HLAVNÍ TÉMA Jak přistupovat k arteriální hypertenzi u mladistvých a mladých dospělých? 128 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék. 2024;70(2):126-130 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz diagnózy hypertenze, horší dlouhodobou perzistenci k léčbě a horší kontrolu hypertenze (Obr. 3) (7). Na rozdíl od starších hypertoniků je diastolický TK lepším prediktorem úmrtnosti než systolický TK, nejnižší riziko nese mírná izolovaná systolická hypertenze (8, 9). Kromě klasických rizikových faktorů hypertenze je na místě zvážit i „novodobé“ rizikové faktory vzniku hypertenze u mladých osob (Tab. 2). U mladších osob je také oproti starším pacientům častější výskyt sekundární hypertenze (nejčastěji onemocnění ledvin a primární hyperaldosteronismus), proto je na místě zvážit vyšetření k jejímu vyloučení (10). Vhodná vyšetření u mladých hypertoniků Měření TK ve zdravotnickém zařízení je základem. Vzhledem k poddiagnostikovanosti hypertenze u mladších osob je nutné měřit TK opakovaně při různých příležitostech (preventivní kontroly, návštěva lékaře z jiných důvodů). Dosud chybí kvalitní data o dostatečné přesnosti bezmanžetových metod měření TK (chytré hodinky, náramky, měření TK za pomoci mobilního telefonu, atd…), proto je nelze doporučit jako diagnostický nástroj, či podle takto naměřených hodnot upravovat léčbu. Out-of-office měření TK (měření TK mimo zdravotnické zařízení, tedy 24hodinová monitorace nebo domácí měření TK) – jeho doplnění je výhodné vzhledem k častějšímu výskytu hypertenze bílého pláště a maskované hypertenze. Při zjištění vyšších hodnot TK v ordinaci je doplnění out-of-office metod měření TK vhodné k vyloučení efektu bílého pláště (u léčených pacientů) a hypertenze bílého pláště (u neléčených osob). Maskovaná hypertenze je naopak stav, kdy je TK normální, pokud je měřen ve zdravotnickém zařízení, avšak zvýšený v domácím prostředí. Tento typ hypertenze s sebou nese srovnatelné riziko jako setrvalá hypertenze 1. stupně. Anamnéza – rodinný výskyt hypertenze a KV komplikací, přítomnost diabetu, onemocnění ledvin, endokrinopatie, užívání léků a drog s možným efektem na TK, hormonální antikoncepce. Laboratorní vyšetření – běžné zhodnocení glykemie, lipidogramu, renálních funkcí a mineralogramu. Doplnění dalších vyšetření při podezření na sekundární hypertenzi. Tu bychom měli vyloučit v případě výskytu hypokalemie, ať už spontánní, či indukované diuretiky, poruše ledvinných funkcí a přítomnosti albuminurie či proteinurie, při výskytu patologického močového sedimentu a při klinických známkách rozvinuté endokrinopatie a zároveň přítomné hypertenze. Mezi indikovaná vyšetření patří sonografie (CT) ledvin a ledvinných tepen, stanovení poměru aldosteron/renin, stanovení metanefrinů a normetanefrinů). Další specializovaná vyšetření patří do rukou specialisty. Úprava životního stylu Monoterapie v nízké dávce Kombinační léčba v nízkých dávkách 1. Blokátory RAS 2. Dihydropyridinové BKK 3. Diuretika Monoterapie v plné dávce změna antihypertenziva HT 2. stupně Sekundární hypertenze Známky poškození cílových orgánů bez efektu bez efektu bez efektu nežádoucí účinky Kombinační léčba v plných dávkách Obr. 2. Management hypertenze u mladistvých Juvenilní hypertenze Věk < 35 let Hlavní rizikový faktor obezita Diastolický TK – vyšší prediktivní hodnota Izolovaný systolický HT nejnižší KV riziko Maskovaná HT je relativně častější doplň out-of-office měření TK Nižší znalost diagnózy HT Horší dlouhodobá perzistence k léčbě Horší kontrola HT Sekundární HT relativně častější Vhodné vyšetření u všech osob s klinickými známkami nebo nepříznivým metabolickým profilem Obr. 3. Specifika juvenilní hypertenze Tab. 2. Možné rizikové faktory pro vznik hypertenze u mladých jedinců Sedavý životní styl (nadměrné množství času strávené s mobilním telefonem, tabletem a u počítače) Vysoký příjem soli Častá konzumace „junk food“ Častá konzumace energetických nápojů Anabolika Drogy (především se stimulujícím a vazokonstrikčním efektem) Omezená doba spánku
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=