| 395 / Vnitř Lék. 2023;69(6):394-396 / VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz DOBRÁ RADA Subklinická hypotyreóza du, svalová slabost, zhoršení kognice a zácpa (1, 4). Nicméně je nutno podotknout, že z těchto studií také vyplývá, že léčba levothyroxinem povětšinou nevede k ústupu či zmírnění těchto příznaků (5). Potencionální rizika V porovnání s klinicky vyjádřenou hypotyreózou jsou rizika spojená s tou subklinickou podstatně menší. Na základě provedených studií nebyl prokázán vliv subklinické hypotyreózy na renální funkce, kostní denzitu, paměť či kognitivní funkce (6–8). Jinak je tomu u kardiovaskulárního systému, kde dostupná data naznačují signifikantní vliv na riziko rozvoje závažné kardiovaskulární příhody (srdeční selhání, ischemická choroba srdeční, mozkové příhody…) (9–11), zejména u mladších pacientů s TSH > 10 mIU/l, v menší míře také u pacientů s TSH > 7 mIU/l. Pacienti mladší 65 let s preexistujícím kardiovaskulárním onemocněním tak mohou benefitovat z léčby levothyroxinem. Dalším možným rizikem je progrese do klinicky vyjádřené hypotyreózy. Ta je častější při pozitivitě protilátek proti tyreoperoxidáze a proti tyreoglobulinu (ATPO, ATG), u pacientů s TSH > 7 mIU/l a u těch po parciální tyreoidektomii (2). Perzistentní subklinická hypotyreóza Věk < 65 Věk < 65 Věk < 85 TSH > 10 mlU/I TSH > 7–9,9 mlU/I TSH < 4,5–6,9 mlU/l Léčba jen při symptomech Léčba doporučena Léčba doporučena observace observace Léčba jen při symptomech Věk > 65 Věk > 65 Věk > 85 Obr. 1. Managment subklinické hypotyreózy
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=