HLAVNÍ TÉMA Alfa-1 antitrypsin deficit – charakteristika, diagnostika, sledování a terapie pacientů v rámci České republiky | E1 / Vnitř Lék. 2025;71(4): XX-XX / VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz https://doi.org/10.36290/vnl.2025.051 Alfa-1 antitrypsin deficit – charakteristika, diagnostika, sledování a terapie pacientů v rámci České republiky Libor Nevoránek, Marek Kvarda, Matyáš Wanke, Jiří Ruta, Vladimír Koblížek Centrum pro deficit alfa-1 antitrypsinu, Plicní klinika FN a LF UK Hradec Králové Deficit alfa-1 antitrypsinu (AATD) je jednou z nejčastějších dědičných genetických poruch dospělých na světě postihující kromě funkce plic i jaterní tkáň a zřídka kůži. Stále se jedná o diagnózu, která je výrazně poddiagnostikovaná (1, 2). Poprvé byla popsána před více než 60 lety vědci ve švédské univerzitě Lund a je způsobena poruchou genu pro inhibitory serinových proteáz skupiny A1 (SERPINA1, chromozom 14q32.13, wild type M), který kóduje vznik alfa-1 antitrypsinu (AAT), nejdůležitější antiproteázy v plicích (3). Při AATD dochází k vytváření menšího množství AAT, k vytváření neplnohodnotného AAT nebo k produkci AAT nedochází. Nedostatečná/nesprávná tvorba AAT v játrech vedoucí k nižší sérové hladině, logicky vede ke snížení jeho koncentrace v plicích, což způsobuje časnější vznik panacinárního emfyzému, bronchiektázií (BE) a následně i vznik chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN, COPD). Případné hromadění defektních proteinů v játrech vede v dětství k cholestáze, v pozdějším věku ke zvýšení rizika jaterní cirhózy či dokonce karcinomu (CA) jater. Výše uvedená plicní postižení jsou způsobena převahou proteáz nad účinkem inhibitorů serinových proteáz, jejichž tvorba je u nosičů defektních alel nedostatečná (4–6). Kouření vede k zásadnímu urychlení patologických procesů v plíci, které probíhají také u nekouřící populace s AATD, avšak výrazně pomaleji než u kuřáků. Hlavně u nositelů homozygotní varianty PiZZ a Pi00 (Pi – proteinázový inhibitor) vede kouření poměrně záhy k těžkému snížení hladiny AAT v séru. Cílem současného přístupu k pacientům s AATD je časná diagnostika onemocnění, sledování v čase a správné načasovaní terapie včetně augmentační (4, 7, 8). Klíčová slova: deficit alfa-1 antitrypsinu, SERPINA1, CHOPN, kouření. Alpha-1 Antitrypsin Deficiency – Characteristics, Diagnosis, Monitoring and Therapy of Patients in the Czech Republic Alpha-1 antitrypsin deficiency (AATD) is one of the most common inherited genetic disorders in adults worldwide, affecting not only lung function but also liver tissue and, rarely, the skin. It is still a significantly underdiagnosed diagnosis (1, 2). First described more than 60 years ago by scientists at Lund University in Sweden, it is caused by a defect in the serine protease inhibitor group A1 gene (SERPINA1, chromosome 14q32.13, wild-type M), which codes for the production of alpha-1 antitrypsin (AAT), the major antiprotease in the lungs (3). In AATD, less AAT is produced, insufficient AAT is produced, or no AAT is produced. Inadequate/faulty AAT production in the liver leading to lower serum levels, logically leads to lower AAT concentrations in the lungs, causing earlier onset of panacinar emphysema, bronchiectasis (BE) and subsequently chronic obstructive pulmonary disease (COPD). The eventual accumulation of defective proteins in the liver leads to cholestasis in childhood and to an increased risk of cirrhosis or even carcinoma (CA) of the liver later in life. The abovementioned lung diseases are caused by the predominance of proteases over the effect of serine protease inhibitors, the production of which is deficient in carriers of defective alleles (4–6). Smoking significantly accelerates the pathological processes in the lungs, which also occur in the non-smoking population with AATD, but at a much slower rate than in smokers. Particularly in carriers of the homozygous MUDr. Libor Nevoránek Centrum pro deficit Alfa-1 antitrypsinu, Plicní klinika FN a LF UK Hradec Králové libor.nevoranek@fnhk.cz Cit. zkr: Vnitř Lék. 2025;71(4): XX-XX Článek přijat redakcí: X. X. 2025 Článek přijat po recenzích: X. X. 2025 PLNÁ VERZE ČLÁNKU ➜ https://doi.org/10.36290/vnl.2025.051 POUZE PRO PŘEDPLATITELE VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ PLNÁ VERZE ČLÁNKU ➜ https://doi.org/10.36290/vnl.2025.048 POUZE PRO PŘEDPLATITELE VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ E8 | PŮVODNÍ PRÁCE Výsledky transplantací ledvin u jiných rasových skupin https://doi.org/10.36290/vnl.2025.048 Výsledky transplantací ledvin u jiných rasových skupin Zuzana Pichová1, Ivan Zahrádka1, István Módos2, Filip Tichánek2, Věra Kočová3, Ondřej Viklický1 1Klinika nefrologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha 2Oddělení elektronických informačních zdrojů a datové vědy OI, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha 3Úsek léčebně preventivní péče ÚLP, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha Cíl: Výsledky některých studií předpokládají, že příslušníci jiných rasových skupin mají oproti kavkazské populaci odlišné výsledky transplantací ledvin. Data z České republiky nejsou k dispozici. Soubor pacientů a metodika: V této retrospektivní kohortové studii jsme analyzovali 2 315 nemocných po transplantaci ledviny v letech 2014–2024 a identifikovali 24 příslušníků jiných rasových skupin (Asiaté n = 20, Afroevropané n = 4). Pomocí propensity score matching v poměru 3 : 1 byla vybrána kontrolní skupina kavkazské populace (n = 72). Primárním kompozitním cílem byla omezená funkce štěpu, selhání funkce štěpu, rejekce a mortalita z jakékoliv příčiny v 1. a 5 roce po transplantaci. Sekundárními cíli byly jednotlivé složky primárního cíle, eGFR v 1. roce a incidence opožděného rozvoje funkce štěpu. Dále byla u obou skupin porovnána doba na dialýze do zařazení na čekací listinu, doba na dialýze a v čekací listině do transplantace. Výsledky: Ve výskytu primárního cíle v 1. a 5. roce nebyl pozorován rozdíl mezi příslušníky jiných rasových skupin a kavkazskou populací (16,7 % vs. 19,4 %, p = 0,840; resp. 20,8 % vs. 26,4 %, p = 0,751). Výsledky se nelišily ani v sekundárním cíli včetně eGFR v 1. roce a incidenci opožděného rozvoje funkce štěpu. Příslušníci jiných rasových skupin jsou oproti kavkazské populaci déle dialyzováni před zařazením na čekací listinu (medián 1,2 roku; IQR [0,9; 1,9] vs. medián 0,8 roku; IQR [0,26; 1,64], p = 0,030) a výsledky ukazují trend i v delší době strávené na dialýze (medián 2,4 roku; IQR [1,4; 4,3] vs. medián 1,75 roku; IQR [0,74; 3,3], p=0,051) a v čekací listině (medián 1,2 roku; IQR [0,34; 2,7] vs. medián 0,56 roku; IQR [0,16; 1,56], p=0,094).
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=