PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Jak mikroorganismy unikají imunitnímu systému | 503 / Vnitř Lék. 2024;70(8):502-506 / VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz různých typů imunitních buněk (1). Proteiny, které pomáhají mikroorganismům imunomodulovat a aktivně se vyhýbat obraně hostitele, jsou strukturálně a funkčně podobné hostitelským proteinům (1). Narušení činnosti komplementu Antimikrobiální působení komplementu zahrnuje neutralizaci a opsonizaci, lýzu buněk a zesílení zánětlivé a specifické imunitní odpovědi. Příkladem narušení funkce komplementu je protein VCP viru vakcinie (vaccinia virus complement control protein), který vykazuje podobnost s komplementovým receptorem 1 (CR1) a s vazebným proteinem pro C4b (C4BP – C4b-binding protein), které oba hrají roli v inhibici komplementu (1). Receptor CR1 inhibuje komplement a působí protizánětlivě, nachází se na erytrocytech, monocytech, makrofázích, neutrofilech, eosinofilech, B lymfocytech a některých T lymfocytech. Váže C3b a C4b složky komplementu a tím umožňuje jejich proteolytickou degradaci faktorem I, který je centrálním inhibitorem komplementu. Jako kofaktory pro faktor I působí C4BP a faktor H. Složka komplementu C3b se za normálních okolností váže na bakteriální povrch, který opsonizuje pro fagocyty. C4b je nezbytná pro další pokračování kaskády komplementu. Virový protein VCP díky podobnosti s CR1 a C4BP podporuje degradaci a inaktivaci C3b a C4b. VCP zamezuje aktivaci komplementu rovněž disociací C3 a C5 konvertáz, které jsou nezbytné pro zahájení a udržení aktivace kaskády (1, 6). Yersinia enterocolitica exprimuje vnější membránové proteiny YadA (Yersinia adhesin A) a Ail (attachment invasion locus), které váží C4BP a faktor H, čímž blokují působení komplementu pomocí faktoru I (5). Trypanosoma brucei gambiense vytváří povrchový glykoprotein ISG65 (invariant surface glycoprotein 65), který váže složku komplementu C3b, čímž zabraňuje aktivaci C5 konvertázy, která je zodpovědná za tvorbu konečného komplexu MAC (7). Staphylococcus aureus produkuje SCIN (staphylococcal complement inhibitor), který se váže na C3 konvertázu. Tím inhibuje tvorbu C3b a zabraňuje tak opsonizaci (2). Dále produkuje stafylokinázu, která aktivuje plazminogen na plazmin, který po vazbě na povrch bakterie štěpí imunoglobulin G (IgG) a C3b a zabraňuje tak opsonizaci. Dalším jeho produktem je Efb (extracellular fibrinogen-binding protein), který vazbou na C3 zabraňuje odštěpení C3b a může se vázat i na C3b na povrchu bakterie. Efb váže také fibrinogen, jehož tenká vrstva na povrchu bakterie zakrývá receptory pro C3b (2). Interference s cytokiny Příkladem narušení hladiny a aktivity cytokinů jsou některé viry. Poxviry produkují rozpustné analogy receptorů pro IL-1β (IL – interleukin) a IFN-α/β (IFN – interferon) a tím blokují jejich funkci. IL-1β je důležitý pro modulaci zánětlivé odpovědi. Interferony jsou nezbytné v antivirové imunitní odpovědi, v buňkách navozují antivirový stav. Herpesviry mají obdobné proteiny jako poxviry, ale mají je navázané na membránu. Cytomegalovirus (CMV) a herpes simplex virus produkují analog receptoru pro IL-8, čímž tento cytokin inaktivují. IL-8 má za úkol přitahovat a aktivovat neutrofily v oblasti zánětu. Virus Epstein-Barrové (EBV) dokáže syntetizovat homolog IL-10. Ten se váže na IL-10 receptor pomocných Th1 lymfocytů (T helper cell) a NK buněk a snižuje u nich produkci IFN-γ (1). IFN-γ je významný pro potlačení replikace virů. Příkladem blokády syntézy cytokinů je Yersinia enterocolitica, která blokuje produkci TNF-α (tumor necrosis factor alfa) makrofágy. Její protein YopB (Yersinia outer protein B) tlumí u makrofágů expresi mRNA (messenger ribonucleic acid) pro TNF-α. Její lipopolysacharid obsahuje tetra-acylovaný lipid A, který blokuje receptor TLR4 makrofágů, takže se nespustí produkce TNF-α (5). EBV produkuje homolog IL-10, který svou vazbou na IL-10 receptor monocytů/makrofágů inhibuje sekreci IL-1, IL-12 a TNF-α (1). IL-1 je prozánětlivý, působí na buňky účastnící se zánětu, stimuluje lymfocyty. IL-12 je prozánětlivý, aktivuje diferenciaci Th1 lymfocytů, které podporují buněčnou cytotoxicitu. TNF-α je prozánětlivý, hraje roli v lokální zánětlivé odpovědi a v aktivaci endotelu. Modulace apoptózy buněk Apoptózu imunitních buněk moduluje např. Yersinia enterocolitica. Její plazmid kóduje sekreční systém typu III. Produkty tohoto systému způsobují v napadených fagocytech destabilizaci aktinového cytoskeletu, supresi produkce cytokinů a indukují apoptózu (5, 8). Naopak zabránit apoptóze napadených makrofágů dokáže např. Legionella pneumophila nebo Chlamydia trachomatis inhibicí nebo degradací BH3-only proteinů, které hrají roli v aktivaci nebo inhibici apoptózy (9). Narušení prezentace antigenu Zpracování a prezentace antigenu je ovlivněno snížením exprese molekul MHC (major histocompatibility complex) na povrchu virem napadených buněk. Např. EBV produkuje LMP2A (latent membrane protein 2 A), který snižuje expresi MHC II na napadených B lymfocytech, čímž omezuje předkládání antigenu Th lymfocytům (10). HIV (human immunodeficiency virus), adenovirus 12 a respirační syncyciální virus způsobují snížení exprese MHC I a tím brání rozpoznání napadených buněk cytotoxickými T lymfocyty (1). Adenovirový protein E3 váže antigeny MHC I v endoplazmatickém retikulu a blokuje jejich transport na buněčný povrch (1). Schopnost blokovat prezentaci antigenu je obecná vlastnost herpesvirů (1). Narušení rozpoznávání imunoglobulinů Inhibici rozpoznávání imunoglobulinů neutrofily (často společně s inhibicí kaskády komplementu) nacházíme např. u Staphylococcus aureus, který se tímto způsobem vyhýbá opsonizaci a fagocytóze (2). Jeho povrchový protein A na sebe váže Fcγ oblast imunoglobulinu G (IgG), čímž brání napojení IgG na Fcγ receptor neutrofilů. Dalším produktem je Sbi (second binding protein of immunoglobulin), který rovněž váže IgG. Volná forma Sbi se váže na C3 a indukuje jeho degradaci. Protein SSL10 (staphylococcal superantigen-like protein 10) váže IgG a složku komplementu C1q. Protein SSL7 (staphylococcal superantigen-like 7) váže IgA a inhibuje jeho vazbu na receptor FcαR neutrofilů, blokuje fagocytózu i nábor neutrofilů, dále váže C5 a inhibuje vznik C5a podjednotky. Vliv na dendritické buňky Některé patogeny ovlivňují zrání a funkce dendritických buněk, jejichž úkolem je rozpoznání typu patogenu, prezentace antigenu a směřování imunitní reakce k Th1 nebo Th2 odpovědi (3). Trypanosoma cruzi snižuje četnost molekul MHC I a kostimulačních molekul na
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=