HLAVNÍ TÉMA Diagnostika a léčba infekční endokarditidy | 77 / Vnitř Lék. 2025;71(2):72-85 / VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz embolie/infarkty a abscesy, hematogenní septické osteoartikulární komplikace (např. spondylodiscitida), mykotická aneurysmata, intrakraniální ischemické/hemoragické léze, krvácení do spojivek a Janewayovy léze, imunologické fenomény jako je glomerulonefritida, Oslerovy nodozity a Rothovy skvrny a revmatoidní faktor či mikrobiologická evidence, která je dána pozitivní hemokulturou nesplňující podmínky velkého kritéria (viz výše) nebo sérologický průkaz aktivní infekce organismem konzistentním s IE (2). Stanovení prognózy při přijetí Hospitalizační mortalita u pacientů s IE zůstává v posledních dvaceti letech stabilní, v rozmezí 15 % až 30 %. Včasná identifikace pacientů s vysokým rizikem umožňuje intervence, které mohou ovlivnit průběh onemocnění, například urgentní či emergentní chirurgický výkon, a tím zlepšit prognózu. Mezi prediktory špatné prognózy pacientů s IE při přijetí do nemocnice patří vyšší věk, křehkost pacienta, PVE, hemodialýza, nevhodnost chirurgického zákroku, diabetes mellitus či vysoký Charlsonův komorbiditní index, dále jsou to klinické komplikace IE, jako je srdeční selhání, mozkové komplikace, septický šok nebo selhání ledvin, mikrobiologické nálezy S. aureus, mykotická etiologie, non-HACEK gram-negativní bacily a perzistentní bakteriemie. Nesmíme zapomenout ani na echokardiografické nálezy, jako jsou perianulární komplikace, levostranná infekční endokarditida, vegetace > 10 mm, těžká regurgitace na levostranné chlopni, snížená ejekční frakce levé komory, plicní hypertenze, dysfunkce chlopenní náhrady nebo těžká diastolická dysfunkce nebo známky zvýšených diastolických tlaků levé komory (2). Léčba infekční endokarditidy Přístupy v léčbě IE se neustále vyvíjí. Nejenom včasná a správná diagnostika, ale i optimálně vedená cílená antibiotická terapie a chirurgická intervence hrají zásadní roli k dosažení maximálního léčebného cíle. Obr. 2. Algoritmus pro diagnostiku protézové infekční endokarditidy podle Evropské kardiologické společnosti (2023); převzato z (2) Podezření na protézovou endokarditidu Vstupní vyšetření a počáteční klasi kace: klinické projevy + hemokultura + TTE + TEEa (třída I) • Opakování hemokultur, pokud jsou výsledky negativní nebo sporné • Opakování TTE/TEE během 5–7 dní • Provedení CTA srdce nebo 18F-FDG PET/CT(A) pro zjištění případné přítomnosti chlopenních lézí (třída I) • WBC SPECT • Přidání přesnějších kritérií: vyšetření mozku nebo celého těla zobrazovacími metodami (MR, CT, PET/CT, WBC SPECT) pro zjištění případné přítomnosti vzdálených lézí (třída IIa) DIAGNÓZA IE PODLE KRITÉRIÍ ESC PRO IE 2023: POTVRZENA MOŽNÁ VYLOUČENA Podezření na paravalvulární komplikace a nejednoznačný výsledek TEE Vyšetření mozku nebo celého těla zobrazovacími metodami (CT, 18F-FDG PET/CT a/nebo MR) (třída I) Vyšetření mozku nebo celého těla zobrazovacími metodami (CT, 18F-FDG PET/CT a/nebo MR) (třída IIb) Symptomy naznačující extrakardiální komplikace Bez symptomů naznačujících extrakardiální komplikace CTA srdce (třída I) 18F-FDG – 18F-fl uorodeoxyglukóza; CT – výpočetní tomografie; CTA – CT angiografie; ESC – Evropská kardiologická společnost; IE – infekční endokarditida; MR – magnetická rezonance; PET – pozitronová emisní tomografie; TEE – transezofageální echokardiografie; TTE – transtorakální echokardiografie; WBC SPECT – jednofotonová emisní tomografie značenými leukocyty; aTEE pro stanovení diagnózy a pro detekci perivaskulárních komplikací ve všech pří padech (v nepřítomosti IE na nativní pravostranné chlopni při kvalitním zobrazení TTE a jejím jednoznačném výsledku).
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=