PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Finerenon v interní a kardiologické praxi | 245 / Vnitř Lék. 2025;71(4):241-248 / VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz spironolakton byl nasazen k léčbě arteriální hypertenze, zaměňuji v medikaci za jinou skupinu léčiv s hypotenzním účinkem a před nasazením finerenonu vyčkávám 7–10 dní na pokles kalemie. Pokud má pacient spironolakton, či ev. eplerenon, z indikace srdečního selhání, není indikován k léčbě finerenonem. Z laboratorních hodnot mne zajímá kalemie, eGFR a hodnoty UACR. Na základě hodnot kalemie se rozhoduji, zda je možné léčbu finerenonem u daného pacienta zahájit: K+ ≤ 4,8 mmol/l lze zahájit; K+ 4,8–5,0 mmol/l nasazení lze zvážit, K+ > 5,0 mmol/l nemá být léčba finerenonem zahájena (5). Stanovení eGFR je klíčový parametr pro určení iniciální dávky. Cílová dávka finerenonu je 20 mg denně. Touto dávkou zahajuji léčbu v případě, že eGFR je ≥ 60 ml/min. Pokud je eGFR 25–59 ml/min, zahajuji 10 mg denně a po kontrole kalemie za 4 týdny zvyšuji dávku na 20 mg v případě, že kalemie je ≤ 4,8 mmol/l (Obr. 2) (5). Posledním důležitým parametrem a kritériem k nasazení je albuminurie (stanovená z jednorázového vzorku moči) definovaná jako UACR ≥ 3 mg/mmol (≥ 30 mg/g). Po nasazení či úpravě dávky finerenonu se za 4 týdny opět kontroluje kalemie, v případě že je pod 4,8 mmol/l, a pacient je léčen 10 mg finerenonu, můžeme zvýšit dávku na 20 mg denně. V případě kalemie mezi 4,8 a 5,5 mmol/l ponecháváme stávající dávku. Při kalemii nad 5,5 mmol/l zastavujeme léčbu (Obr. 3) (5). Při zvýšené kalemii je dobré pátrat po možných důvodech zvýšení, kterými často mohou být větší exogenní příjem kália (zejména ovoce a zeleniny), různá volně prodejná suplementa nebo renální tubulární acidóza při užívání nesteroidních antiflogistik. V případě předchozího vysazení spironolaktonu, je důležité ponechat delší dobu na vyloučení léku z organismu. Při pozastavení podávání finerenonu je vhodné kalemii s odstupem 2–4 týdnů zkontrolovat a pokud kalemie poklesne pod 5,0 mmol/l, je možné se opětovně k finerenonu v iniciální dávce 10 mg (tentokrát již bez ohledu na eGFR) vrátit (5). Po up-titraci na 20 mg a kontroly kalemie za 4 týdny se další kontroly kalemie doporučují dle klinického stavu a individuálních potřeb pacienta. Opětovné stanovení UACR není vyžadováno, nicméně se jedná o zajímavý klinický marker, DM2 eGFR ≥ 0,42 ml/s (25 ml/min) max. tolerovaná dávka iRAAS iSGLT2 (pokud není KI, nebo netoleruje) Pokud HF tak EF ≥ 40 % UACR ≥ 3 mg/mmol (≥ 30 mg/g) kalemie ≤ 4,8 mmol/l (resp. 4,8– 5,0 na zvážení) (pozor spironolakton!) eGFR 25–59 ml/min 10 mg 1–0–0 Výběr pacienta Nasazení 20 mg 1–0–0 eGFR ≥ 60 ml/min Kontrola K+ za 4 týdny Obr. 2. Základní charakteristiky pacienta vhodného pro zahájení léčby finerenonem a postup při nasazení (5) Zůstává současná dávka Kontrola kalemie za 4 týdny od zahájení léčby Zvážit znovu zahájení 10 mg, pokud K+ ≤ 5,0 mmol/l Kontrola K+ za 4 týdny 20 mg 1–0–0 20 mg 1–0–0 10 mg 1–0–0 20 mg 1–0–0 STOP > 5,5 4,8–5,5 ≤ 4,8 Obr. 3. Pokračování léčby finerenonem – všechny možné scénáře (5)
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=