v některých speciálních podskupinách [%] Bez léčby Snížená dávka Standardní dávka Zvýšená dávka P* Furosemid ICHS Non‑ICHS Ejekční frakce ≤ 40 % Ejekční frakce 41–50 % Ejekční frakce ≥ 51 % eGFR ≥ 60 ml/min eGFR 30–59,9 ml/min eGFR < 30 ml/min 13,2 13,3 12,9 15,0 13,0 14,4 8,8 9,0 40,6 44,9 43,3 42,6 40,5 47,2 43,9 32,0 38,5 34,4 36,0 35,5 38,7 34,8 40,8 40,8 7,7 7,4 7,8 6,9 7,8 3,6 6,5 18,2 0,498 0,541 < 0,0001 Betablokátory ICHS Non‑ICHS Ejekční frakce ≤ 40 % Ejekční frakce 41–50 % Ejekční frakce ≥ 51 % eGFR ≥ 60 ml/min eGFR 30–59,9 ml/min eGFR < 30 ml/min 22,8 22,2 16,8 26,1 27,8 20,3 21,6 27,7 19,5 18,4 22,3 14,1 17,0 19,3 18,5 18,8 48,2 45,7 50,3 47,1 42,9 49,9 47,4 42,2 9,5 13,7 10,6 12,7 12,3 10,5 12,5 11,3 < 0,0001 < 0,0001 < 0,0001 Inhibitory systému renin‑angiotensin‑aldosteron ICHS Non‑ICHS Ejekční frakce ≤ 40 % Ejekční frakce 41–50 % Ejekční frakce ≥ 51 % eGFR ≥ 60 ml/min eGFR 30–59,9 ml/min eGFR < 30 ml/min 19,5 23,1 19,2 21,0 22,8 19,0 19,4 30,4 23,4 23,5 29,9 18,6 16,1 28,0 23,4 17,3 31,9 31,5 30,9 31,8 32,6 31,2 32,7 26,6 25,2 21,9 20,0 28,6 28,5 21,8 24,5 25,7 0,002 0,027 0,172 Antagonisté mineralokortikoidních receptorů ICHS Non‑ICHS Ejekční frakce ≤ 40 % Ejekční frakce 41–50 % Ejekční frakce ≥ 51 % eGFR ≥ 60 ml/min eGFR 30–59,9 ml/min eGFR < 30 ml/min 54,8 54,5 44,6 65,1 65,2 51,3 50,1 67,2 2,6 2,6 3,5 1,4 1,9 3,1 2,4 2,0 30,7 31,8 38,6 23,1 23,4 32,6 34,1 22,4 11,9 11,1 13,3 10,4 9,5 13,0 13,4 8,4 0,954 < 0,0001 < 0,0001 Statiny ICHS Non‑ICHS Ejekční frakce ≤ 40 % Ejekční frakce 41–50 % Ejekční frakce ≥ 51 % eGFR ≥ 60 ml/min eGFR 30–59,9 ml/min eGFR < 30 ml/min 42,8 51,7 47,4 55,2 58,9 55,1 51,8 54,4 10,1 7,4 9,5 8,7 10,9 8,0 11,3 8,9 27,2 25,2 24,4 24,8 20,4 20,4 23,7 22,4 19,9 15,7 18,7 11,3 9,8 16,5 13,2 14,3 < 0,0001 < 0,0001 0,311 *rozdíl v proporci dávkování mezi podskupinami (adjustováno na věk a pohlaví)
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=