PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Antitrombotická léčba při koronární angioplastice u nemocných s chronickým koronárním syndromem 308 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék. 2024;70(5):308-313 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz https://doi.org/10.36290/vnl.2024.061 Antitrombotická léčba při koronární angioplastice u nemocných s chronickým koronárním syndromem Ivo Varvařovský1, Roman Miklík2 1Kardiologické centrum Agel, Pardubice 2Kardiocentrum Agel Třinec-Podlesí Koronární angioplastika (PCI) je zavedenou metodou léčby ischemické choroby srdeční, jejíž bezpečnost je zásadně zvýšena správně vedenou antitrombotickou léčbou. Vlastní provedení PCI je zajištěno kombinací antikoagulační léčby a kyseliny acetylsalicylové. Inhibitory destičkového receptoru P2Y12 se ukázaly být klíčové pro bezpečné používání koronárních stentů jak v perioperačním období, tak v dlouhodobé léčbě po provedení PCI. Volba inhibitoru P2Y12 a doba jeho podávání se řídí především podle rizika krvácení. Klíčová slova: koronární angioplastika (PCI), chronický koronární syndrom (CCS), antitrombotická léčba. Percutaneous coronary angioplasty for chronic coronary syndrome: the antithrombotic therapy Percutaneous coronary angioplasty (PCI) is an established method of treating chronic coronary syndrome, the safety of which is fundamentally increased by properly administered antithrombotic treatment. The actual performance of PCI is ensured by a combination of anticoagulant treatment and acetylsalicylic acid. Platelet P2Y12 receptor inhibitors have been shown to be crucial for the safe use of coronary stents both in the perioperative period and in long-term treatment after PCI. The choice of a P2Y12 inhibitor and the duration of its administration are governed primarily by the risk of bleeding. Key words: percutaneous coronary angioplasty (PCI), chronic coronary syndrome (CCS), antithrombotic treatment. Úvod Koronární angioplastika (PCI) je zavedenou metodou léčby ischemické choroby srdeční (ICHS), která významně zlepšuje kvalitu života nemocných a v případě rozsáhlejšího postižení koronárních tepen zlepšuje i jejich osud (1). Podle údajů Národního registru kardiovaskulárních intervencí bylo v roce 2021 provedeno v České republice celkem 23 655 PCI, kdy chronické koronární syndromy (CCS) byly důvodem výkonu v 10 500 případech (44,4 %). Tento absolutní počet i relativní podíl PCI pro chronické koronární syndromy zůstává v posledních 5 letech stabilní s výjimkou roku 2019 (2). Monoterapie protidestičkovým lékem nebo jedním antikoagulačním lékem snižuje u nemocných s CCS pravděpodobnost závažných kardiovaskulárních příhod (3, 4). Pokud dojde k narušení stability aterosklerotického plátu při akutní koronární příhodě nebo při PCI, potom je monoterapie nedostatečná a jsou oprávněné agresivnější léčebné postupy. Jejich intenzita a doba trvání jsou závislé na způsobu provedení PCI a v posledních dvaceti letech bylo studiu optimálního vedení farmakoterapie věnováno velké úsilí. Předmětem přehledného článku je současný pohled na optimální farmakoterapii při PCI pro chronický koronární syndrom. Koronární angioplastika Koronární angioplastikou jsou ošetřovány angiograficky a funkčně významné stenózy epikardiálních koronárních tepen. Mechanismem, který vede k rozšíření vnitřního lumen tepny, je disekce intimy a médie cévní stěny. Tato disekce může být buď neřízená (prostá balónková MUDr. Ivo Varvařovský, Ph.D. Kardiologické centrum Agel, Pardubice ivovarvarovsky@gmail.com Cit. zkr: Vnitř Lék. 2024;70(5):308-313 Článek přijat redakcí: 3. 6. 2024 Článek přijat po recenzích: 9. 8. 2024
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=