Vnitřní lékařství 5/2025

PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Osteoporóza – prevence, diagnostika a léčba 300 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék. 2025;71(5):295-304 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz Výsledkem je procentuální údaj označující desetileté riziko vzniku zlomeniny. Doporučení a shrnutí postupů v managmentu osteoporózy jsou shrnuta v tabulce 3 (upraveno dle (22)). Přehled přípravků užívaných k léčbě osteoporózy Vitamin D a vápník Vitamin D a vápník hrají v kostní homeostáze zásadní roli. Jejich nedostatek je významným rizikovým faktorem snížení minerální denzity a vzniku osteoporózy. Základem jakékoliv léčby OP by proto měla být dostatečná suplementace vápníkem a vitaminem D. Neaktivní, nehydroxylovanou formou vitaminu D3 je cholekalciferol, který je vytvářen v kůži z provitaminu 7-dehydrocholesterolu po expozici UV záření, a lze ho také získat stravou v některých živočišných potravinách. Cholekaciferol je nejdříve hydroxylován na aktivní formu kalcifediol (25-hydroxyvitamin D3) v játrech, a dále se hydroxyluje v ledvinách na kalcitriol (1,25-dihydroxyvitamin D3), který je nejaktivnější hormonální formou vitaminu D3. Koncentrace kalcifediolu je dobrým ukazatelem syntézy vitaminu D z provitaminu v kůži a jeho příjmu potravou. Sérové hladiny kalcifediolu pod 50 nmol/l jsou definovány jako závažný, respektive při hladině pod 75 nmol/l jako mírný deficit vitaminu D. Nedostatek vitaminu D je v populaci zejména postmenopauzálních žen velmi častý. Doporučený denní příjem vitaminu D se liší dle věku nemocných a přítomnosti komorbidit. Denní příjem pro dospělé starších 50 let je 800 až 1000 IU vitaminu D. U postmenopauzálních žen by denní dávka vitaminu D měla dosahovat hodnot 25 µg/den (1000 IU/den). V individuálních případech (malabsorpce, užívání antiepileptik) i dávek vyšších. U nemocných ve zvýšeném riziku zlomenin na suplementaci vitaminu D by dle naprosté většiny doporučení měla dosahovat cílové koncentrace vitaminu 25(OH)D3 jeho dolní fyziologické hranice 75 nmol/l. Vitamin D podáváme denně nebo jednou za týden. Delší intervaly, s výjimkou nasycovací dávek, se v současnosti nedoporučují (13). Ohledně doporučované dávky vápníku stále panují kontroverze. Za zcela bezpečnou a dostatečnou lze považovat suplementaci 500–1000 mg/denně, aby se celkový příjem vápníku včetně příjmu stravou blížil 1200 mg/den. Další léky užívané při léčbě osteoporózy lze schematicky rozdělit do dvou skupin – na přípravky snižující resorpci (antiresorpční, antiremodelační preparáty) a přípravky zvyšující kostní novotvorbu (osteoanabolické). Antiresorpční preparáty jsou především bisfosfonáty a denosumab; mezi dostupné osteoanabolické preparáty patří teriparatid a romosozumab. Antiresorpční léčba Aminobisfosfonáty jsou stabilní chemické sloučeniny – analoga anorganického pyrofosfátu. Jejich základní charakteristikou je inkorporace do kosti, kde pevně vážou kostní minerál, utlumují kostní resorpci prostřednictvím inhibice osteoklastů a jejich prekurzorů, která vede až k jejich apoptóze. Všechny bisfosfonáty mají podobné vlastnosti zejména z hlediska farmakokinetiky a byl prokázán jejich účinek jak na snížení rizika vertebrálních fraktur, tak i (s výjimkou ibandronátu) zlomenin proximálního femuru a fraktur distálního předloktí (13, 21, 22) (Tab. 4). Obr. 2. FRAX® dotazník Vysvětlivky: Věk: v modelu se uvažuje věk 40–90 let. Pokud se zadá věk nižší nebo vyšší, vypočítává se pravděpodobnost pro věk 40, resp. pro 90 let. Prodělaná zlomenina: nízkotraumatická zlomenina v dospělosti, která by při prodělaném úrazu u zdravého člověka nevznikla. Zlomenina u rodičů: matka nebo otec prodělali zlomeninu v oblasti kyčle. Glukokortikoidy: v současné době léčen p. o. glukokortikoidy anebo pokud je užíval déle než 3 měsíce v denní dávce odpovídající 5 mg. Sekundární osteoporóza: pacient trpí onemocněním, které je silně asociováno s osteoporózou (diabetes mellitus typu I (inzulin dependentní), osteogenesis imperfekta v dospělosti, neléčená dlouhotrvající hypertyreóza, hypogonadismus nebo předčasná menopauza (< 45 let), chronická malnutrice nebo malabsorpce a chronická hepatopatie) Alkohol: 3 nebo více jednotek za den (jednotka = 8–10 g alkoholu, odpovídá malému pivu (285 ml), 30 ml tvrdého alkoholu, deci vína nebo 60 ml aperitivu)

RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=