| 337 / Vnitř Lék. 2023;69(5):335-338 / VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz ADVERTORIAL Finerenon: další možnost léčby u pacientů s chronickým onemocněním ledvin a diabetem 2. typu mortality. Výsledek byl nezávislý na vstupní úrovní UACR, eGFR a na léčbě GLP-1 nebo SGLT2 inhibitory. Kompozitní renální cíl se vyskytl u 360 (5,5 %) pacientů užívajících finerenon a 465 (7,1 %) pacientů, kteří dostávali placebo. Riziko výskytu tohoto výsledku bylo relativně o 23 % nižší u finerenonu než u placeba (HR 0,77; 95% CI 0,67–0,88, p = 0,0002). Výskyt všech složek kompozitního renálního cíle byl významně nižší u finerenonu než u placeba, kromě úmrtí z renálních příčin, ke kterému došlo zřídka na to, aby bylo možné provést mezi skupinami validní porovnání. Pokud jde o bezpečností, výsledky byly mezi léčebnými rameny obecně podobné. Finerenon měl mírný vliv na hladinu draslíku v séru, s největším nárustem po 1. měsíci léčby (9). Hyperkalemie byla sice častější u finerenonu (14,0 %) než u placeba (6,9 %), ale trvalé přerušení léčby v důsledku hyperkalemie nebylo časté (1,7 % ve skupině s finerenonem proti 0,6 % ve skupině s placebem). Souhrnná analýza FIDELITY ukazuje, že u diabetiků 2. typu finerenon ve srovnání s placebem snížil nad rámec standardní farmakoterapie riziko kardiovaskulárních komplikací a progrese onemocnění ledvin v celém spektru CKD. Kardiovaskulární a renální přínos léčiva byl konzistentní napříč kategoriemi eGFR a UACR, což naznačuje uplatnění finerenonu již v časných stadiích onemocnění ledvin u pacientů s diabetem 2. typu. Dávkování Doporučená cílová dávka je 20 mg finerenonu, jednou denně, per os. Při zahájení léčby je třeba stanovit aktuální hodnotu odhadované glomerulární filtrace (eGFR) a kalemie. Podávání finerenonu je možné zahájit při koncentraci sérového draslíku ≤ 4,8 mmol/l. Při hodnotách kalemie mezi 4,8 a 5,0 mmol/l lze zvážit zahájení léčby při dalším sledování kalemie během prvních 4 týdnů. Nad tuto hodnotu již léčba nemá být zahajována. Pokud jde o renální funkce, při hodnotě eGFR ≥ 60 ml/min/1,73 m2 se léčba zahajuje dávkou 20 mg jedenkrát denně. Při hodnotách < 60 ml/min/1.73 m2 volíme zahajovací dávku 10 mg jedenkrát denně. Při eGFR < 25 ml/ min/1,73 m2 není doporučeno léčbu zahajovat. Po prvních 4 týdnech léčby je třeba znovu stanovit kalemii a eGFR k rozhodnutí, zda lze v léčbě pokračovat, respektive zda je možné dávku zvýšit na 20 mg. Pokračování léčby je možné při eGFR ≥ 15 ml/min/1,73 m2 a při kalemiii ≤ 5,5 mmol/l. Pokud je hladina kalemie ≤ 4,8 mmol/l, zvyšuje se nebo ponechává na dávce 20 mg. Pokud je hladina sérového draslíku mezi 4,8 a 5,5 mmol/l, ponechává se zahajovací dávka. Je‑li nutné přerušit podávání pro vysokou kalemii (>5,5 mmol/l), může se začít znovu po jejím poklesu ≤ 5,0 mmol/l dávkou 10 mg jednou denně (11). Nežádoucí účinky Nejčastěji hlášeným nežádoucím účinkem finerenonu, který je závislý na dávce, byla hyperkalemie, která však byla mírná. V klinických studiích se vyskytovala u 14 % léčených finerenonem. Další časté poruchy iontové rovnováhy byly hyponatremie a hyperurikemie. Na dávce závislé a reverzibilní byly i hypotenze a pokles glomerulární filtrace. Méně častý byl pokles sérového hemoglobinu a hematokritu a anemie. Vyskytnout se mohou i alergické reakce. Finerenon má absenci antiandrogenních nežádoucích účinků, jako jsou gynekomastie nebo erektilní dysfunkce u mužů a poruchy menstruačního cyklu či bolestivost prsů u žen. Z interakcí je nejvýznamnější potenciace hyperkalemizujícího účinku finerenonu jinými léky. Není vhodné současné užívání jiných antagonistů aldosteronu (spironolaktonu nebo eplerenonu), nedoporučuje se ani kombinace s klasickými kalium šetřícími diuretiky (amilorid, triamteren). Současné podávání silných inhibitorů cytochromu P450 je přímo kontraindikováno. Nejčastěji v úvahu připadají klaritromycin, itrakonazol a ritonavir. Stejně tak se nedoporučuje užívat grapefruitovou šťávu (11). Přípravek Kerendia (finerenon) má od 1. 9. 2023 stanovenou úhradu. Jaká jsou indikační omezení úhrady přípravku (Obr. 3)? Finerenon se sledoval v rámci rozsáhlého klinického programu s CKD a DM 2. typu 1-8 N=1513 N=1715 N=4401 N=7437 N=5734 N=4304 N=6000 0 2000 4000 6000 8000 10000 12000 14000 RENAAL (losartan) IDNT (irbesartan) CREDENCE (kanagliflozin) FIGARO + FIDELIO (finerenon) DAPA-CKD (dapagliflozin) EMPA-kidney (empagliflozin) Pacienti 1 2 3 4,5 Pacienti s CKD a DM2 Pacienti s CKD ± DM2 6,7 8 Vzhledem k rozdílným vstupním charakteristikám pacientů není možné porovnávat výsledky jednotlivých studií. CKD, chronické onemocnění ledvin; DM2, diabetes mellitus 2. typu 1. Brenner B, a kol. N Engl J Med 2001;345:861–869; 2. Lewis EJ, a kol. N Engl J Med 2001;345:851–860; 3. Perkovic V, a kol. N Engl J Med 2019;380:2295–2306; 4. Bakris GL, a kol. Am J Nephrol 2019;50:333–344; 5. Ruilope LM, a kol. Am J Nephrol 2019;50:345–356; 6. Heerspink HJL, a kol. Nephrol Dialy Transplant 2020;35:274–282; 7. AstraZeneca https://clinicaltrials.gov/ct2/show/NCT03036150 [Datum náhledu: 24.června 2020]; 8. Boehringer Ingelheim, https://clinicaltrials.gov/ct2/show/NCT03594110 [Datum náhledu: 24. června 2020] Klinické studie FIDELIO-DKD a FIGARO-DKD společnězahrnuly dostatečné množství pacientůna to, aby bylo možné rozsáhlé sledování účinku finerenonu na ledviny a KV výsledky v rámci celého spektra závažnosti CKD a DM24,5 Obr. 2. Finerenon se sledoval v rámci rozsáhlého klinického programu s CKD a DM 2. typu (1–8)
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=