Vnitřní lékařství 2024 ROČNÍK 70 8 ISSN 0042-773X (print) / ISSN 1801-7592 (on-line) ČASOPIS ČESKÉ INTERNISTICKÉ SPOLEČNOSTI A SLOVENSKEJ INTERNISTICKEJ SPOLOČNOSTI Indexováno v: EMBASE: Excerpta Medica | SCOPUS | MEDLINE | Index Medicus | Bibliographia medica Čechoslovaca | Bibliographia medica Slovaca | Index Copernicus International | Chemical Abstracts | INIS Atomindex PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Výsledky a doporučení pro screening karcinomu tlustého střeva Diagnostika a léčba hyperurikemie v kardiovaskulární prevenci na základě patofyziologického mechanismu jejího vzniku – Expertní konsenzus českých a slovenských odborníků 2024 Jak mikroorganismy unikají imunitnímu systému Febrility pri malígnom ochorení Aktuální trendy v léčbě astmatu Transplantace ledviny u pacientů s mnohočetným myelomem: současné možnosti KAZUISTIKY DRESS syndrom jako pravděpodobná příčina akutního poškození ledvin a kožního postižení u polymorbidní pacientky Synkopa způsobená rupturou aneuryzmatu pravé koronární tepny CO JE NOVÉHO V … Novinky v oblasti vrozených poruch imunitního systému Spojili jsme síly Interní medicína pro praxi a Vnitřní lékařství pod jednou hlavičkou www.casopisvnitrnilekarstvi.cz Obsahuje i E VERZI
ZASAHUJE NEŽÁDOUCÍ OHNISKA Zastoupení v ČR: STADA PHARMA CZ s.r.o., Siemensova 2717/4, 155 00 Praha 5 – Stodůlky, Tel.: +420 257 888 111, www.stada-pharma.cz Zkrácená informace o přípravku: Omeprazol Stada 20mg enterosolventní tvrdé tobolky Indikační skupina: inhibitory protonové pumpy. Složení: Jedna tobolka obsahuje omeprazolum 20 mg. Indikace: Dospělí: k léčbě duodenálních vředů, prevenci relapsu duodenálních vředů, léčbě žaludečních vředů, prevenci relapsu žaludečních vředů, eradikaci Helicobacter pylori (H. pylori) u vředové choroby v kombinaci s vhodnými antibiotiky, léčbě žaludečních a duodenálních vředů v souvislosti s podáváním NSAID, prevenci žaludečních a duodenálních vředů v souvislosti s podáváním NSAID u rizikových pacientů, léčbě refluxní ezofagitidy, dlouhodobé léčbě pacientů se zhojenou refluxní ezofagitidou, léčbě symptomatické refluxní choroby jícnu, léčbě Zollinger-Ellisonova syndromu. Pediatrická populace: Děti starší než 1 rok a ≥ 10 kg: léčba refluxní ezofagitidy, symptomatická léčba pálení žáhy a kyselé regurgitace u refluxní choroby jícnu. Děti starší než 4 roky a dospívající: léčba duodenálních vředů způsobených H. pylori v kombinaci s antibiotiky. Dávkování a způsob užívání: Dospělí: doporučená denní dávka je obvykle 20 mg jednou denně. Děti: obvykle 10– 20 mg. Podrobné dávkování viz SPC. Kontraindikace: hypersenzitivita na omeprazol, substituované benzimidazoly nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku. Omeprazol se nesmí podávat současně s nelfinavirem. Interakce: např: léčivé látky s absorpcí závislou na pH, nelfinavir, atazanavir, digoxin, klopidogrel aj. Pro více informací viz SPC. Hlavní nežádoucí účinky: bolest hlavy, bolest břicha, zácpa, průjem, plynatost, nauzea/zvracení, polypy ze žlázek fundu žaludku (benigní). Upozornění: V přítomnosti alarmujících symptomů, jako je např. významná ztráta tělesné hmotnosti z nejasných příčin, opakované zvracení, dysfagie, hemateméza nebo meléna, při podezření na žaludeční vřed je třeba vyloučit maligní etiologii, neboť léčba může zmírňovat příznaky onemocnění a oddálit stanovení diagnózy. Nezbytné souběžné podávání atazanaviru a inhibitorů protonové pumpy vyžaduje opatrnost a pečlivé klinické monitorování, dávka 20 mg se nesmí překročit. Některé děti s chronickými chorobami mohou vyžadovat dlouhodobou léčbu, ale dlouhodobá léčba se nedoporučuje. Omeprazol inhibuje CYP2C19. Těhotenství a kojení: Omeprazol lze užívat v průběhu těhotenství, je vylučován do mateřského mléka, ale je nepravděpodobné, že by ovlivňoval kojence při užívání doporučených dávek. Balení na trhu: 30 a 100 tobolek. Podmínky uchovávání: Uchovávejte při teplotě do 25 °C, v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí. Datum poslední revize textu: 10. 3. 2023. Držitel rozhodnutí o registraci: STADA Arzneimittel AG, Stadastrasse 2-18, 611 18 Bad Vilbel, Německo. Registrační číslo: 09/440/09-C Výdej přípravku je vázán na lékařský předpis. Přípravek je částečně hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Před předepsáním se seznamte s úplným souhrnem údajů o přípravku. • Inhibitor protonové pumpy, který blokuje tvorbu žaludeční kyseliny • K léčbě a prevenci relapsu žaludečních a duodenálních vředů a refluxní ezofagitidy • Lze používat do kombinace s NSA jako prevenci a léčbu žaludečních a duodenálních vředů v souvislosti s podáváním NSA • Ve formě enterosolventních tvrdých tobolek 05/20
Poděkování za spolupráci Rádi bychom v tomto předvánočním čase vyjádřili poděkování všem, kteří se podílejí na vzniku časopisu Vnitřní lékařství. Děkujeme členům redakční rady za četné nápady, podněty, připomínky a doporučení, díky kterým se může časopis neustále rozvíjet. Děkujeme autorům, kteří mezi množstvím dalších povinností našli čas a energii na napsání článků. A – last but not least – děkujeme i recenzentům, díky nimž si časopis drží odbornou kvalitu, letos to byli: MUDr. Dávid Bauer; MUDr. Martina Breburdová; prof. MUDr. Jiří Widimský jr., CSc; prof. MUDr. Zdeněk Adam, CSc.; prof. MUDr. Vladimír Blaha, CSc.; prof. MUDr. Jan Bultas, CSc.; prof. MUDr. Petr Husa, CSc.; doc. MUDr. Zdeňka Límanová, CSc.; prof. MUDr. Jan Piťha, CSc.; prof. MUDr. Václav Hána, CSc.; prof. MUDr. Štefan Alušík, CSc.; prof. MUDr. Petr Čáp, CSc.; doc. MUDr. Martin Mates, CSc.; prof. MUDr. Vladimír Soška, CSc.; prof. MUDr. Tomáš Zelinka, CSc.; prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc.; prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc.; prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc.; prof. MUDr. Jan Škrha, DrSc.; prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc.; prof. MUDr. Anna Šedivá, DSc.; doc. MUDr. Petr Heinc, Ph.D., FESC; MUDr. Luděk Hrdlička; MUDr. Libor Jelínek; Mgr. Daniel Kvak; prof. MUDr. Filip Málek Filip, Ph.D., MBA; prof. MUDr. Jiřina Bartůňková, DrSc., MBA; prof. MUDr. Tomáš Seeman, CSc., MBA; MUDr. Robert Bém, Ph.D., MHA; MUDr. Alena Adamíková, Ph.D.; MUDr. Katarína Bielaková, Ph.D.; doc. MUDr. Kristián Brat, Ph.D.; MUDr. Jan Brož, Ph.D.; MUDr. Jan Krátký, Ph.D.; doc. MUDr. Jana Hirmerová, Ph.D.; PharmDr. Jitka Rychlíčková, Ph.D.; doc. MUDr. Jiří Knor, Ph.D.; MUDr. Ondřej Krystyník, Ph.D.; MUDr. Irena Krčmová, Ph.D.; MUDr. Petra Matalová, Ph.D.; MUDr. Michal Konečný, Ph.D.; prof. MUDr. Michael Doubek, Ph.D.; MUDr. Barbora Nussbaumerová, Ph.D.; doc. MUDr. Naděžda Petejová, Ph.D.; MUDr. Petr Kessler, Ph.D.; MUDr. Petra Šrámková, Ph.D.; MUDr. Eva Tůmová, Ph.D.; doc. MUDr. Tomáš Paleček, Ph.D.; prof. MUDr. Milan Kolář, Ph.D.; MUDr. Hana Ciferská, Ph.D.; MUDr. Petr Smejkal, Ph.D.; PharmDr. Lenka Součková, Ph.D.; MUDr. Roman Miklík, Ph.D.; MUDr. Juraj Šváč, Ph.D.; MUDr. Marek Hakl, Ph.D.; doc. MUDr. Václava Bártů, Ph.D.; MUDr. Jana Šeblová, Ph.D.; doc. MUDr. Petr Heinc, Ph.D.; prof. MUDr. Jan Václavík, Ph.D.; MUDr. Zuzana Humlová, Ph.D.; prof. MUDr. Juraj Payer, Ph.D.; MUDr. Karel Lábr, Ph.D.; prof. MUDr. Jiří Widimský, Ph.D.; MUDr. Jan Procházka, Ph.D.; MUDr. Denisa Janíčková Žďárská, Ph.D.; doc. MUDr. Emoke Šteňová, PhD.; prof. MUDr. Ivana Dedinská, PhD.; MUDr. Rostislav Polášek; MUDr. Věra Prýmková; MUDr. Martin Písačka; MUDr. Jiří Wallenfels A děkujeme i vám – čtenářům – pro vás to děláme a díky vám nás tato práce baví. redakce časopisu Vnitřní lékařství 700 stran textu, konkrétně… 352 autorů… …a 72 recenzentů 118 článků od… V redakci časopisu Vnitřní lékařství jsme pro vás v roce 2024 připravili: Ať se naše cesty spojí i v roce následujícím…
480 | www.casopisvnitrnilekarstvi.cz OBSAH VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ Obsah PŮVODNÍ PRÁCE / ORIGINAL ARTICLES Value of electrocardiogram and chest X-ray examinations in preoperative management Význam elektrokardiogramu a rentgenu hrudníku v předoperačním managementu Bronislav Č apek, Jan Václavík, Klára Benešová, Jiří Jarkovský PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY / REVIEW ARTICLES Výsledky a doporučení pro screening karcinomu tlustého střeva Results and recommendations for colorectal cancer screening Tomáš Grega, Miroslav Zavoral, Štěpán Suchánek - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - ------------ 484 Diagnostika a léčba hyperurikemie v kardiovaskulární prevenci na základě patofyziologického mechanismu jejího vzniku – Expertní konsenzus českých a slovenských odborníků 2024 Diagnosis and treatment of hyperuricemia in cardiovascular prevention based on its pathophysiological mechanism: An expert consensus of Czech and Slovak specialists, 2024 Michal Vrablík, Claudio Borghi, Hana Rosolová, Blanka Stibůrková, Ivana Š oó šová, Martin Č aprnda, Já n Š tevlí k, Adriana Ilavská , Peter Jackuliak, Zuzana Zafarová - - - - - - - - - - - - ------- 491 Jak mikroorganismy unikají imunitnímu systému How microorganisms evade the immune systém Karolína Absolonová, Petr Matucha, Ivan Šterzl - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - ------------- 502 Febrility pri malígnom ochorení Febrility in malignant disease ŠtefanSotak-- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -------------------- 508 Aktuální trendy v léčbě astmatu Modern trends in asthma treatment SamuelGenzor----------------------------------------------------513 Transplantace ledviny u pacientů s mnohočetným myelomem: současné možnosti Kidney transplantation in patients with multiple myeloma: current options Silvie Rajnochová Bloudíčková, Anna Novotná - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - ------------- 517 Album-in & Album-out – pohled za oponu nových doporučení Album-in & Album-out – a look behind the curtain of new recommendations Jiří Müller, Martin Matějovič Mikrobióm a ateroskleróza Microbioma and atherosclerosis Pavol Fülö p, Marianna Vachalcová, Barbora Sepešiová, Denisa Harvanová, Katarína Š oltys, Gabriel Valočik KAZUISTIKY / CASE REPORTS DRESS syndrom jako pravděpodobná příčina akutního poškození ledvin a kožního postižení u polymorbidní pacientky DRESS syndrome as a probable cause of acute kidney injury and skin involvement in a polymorbid patient František Novák, Jiří Vymětal, Petr Konvička - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - ------------- 522 článek v e-verzi
482 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz OBSAH Tip na dárek pro zdravotníky Potěšte své přátele a blízké z řad lékařů či farmaceutů předplatným některého z časopisů vydavatelství SOLEN. ◼ ČESKÁ A SLOVENSKÁ FARMACIE ◼ DERMATOLOGIE PRO PRAXI ◼ MEDICÍNA PRO PRAXI ◼ NEUROLOGIE PRO PRAXI ◼ ONKOLOGIE ◼ PEDIATRIE PRO PRAXI ◼ PSYCHIATRIE PRO PRAXI ◼ UROLOGIE PRO PRAXI ◼ VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ Pro obdarovaného si vytisknete dárkový certi kát. DÁRKOVÝ POUKAZ NA ROČNÍ PŘEDPLATNÉ ČASOPISU www.casopisvnitrnilekarstvi.cz https://www.solen.cz/artkey/inf-990001-2800.php NÁVOD, JAK POSTUPOVAT VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ KAZUISTIKY / CASE REPORTS Synkopa způsobená rupturou aneuryzmatu pravé koronární tepny Syncope caused by rupture of a right coronary artery aneurysm Jakub Šyler, Jiří Plášek, Jiří Vrtal, Jan Václavík, Jozef Dodulík - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 528 Neúmyslné intravenózní podání P-PNC a infuzní set jako záchranná brzda unintended intravenous administration of P-PNC and the infusion set as a safety brake Vojtěch Fišera, Kateřina Langmaierová, Michaela Rothová, Petr Vojtíšek, Andrea Vlčková CO JE NOVÉHO V … / NEWS IN … Novinky v oblasti vrozených poruch imunitního systému New trends in the field of inborn errors of immunity ZitaChovancová-- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -------------------- 533
Měkká evoluce Váš spojenec v léčbě poruch štítné žlázy Široká škála sil účinné látky v přípravku od 13 do 200 mikrogramů1 levothyroxinu umožňuje nastavení léčby podle individuálních potřeb pacientů. Růžová Zelená Oranžová Bílá Tmavě fi alová Olivově zelená Žlutá Tmavě růžová Hnědá Modrá Tyrkysová Světle fialová 200 mikrogramů 100 mikrogramů 13 mikrogramů 175 mikrogramů 25 mikrogramů 88 mikrogramů 150 mikrogramů 112 mikrogramů 50 mikrogramů 75 mikrogramů 137 mikrogramů 125 mikrogramů Zkrácená informace o léčivém přípravku SYNTROXINE® 13 až 200 mikrogramů měkké tobolky. Léčivá látka a léková forma: Levothyroxinum natricum 13 až 200 mikrogramů ve formě měkkých tobolek. Terapeutické indikace: SYNTROXINE® 13 mikrogramů měkké tobolky: U dětí jako počáteční dávka při substituční hormonální léčbě hypotyreózy. Jako nízká počáteční dávka u starších pacientů, u pacientů s ischemickou srdeční chorobou nebo těžkou či chronickou hypotyreózou, tato dávka pak má být pomalu a s delšími intervaly zvyšována (například po dávkách 13 mikrogramů každých 14 dní) při časté monitoraci hladin hormonu štítné žlázy. U jakéhokoli pacienta, který vyžaduje pomalé zvyšování dávek levothyroxinu. SYNTROXINE® 25–200 µg měkké tobolky: Léčba benigní strumy s normální funkcí štítné žlázy. Profylaxe recidivy strumy po její resekci při normální funkci štítné žlázy (podle hormonálního stavu po operaci). Substituční léčba hormonem štítné žlázy při hypotyreóze. Suprese u maligního tumoru štítné žlázy. Podpůrná medikace při tyreostatické léčbě hypertyreózy. Supresní test štítné žlázy. U jakéhokoli pacienta, který vyžaduje pomalé zvyšování dávek levothyroxinu. Dávkování a způsob podání: Benigní struma s normální funkcí štítné žlázy: 75–200 µg. Profylaxe recidivy strumy po resekci (eufunkční struma): 75–200 µg. Substituční léčba hormonem štítné žlázy při hypotyreóze u dospělých: úvodní 25–50 µg, udržovací dávka 100–200 µg. Substituční léčba hormonem štítné žlázy při hypotyreóze u dětí: úvodní 13–50 µg, udržovací dávka 100–150 mikrogramů/m² povrchu těla. Podpůrná medikace při tyreostatické léčbě hypertyreózy: 50–100 µg. Suprese u maligního tumoru štítné žlázy: 150–300 µg. Diagnostické použití při supresním testu štítné žlázy: 2krát 100 µg nebo 1krát 200 µg (během 14 dní před scintigrafií) nebo zpočátku: 1krát 75 µg po 14 dní, se začátkem 28 dní před scintigrafií, a poté: 1krát 150 µg po 14 dní před scintigrafií. Léčbu hormony štítné žlázy je třeba zahájit v nízké dávce a každé 2–4 týdny ji zvyšovat až do dosažení plné udržovací dávky. Toto neplatí u novorozenců, kde je nutné rychle nahradit nedostatek vlastního hormonu. Celou denní dávku je třeba polykat vcelku a zapít (například polovinou sklenice vody), a to ráno na lačný žaludek, přinejmenším 1/2 hodiny před snídaní. SYNTROXINE® lze podávat dětem, ale pouze v případě, že jsou schopny polknout neporušenou tobolku. Kontraindikace: Přecitlivělost na léčivou látku nebo kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku. Neléčená nedostatečnost kůry nadledvin, neléčený hypopituitarismus a neléčená hypertyreóza. Léčba přípravkem SYNTROXINE® nesmí být zahájena při akutním infarktu myokardu, akutní myokarditidě a akutní pankarditidě. Kombinovaná terapie s levothyroxinem a tyreostatikem při hypertyreóze není indikována během těhotenství. SYNTROXINE® je také kontraindikován u osob neschopných spolknout vcelku měkkou tobolku. Zvláštní upozornění a opatření pro použití: Před zahájením užívání je nutné vyloučit nebo léčit: koronární insuficience, angina pectoris, arterioskleróza, hypertenze, hypofyzární insuficience a adrenokortikální insuficience kvůli prevenci akutní adrenální insuficience, autonomie štítné žlázy. Doporučuje se použít nízkou počáteční dávku u pacientů s rizikem psychotických poruch. U pacientů s koronární insuficiencí, srdečním selháním, tachykardií či arytmiemi je nutná častá monitorace hladin hormonů štítné žlázy. U pacientů s epilepsií v anamnéze je třeba postupovat opatrně. U sekundární hypotyreózy je nutno před substituční léčbou zjistit příčinu. Hormony štítné žlázy by neměly být podávány k redukci hmotnosti. Biotin může interferovat s imunologickými testy štítné žlázy, které vycházejí z interakce biotin/streptavidin. Interakce: Levothyroxin může omezit účinek antidiabetik. Účinek antikoagulancií se může zvýšit. Užívání iontoměničových pryskyřic narušuje absorpci levothyroxinu. Přípravky obsahující hliník, vápník a železo jsou schopny oslabit účinky levothyroxinu. Salicyláty, dikumarol, vysoké dávky furosemidu (250 mg), klofibrát, fenytoin a jiné látky mohou levothyroxin vytěsňovat z vazby na plazmatické proteiny, a tak zvyšovat hladinu frakce fT4. Propylthiouracil, glukokortikoidy, beta sympatolytika, amiodaron a kontrastní látky obsahující jód mohou snížit periferní přeměnu formy T4 na trijodthyronin (T3). Sertralin, chlorochin a proguanil snižují účinnost levothyroxinu a vedou k nárůstu hladiny TSH. Léky indukující funkci enzymatického systému v játrech, například barbituráty a přípravky obsahující třezalku tečkovanou, mohou zvýšit jaterní clearance levothyroxinu. Potřeba levothyroxinu se může zvýšit u žen užívajících hormonální perorální antikoncepci s estrogeny nebo při hormonální substituční terapii po menopauze. U pacientů léčených levothyroxinem je třeba monitorovat hladinu TSH alespoň v průběhu prvního měsíce po zahájení a/nebo ukončení léčby ritonavirem. Sevelamer může při užívání s levothyroxinem zvyšovat hladinu TSH. Inhibitory tyrosinkinázy mohou snižovat účinnost levothyroxinu. Při podávání orlistatu s levothyroxinem může dojít k hypotyreóze, popř. snížené kompenzaci hypotyreózy. Souběžné podávání s inhibitory protonové pumpy může způsobit snížení absorpce hormonů štítné žlázy v důsledku zvýšení intragastrického pH způsobeného inhibitory protonové pumpy. Sójové výrobky mohou snižovat vstřebávání přípravku SYNTROXINE® ve střevech. Těhotenství a kojení: Ze zkušeností z použití u pacientů nevyplývá žádné riziko malformací nebo toxicity u plodu či novorozence po užívání levothyroxinu během těhotenství. Levothyroxin lze užívat při kojení. K léčbě hypertyreózy během těhotenství podávejte pouze tyreostatika. Nežádoucí účinky: Typické projevy hypertyreózy při předávkování: zrychlený tep, palpitace, srdeční arytmie, angina pectoris, bolesti hlavy, svalová slabost a křeče, zarudnutí, horečka, zvracení, poruchy menstruace, pseudotumor cerebri, třes, vnitřní neklid, nespavost, úbytek na hmotnosti a průjem. V případě přecitlivělosti na jakoukoli složku přípravku se mohou vyskytnout alergické reakce kůže a dýchacího ústrojí. Zvláštní opatření pro uchovávání: Neuchovávejte při teplotě nad 25 °C. Druh obalu a velikost balení: Blistry z PCTFE a hliníku. Velikosti balení: 30, 50 a 100 měkkých tobolek. Držitel rozhodnutí o registraci: IBSA Slovakia s.r.o., Mýtna 42, 811 07 Bratislava, Slovenská republika. Registrační číslo: 56/388/11 C až 56/399/11 C. Datum revize textu: 20. 1. 2023 Před předepsání přípravku se seznamte s úplným zněním Souhrnu údajů o přípravku. Výdej léčivého přípravku je vázán na lékařský předpis. Přípravek je částečně hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Literatura: ¹ SPC Syntroxine®. IBSA SYN 001 2021/3 IBSA PHARMA s.r.o., Senovážné nám. 1463/5, 110 00 Praha 1, www.ibsa pharma.cz 12 sil účinné látky
PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Výsledky a doporučení pro screening karcinomu tlustého střeva 484 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék. 2024;70(8):484-489 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz https://doi.org/10.36290/vnl.2024.095 Výsledky a doporučení pro screening karcinomu tlustého střeva Tomáš Grega, Miroslav Zavoral, Štěpán Suchánek Ústřední vojenská nemocnice, Interní klinika 1. LF UK a ÚVN Praha Ústřední vojenská nemocnice, Ústav gastrointestnální onkologie ÚVN Praha Kolorektální karcinom je celosvětově druhým nejčastějším karcinomem a představuje významnou zdravotní zátěž, zejména v ekonomicky rozvinutých zemích. Česká republika má v evropském měřítku vysokou incidenci, avšak díky dlouhodobému screeningovému programu došlo k výraznému poklesu jak incidence, tak mortality na toto onemocnění. Článek zdůrazňuje důležitost dostatečného pokrytí cílové populace screeningem k dosažení efektivního snížení populační zátěže tímto onemocněním. V článku je popsána globální incidence kolorektálního karcinomu a současná epidemiologie tohoto onemocnění v České republice. Klíčovou částí článku je přehled screeningových metod pro detekci kolorektálního karcinomu a přehled screeningových programů v Evropě. Je zde také diskutováno o recentních změnách v doporučeních pro snížení věkové hranice pro zahájení screeningu kolorektálního karcinomu s ohledem na nové trendy ve výskytu tohoto onemocnění, zejména u mladších jedinců. Klíčová slova: epidemiologie, kolorektální karcinom, koloskopie, populační screening, testy na okultní krvácení do stolice. Results and recommendations for colorectal cancer screening Colorectal cancer is the second most common cancer worldwide and represents a significant health burden, particularly in economically developed countries. The Czech Republic has one of the highest incidences of colorectal cancer in Europe. However, a long-standing screening program has led to a substantial reduction in both the incidence and mortality rates of this disease. The article emphasizes the importance of achieving sufficient population coverage in screening to effectively reduce the public health burden of colorectal cancer. It provides an overview of the global incidence of colorectal cancer and the current epidemiology of the disease in the Czech Republic. A key focus of the article is the review of screening methods for colorectal cancer detection and an analysis of screening programs across Europe. The article also discusses recent changes in recommendations for lowering the age threshold for starting colorectal cancer screening, considering new trends in the occurrence of this disease, particularly among younger individuals. Key words: epidemiology, colorectal cancer, colonoscopy, population screening, fecal occult blood tests. Úvod Kolorektální karcinom (KRK) je v civilizovaných zemích druhým nejčastějším karcinomem po karcinomu plic u mužů a karcinomu prsu u žen. Podle odhadů z roku 2020 bylo celosvětově diagnostikováno více než 1,9 milionu nových případů kolorektálního karcinomu a více než 900 tisíc úmrtí v důsledku tohoto onemocnění (1). Incidence kolorektálního karcinomu je 3× vyšší v rozvinutých zemích, a tudíž může být tento typ nádoru považován za ukazatel socioekonomického vývoje. V zemích s významným ekonomickým rozvojem roste také incidence kolorektálního karcinomu. Nejvyšší incidence je v zemích Evropy (Maďarsko, Slovensko, Nizozemsko, Norsko), Austrálii, Novém Zélandu, Severní Americe a východní Asii (Japonsko, Korejská republika). Naopak incidence kolorektálního karcinomu je velmi nízká ve většině států Afriky a v jižní Asii (2). MUDr. Tomáš Grega, Ph.D. Interní klinika 1.LF UK a ÚVN Praha,Oddělení gastrointestinální endoskopie a Ústav gastrointestinální onkologie tomas.grega@uvn.cz Cit. zkr: Vnitř Lék. 2024;70(8):484-489 Článek přijat redakcí: 15. 8. 2024 Článek přijat po recenzích: 17. 9. 2024
PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Výsledky a doporučení pro screening karcinomu tlustého střeva | 485 / Vnitř Lék. 2024;70(8):484-489 / VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz Epidemiologie kolorektálního karcinomu v České republice V rámci mezinárodního srovnání zaujímá Česká republika 14. místo v incidenci a 20. místo v mortalitě na kolorektální karcinom v Evropě za rok 2020 (3). Podle aktuálních údajů Národního onkologického registru v ČR (NOR) dosáhla v roce 2021 incidence tohoto onemocnění 67,7 nových případů na 100 tisíc obyvatel (což představuje přibližně 7,4 tisíce nových případů ročně), přičemž téměř polovina pacientů s touto diagnózou každoročně umírá (31,9 úmrtí na 100 tisíc obyvatel), což představuje okolo 3,4 tisíce úmrtí ročně (3). Odhadovaná prevalence do 5 let od diagnózy kolorektálního karcinomu byla pro rok 2018 v České republice 58 293 osob. Epidemiologický vývoj kolorektálního karcinomu v České republice dosahuje příznivých hodnot. Za posledních 20 let pozorujeme pokles v incidenci o 31,6 % a v mortalitě o 46,3 % (Obr. 1). Za poslední dekádu došlo v České republice také k významnému poklesu mortality v rámci evropského srovnání (60,7/100 000 obyvatel v roce 2000 a 37,8/100 000 v roce 2015). Screening kolorektálního karcinomu Screening KRK má zásadní význam pro snižování populační zátěže tímto onemocněním, jelikož jeho cílem je včasné odhalení přednádorových lézí a efektivní léčba časného kolorektálního karcinomu (4). Screening KRK efektivně snižuje mortalitu a incidenci tohoto onemocnění u dospělých jedinců starších 50 let s průměrným rizikem KRK. Redukce incidence kolorektálního karcinomu se pohybuje od 39 % do 60 % a redukce mortality je udávána kolem 55–80 % ve srovnání s žádným screeningem (5). Klíčovým ukazatelem efektivního screeningového programu je dostatečná míra účasti cílové populace na screeningu kolorektálního karcinomu, která odráží přijatelnost screeningového programu v populaci a je přímo spojena s budoucím dopadem programu na populační zátěž kolorektálním karcinomem. Dle evropských doporučení by se u efektivního screeningového programu měla pohybovat míra pokrytí cílové populace v rozmezí 45–65 % (6). Dle recentních dat z Eurostatu mělo v roce 2022 pouze 8 z 18 zemí Evropské unie pokrytí cílové populace screeningem KRK v 2letém intervalu větší než 50 % (Finsko 77 %, Holandsko 68 %, Švédsko 65 %, Dánsko 61 %, Slovinsko 59 %, Litva 56 %, Estonsko 54 % a Belgie 51 %) (7). Pokrytí cílové populace screeningem KRK pod 20 % bylo pozorováno v Lotyšsku, Německu a Maďarsku (Obr. 2). Česká republika dosáhla v roce 2022 pokrytí cílové populace screeningem KRK v 2letém intervalu kolem 30 %. Obr. 2. Pokrytí cílové populace screeningem kolorektálního karcinomu v roce 2022 ve vybraných evropských zemích Obr. 1. Vývoj incidence a mortality kolorektálního karcinomu v České republice (4)
PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Výsledky a doporučení pro screening karcinomu tlustého střeva 486 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék. 2024;70(8):484-489 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz Screeningové metody pro detekci kolorektální neoplázie Ideální screeningová metoda pro kolorektální karcinom by měla mít vysokou senzitivitu a specificitu, měla by být bezpečná, snadno dostupná a nákladově efektivní. Současné screeningové testy KRK můžeme rozdělit na neinvazivní a invazivní (Tab. 1). Mezi neinvazivní metody řadíme guajakové testy na okultní krvácení do stolice (gTOKS), imunochemické testy na okultní krvácení do stolice (FIT), DNA testy stolice založené na detekci specifických genetických mutací ve stolici (multitarget DNA, MT-DNA), testování hypermetylovaného Septinu 9 v krevním séru (SEPT9) a CT kolografie. Guajakové testy na okultní krvácení do stolice byly postupně nahrazeny imunochemickými testy (FIT), které mají vyšší senzitivitu a specificitu, jednodušší manipulaci nevyžadující dietní opatření a opakovaný odběr stolice, možnost kvantitativního měření hladiny hemoglobinu ve stolici a možnost automatizace a standardizace analýzy FIT. Nejběžnější cut-off hodnota (hranice pozitivity testu) pro FIT se pohybuje kolem 20 µg hemoglobinu na gram stolice (20 µg Hb/g) (5). Tato hodnota je široce používána v mnoha screeningových programech po celém světě, včetně několika evropských zemí. Nicméně specifické cut-off hodnoty se mohou lišit v závislosti na zemi a konkrétním programu. Například některé země používají vyšší cut-off hodnoty (např. 45 µg Hb/g v Irsku a 47 µg Hb/g v Nizozemsku), zatímco jiné, jako Německo a Litva, mohou používat nižší hodnoty, závislé na použitém testu a výrobci. Volba cut-off hodnoty závisí na vyvážení mezi senzitivitou a specificitou testu. Nižší cut-off hodnoty zvyšují senzitivitu na detekci kolorektálního karcinomu, ale také mohou vést k vyššímu počtu falešně pozitivních výsledků, což může zvyšovat náklady a potřebu následné koloskopie. MT-DNA testy stolice detekují změny DNA ve vzorcích stolice za účelem identifikace specifických molekulárních markerů spojených s kolorektálním karcinomem, včetně genetických mutací, abnormálně metylované DNA a určitých proteinových markerů. První MT-DNA test stolice (Cologuard®, Exact Sciences Corporation, Marlborough, MA, USA), byl schválen do klinické praxe v roce 2014 a je používán v rámci screeningu jako alternativní metoda ve Spojených státech amerických (USA) (8). MT-DNA testy mají vyšší senzitivitu v porovnání s FIT, ale nižší specificitu pro kolorektální karcinom a pokročilé adenomy. Jeho širšímu použití brání vyšší cena, vyšší výskyt falešně pozitivních výsledků a složitější manipulace. Test na sérový methylovaný Septin 9 (Epi proColon®, Epigenomics AG, Berlin, Germany) je navržen tak, aby detekoval cirkulující nádorovou DNA ve vzorcích krve pacientů, což umožňuje identifikovat přítomnost kolorektálního karcinomu (9). Tento test byl schválen ke klinickému použití v roce 2016 a je vhodný pro pacienty, kteří odmítají tradiční screeningové metody, jako je koloskopie nebo FIT. Nicméně vzhledem k nižší senzitivitě pro KRK a nedostatečným srovnávacím údajům s jinými screeningovými metodami není v současnosti tento test vhodný pro populační screening kolorektálního karcinomu. Z invazivních screeningových metod jsou využívané endoskopické výkony koloskopie a flexibilní sigmoideoskopie. Koloskopie vykazuje nejvyšší senzitivitu a specificitu pro detekci KRK a pokročilých adenomů. Nicméně tato metoda je invazivnější a vykazuje nižší adherenci cílové populace ve srovnání s neinvazivními metodami. Naopak neinvazivní testy jsou výhodné z hlediska bezpečnosti a jednoduchosti použití, nicméně jsou zatížené nižší senzitivitou a specificitou pro KRK a pokročilé adenomy. Použití screeningových metod se po celém světě odvíjí v závislosti na dostupných finančních prostředcích a zdravotnických službách. Nejvíce využívané screeningové metody jsou testy na okultní krvácení (TOKS) a koloskopie. Tyto metody screeningu se ukázaly jako nejvíce nákladově efektivní ve srovnání s ostatními modalitami. Tab. 1. Přehled screeningových metod v detekci kolorektální neoplázie Screeningová metoda Typ testu Výhody Nevýhody Doporučená frekvence FIT (Fekální imunochemický test) Neinvazivní Vysoká specificita a senzitivita, nevyžaduje dietní omezení, jednoduchá domácí aplikace Nižší senzitivita pro pokročilé adenomy 1× za 1–2 roky gFOBT (Guajakový test na okultní krvácení) Neinvazivní Dlouhodobě používaná metoda, relativně nízké náklady Nižší senzitivita a specificita, nutnost dietních omezení 1× za 1–2 roky Kolonoskopie Invazivní Vysoká senzitivita a specificita, umožňuje odstranění polypů během vyšetření Invazivní metoda, riziko komplikací, náročná střevní příprava 1× za 10 let Sigmoidoskopie Invazivní Méně invazivní než kolonoskopie, menší riziko komplikací Vyšetření pokrývá pouze část tlustého střeva, nižší senzitivita než kolonoskopie 1× za 5 let MT-DNA (multitarget DNA test, např. Cologuard) Neinvazivní Vyšší senzitivita pro detekci kolorektálního karcinomu než samotný FIT, ale nižší specificita Vyšší náklady, vyšší míra falešně pozitivních výsledků 1× za 3 roky Septin 9 (mSEPT9, Epi proColon) Neinvazivní Snadný odběr vzorku Nižší senzitivita a specificita, není široce doporučován pro populační screening Není stanovena pravidelná frekvence CT kolonografie Neinvazivní Detekuje velké polypy a nádory Vystavení záření, nízká senzitivita pro malé léze pod 6 mm, následná kolonoskopie je nutná při pozitivním nálezu 1× za 5 let
PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Výsledky a doporučení pro screening karcinomu tlustého střeva | 487 / Vnitř Lék. 2024;70(8):484-489 / VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz Populační screeningový program kolorektálního karcinomu Řada studií prokázala, že populační screeningový program založený na testu na okultní krvácení do stolice nebo koloskopii vede k efektivnímu snížení incidence i mortality kolorektálního karcinomu (10–12). Proto bylo v roce 2003 doporučeno Radou Evropské unie (EU) implementovat populační screeningový program kolorektálního karcinomu v jednotlivých členských státech (13). Na základě těchto doporučení začalo mnoho evropských zemí zavádět populační screeningový program kolorektálního karcinomu zaměřený na populaci s průměrným rizikem (většinou osoby ve věku 50–74 let). Doporučenou screeningovou metodou je TOKS v pravidelném intervalu (1–2 roky) a v případě pozitivity koloskopie. Preferují se imunochemické testy na okultní krvácení do stolice (FIT) vzhledem k vyšší diagnostické přesnosti i snadnějšímu použití (14, 15). Některé evropské státy používají pouze koloskopii jako primární screeningovou modalitu, tzv. screeningová koloskopie bez předchozího provedení TOKS (např. Polsko), v některých státech mají jedinci na výběr obě modality, buď absolvování TOKS v pravidelných intervalech, anebo screeningovou koloskopii (např. Česká republika). V rámci populačního screeningového programu jsou asymptomatičtí jednotlivci aktivně zváni ke screeningovému vyšetření a výsledky screeningového programu jsou pravidelně evaluovány (16). Evaluace a monitoring celého screeningového procesu jsou realizovány prostřednictvím tzv. sady indikátorů výkonnosti v souladu s Evropskými doporučeními vydanými Evropskou komisí ve spolupráci s Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC – International Agency for Research on Cancer) (4). Screeningové programy kolorektálního karcinomu v Evropské unii Populační screeningový program kolorektálního karcinomu je zaveden ve 21 z 27 zemí EU na národní nebo regionální úrovni. Kypr a Estonsko mají pilotní programy. Země bez populačních screeningových programů jsou Rumunsko, Bulharsko, Řecko a Lotyšsko (17). Většina zemí používá jako primární screeningovou metodu TOKS, kromě Polska a rakouského regionu Vorarlberg, které používají jako primární screeningovou metodu koloskopii. Všechny země využívající TOKS jako primární screeningovou metodu používající FIT, s výjimkou Chorvatska, kde se stále používá guajakový TOKS. Koloskopie se používá jako následná metoda ve všech zemích, které mají jako primární metodu screeningu TOKS. Většina zemí využívajících TOKS provádí testování stolice každé dva roky. Výjimkou je rakouský region Burgenland, kde se screening provádí ročně, a Německo a Česká republika (ČR), kde se frekvence TOKS screeningu s věkem snižuje. Německo provádí screening každoročně ve věku 50–54 let, poté přechází na dvouletý interval. Podobně český program provádí screening každoročně ve věku 50–54 let a poté nabízí účastníkům dvouletý FIT nebo koloskopii každých 10 let. Věk zahájení a ukončení screeningu kolorektálního karcinomu se v jednotlivých zemích také liší. Vorarlberg (v Rakousku) začíná screening KRK u jedinců již ve 40 letech; 14 zemí začíná ve věku 50 let a 7 programů začíná ve věku 60 let. Estonsko, Finsko, Irsko, Španělsko a Švédsko mají nejužší věkové rozpětí pro screening, a to 60–69 let. V Německu jsou počáteční věkové hranice pro screening KRK specifické pro pohlaví: 50 let pro muže a 55 let pro ženy (18). Značné rozdíly existují také v cut-off hodnotě FIT používaných v rámci EU. Všechny země používají definované prahové hodnoty FIT, kromě Malty, která používá rozmezí 16–20 µg Hb/g (17). Nejběžnější cut-off hodnotu (20 µg Hb/g) používá šest populačních programů. Programy s vyššími cut-off hodnotami jsou v Irsku a Nizozemsku s 45 a 47 µg Hb/g, programy s nižšími cut-off hodnotami se používají v Německu a Litvě. Ve Finsku a Švédsku se používají cut-off hodnoty specifické pro pohlaví. Národní screeningový program v České republice V České republice byl v roce 2000 oficiálně zahájen Národní program screeningu kolorektálního karcinomu pro asymptomatické osoby ve věku od 50 let, který byl postupně inovován. Aktuálně je osobám ve věku 50–54 let nabízen (praktickým lékařem nebo gynekologem) v jednoročním intervalu imunochemický test na okultní krvácení do stolice (FIT) s následnou koloskopií v případě pozitivního výsledku FIT nebo přímá screeningová koloskopie v 10letých intervalech (19, 20). Od 55 let věku probíhá testování stolice formou FIT ve dvouletém intervalu. Horní věková hranice pro ukončení screeningu kolorektálního karcinomu není v současnosti v České republice stanovena a provádění screeningových vyšetření ve věku nad 75 let závisí na zhodnocení odesílajícího lékaře stran biologického stavu pacienta a očekávané délky života. Český screeningový program má vybudovanou síť screeningových pracovišť provádějících preventivní koloskopie (21), avšak úspěch programu závisí na vysoké účasti občanů ve screeningu (22). Z důvodu zvýšení participace cílové populace na screeningu kolorektálního karcinomu byl v roce 2014 zaveden systém cíleného adresného zvaní osob ve věku 50–70 let formou dopisu (23). Principem je pozvání osob, které se v definovaném období v dané věkové kategorii neúčastní screeningových programů . Zavedením adresného zvaní došlo k prokazatelnému zvýšení účasti o cca 5 %. Pokrytí cílové populace screeningem se do roku 2013 pohybovalo okolo 25 %, přičemž v roce 2014 došlo k navýšení a ustálení pokrytí na úrovni přibližně 30 %. Do roku 2019 se pohybovala pozitivita screeningového TOKS okolo 7 %. V roce 2020 došlo k úpravě screeningové modality FIT. Praktický lékař může test provádět pouze na analyzátoru s kvantitativním vyhodnocením FIT testu s cut off 15ug/g splňující pravidelně kritéria kvality (tzv. externí hodnocení kvality). Variantou při nepřítomnosti analyzátoru v praxi je odeslání testu do referenční laboratoře. Následně došlo v letech 2020 a 2021 k výraznému nárůstu pozitivity TOKS na 10 %. To se projevilo na prodloužení čekací doby na TOKS-pozitivní koloskopii. Průměrná čekací doba na TOKS-pozitivní koloskopii činila v roce 2021 celkem 74 dní, přičemž dle evropského doporučení nemá čekací doba na preventivní koloskopii přesáhnout 31 dní (14). Národní screeningový program v ČR je dlouhodobě řízen odbornou komisí, která připravuje doporučení pro jeho provádění. V roce 2023 byla ministrem zdravotnictví zřízena v upravené podobě Komise pro program screeningu kolorektálního karcinomu složená ze zástupců Ministerstva zdravotnictví, zdravotních pojišťoven a odborných společností podílejících se na multidisciplinárním screeningovém procesu (24). Odborné informační zázemí Komisi poskytuje Národní screeningové centrum Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS).
PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Výsledky a doporučení pro screening karcinomu tlustého střeva 488 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék. 2024;70(8):484-489 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz Věk zahájení screeningu kolorektálního karcinomu – čas na změnu? Zatímco u jedinců starších 50 let dochází díky screeningu kolorektálního karcinomu k poklesu incidence tohoto onemocnění, v současnosti je pozorován nový trend vzestupu incidence kolorektálního karcinomu u jedinců mladších 50 let. V anglosaské literatuře je tento karcinom označován jako „early onset colorectal cancer“, což lze volně přeložit do češtiny jako věkově předčasný kolorektální karcinom. Kolorektální karcinom před 50. rokem života není obvykle častý a je většinou spojen s hereditárními familiárními syndromy. V USA však v poslední době dochází k nárůstu incidence nehereditárních, sporadických KRK u jedinců mladších 50 let (25). Důvody tohoto jevu nejsou zcela jasné, ale předpokládá se vliv změny životního stylu a rostoucí výskyt obezity. Incidence věkově předčasného KRK vzrostla od roku 1990 v USA o 51 %, přičemž častější je výskyt karcinomu rekta. Výskyt karcinomů konečníku u mladých dospělých se od roku 1991 do roku 2014 zdvojnásobil a odhaduje se, že do roku 2030 vzroste až o 270 %. Dospělí jedinci narození kolem roku 1990 mají dvojnásobné riziko karcinomu tračníku a čtyřikrát vyšší riziko karcinomu konečníku v porovnání s jedinci narozenými kolem roku 1950. Stoupající incidence věkově předčasného KRK vedla v roce 2018 k vydání nových doporučení Americké onkologické společnosti (American Cancer Society; ACS), která doporučuje zahájení screeningu u asymptomatických jedinců již od 45 let věku (26). V roce 2021 se ke snížení věkové hranice pro zahájení screeningu KRK na 45 let v běžné populaci přiklonilo také Americké sdružení specialistů (US Preventive Services Task Force; USPSTF) a Americká gastroenterologická společnost (American college of gastroenterology; ACG) v nových doporučeních (27, 28). Koloskopie a FIT představují nejvýhodnější screeningové testy u jedinců ve věku 45–50 let. Výhodou časného zahájení screeningu KRK je brzký záchyt prekancerózních lézí a snížení incidence a mortality KRK v produktivním věku. Současně je u mladších jedinců nižší výskyt komplikací spojených s koloskopickým vyšetřením ve srovnání s jedinci nad 50 let. Věk ukončení screeningu kolorektálního karcinomu Ve světle prodlužujícího se věku patří mezi diskutovanou problematiku screeningových programů stanovení horní věkové hranice screeningu. Organizovaný screening KRK u seniorů (≥ 75 let) je kontroverzní, jelikož chybí randomizovaná data a výsledky klinických studií (29). Starší jedinci jsou ve vyšším riziku vzniku KRK. Dle Národního registru screeningových koloskopií byl podíl karcinomů nejvyšší u jedinců ve věku 71–80let (6,6–8,3 %). Naproti tomu, vzhledem k tomu, že jedinci ve věku nad 70 let jsou většinou polymorbidní, je nutné brát do úvahy rizika koloskopie a přípravy na koloskopii. Jedná se zejména o proces střevní přípravy, kdy jsou senioři ohroženi zejména minerálovou dysbalancí, ledvinným nebo srdečním selháním. Nezanedbatelným faktorem je také vyšší podíl neadekvátní střevní přípravy, riziko arytmií a útlumu dechového centra během premedikace. USPSTF doporučuje screening KRK u jedinců ve věku 45–75 let a u jedinců ve věku 75–85 let individualizaci screeningu na základě celkového stavu pacienta (28). Základními faktory, které je nutné zvážit před podstoupením seniora do screeningu, jsou předpokládaná střední délka života, komorbidity a schopnost podstoupit léčbu v případě výskytu KRK. Závěr Kolorektální karcinom představuje významnou zdravotní zátěž v mnoha vyspělých zemích světa, včetně České republiky. Přestože je incidence tohoto onemocnění vysoká, zejména v ekonomicky rozvinutých zemích, efektivní screeningové programy dokázaly výrazně snížit jak incidenci, tak mortalitu na toto onemocnění. Klíčovou roli v tomto úspěchu hraje včasná detekce a léčba prekancerózních lézí, což je možné díky efektivním screeningovým metodám, jako jsou imunochemické testy na okultní krvácení do stolice a koloskopie. Vzhledem k narůstající incidenci kolorektálního karcinomu u mladších jedinců a zvyšujícímu se věku populace je zásadní neustále přizpůsobovat screeningové programy aktuálním epidemiologickým trendům. Včasné zahájení screeningu již od 45 let může přispět ke snížení incidence a mortality kolorektálního karcinomu v produktivním věku. Rovněž je důležité individualizovat přístup ke screeningu u starších osob s ohledem na jejich celkový zdravotní stav. Úspěch národního screeningového programu v České republice bude záviset na pokračující spolupráci mezi zdravotnickými profesionály, státními institucemi a širokou veřejností, stejně jako na zvyšování informovanosti o důležitosti screeningu. Zajištění vysoké míry účasti cílové populace na screeningu je klíčové pro další snižování zátěže tímto závažným onemocněním. PROHLÁŠENÍ AUTORŮ: Prohlášení o původnosti: Publikace byla zpracována s využitím uvedené literatury a nebyla publikována ani zaslána k recenznímu řízení do jiného média. Střet zájmů: Žádný. Financování: Podpořeno programovým projektem Ministerstva zdravotnictví ČR s reg. č. NU22-08-00424 a grantovými projekty DZRVO-MO1012 a Cooperatio. Registrace v databázích: A/N. Projednání etickou komisí: A/N. LITERATURA 1. Sung H, Ferlay J, Siegel RL, et al. Global Cancer Statistics 2020: GLOBOCAN Estimates of Incidence and Mortality Worldwide for 36 Cancers in 185 Countries. CA Cancer J Clin. 2021;71(3):209-249. 2. Ferlay J, Ervik M, Lam F, et al. Global Cancer Observatory: Cancer Today. 2023. Available from: https: //gco.iarc.fr/today/ home. 3. Dušek L, Mužík J, Kubásek M, et al. Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice. 2023. Available from: https: //www.svod.cz. 4. Wild C, Stewart BW, World Health Organization, International Agency for Research on Cancer. World Cancer Report 2014. International Agency for Research on Cancer. 2014. 5. Lopes SR, Martins C, Santos IC, et al. Colorectal cancer screening: A review of current knowledge and progress in research. World J Gastrointest Oncol. 2024;16(4):1119-1133. 6. Segnan N, Patnick J, von Karsa L. European Guidelines for Quality Assurance in Colorectal Cancer Screening and Diagnosis – First Edition. Publications Office ot the European Union; 2010. Available from: https: //www.kolorektum.cz/res/file/guidelines/CRC-screening-guidelines-EC-2011-02-03.pdf. 7. Cancer screening statistics. Data from 2022. Eurostat. [cit. 2024-08-15]. Available from:https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Cancer_screening_statistics#Colorectal_cancer_screening 8. Imperiale TF, Ransohoff DF, Itzkowitz SH et al. Multitarget stool DNA testing for colorectal-cancer screening. N. Engl. J. Med. 2014;370:1287-1297. 9. Church TR, Wandell M, Lofton-Day C et al. Prospective evaluation of methylated SEPT9 in plasma for detection of asymptomatic colorectal cancer. Gut. 2014; 63:317–325.
PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Výsledky a doporučení pro screening karcinomu tlustého střeva | 489 / Vnitř Lék. 2024;70(8):484-489 / VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz 10. Lauby-Secretan B, Vilahur N, Bianchini F, et al. The IARC Perspective on Colorectal Cancer Screening. N Engl J Med. 2018;378(18):1734-1740. 11. Brenner H, Stock C, Hoffmeister M. Effect of screening sigmoidoscopy and screening colonoscopy on colorectal cancer incidence and mortality: systematic review and meta- -analysis of randomised controlled trials and observational studies. BMJ. 2014; 348: g2467. 12. Lin JS, Perdue LA, Henrikson NB, et al. Screening for Colorectal Cancer: Updated Evidence Report and Systematic Review for the US Preventive Services Task Force. JAMA. 2021;325(19):1978-1998. 13. European Council. Council Recommendation of 2 December 2003 on cancer screening. 2003. Available from: https: //eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ: L: 2003: 327: 0034: 0038: EN: PDF. 14. Ponti A, Anttila A, Ronco G, et al. Cancer Screening in the European Union (2017). Report of the Implementation of the Council Recommendation on Cancer Screening; 2017. Available from: https: //health.ec.europa.eu/system/files/2017-05/2017_ cancerscreening_2ndreportimplementation_en_0.pdf. 15. van Rossum LG, van Rijn AF, Laheij RJ, et al. Random comparison of guaiac and immunochemical fecal occult blood tests for colorectal cancer in a screening population. Gastroenterology. 2008;135(1):82-90. 16. Grega T, Májek O, Ngo O, et al. Současné principy screeningu kolorektálního karcinomu – od oportunního k populačnímu screeningovému programu. Gastroent Hepatol. 2016;70(5):383-392. 17. Pokharel R, Lin YS, McFerran E, O‘Mahony JF. A Systematic Review of Cost-Effectiveness Analyses of Colorectal Cancer Screening in Europe: Have Studies Included Optimal Screening Intensities? Appl Health Econ Health Policy. 2023;21(5):701-717. 18. Heisser T, Weigl K, Hoffmeister M, Brenner H. Age-specific sequence of colorectal cancer screening options in Germany: a model-based critical evaluation. PLoS Med. 2020;17(7):e1003194. 19. Zavoral M, Vojtěchová G, Májek O, et al. Population colorectal cancer screening in the Czech Republic. Cas Lek Cesk. 2016;155(1):7-12. 20. Chloupková R, Ngo O, Suchánek Š, et al. Program kolorektálního screeningu v České republice – hodnocení výkonnosti center za rok 2021. Gastroent Hepatol. 2022;76(5):379-385. 21. Ngo O, Bučková B, Suchánek Š, et al. Participation of the Czech population in the Colorectal Cancer Screening Programme – trends and current situation. Gastroent Hepatol. 2017;71(5):377-383. 22. Dušek L, Májek O, Blaha M et al. Koncepce populačního screeningu v České republice, metodika a první výsledky adresného zvaní občanů do preventivních onkologických programů. Klin Onkol. 2014;27(2):2S59-2S68. 23. Ngo O, Chloupková R, Ambrožová M et al. Vyhodnocení adresného zvaní českých občanů do screeningových programů. Cas Lek Cesk. 2019;158(3–4):147-150. 24. Ministerstvo zdravotnictví ČR – Příkaz ministra č. 14/2023. 2023. Available from: https: //ppo.mzcr.cz/upload/files/zakladni-dokumenty-pm-2023-14-jednaci-rad-a-status-komise-kolorektalni-karcinom-63f9ea06a625a.pdf. 25. Siegel RL, Fedewa SA, Anderson WF, et al. Colorectal Cancer Incidence Patterns in the United States, 1974-2013. J Natl Cancer Inst. 2017;109. 26. Wolf AMD, Fontham ETH, Church TR, et al. Colorectal cancer screening for average- -risk adults: 2018 guideline update from the American Cancer Society. CA Cancer J Clin. 2018; 68:250-281. 27. Shaukat A, Kahi CJ, Burke CA, et al. ACG clinical guidelines: colorectal cancer screening 2021. Am. J. Gastroenterol. 2021;116:458-479. 28. Patel SG, May FP, Anderson JC, et al. Updates on age to start and stop colorectal cancer screening: recommendations from the U.S. Multi-Society Task Force on Colorectal Cancer. Gastroenterology. 2021;162(1):285-299. 29. Wilson JAP. Colon Cancer Screening in the Elderly: When Do We Stop? Transactions of the American Clinical and Climatological Association. 2010;121:94-103.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=