Vnitřní lékařství 8/2024

| 491 www.casopisvnitrnilekarstvi.cz VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Diagnostika a léčba hyperurikemie v kardiovaskulární prevenci na základě patofyziologického mechanismu jejího vzniku Diagnostika a léčba hyperurikemie v kardiovaskulární prevenci na základě patofyziologického mechanismu jejího vzniku – Expertní konsenzus českých a slovenských odborníků 2024 Michal Vrablík1, Claudio Borghi2, Hana Rosolová 3, Blanka Stibůrková4, Ivana Š oó š ová 5, Martin Č aprnda6, Já n Š tevlík7, Adriana Ilavská 8, Peter Jackuliak9, Zuzana Zafarová10 1Klinika endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN, Praha 2Oddělení lékařských a chirurgických věd, Boloňská univerzita, Itálie 3II. interní klinika LF UK a FN Plzeň 4Revmatologický ústav, Praha 5Národní ústav srdečních a cévních chorob, a. s., Bratislava 6Interní klinika LF UK a FN Bratislava 7Kardiologická a interní klinika FN Bratislava 8Diabetologické a metabolické centrum, Medispektrum, Bratislava 9UNB Bratislava a LF UK Bratislava 10medical writer, Praha Panel odborníků z České republiky a Slovenské republiky s přispěním profesora C. Borghi z Boloňské univerzity projednal klinický postup pro vyšetřování a léčbu hyperurikemie (HU) u pacientů se zvýšeným kardiovaskulárním (KV) rizikem. Vzhledem k tomu, že zvýšená hladina kyseliny močové (KM) modifikuje KV riziko, je potřeba ji považovat za významný modifikující faktor KV rizika a identifikovat pacienty, u nichž může její terapeutické snížení zlepšit KV výsledky. Absence selekce vhodných pacientů je zřejmě důvodem dosavadních nejednotných výsledků studií, které hodnotily klinické výsledky antihyperurikemické léčby. Panel odborníků navrhuje léčit HU danou zvýšením aktivity xantinoxidázy (XO), která je spojena se zvýšením KV rizika, nikoliv HU vzniklou v důsledku snížené renální exkrece KM, která není z KV pohledu tak riziková. Pro odlišení navrhuje používat nový index poměru sérové hladiny KM a kreatininu (sKM/sCr), který prokázal korelaci s výskytem KV příhod. Hladinu KM doporučuje za účelem KV prevence vyšetřovat u pacientů se zvýšeným KV rizikem (s hypertenzí, diabetem, dyslipidemií, chronickým onemocněním ledvin, akumulací KV rizikových faktorů či KV onemocněním) a při hodnotě indexu sKM/sCr > 3,6 zahájit intervenci k cílovým hodnotám KM v séru < 360 µmol/l u mužů a < 300 µmol/l u žen. Intervence spočívá v edukaci pacienta a úpravě životního stylu, optimalizaci léčby dalších KV rizikových faktorů a podávání inhibitoru XO, v 1. linii alopurinolu. Dávku alopurinolu je třeba postupně titrovat v rozmezí obvykle 100–300 mg/den podle dosažení cílové hladiny KM při pravidelných kontrolách 1× za 4–6 týdnů. Po stabilizaci stavu je doporučena pokračující léčba za pravidelného monitorování 1× za 6 měsíců. Klíčová slova: kyselina močová, hyperurikemie, xantinoxidáza, kardiovaskulární riziko, sKM/sCr, inhibitory xantinoxidázy, alopurinol. prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D. Klinika endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN, Praha vrablikm@seznam.cz Převzato z AtheroRev. 2024;9(2):61-71

RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=