HLAVNÍ TÉMA Multimorbidní nemocný v intenzivní péči 172 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék. 2023;69(3):166-172 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz Delirium Delirium je velmi častou komplikací multimorbidních pacientů a významně negativně ovlivňuje morbiditu i mortalitu. Opatření smě‑ řující k prevenci deliria zahrnují minimalizaci analgosedace, preferenci nebenzodiazepinových sedativ (propofol, dexmedetomidin), adekvátní kontrolu bolesti („analgesia first and sedation free strategy“), časnou mobilizaci, frekventní reorientaci, dostatečný spánek, minimalizaci hluku, přítomnost rodiny, omezení restriktivních a invazivních procedur. Multimorbidní pacient po propuštění z intenzivní péče Překladem pacienta na standardní oddělení aktivní prevence a čas‑ ná identifikace komplikací nekončí. Naopak mnoho komplikací se vyskytuje právě během několika prvních dní po překladu. Nejčastějšími jsou nozokomiální infekce (pozor na všechny vstupy – katetry), delirium, arytmie, srdeční selhání, hypoventilace. Zejména multimorbidní pacient z intenzivní péče je ohrožen důsledky polyneuromyopatie kriticky ne‑ mocných s imobilizací, dekubity, hypoventilací, poruchami polykání (rizi‑ ko aspirace). Nejen z tohoto pohledu by jako mezistupeň („step down“) byla vhodná intermediární péče (jednotky/lůžka intermediární péče). Velkou pozornost zasluhuje pokračující výživa a aktivní rehabilitace. Závěr Multimorbidní pacienti tvoří v současné době majoritu populace kriticky nemocných a jejich počty budou i nadále růst. V intenzivní péči se tak stále více prolíná problematika akutní deteriorace zdravotního stavu či dokonce vitálních funkcí s chronickými onemocněními a or‑ gánovými dysfunkcemi. S ohledem na obrovskou heterogenitu této populace je zřejmě správnou cestou intenzivní péči o tyto nemocné přísně individualizovat (pacient‑centred care, QoL‑centred care) a využít možnosti prediktivního a prognostického „enrichmentu“ a multiobo‑ rové spolupráce. LITERATURA 1. Simpson A, Puxty K, McLoone P, et al. Comorbidity and survival after admission to the intensive care unit: A population‑based study of 41,230 patients. J Intensive Care Soc. 2021;22(2):143-51. 2. Beil M, Flaatten H, Guidet B, et al. The management of multi‑morbidity in elderly pati‑ ents: Ready yet for precision medicine in intensive care? Crit Care. 2021;25(1):330. 3. Skou ST, Mair FS, Fortin M, et al. Multimorbidity. Nat Rev Dis Prim. 2022;8(1):48. 4. Nguyen H, Manolova G, Daskalopoulou C, et al. Prevalence of multimorbidity in com‑ munity settings: A systematic review and meta‑analysis of observational studies. J comor‑ bidity. 2019;9:2235042X19870934. 5. Danai PA, Moss M, Mannino DM, et al. The epidemiology of sepsis in patients with ma‑ lignancy. Chest. 2006;129(6):1432-40. 6. Hodgin KE, Moss M. The epidemiology of sepsis. Curr Pharm Des. 2008;14(19):1833-9. 7. Shappell C, Rhee C, Klompas M. Update on Sepsis Epidemiology in the Era of COVID-19. Semin Respir Crit Care Med. 2023;44(1):173-84. 8. Miller PE, Thomas A, Breen TJ, et al. Prevalence of Noncardiac Multimorbidity in Pati‑ ents Admitted to Two Cardiac Intensive Care Units and Their Association with Mortality. Am J Med. 2021;134(5):653-661.e5. 9. The Academy of Medical Sciences. Multi‑morbidity: a priority for global health rese‑ arch. 2018. https://acmedsci.ac.uk/fledownload/82222 577. 10. Min H, Avramovic S, Wojtusiak J, et al. A Comprehensive Multimorbidity Index for Pre‑ dicting Mortality in Intensive Care Unit Patients. J Palliat Med. 2017;20(1):35-41. 11. Guidet B, de Lange DW, Boumendil A, et al. The contribution of frailty, cognition, acti‑ vity of daily life and comorbidities on outcome in acutely admitted patients over 80 years in European ICUs: the VIP2 study. Intensive Care Med. 2020;46(1):57-69. 12. Nielsen AB, Thorsen‑Meyer H‑C, Belling K, et al. Survival prediction in intensive‑care units based on aggregation of long‑term disease history and acute physiology: a retro‑ spective study of the Danish National Patient Registry and electronic patient records. Lan‑ cet Digit Heal. 2019;1(2):e78-89. 13. Paratz J, Thomas P, Adsett J. Re‑admission to intensive care: identification of risk factors. Physiother Res Int J Res Clin Phys Ther. 2005;10(3):154-63. 14. Ho KM, Dobb GJ, Lee KY, et al. The effect of comorbidities on risk of intensive care readmission during the same hospitalization: a linked data cohort study. J Crit Care. 2009;24(1):101-7. 15. Clerencia‑Sierra M, Calderón‑Larrañaga A, Martínez‑Velilla N, et al. Multimorbidity Patterns in Hospitalized Older Patients: Associations among Chronic Diseases and Geri‑ atric Syndromes. PLoS One. 2015;10(7):e0132909. 16. Damluji AA, Forman DE, van Diepen S, et al. Older Adults in the Cardiac Intensive Care Unit: Factoring Geriatric Syndromes in the Management, Prognosis, and Process of Care: A Scientific Statement From the American Heart Association. Circulation. 2020;141(2):e6-32. 17. St Sauver JL, Boyd CM, Grossardt BR, et al. Risk of developing multimorbidity across all ages in an historical cohort study: differences by sex and ethnicity. BMJ Open. 2015;5(2):e006413. 18. Pepper DJ, Demirkale CY, Sun J, et al. Does Obesity Protect Against Death in Sepsis? A Retrospective Cohort Study of 55,038 Adult Patients. Crit Care Med. 2019;47(5):643-50. 19. Karvunidis T, Lysak D, Matejovic M. Dospely onkologicky nemocny v intenzivni peci. Je jiz cas rici „ano, zvazime to“ nez rikat „ne“?! Anesteziol a Intenziv Med [Internet]. 2017;28(6):346-53. 20. Forman DE, Maurer MS, Boyd C, et al. Multimorbidity in Older Adults With Cardiovas‑ cular Disease. J Am Coll Cardiol. 2018;71(19):2149-61. 21. Kivelitz L, Schäfer J, Kanat M, et al. Patient‑Centeredness in Older Adults With Multi‑ morbidity: Results of an Online Expert Delphi Study. Gerontologist. 2021;61(7):1008-18. 22. McNelly AS, Flower L, Stephens TJ, et al. Attitudes of multimorbid patients to survi‑ ving future acute illness and subsequent functional disability: A systematic review. medR‑ xiv [Internet]. 2020;1. 23. Wald R, Beaubien‑Souligny W, et al. Delivering optimal renal replacement therapy to critically ill patients with acute kidney injury. Intensive Care Med. 2022;48(10):1368-81. 24. Boyer N, Horne K, Selby NM, et al. Renal medicine in the intensive care unit: a narrati‑ ve review. Anaesthesia. 2023; 11; doi:10.1111/anae.15964. 25. Singer P, Blaser AR, Berger MM, et al. ESPEN guideline on clinical nutrition in the inten‑ sive care unit. Clin Nutr. 2019;38(1):48-79. 26. Compher C, Bingham AL, McCall M, et al. Guidelines for the provision of nutrition sup‑ port therapy in the adult critically ill patient: The American Society for Parenteral and En‑ teral Nutrition. JPEN J Parenter Enteral Nutr. 2022;46(1):12-41. 27. Joshi N, Caputo GM, Weitekamp MR, et al. Infections in patients with diabetes melli‑ tus. N Engl J Med. 1999;341(25):1906-12. 28. Graham BB, Keniston A, Gajic O, et al. Diabetes mellitus does not adversely affect out‑ comes from a critical illness. Crit Care Med. 2010;38(1):16-24. 29. Stegenga ME, Vincent J‑L, Vail GM, et al. Diabetes does not alter mortality or hemostatic and inflammatory responses in patients with severe sepsis. Crit Care Med. 2010;38(2):539-45. 30. Vincent J‑L, Preiser J‑C, Sprung CL, et al. Insulin‑treated diabetes is not associated with increased mortality in critically ill patients. Crit Care. 2010;14(1):R12. 31. Michalia M, Kompoti M, Koutsikou A, et al. Diabetes mellitus is an independent risk factor for ICU‑acquired bloodstream infections. Intensive Care Med. 2009;35(3):448-54. 32. Freire AX, Bridges L, Umpierrez GE, et al. Admission hyperglycemia and other risk factors as predictors of hospital mortality in a medical ICU population. Chest. 2005;128(5):3109-16. 33. Whitcomb BW, Pradhan EK, Pittas AG, et al. Impact of admission hyperglycemia on hos‑ pital mortality in various intensive care unit populations. Crit Care Med. 2005;33(12):2772-7. 34. Esper AM, Moss M, Martin GS. The effect of diabetes mellitus on organ dysfunction with sepsis: an epidemiological study. Crit Care. 2009;13(1):R18. 35. Ali NA, O’Brien JMJ, Dungan K, et al. Glucose variability and mortality in patients with sepsis. Crit Care Med. 2008;36(8):2316-21. 36. Krinsley JS. Glycemic variability and mortality in critically ill patients: the impact of dia‑ betes. J Diabetes Sci Technol. 2009;3(6):1292-301. 37. Hermanides J, Vriesendorp TM, Bosman RJ, et al. Glucose variability is associated with intensive care unit mortality. Crit Care Med. 2010;38(3):838-42. 38. Boord JB, Graber AL, Christman JW, et al. Practical management of diabetes in critica‑ lly ill patients. Am J Respir Crit Care Med. 2001;164(10 Pt 1):1763-7. 39. Anderson MR, Shashaty MG. Impact of Obesity in Critical Illness. Chest. 2021;160(6):2135-45. Další literatura u autora a na www.casopisvnitrnilekarstvi.cz
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=