Vyhodnocení volemie a optimalizace tekutinové terapie na urgentním příjmu: Je dolní dutá žíla spolehlivým ukazatelem? 258 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék. 2024;70(4):255-259 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz VE ZKRATCE Závěr Je tedy na místě opustit sonografické zobrazení rozměru dolní duté žíly jako součásti základního zhodnocení akutně nemocného pacienta? Jistě ne. Je ale nutné ho zasadit do kontextu anamnézy, klinického obrazu a komplexního sonografického vyšetření. Samotný diametr žíly neříká o volemii a predikci reakce pacienta na tekutinový bolus prakticky nic, pokud se nepohybuje v extrémních hodnotách. Představuje ale důležitý dílek celkové skládačky hemodynamického stavu. Tekutinová reaktivita je v zásadě stav, kdy podání tekutin vede k navýšení stressed-volume a tedy Pmsf jakožto hlavní síly žilního návratu, naopak centrální žilní tlak (respektive tlak v pravé síni) zůstává při správné funkci pravostranných oddílů neměnný. Narůstání velikosti dolní duté žíly s vymizením respirační variability je varovnou známkou počínající venózní kongesce a hrozícího tekutinové přetížení. Zjednodušený postup implementace zobrazení dolní duté žíly do úvodního zhodnocení tekutinového stavu ukazuje schéma 2. PROHLÁŠENÍ AUTORŮ: Prohlášení o původnosti: Publikace byla zpracována s využitím uvedené literatury a nebyla publikována ani zaslána k recenznímu řízení do jiného média. Střet zájmů: Žádný. Financování: Ne. Registrace v databázích: N/A Projednání etickou komisí: N/A LITERATURA 1. Monnet X, Teboul J-L. Assessment of fluid responsiveness: recent advances. Curr Opin Crit Care. 2018;24(3):190-5. DOI: http://dx.doi.org/10.1097/mcc.0000000000000501. 2. Ansari BM, Zochios V, Falter F, et al. Physiological controversies and methods used to determine fluid responsiveness: a qualitative systematic review. Anaesthesia. 2016;71(1):94– 105. DOI: http://dx.doi.org/10.1111/anae.13246. 3. Malbrain MLNG, Marik PE, Witters I et al. Fluid overload, de-resuscitation, and outcomes in critically ill or injured patients: a systematic review with suggestions for clinical practice. Anaesthesiol Intensive Ther. 2014;46(5):361-80. DOI: http://dx.doi.org/10.5603/ait.2014.0060. 4. Vincent J-L, Sakr Y, Sprung CL, et al. Sepsis in European intensive care units: Results of the SOAP study. Crit Care Med. 2006;34(2):344-53. DOI: http://dx.doi.org/10.1097/01. ccm.0000194725.48928.3a 5. Kattan E, Castro R, Miralles-Aguiar F, et al. The emerging concept of fluid tolerance: A position paper. J Crit Care. 2022;71(154070):154070. DOI: http://dx.doi.org/10.1016/j. jcrc.2022.154070. 6. Magder S. Volume and its relationship to cardiac output and venous return. Crit Care. 2016;20(1). Available from DOI: http://dx.doi.org/10.1186/s13054-016-1438-7. 7. Repessé X, Charron C, Fink J et al. Value and determinants of the mean systemic filling pressure in critically ill patients. Am J Physiol Heart Circ Physiol. 2015;309(5):H1003-7. Available from DOI: http://dx.doi.org/10.1152/ajpheart.00413.2015. 8. Tansey EA, Montgomery LEA, Quinn JG, et al. Understanding basic vein physiology and venous blood pressure through simple physical assessments. Adv Physiol Educ. 2019;43(3):423-9. Available from: http://dx.doi.org/10.1152/advan.00182.2018 9. Marik PE, Cavallazzi R. Does the central venous pressure predict fluid responsiveness? An updated meta-analysis and a plea for some common sense. Crit Care Med. 2013;41(7):177481. DOI: http://dx.doi.org/10.1097/ccm.0b013e31828a25fd. 10. Corl K, Napoli AM, Gardiner F. Bedside sonographic measurement of the inferior vena cava caval index is a poor predictor of fluid responsiveness in emergency department patients. Emerg Med Australas. 2012;24(5):534-9. DOI: http://dx.doi.org/10.1111/j. 1742-6723.2012.01596.x. 11. Airapetian N, Maizel J, Alyamani O, et al. Does inferior vena cava respiratory variability predict fluid responsiveness in spontaneously breathing patients? Crit Care. 2015;19(1). DOI: http://dx.doi.org/10.1186/s13054-015-1100-9. 12. de Valk S, Olgers TJ, Holman, et al. The caval index: an adequate non-invasive ultrasound parameter to predict fluid responsiveness in the emergency department? BMC Anesthesiol. 2014;14(1). DOI: http://dx.doi.org/10.1186/1471-2253-14-114. 13. Corl KA, George NR, Romanoff J, et al. Inferior vena cava collapsibility detects fluid responsiveness among spontaneously breathing critically-ill patients. J Crit Care. 2017; 41:130-7. DOI: http://dx.doi.org/10.1016/j.jcrc.2017. 05. 008. Schéma 2. Praktická implementace zobrazení dolní duté žíly a komplexního sonografického vyšetření * Zejména u rizikových pacientů, typicky se zvýšenou cévní permeabilitou, kardiální kompromitací či již extenzivní tekutinovou resuscitací. VExUS – Venous Excess Ultrasoung grading System. LVOT/VTI – Letft Ventricle Outflow Tract/Velocity Time Interval. SV – Srdeční Výdej. PLR – Passive Leg Raise. USG dolní duté žíly Zvaž non-volemické faktory Malá dolní dutá žíla orientačně pod 2 cm kolabující v inspiriu nad 50 % Velká dolní dutá žíla orientačně nad 2 cm kolabující v inspiriu pod 50 % Zhodnoť potřebu tekutin a tekutinovou toleranci kontext, USG plic, zhodnocení diastolické (dys)funkce Zhodnoť tekutinovou reaktivitu* LVOT/VTI hodnocení SV při PLR testu či mini-fluid výzvě Zhodnoť míru tekutinové kongesce VExUS, USG plic Zvaž podání tekutin Zvaž dekongesci
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=