PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Aktuální trendy v léčbě astmatu 516 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék. 2024;70(8):513-516 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz níže) probíhá na úrovni epitelu. TSLP přímo stimuluje mastocyty k produkci T2 cytokinů, současně ale také stimuluje interakci bronchiálního epitelu s imunokompetentními buňkami. Podílí se tedy na aktivaci eozinofilního i non-eozonofilního typu zánětu. Blokace tohoto proteinu se ukázala jako vysoce efektivní cesta léčba těžkého refrakterního astmatu – eozinofilního i non-eozinofilního (20). V ČR je nyní dostupná v programu časného přístupu po schválení revizním lékařem plátce. Preparát je obvykle dobře tolerován, spektrum nežádoucích účinků zahrnuje místní reakce (subkutánní podání), respirační a jiné infekce, pruritus a vzácně také anafylaktické reakce (21). Interleukin-33 (IL-33) je produkován zejména fibroblasty a epiteliálními a endoteliálními buňkami plic, jeho produkce je však prokázaná také z pokožky a gastrointestinálního traktu. Je ligandem pro interleukin- -1RL1, který je exprimován zejména na buňkách vrozené imunity a Th2 lymfocytech. Monoklonální protilátkou blokující IL-33 je itepekimab. Jeho účinnost je testována v probíhajících studiích fáze 2 a 3. Podle dostupných výsledků je léčivo vhodné pro pacienty s eozinofily nad 300 v 1 mikrolitru, pacienti s nižším počtem eozinofilů z jeho podání neprofitovali (22). Interleukin-25 se jeví jako další možný terapeutický cíl v léčbě těžkého refrakterního astmatu. Tento cytokin aktivuje Th2 buňky, bazofily, eozinofily a mastocyty. Pravděpodobně se také podílí na neoangiogenezi a remodelaci dýchacích cest. Humanizovaná monoklonální protilátka brodalumab (již schválená pro léčbu refrakterní psoriázy), která blokuje jeho účinek je nyní předmětem klinického zkoumání, studie fáze 2 zatím nepřinesly pozitivní zprávy o jeho účinností v případě astmatu (23). Závěr Cílem léčby astmatu je plná kontrola symptomů a prevence exacerbací. Pro adekvátní léčbu je potřebná precizní diagnostika s vyloučením jiných nemocí, které mohou astma bronchiale připomínat, případně diagnostika a léčby komorbidit, které kompenzaci astmatu dále zhoršují. U části pacientů se nedaří dosáhnout plné kontroly nad nemocí při použití konvenčních léčebných postupů. V takovém případě je potřebné včasné odeslání pacienta do centra pro obtížně léčitelné astma, kde je možné indikovat cílenou léčbu. Většina dostupných biologik cílí na eozinofilní zánět dýchacích cest, pro pacienty s méně častým neeozinofilním astmatem může být zváženo podání tezepelumabu (v programu časného přístupu). PROHLÁŠENÍ AUTORŮ: Prohlášení o původnosti: Publikace byla zpracována s využitím uvedené literatury a nebyla publikována ani zaslána k recenznímu řízení do jiného média. Střet zájmů: Žádný. Financování: Ne. Poděkování: Ne. Registrace v databázích: N/A. Projednání etickou komisí: N/A. LITERATURA 1. Global strategy for Asthma Management and Prevention, GINA Main Report 2024. Available from https://ginasthma.org/2024-report/ (cit. 25. 8. 2024). 2. Mortimer K, Lesosky M, García-Marcos L, et al. Global Asthma Network Phase I Study Group. The burden of asthma, hay fever and eczema in adults in 17 countries: GAN Phase I study. Eur Respir J. 2022 Sep 15;60(3):2102865 3. Asher MI, Rutter CE, Bissell K, et al. Global Asthma Network Phase I Study Group. Worldwide trends in the burden of asthma symptoms in school-aged children: Global Asthma Network Phase I cross-sectional study. Lancet. 2021 Oct 30;398(10311):1569-1580. 4. Stern J, Pier J, Litonjua AA. Asthma epidemiology and risk factors. Semin Immunopathol. 2020 Feb;42(1):5-15. 5. Molnár D, Gálffy G, Horváth A, et al. Prevalence of Asthma and Its Associating Environmental Factors among 6-12-Year-Old Schoolchildren in a Metropolitan Environment- -A Cross-Sectional, Questionnaire-Based Study. Int J Environ Res Public Health. 2021 Dec 20;18(24):13403. 6. Papadopoulos NG, Miligkos M, Xepapadaki P. A Current Perspective of Allergic Asthma: From Mechanisms to Management. Handb Exp Pharmacol. 2022;268:69-93. 7. Oppenheimer J, Hoyte FCL, Phipatanakul W, et al. Allergic and eosinophilic asthma in the era of biomarkers and biologics: similarities, differences and misconceptions. Ann Allergy Asthma Immunol. 2022 Aug;129(2):169-180. 8. Peri F, Amaddeo A, Badina L, et al. T2-Low Asthma: A Discussed but Still Orphan Disease. Biomedicines. 2023 Apr 20;11(4):1226. 9. Janežič A, Locatelli I, Kos M. Inhalation technique and asthma outcomes with different corticosteroid-containing inhaler devices. J Asthma. 2020 Jun;57(6):654-662. 10. Cote C, Pearle JL, Sharafkhaneh A, et al. Faster onset of action of formoterol versus salmeterol in patients with chronic obstructive pulmonary disease: a multicenter, randomized study. Pulmonary pharmacology & therapeutics. 2009 Feb 1;22(1):44-9. 11. Nwaru BI, Ekström M, Hasvold P, et al. Overuse of short-acting β2-agonists in asthma is associated with increased risk of exacerbation and mortality: a nationwide cohort study of the global SABINA programme. Eur Respir J. 2020 Apr 16;55(4):1901872. 12. Domingo C, Rello J, Sogo A. As-needed ICS-LABA in mild asthma: what does the evidence say?. Drugs. 2019 Nov;79(16):1729-37. 13. Cusack RP, Satia I, O‘Byrne PM. Asthma maintenance and reliever therapy: Should this be the standard of care? Ann Allergy Asthma Immunol. 2020 Aug;125(2):150-155. doi: 10.1016/j.anai.2020. 04. 009. Epub 2020 Apr 24. PMID: 32339657. 14. Papi A, Chipps BE, Beasley R, et al. Albuterol-budesonide fixed-dose combination rescue inhaler for asthma: a plain language summary of the MANDALA study. Ther Adv Respir Dis. 2024 Jan-Dec;18:17534666241232264. 15. Kistemaker LE, Oenema TA, Meurs H, et al. Regulation of airway inflammation and remodeling by muscarinic receptors: perspectives on anticholinergic therapy in asthma and COPD. Life Sci. 2012 Nov 27;91(21-22):1126-33. 16. Cazzola M, Calzetta L, Rogliani P et al. Interaction between corticosteroids and muscarinic antagonists in human airways. Pulmonary pharmacology & therapeutics. 2016 Feb 1;36:1-9. 17. Agache I, Beltran J, Akdis C, et al. Efficacy and safety of treatment with biologicals (benralizumab, dupilumab, mepolizumab, omalizumab and reslizumab) for severe eosinophilic asthma. A systematic review for the EAACI Guidelines - recommendations on the use of biologicals in severe asthma. Allergy. 2020 May;75(5):1023-1042. 18. Li T, Yin J, Yang Y, et al. Dupilumab in chronic rhinosinusitis with nasal polyposis: current status, challenges, and future perspectives. Expert Rev Clin Immunol. 2023 Jul- -Dec;19(8):939-948. 19. Kai M, Vion PA, Boussouar S, et al. Eosinophilic granulomatosis polyangiitis (EGPA) complicated with periaortitis, precipitating role of dupilumab? A case report a review of the literature. RMD Open. 2023 Sep;9(3):e003300. 20. Caminati M, Buhl R, Corren J, et al. Tezepelumab in patients with allergic and eosinophilic asthma. Allergy. 2024 May;79(5):1134-1145. doi: 10.1111/all.15986. 21. Chagas GCL, Xavier D, Gomes L, et al. Effects of Tezepelumab on Quality of Life of Patients with Moderate-to-Severe, Uncontrolled Asthma: Systematic Review and Meta-Analysis. Curr Allergy Asthma Rep. 2023 Jun;23(6):287-298. 22. Wechsler ME, Ruddy MK, Pavord ID, et al. Efficacy and Safety of Itepekimab in Patients with Moderate-to-Severe Asthma. N Engl J Med. 2021 Oct 28;385(18):1656-1668. 23. Chan R, Stewart K, Misirovs R, et al. Targeting Downstream Type 2 Cytokines or Upstream Epithelial Alarmins for Severe Asthma. J Allergy Clin Immunol Pract. 2022 Jun;10(6):1497-1505.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=