HLAVNÍ TÉMA Nové trendy v diagnostice a léčbě hypertrofické kardiomyopatie 102 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék. 2025;71(2):93-102 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz LITERATURA 1. Elliott PM, Anastasakis A, Borger MA, et al. 2014 ESC Guidelines on diagnosis and management of hypertrophic cardiomyopathy: the Task Force for the Diagnosis and Management of Hypertrophic Cardiomyopathy of the European Society of Cardiology (ESC). Eur Heart J. 2014;35(39):2733-79. 2. Massera D, Sherrid MV, Maron MS, et al. How common is hypertrophic cardiomyopathy… really?: Disease prevalence revisited 27 years after CARDIA. Int J Cardiol. 01. júl 2023;382:64-7. 3. Cui H, Schaff HV, Lentz Carvalho J, et al. Myocardial Histopathology in Patients With Obstructive Hypertrophic Cardiomyopathy. Journal of the American College of Cardiology. 2021;77(17):2159-70. 4. Mahmod M, Raman B, Chan K, Sivalokanathan S, et al. Right ventricular function declines prior to left ventricular ejection fraction in hypertrophic cardiomyopathy. Journal of Cardiovascular Magnetic Resonance. 2022;24(1):36. 5. Abbasi M, Ong KC, Newman DB, et al. Obstruction in Hypertrophic Cardiomyopathy: Many Faces. Journal of the American Society of Echocardiography. 2024;37(6):613-25. 6. Krams R, Kofflard MJM, Duncker DJ, et al. Decreased Coronary Flow Reserve in Hypertrophic Cardiomyopathy Is Related to Remodeling of the Coronary Microcirculation. Circulation. 1998;97(3):230-3. 7. Lopez-Sainz A, Dominguez F, Lopes LR, Ochoa JP, Barriales-Villa R, Climent V, et al. Clinical Features and Natural History of PRKAG2 Variant Cardiac Glycogenosis. J Am Coll Cardiol. 2020;76(2):186-97. 8. Porcari A, Fontana M, Gillmore JD. Transthyretin cardiac amyloidosis. Cardiovascular Research. 2022;118(18):3517-35. 9. Benson MD, Buxbaum JN, Eisenberg DS, Merlini G, Saraiva MJM, Sekijima Y, et al. Amyloid nomenclature 2020: update and recommendations by the International Society of Amyloidosis (ISA) nomenclature committee. Amyloid. 2020;27(4):217-22. 10. Brignole M, Cecchi F, Anastasakis A, Crotti L, Deharo JC, Elliott PM, et al. Syncope in hypertrophic cardiomyopathy (part II): An expert consensus statement on the diagnosis and management. International Journal of Cardiology. 2023;370:330-7. 11. Arends M, Hollak CEM, Biegstraaten M. Quality of life in patients with Fabry disease: a systematic review of the literature. Orphanet Journal of Rare Diseases. 2015;10(1):77. 12. Periorbital purpura of AL amyloidosis | Rheumatology | Oxford Academic [Internet]. [cit 13. január 2025]. Available at: https://academic.oup.com/rheumatology/article/60/3/1165/5908046. 13. Argiro’ A, Zampieri M, Mazzoni C, Catalucci T, Biondo B, Tomberli A, et al. Red flags for the diagnosis of cardiac amyloidosis: simple suggestions to raise suspicion and achieve earlier diagnosis. J Cardiovasc Med (Hagerstown). 2022;23(8):493-504. 14. Yang Y, Wu D, Wang H, Wang Y. Prognostic value of global longitudinal strain in hypertrophic cardiomyopathy: A systematic review and meta-analysis. Clin Cardiol. 2022;45(12):1184-91. 15. Fadl SA, Revels JW, Rezai Gharai L, Hanneman K, Dana F, Proffitt EK, et al. Cardiac MRI of Hereditary Cardiomyopathy. RadioGraphics. 2022;42(3):625-43. 16. Ingles J, Goldstein J, Thaxton C, et al. Evaluating the Clinical Validity of Hypertrophic Cardiomyopathy Genes. Circulation: Genomic and Precision Medicine. február 2019;12(2):e002460. 17. Wijnker PJM, van der Velden J. Mutation-specific pathology and treatment of hypertrophic cardiomyopathy in patients, mouse models and human engineered heart tissue. Biochimica et Biophysica Acta (BBA) – Molecular Basis of Disease. 2020;1866(8):165774. 18. Arbelo E, Protonotarios A, Gimeno JR, et al. 2023 ESC Guidelines for the management of cardiomyopathies: Developed by the task force on the management of cardiomyopathies of the European Society of Cardiology (ESC). European Heart Journal. 2023;44(37):3503-626. 19. Aglan A, Fath AR, Eldaly AS, et al. Impact of Sodium-Glucose Cotransporter 2 Inhibitors on Mortality in Hypertrophic Cardiomyopathy. JACC: Advances. 2024;3(3):100843. Oznámení o dostupnosti elektronické verze monografie V. Ščudla, P. Horák, D. Karásek a kol. „Základy diferenciální diagnostiky ve vnitřním lékařství“ Vzhledem k rozebrání 1. vydání a dotisku kmenové učebnice interní medicíny V. Ščudla, P. Horák, D. Karásek a kol. „Základy diferenciální diagnostiky ve vnitřním lékařství“ přistoupilo nakladatelství Univerzity Palackého v Olomouci k převodu této monografie do elektronické podoby. Cílem publikace je poskytnutí důležitých informací studentům medicíny pro státní rigorózní zkoušku z vnitřního lékařství, lékařům před i po absolvování společného kmene a/nebo v předatestační přípravě ke zkoušce z vnitřního lékařství, zejména ale všem lékařům v oboru interní medicíny včetně jejich dílčích podoborů i v oboru praktického lékařství. V 50 kapitolách je zpracována diferenciální diagnostika nejčastějších subjektivních symptomů, objektivních a biochemických nálezů v klinické praxi. Zpracování odborného textu by rádo přispělo k prohloubení diferenciálně-diagnostického principu a způsobu „klinického myšlení“ v každodenní medicínské praxi. Monografie obdržela Cenu děkana LF UP, Cenu rektora UP a 1. místo České internistické společnosti ČLS JEP za rok 2022. Elektronická verze knihy je dostupná na adrese e-shopu https://vupshop.cz/cs/ v ceně 399 Kč.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=