Vnitřní lékařství 2026 ROČNÍK 72 1 ISSN 0042-773X (print) / ISSN 1801-7592 (on-line) ČASOPIS ČESKÉ INTERNISTICKÉ SPOLEČNOSTI A SLOVENSKEJ INTERNISTICKEJ SPOLOČNOSTI Indexováno v: EMBASE: Excerpta Medica | SCOPUS | MEDLINE | Index Medicus | Bibliographia medica Čechoslovaca | Bibliographia medica Slovaca | Index Copernicus International | Chemical Abstracts | INIS Atomindex PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Nejčastější chyby v managementu hypertenze Nové terapeutické možnosti a principy léčby obstrukčních plicních nemocí Střevní mikrobiom ve vnitřním lékařství Klinika a liečba ochorení aorty – guidelines ESC KAZUISTIKY Proč kompenzovat hypertenzi u pacientů hospitalizovaných pro jiná onemocnění Překvapivý nález objemného intrakardiálního útvaru pravé síně při katétrové ablaci fibrilace síní Akutní selhání ledvin indukované syntetickými kanabinoidy DOBRÁ RADA Krevní tlak a energetické nápoje VE ZKRATCE Interdisciplinární doporučení pro testování trombofilie: přehledný souhrn AI V MEDICÍNĚ A ZDRAVOTNICTVÍ Umělá inteligence v kardiologii: současné klinické aplikace a regulatorní rámec v EU Spojili jsme síly Interní medicína pro praxi a Vnitřní lékařství pod jednou hlavičkou www.casopisvnitrnilekarstvi.cz
ale kde a jak? Super, už mám předplaceno. A dostala jsem navíc: 20% slevu na kongresy* 8× časopis Vnitřní lékařství tematická supplementa přístup do archivu praktických tabulek ČASOPIS Vnitřní lékařství OBJEDNÁVEJTE: www.casopisvnitrnilekarstvi.cz predplatne@solen.cz * platí pro kongresy uvedené v seznamu CENA PŘEDPLATNÉHO NA ROK 2026 1 950 Kč
EDITORIAL AI v medicíně a zdravotnictví – nová rubrika časopisu Vnitřní lékařství | 3 / Vnitř Lék. 2026;72(1):3 / VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz AI v medicíně a zdravotnictví – nová rubrika časopisu Vnitřní lékařství Vážené kolegyně a vážení kolegové, je mi ctí představit vám novou rubriku věnovanou umělé inteligenci v medicíně a zdravotnictví. V době, kdy se AI technologie stávají neoddělitelnou součástí moderní klinické praxe, považujeme za zásadní, aby měli čtenáři Vnitřního lékařství přístup k přehledným, prakticky orientovaným a vědecky fundovaným informacím o těchto inovacích. Jako předseda České společnosti pro umělou inteligenci a inovativní digitální technologie v medicíně (ČSAIM ČLS JEP) i jako proděkan pro vědu a výzkum na Lékařské fakultě Ostravské univerzity vnímám každodenně narůstající zájem internistů o AI nástroje, ale zároveň i pochopitelné otázky: Které technologie jsou skutečně validované? Jak zapadají do mého klinického workflow? A hlavně – jaký mají reálný přínos pro naše pacienty? Právě na tyto otázky bude naše rubrika reagovat. V tomto čísle vás srdečně zvu k přečtení článku kolegy MUDr. Lukáše Evina, Ph.D., „Umělá inteligence v kardiologii: současné klinické aplikace a regulatorní rámec v EU“. Tento přehled považuji za mimořádně důležitý ze tří hlavních důvodů. Za prvé, text systematicky mapuje AI nástroje, které nejsou jen experimentálními prototypy, ale real-world medicínskými zařízeními s prokázanou regulatorní shodou podle MDR 2017/745. Dr. Evin se soustředí na technologie, které již dnes můžete využívat v praxi – od interpretace EKG (PMcardio, Cardiomatics, systémy Zio Monitor) přes elektrofyziologickou navigaci (AF-Xplorer, inHEART) až po podporu při CT angiografiích. Každá technologie je představena s důrazem na klinickou validaci, což umožňuje čtenáři posoudit skutečnou úroveň důkazů. Za druhé, tento článek velmi aktuálně zasazuje tyto nástroje do kontextu nově účinného AI Actu 2024/1689, který postupně doplňuje MDR o specifické požadavky pro vysoce rizikové AI systémy. Pro klinická pracoviště to znamená nové povinnosti v oblasti validace výstupů v lokálním prostředí, systematického dohledu nad výkonem algoritmů a posuzování kyberbezpečnostních aspektů. Tato regulatorní dimenze je pro nás lékaře klíčová – nejen že poznáváme, co AI nástroj umí, ale také jaké povinnosti s sebou jeho použití přináší. Za třetí, autor nabízí čtenáři realistický pohled na přínos těchto technologií. Například PMcardio ve studii AMSTELHEART-1 dosáhlo senzitivity 86 % a specificity 92 % při detekci závažných EKG abnormalit, což je srovnatelné s lidskými experty. Systémy jako AF-Xplorer v randomizované studii TAILORED-AF prokázaly, že individualizovaná ablační strategie vedená AI dosáhla 88% „svobody“ od fibrilace síní po 12 měsících, oproti 70 % u anatomického přístupu. Tyto výsledky ukazují, že AI nástroje již dnes nejsou jen zajímavou pomůckou, ale součástí medicíny založené na důkazech s potenciálem reálně zlepšit výsledky léčby. Do budoucna si dovolím naznačit, že AI v interní medicíně a kardiologii může výrazně transformovat časnou diagnostiku a rizikovou stratifikaci. Představte si screeningové nástroje založené na analýze běžného EKG, které dokáží predikovat sníženou ejekční frakci levé komory (PMcardio LVEF model s AUC 0,963), nebo hlasovou analýzu odhalující kardiovaskulární riziko ještě před manifestací klinických symptomů. Takové technologie nás mohou posunout od reaktivní k prediktivní medicíně – k včasnému záchytu onemocnění ve stadiu, kdy je ještě dobře léčitelné. V příštím čísle časopisu se můžete těšit na článek zaměřený na AI ve zpracování zvuku a řeči. Tato oblast přináší fascinující možnosti – od automatizace zdravotnické dokumentace pomocí ambientních scribe systémů, které zdravotníkům šetří hodiny administrativní práce a snižují syndrom vyhoření, přes diagnostiku respiračních onemocnění z analýzy kašle, až po detekci neurodegenerativních chorob z analýzy hlasu. Digitální stetoskopy s AI již dnes překonávají běžné lékaře v rozpoznávání srdečních šelestů a aplikace v chytrých telefonech umožňují screening spánkové apnoe. Tyto neinvazivní, snadno dostupné nástroje rozšiřují naše diagnostické možnosti způsobem, který by před deseti lety byl považován za science fiction. Věřím, že nová rubrika věnovaná AI v medicíně se pro vás stane užitečným průvodcem v orientaci v této dynamicky se rozvíjející oblasti. Našim cílem je přinášet vyváženou perspektivu – nadšení pro inovace vyvážené kritickým hodnocením důkazů a praktickou aplikovatelností. AI není kouzelná hůlka, ale mocný nástroj, který v rukou informovaných a AI gramotných zdravotníků může významně zlepšit péči o naše pacienty. Přeji vám příjemné čtení a těším se na vaši zpětnou vazbu k této nové rubrice. doc. MUDr. Ondřej Volný, Ph.D. Předseda České společnosti pro umělou inteligenci a inovativní digitální technologie v medicíně (ČSAIM ČLS JEP) Proděkan pro vědu a výzkum, Lékařská fakulta Ostravské univerzity
4 | www.casopisvnitrnilekarstvi.cz VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ OBSAH článek v e-verzi Obsah EDITORIAL / EDITORIAL AI v medicíně a zdravotnictví – nová rubrika časopisu Vnitřní lékařství OndřejVolný------------------------------------------------------ 3 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY / REVIEW ARTICLES Nejčastější chyby v managementu hypertenze Most common mistakes in hypertension management Jitka Mlíková Seidlerová - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - ----------------- 8 Nové terapeutické možnosti a principy léčby obstrukčních plicních nemocí Current and emerging therapies in obstructive lung diseases KristiánBrat-- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -------------------- 15 Střevní mikrobiom ve vnitřním lékařství Gut microbiome in internal medicine Zdeněk Lys, Lukáš Štos, David Galis, Veronika Janošcová, Jan Václavík - - - - - - - - - - - - - - - - -------- 22 Klinika a liečba ochorení aorty – guidelines ESC Clinic and treatment of aortic diseases – ESC guidelines VeronikaJankovičová - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - ----------------- 29 Naltrexon a jeho potenciální užití při léčbě autoimunitních onemocnění Naltrexone and its potential use in the treatment of autoimmune diseases Karolína Absolonová, Ivan Šterzl JEDNA TOBOLKA JEDNOU MĚSÍČNĚ ŘEŠENÍ PRO MNOHO PACIENTŮ1,3 O KROK NAPŘED V LÉČBĚ I PREVENCI1 NEDOSTATKU VITAMINU D JEDNODUCHÉ DÁVKOVÁNÍ1 RYCHLEJŠÍ EFEKT1,2 ÚČINNÁ LÉČBA1,2 Indikace přípravku Uperold®:1 • Léčba deficience vitaminu D (tj. hladina 25(OH)D < 25 nmol/l) u dospělých. • Prevence deficience vitaminu D u dospělých s identifikovanými riziky, jako jsou pacienti s malabsorpčním syndromem, chronickým onemocněním ledvin, minerální a kostní poruchou (CKD-MBD) nebo jinými identifikovanými riziky. • Jako adjuvans ke specifické léčbě osteoporózy u pacientů s deficiencí vitaminu D nebo s rizikem deficience vitaminu D. Zkrácená informace o přípravku Uperold® Složení: Kalcifediol 255 mikrogramů v 1 měkké tobolce. Indikace: Léčba deficience vitaminu D (tj. hladina 25(OH)D < 25 nmol/l) u dospělých. Prevence deficience vitaminu D u dospělých s identifikovanými riziky, jako jsou pacienti s malabsorpčním syndromem, chronickým onemocněním ledvin, minerální a kostní poruchou (CKD-MBD) nebo jinými identifikovanými riziky. Jako adjuvans ke specifické léčbě osteoporózy u pacientů s deficiencí vitaminu D nebo s rizikem deficience vitaminu D. Dávkování: Jedna tobolka jednou měsíčně. U některých pacientů mohou být nutné vyšší dávky, maximálně 1 tobolka týdně. Kontraindikace: Hypersenzitivita na složky přípravku, hyperkalcemie (sérový vápník > 2,6 mmol/l) nebo hyperkalciurie, kalciová litiáza, hypervitaminóza D. Upozornění: Je nutný odpovídající příjem vápníku v potravě. Pro kontrolu terapeutických účinků proto mají být kromě 25(OH)D monitorovány následující parametry: sérový vápník, fosfor a alkalická fosfatáza a také vápník a fosfor v moči za 24 hodin. U poruchy funkce ledvin, srdečního selhání, sarkoidózy, tuberkulózy nebo jiného granulomatózního onemocnění podávat s opatrností a monitorovat – viz plné znění Souhrnu údajů o přípravku (SPC). Kalcifediol může interferovat se stanovením cholesterolu a vést k falešnému zvýšení cholesterolu v séru. Neužívat během těhotenství a při kojení. Symptomy a léčba předávkování viz plné znění SPC. Interakce: Fenytoin, fenobarbital, primidon a další induktory enzymů; srdeční glykosidy; léky, které snižují absorpci kalcifediolu, jako je kolestyramin, kolestipol nebo orlistat; parafin a minerální olej; thiazidová diuretika; některá antibiotika, jako je penicilin, neomycin a chloramfenikol; látky vázající fosfáty, jako jsou soli hořčíku; verapamil, vitamin D; doplňky vápníku; kortikosteroidy. Viz plné znění SPC. Nežádoucí účinky: Neznámá frekvence: hypersenzitivní reakce (jako je anafylaxe, angioedém, dyspnoe, vyrážka, lokalizovaný edém / lokální otok a erytém); hyperkalcemie a hyperkalciurie. Balení: 5 měkkých tobolek. Držitel registrace: Berlin-Chemie AG, Berlín, Německo. Reg. číslo: 86/035/22-C. Datum poslední revize: 17. 10. 2023. Přípravek je vydáván pouze na lékařský předpis, není hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Před předepsáním si přečtěte celý Souhrn údajů o přípravku, kde najdete úplný seznam nežádoucích účinků, kontraindikací a opatření pro použití. Reference: 1. Souhrn údajů o přípravku Uperold 255 mikrogramů měkké tobolky, poslední revize textu 17. 10. 2023. 2. Pérez-Castrillon JL, Duenas-Laita A, Brandi ML, et al. Calcifediol is superior to cholecalciferol in improving vitamin D status in postmenopausal women: a randomized trial. J Bone Miner Res. 2021;36(10):1967-1978. 3. Amrein K, Scherkl M, Hoffmann M, et al. Vitamin D deficiency 2.0: an update on the current status worldwide. Eur J Clin Nutr. 2020;74(11):1498-1513. Popis studie ref. č. 2 (Peréz et al., 2021): Design studie: Roční dvojitě zaslepená randomizovaná kontrolovaná multicentrická mezinárodní klinická studie fáze III-IV pro posouzení superiority. Cíl studie: Vyhodnotit účinnost a bezpečnost kalcifediolu 255 μg ve formě měkkých tobolek u postmenopauzálních žen s nedostatkem vitaminu D ve srovnání s cholekalciferolem. Pacienti: Pacientky (n = 303) s výchozí sérovou hladinou 25(OH)D < 50 nmol/l byly randomizovány v poměru 1:1:1 k užívání kalcifediolu 255 μg/měsíc po dobu 12 měsíců (skupina A1), kalcifediolu 255 μg/měsíc po dobu 4 měsíců a placeba po dobu následujících 8 měsíců (skupina A2), nebo k užívání cholekalciferolu 25 000 IU/měsíc po dobu 12 měsíců (skupina B). Primární cílový parametr: Procentuální podíl pacientek se sérovými hladinami 25(OH) D > 75 nmol/l po 4 měsících. Výsledky: Ve 4. měsíci dosáhlo sérových hladin 25(OH)D > 75 nmol/l 35,0% postmenopauzálních žen léčených kalcifediolem a 8,2 % žen léčených cholekalciferolem (p < 0,0001). V žádné ze studovaných skupin nebyly hlášeny relevantní bezpečnostní problémy související s léčbou. Určeno pouze odborníkům ve smyslu zákona 40/1995 Sb. Berlin-Chemie/A.Menarini Ceska republika s.r.o., Budějovická 778/3, 140 00 Praha 4 – Michle, tel.: 267 199 333, e-mail: office@berlin-chemie.cz CZ-UPE-6-2025_MFLOW Materiál schválen: červen 2025
AKREDITACE n účast bude v rámci celoživotního postgraduálního vzdělávání dle Stavovského předpisu č. 16 ČLK ohodnocena kredity pro lékaře ODBORNÝ GARANT n prof. MUDr. Pavel Horák, CSc. III. interní klinka – nefrologická, revmatologická a endokrinologická, FN Olomouc POŘADATEL n společnost SOLEN, s. r. o., ve spolupráci s III. interní klinkou – nefrologickou, revmatologickou a endokrinologickou, FN Olomouc ORGANIZAČNÍ ZAJIŠTĚNÍ n Mgr. Iva Třísková triskova@solen.cz REGISTRAČNÍ POPLATEK n při registraci do 4. 3. 2026: 1 900 Kč n při registraci od 5. 3. 2026: 2 300 Kč n 40% sleva pro lékaře do 35 let n 20% sleva pro předplatitele časopisů vydavatelství Solen na rok 2026 GENERÁLNÍ PARTNER: HLAVNÍ PARTNER: 12.–13. 3. 2026 OLOMOUC 21. interní medicína pro praxi PROGRAM ČTVRTEK 12. 3. 2026 8.30–10.00 Ranní networkingový blok: Prostřednictvím reálných kazuistik budou účastníci společně rozhodovat o diagnosticko-terapeutickém postupu, hlasovat o prioritách a učit se rozpoznat klíčové „red flags“. Představíme také kongresovou networkingovou aplikaci, která vám pomůže sdílet zkušenosti a propojit se s kolegy během celého kongresu i po něm. Internista na urgentu – první hodina rozhoduje prof. MUDr. Jan Václavík, Ph.D., FESC n Kazuistika 1 – Dušnost na urgentu – Ramík Z. n Kazuistika 2 – Bolest na hrudi u mladšího pacienta – Dodulík J. n Kazuistika 3 – Sepse / febrilní pacient – Černocký O. n Klinické pasti internisty – Čapek B. 10.30–10.35 Zahájení kongresu 10.35–12.05 Co je nového v léčbě systémových onemocnění pojiva a systémových vaskulitid prof. MUDr. Pavel Horák, CSc. n Současná strategie diagnostiky a léčby SLE – Horák P. n Intersticiální plicní choroba u systémové sklerodermie – Tomčík M. n Kdy pomýšlet na diagnózu systémové vaskulitidy? – Videman J. 12.05–12.45 Dobrá rada do vaší ordinace I n Potřebujeme atypické anxiolytikum? – Anders M. n Rizika podání glukokortikoidů a vznik sekundární osteoporózy – Palička V. 12.45–13.45 Přestávka na oběd 13.45–15.30 Kardiovaskulární onemocnění MUDr. Michaela Šnejdrlová, Ph.D. n Neadekvátní bariéry pro léčbu hypertoniků s komorbiditami – Šnejdrlová M. n Kardiovaskulární prevence v linii s Národním kardiovaskulárním plánem – Ječmenová M. 15.30–16.15 Pokroky v léčbě srdečních onemocnění n Co dělat, aby vám ledviny nezlomily srdce? – Monhart Z. (Přednáška podporovaná společností Boehringer Ingelheim, s. r. o.) n program bude doplněn 16.15–16.45 Přestávka 16.45–17.30 „Vůbec jste mi nepomohl/a!” aneb Jak komunikovat s nespokojenými pacienty MUDr. Barbora Mechúrová IP 17.30–18.00 Perspektivy medicíny: n Homo sapiens 2.0. Od léčby k vylepšení člověka – prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. Moderní věda nabízí řadu technologií, s jejichž pomocí lze zasáhnout do procesů v lidském organismu. Kde končí léčba a kde začíná vylepšení člověka? Smíme dělat všechno, co umíme? MÍSTO KONÁNÍ Clarion Congress Hotel Olomouc, Jeremenkova 36
GENERÁLNÍ PARTNER: HLAVNÍ PARTNER: 12.–13. 3. 2026 OLOMOUC 21. interní medicína pro praxi PROGRAM PÁTEK 13. 3. 2026 9.00–10.15 Endokrinologie a metabolismus v praxi internisty prof. MUDr. Michal Kršek, CSc., MBA n Osteoporóza, současný management – Horák P. n Incidentalomy nadledvin – Kršek M. n Hypertyreóza a endokrinní orbitopatie – Schovánek J. 10.15–10.45 Dobrá rada do vaší ordinace II n Význam léčby nedostatku vitaminu D – Schovánek J. 10.45–11.15 Přestávka 11.15–12.40 Jak smysluplně mluvit s pacienty o alkoholu a kouření MUDr. Bc. Jana Malinovská, Ph.D. n Alkohol, nikotinové výrobky a aktuální pohled na jejich zdravotní rizika v klinické praxi – Malinovská J. n Výživa jako opomíjený faktor relapsu závislosti – Kozáková K. n Krátká intervence – praktické přístupy při abúzu návykových látek pacientem – Březová K. 12.40–13.00 Dobrá rada do vaší ordinace III n Primární biliární cholangitida z pohledu gastroenterologa pro internisty – Vašura A. (Přednáška podporovaná společností Gilead Sciences s. r. o.) 13.00–14.00 Přestávka na oběd 14.00–15.30 Kazuistiky z intenzivní péče v interně IP prim. MUDr. Zdeněk Monhart, Ph.D., FEFIM n Pacient s diabetickou ketoacidózou – Monhart Z. n Pacient s krvácením do GIT – role ROTEM – Náhlíková K. n Pacient se šokovým stavem na interní JIP – role POCUS – Monhart Z. n Pacient s akutním respiračním selháním – když selhává HFNO/NIV, kdy intubovat? – Náhlíková K. IP Interaktivní edukační kazuistiky s hlasováním / Program dále aktualizujeme Užijte si čas přednášek s kávou od Solenu. Těšíme se na vás. prim. MUDr. Zdeněk Monhart, Ph.D., FEFIM Registrace a průběžně aktualizovaný program: www.kongresinterna.cz
| 7 www.casopisvnitrnilekarstvi.cz VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ OBSAH PŮVODNÍ PRÁCE / ORIGINAL ARTICLES Neutrofil-lymfocytový pomer ako marker zvýšeného kardiovaskulárneho rizika u pacientov so stredne závažnou až závažnou formou hidradenitis suppurativa: prospektívna observačná štúdia Neutrophil-lymphocyte ratio as a marker of increased cardiovascular risk in patients with moderate to severe hidradenitis suppurativa: prospective observational study Tereza Neplechová, Zlatica Žingorová, Tomáš Bolek, Matej Samoš, Martin Jozef Péč, Denis Hrivnák, Karolína Vorčáková Serotonín ako biomarker pri zápalových ochoreniach čreva Serotonin as a biomarker in inflammatory bowel diseases Zuzana Cingelová, Stanislava Blažíčková KAZUISTIKY / CASE REPORTS Proč kompenzovat hypertenzi u pacientů hospitalizovaných pro jiná onemocnění Arterial hypertension is an important topic even in patients admitted to hospitals for other reasons PavelRutar-- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -------------------- 38 Překvapivý nález objemného intrakardiálního útvaru pravé síně při katétrové ablaci fibrilace síní Surprising finding of a large intracardial mass in the right atrium during catheter ablation of atrial fibrillation Katarína Doležalová, Filip Souček, Vojtěch Šebetovský, Zdeněk Stárek - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 43 Akutní selhání ledvin indukované syntetickými kanabinoidy Acute kidney injury induced by synthetic cannabinoids EvaZvárová,JanVáclavík - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - ---------------- 47 DOBRÁ RADA / GOOD ADVICE Krevní tlak a energetické nápoje Blood pressure and energy drinks Markéta Sovová, Eliška Sovová - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - --------------- 52 VE ZKRATCE / IN BRIEF Interdisciplinární doporučení pro testování trombofilie: přehledný souhrn Interdisciplinary recommendations for thrombophilia testing Eva Drbohlavová, Jaromír Gumulec, Alena Buliková, Petr Dulíček, Jana Hirmerová, Radovan Malý, Ester Zápotocká, Jan Blatný, Jan Václavík, Petr Kessler - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 56 AI V MEDICÍNĚ A ZDRAVOTNICTVÍ / AI IN MEDICINE AND HEALTH CARE Umělá inteligence v kardiologii: současné klinické aplikace a regulatorní rámec v EU Artificial intelligence in cardiology: Current clinical applications and regulatory framework in the EU LukášEvin-- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- ------------------- 60 ZE SPOLEČNOSTI / FROM THE SOCIETY Internista a kardiolog profesor Richard Češka se stal šéfem světové interní medicíny Michael Aschermann
PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Nejčastější chyby v managementu hypertenze 8 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék. 2026;72(1):8-13 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz https://doi.org/10.36290/vnl.2026.001 Nejčastější chyby v managementu hypertenze Jitka Mlíková Seidlerová II. interní klinika FN v Plzni a Lékařské fakulty v Plzni Arteriální hypertenze je jedno z nejčastějších onemocnění v české populaci, jehož kontrola však bohužel nedosahuje uspokojivých hodnot. Je tedy zřejmé, že v managementu arteriální hypertenze máme stále rezervy. Tento článek se snaží nejčastější chyby vyjmenovat, poukázat na možné následky těchto chyb a naznačit správný postup pro řešení. V rámci diagnostiky děláme chyby nejen u prostého měření krevního tlaku, ale také v používání měření krevního tlaku mimo zdravotnické zařízení. Dalším nedostatkem je nedostatečné provádění doprovodných vyšetření, která jsou nutná u všech hypertoniků. A v oblasti léčby hypertenze je to především nepoužívání fixních lékových kombinací, a to už na začátku léčby. Dále lékařská inercie spojená s nedostatečným navyšováním léčby a časná úprava léčby, pokud má nemocný nežádoucí účinky. U těžkých hypertoniků je to potom nevyužívání blokátorů mineralokortikoidních receptorů jako léku 4. volby a nepoužívání diuretik, pokud nemocný potřebuje 3 a více antihypertenziv. A konečně lze jmenovat nedostatečnou kontrolu adherence k léčbě. Klíčová slova: arteriální hypertenze, chyby v managementu hypertenze, diagnostika hypertenze, léčba hypertenze. Most common mistakes in hypertension management Arterial hypertension is one of the most prevalent diseases in the Czech population, but unfortunately, its control does not reach satisfactory levels. It is therefore clear that there is still potential for improvement in its management. This article lists the most common problems, points out the possible consequences of these mistakes, and suggests the correct approach to solving them. In terms of diagnosis, we make errors not only in clinic blood pressure measurement but also in the use of out-of-office blood pressure measurement. Another shortcoming is the insufficient use of supplementary tests, which are mandatory for all hypertensive patients. In the context of hypertension treatment, this is primarily the failure to use fixed drug combinations at the initiation of treatment. Furthermore, there is medical inertia associated with insufficient treatment escalation and early treatment modification if the patient experiences adverse effects. In cases of severe hypertension, it is the failure to use mineralocorticoid receptor blockers as the fourth-line drug and the failure to use diuretics when the patient needs three or more antihypertensive drugs. Finally, there is insufficient monitoring of adherence to treatment. Key words: arterial hypertension, management errors in hypertension, diagnostic of hypertension, therapy of hypertension. Úvod Arteriální hypertenze je jedno z nejčastějších onemocnění v české populaci, jehož kontrola však stále nedosahuje uspokojivých hodnot (1). Pohybuje se okolo 40 % (1), pokud považujeme kontrolu dosažení krevního tlaku pod 140/90 mm Hg. Pokud ovšem považujeme za kontrolu hypertenze dosažení cílových hodnot u většiny hypertoniků, tedy TK < 130/80 mm Hg, toto číslo se pohybuje okolo 10 %. Je tedy zřejmé, že v managementu arteriální hypertenze máme stále rezervy. Dalším problémem je pomýšlet na arteriální hypertenzi jako na samostatné onemocnění. Arteriální hypertenze má celou řadu patofyziologických mechanismů, které sdílí s ostatními častými civilizačními chorobami – cukrovkou, obezitou, dyslipidemií a chronickým onemocněním ledvin. Protože cílem léčby hypertenze je snížit celkové kardiovaskulární riziko, je nutné kontrolovat nejen krevní tlak, ale také cílit i na ostatní choroby, které arteriální hypertenzi často doprovázejí. Chyby v managementu arteriální hypertenze se týkají jak diagnostiky, tak samotné léčby. V rámci diagnostiky děláme chyby nejen u prostého měření krevního tlaku, ale také v nedostatečném nebo nesprávném používání měření krevního tlaku mimo ambulanci lékaře. Dalším nedostatkem je nedostatečné provádění doprovodných vyšetření, která prof. MUDr. Jitka Mlíková Seidlerová, Ph.D. II. interní klinika FN v Plzni a Lékařské fakulty v Plzni seidlerovaji@fnplzen.cz Cit. zkr: Vnitř Lék. 2026;72(1):8-13 Článek přijat redakcí: 5. 12. 2025 Článek přijat po recenzích: 19. 1. 2026
PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Nejčastější chyby v managementu hypertenze | 9 / Vnitř Lék. 2026;72(1):8-13 / VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz jsou nutná u všech hypertoniků. Sem patří pečlivé odebrání anamnézy, fyzikální vyšetření, ale především laboratorní vyšetření a registrace EKG. U specifických skupin pacientů je potom vhodné doplnění dalších vyšetření. A v oblasti léčby hypertenze je to především nepoužívání fixních lékových kombinací, a to už na začátku léčby. Dále lékařská inercie spojená s nedostatečným navyšováním léčby a časná úprava léčby, pokud má nemocný nežádoucí účinky. Dalším problémem je nedostatečná motivace pacienta k léčbě. U těžkých hypertoniků je to potom nevyužívání především blokátorů mineralokortikoidních receptorů jako léku 4. volby či nepoužívání diuretik, pokud nemocný potřebuje 3 a více antihypertenziv. A konečně lze jmenovat nedostatečnou kontrolu adherence k léčbě. Chyby v diagnostice Měření krevního tlaku Měření krevního tlaku ve zdravotnickém zařízení Měření krevního tlaku ve zdravotnickém zařízení je zcela zásadní, a přestože patří mezi možná nejčastěji prováděný zdravotnický výkon, jeho provádění je často nepřesné (2, 3). Přesnou metodiku rozvádí doporučení pro léčbu hypertenze (3, 4). Shrnutí pravidel udává obrázek 1. Nedodržování těchto pravidel vede k nasbírání řady jednotlivých nepřesností, která každá vede obvykle k falešnému nárůstu TK o několik málo mm Hg, ale ve svém součtu se může jednat o 10–20 mm Hg. Tedy o hodnoty, které nás vedou buď k iniciaci antihypertenzní léčby, nebo úpravě antihypertenzní léčby. Měření krevního tlaku mimo zdravotnické zařízení Největší chybou měření krevního tlaku mimo zdravotnické zařízení (out-of-office blood pressure measurement) je, že ho nevyužíváme dostatečně často. Jak domácí měření TK (home blood pressure measurement, HBPM) tak 24hodinová monitorace TK (ambulatory blood pressure measurement, ABPM) mají mnohem vyšší prognostickou hodnotu než klinický TK (5–7). Získáme více hodnot krevního tlaku, a to v době a prostředí, ve kterém nemocný tráví více času (je pro něj přirozenější než prostor lékařské ambulance). Odhaduje se, že krevní tlak si doma v současné době měří zhruba 40–50 % hypertoniků. Je velmi vhodné se o tyto hodnoty zajímat, protože nám přináší nejen prognostickou informaci, ale také tím nemocného zapojujeme do léčby, a tím zvyšujeme motivaci k léčbě. Dovoluji si připomenout, že nejvyšší prognostickou hodnotu má noční krevní tlak (8). Je proto vhodné, abychom především u rizikových nebo komplikovaných nemocných hodnotili také kontrolu nočního krevního tlaku. Pravidla, výhody a nevýhody pro měření TK mimo zdravotnické zařízení shrnují doporučení (4, 9). U domácího měření TK je vhodné si ověřit, že si pacient měří TK správně (správná šířka manžety, správné nasazení manžety) a vhodným přístrojem (seznam validovaných tonometrů lze nalézt na www.stridebp.org). V současné době není doporučeno používání bezmanžetového měření TK (aplikace, smartwatches, smart-rings, atd.) (10). Pro hodnoty TK změřené mimo zdravotnické zařízení také platí jiné cut-off hodnoty pro diagnózu hypertenze (Tab. 1) (3, 4). Průměrný TK doma 138/88 mm Hg tedy již svědčí pro arteriální hypertenzi. Doprovodná vyšetření u hypertoniků Každý hypertonik má být kromě změření TK také dostatečně dobře vyšetřen (3, 4). Tato vyšetření nám pomohou vytvořit si o daném pacientovi dostatečný klinický obraz, identifikovat další kardiovaskulární rizikové faktory a zabránit nebo snížit riziko výskytu nežádoucích účinků (volba vhodného antihypertenziva) nebo umožnit časnou diagnostiku komplikací spojených s hypertenzí (3, 4). Cílem léčby hypertenze je snížit kardiovaskulární riziko, tedy je nutné kontrolovat všechny ovlivnitelné rizikové faktory. Pokud je však nevyšetříme, tak o nich nemůžeme vědět a naše snaha o snížení KV rizika je tím značně limitovaná. Seznam rutinních vyšetření u hypertenze shrnuje tabulka 2. Tato vyšetření by měla být provedena u každého hypertonika, a to vstupně při diagnóze hypertenze a poté opakovaně v pravidelných intervalech (maximálně 1× za 2 roky u nekomplikované hypertenze). Dovoluji si vypíchnout několik parametrů. Body mass index a obvod pasu – nyní již zcela nikdo nepochybuje o tom, že obezita (především abdominální) je významným kardiovaskulárním RF (11, 12). Je nutné pacientovi doporučit vhodnou úpravu životního stylu, konzultaci s nutričním terapeutem, Obr. 1. Pravidla měření krevního tlaku (převzato z Widimský et al. Diagnostické a léčebné postupy u arteriální hypertenze – verze 2022. Doporučení České společnosti pro hypertenzi (4)) Tab. 1. Definice hypertenze podle typu měření krevního tlaku Hranice HT (mm Hg) Zdravotnické zařízení 140/90 24hod. monitorace TK 24hod. průměr 130/80 Denní průměr 135/85 Noční průměr 120/70 Domácí měření TK 135/85
PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Nejčastější chyby v managementu hypertenze 10 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék. 2026;72(1):8-13 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz u některých pacientů jsou vhodná antiobezitika (preferovány jsou především GLP1 agonisté s prokázaným prospěšným efektem na KV systém) (13). Vyšetření ledvinných funkcí a močového sedimentu je základním vyšetřením u hypertoniků, protože ledviny jsou klíčovým orgánem regulace krevního tlaku (3). Patologické hodnoty mohou naznačovat primární onemocnění ledvin, a tedy možnou etiologickou příčinu, a také být známkou hypertenzní nefropatie (poškození ledvin vyvolané hypertenzí). Dle hodnoty eGFR volíme některé léky (typ diuretika, MRA, blokátory RAS, SGLT2i) (3). Albuminurie – je časnou známkou poškození ledvin a také známkou endoteliální dysfunkce. Řadíme ji také mezi hypertenzí mediované orgánové poškození (HMOD) (3, 14). Nález albuminurie musí vést k intenzifikaci léčby, tak aby bylo dosaženo cílových hodnot TK (klinický TK < 130/80 mm Hg), v léčbě má být vždy blokátor RAS, dalšími indikovanými léky jsou SGLT2i a finerenon (u diabetiků) (3). Mineralogram Hyponatremie se 1,5× častěji vyskytuje u hypertoniků než u normotoniků, je spojená s vyšší celkovou mortalitou a vyšším rizikem hospitalizací u starších osob. Přestože příčin hyponatremie je celá řada, mohou k ní přispívat i některá antihypertenziva, především thiazidová diuretika (15). U rizikových osob (starší věk, nižší tělesná hmotnost, hyponatremie v anamnéze) je tedy na řadě časná kontrola natremie po zahájení léčby nebo při navýšení dávky diuretik. Kalemie – hypokalemie, ať už spontánní, nebo navozená thiazidovými diuretiky, by nás vždy měla vést k zamyšlení, zda se nejedná o primární hyperaldosteronismus (4). Vyšší hodnoty kalemie (> 4,8 mmol/l) jsou potom relativní či absolutní kontraindikací používání blokátorů mineralokortikoidních receptorů (MRA). Lze shrnout, že zahájení nebo navýšení léčby diuretiky či MRA musí být následováno kontrolou mineralogramu s odstupem 2–4 týdnů. Glykemie – prevalence DM v ČR je 11 %. Diabetici jsou nemocní s velmi vysokým kardiovaskulárním rizikem a musíme se snažit o komplexní a těsnou kontrolu všech rizikových faktorů. Data z Rakouska ukazují, že během preventivních prohlídek u praktických lékařů může být diabetes mellitus náhodně zachycen u 2,7 % vyšetřených osob (16). Prevalence prediabetu byla 19,7 % (16). Lze aproximovat, že podobná situace může být i u nás. Lipidogram jako klasický ovlivnitelný kardiovaskulární rizikový faktor musí mít pravidelně stanoven každý hypertonik a v případě nálezu patologie zahájena léčba. O významu a nutnosti kontroly hyperlipidemie se jistě není nutno dále vyjadřovat (4, 17). EKG – umožňuje odhalit jak známku HMOD – známky hypertrofie a přetížení levé komory srdeční, tak známky komplikace hypertenze – arytmie, především fibrilaci síní a ischemické změny. Je důležité EKG registrovat i u asymptomatických nemocných, protože některé patologické stavy mohou probíhat velmi skrytě. Další vyšetření jsou vhodná jen u vybraných skupin hypertoniků nebo se jedná o vyšetření při podezření na sekundární hypertenzi (ponechávám k bližšímu prostudování dle zdrojů) (3, 4). Chyby v léčbě hypertenze Hodnota TK pro diagnózu hypertenze se nerovná cílovým hodnotám TK Cílové hodnoty TK jsou nižší než hodnoty pro diagnózu hypertenze (3, 4). Je tedy chybou spokojit se s dosaženým klinickým TK pod 140/90 mm Hg a dále léčbu nenavyšovat. RAS blokátory + BKK nebo RAS blokátory + diuretikum RAS blokátory + BKK + diuretikum RAS blokátory + BKK + diuretikum + spironolakton nebo další lék (doxazosin, betablokátor) Při TK 140–159/90–99 mm Hg a nízkém KV riziku, příp. u křehkého nemocného, zvážit monoterapii RAS blokátorem nebo BKK Krok 1 Krok 2 Krok 3 Betablokátory je možné podávat v kterémkoli kroku v závislosti na komorbiditách a tepové frekvenci; použité zkratky: RAS – systém renin-aldosteron; BKK – blokátory kalciových kanálů Obr. 2. Schéma farmakoterapie hypertenze (převzato z Widimský et al. Diagnostické a léčebné postupy u arteriální hypertenze – verze 2022. Doporučení České společnosti pro hypertenzi (4)) Tab. 2. Rutinní vyšetření u všech hypertoniků Nutná u všech hypertoniků Anamnéza včetně rodinné, gynekologické a farmakologické Fyzikální vyšetření, včetně palpace a auskultace periferních tepen TK vsedě, ev. vstoje, při prvním vyšetření na obou HK SNa, SK, Skreat, kyselina močová v séru, glykemie Lipidogram (LDL a HDL cholesterol, celkový cholesterol, triglyceridy) Vyšetření moče chemicky a sediment Odhadnutá glomerulární filtrace (eGFR) Albuminurie (poměr albumin/kreatinin) Krevní obraz EKG
Určeno pro odbornou veřejnost. Zentiva, k.s., marketingové oddělení U Kabelovny 130, 102 37 Praha 10, Česká republika, www.zentiva.cz ID 598034/08/2023
PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Nejčastější chyby v managementu hypertenze 12 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék. 2026;72(1):8-13 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz Nedostatečná motivace pacienta k léčbě Arteriální hypertenze je oligo- či asymptomatické onemocnění. Jako takové je velmi důležité pacienta k léčbě motivovat. Pacient často nemusí chápat, proč by měl užívat léky na chorobu, která mu nečiní žádné či minimální obtíže, a tuto léčbu dokonce užívat doživotně. Nedílnou součástí managementu hypertenze by tedy mělo být vysvětlení celkového kardiovaskulárního rizika, nejlépe za pomoci SCORE tabulek (3, 4), které v nové podobě umožňují predikovat riziko fatální i nefatální závažné kardiovaskulární komplikace v následujících 10 letech. A vysvětlení, jak správná korekce krevního tlaku i dalších přidružených rizikových faktorů dokáže efektivně toto riziko snížit. Nepoužívání kombinační léčby a fixních lékových kombinací Monoterapie je vyhrazena jen pro menšinu hypertoniků (do 30 %) (3). Většina hypertoniků potřebuje ke kontrole hypertenze kombinační léčbu. Důležité je s kombinační léčbou už začínat – dosáhneme rychlejší kontroly TK. Jeden lék v maximální dávce má menší antihypertenzní efekt než kombinace dvou léků v poloviční dávce. Navíc nižší dávky léků jsou spojeny s nižším výskytem nežádoucích účinků. Využití fixních lékových kombinací je spojeno s vyšší dlouhodobou adherencí k léčbě (18) a je také voleno nejčastěji pacienty, pokud se jich zeptáme na to, jak zlepšit dlouhodobou adherenci k léčbě. Využití kombinační léčby již při zahájení léčby a využívání fixních lékových kombinací je spojeno se snížením rizika kardiovaskulárních komplikací (19, 20). Nezapomínejme, že arteriální hypertenze je onemocnění, do jehož etiologie je zapojena celá řada patofyziologických mechanismů. Použitím kombinační léčby cílíme na více těchto mechanismů. U většiny nemocných se iniciální kombinace léků skládá z blokátorů RAS, blokátorů kalciových kanálů a thiazidových (thiazidům podobných) diuretik. Betablokátor může být zařazen vždy, když je k tomu klinický důvod (3, 4). Bohužel běžná praxe je taková, že je léčba zahajována monoterapií (19). Přehled farmakoterapie uvádí obrázek 2. Složité dávkovací schéma Hypertenze je onemocnění asymptomatické až oligosymptomatické. Dlouhodobá adherence k léčbě je u těchto typů chorob obecně nízká a riziko neužívání medikace se zvyšuje s počtem užívaných tablet. Řešením je volba léků s dlouhým poločasem, které se mohou užívat 1× denně a využití fixních lékových kombinací (19) (21). Lék, který nemocný nepožije, nemůže fungovat. Toto jasně dokládají data. Non-adherence k léčbě je spojena se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních komplikací (22–24). Diuretikum jako součást léčby u těžších hypertoniků Platí jednoduché pravidlo, že pokud nemocný potřebuje ke kontrole hypertenze 3 a/nebo více léků, tak jedno z nich má být diuretikum (preferenčně thiazidové) (3, 4). Důvodem je, že diuretikum potencuje účinek ostatních antihypertenziv. Většina nemocných s rezistentní hypertenzí retinuje tekutiny (přestože otoky nemusí být klinicky viditelné). Volba 4. a dalšího antihypertenziva Lékem s nejvyšším antihypertenzním potenciálem mezi antihypertenzivy běžně využívanými jako léky čtvrté a další volby (MRA, betablokátory, doxazosin, centrálně působící léky) jsou blokátory mineralokortikoidního receptoru, především spironolakton (25). I proto je v hypertenzních centrech nejčastějším lékem 4. volby právě spironolakton. Kontrola adherence k léčbě Pokud u nemocného nedojde k poklesu TK po zahájení nebo navýšení léčby, je nejčastěji problém v tom, že pacient lék neužívá. Dělejme proto pravidelnou kontrolu adherence k léčbě (3, 4, 26), minimálně kontrolou lékového záznamu. Další možností je kontrolované podání antihypertenziv se sledováním efektu na krevní tlak (ABPM), ovšem pozor na riziko symptomatické hypotenze. Další, již běžně využívanou možností je vyšetření hladin antihypertenziv v séru nebo moči. Seznam laboratoří, které provádějí toxikologické vyšetření antihypertenziv najdete na stránkách České společnosti pro hypertenzi. Nepátráme po nežádoucích účincích léčby Důležitou součástí správného managementu hypertenze je aktivní pátrání po možných nežádoucích účincích léčby. Tedy při každé kontrole se pacienta zeptáme, zda léky snáší dobře. Na nejčastější známé nežádoucí účinky se konkrétně vyptáme. Nežádoucí účinky léčby mohou být důvodem, proč pacient léky přestane užívat. Arteriální hypertenze je naštěstí onemocnění, které má k dispozici široké armamentarium léků. Někdy stačí jen snížit dávku léku (blokátory kalciových kanálů a otoky dolních končetin, sklon k bradykardii u betablokátorů), vyměnit za jinou skupinu (v případě výskytu kašle výměna ACEI za sartany apod). Důležité je si také uvědomit, že nežádoucí účinky se mohou objevit i několik měsíců nebo let po zahájení léčby. Klinická inercie Klinická inercie je bohužel velmi častá, má celou řadu příčin a podob. Nicméně to, že včas neuděláme potřebnou terapeutickou změnu, může významně ovlivnit osud našeho pacienta. Nespoléhejme se tedy na to, že aktuálně vyšší hodnoty TK jsou dané jen stresem, tím, že si nemocný zapomněl léky ráno užít nebo jsou dané akutní infekcí nebo nějakou bolestivou afekcí. Správnou reakcí je časná kontrola v ambulanci včetně kontroly TK v domácím prostředí nebo pomocí ABPM a při opakovaně vyšších hodnotách TK adekvátní úprava léčby. Závěr Arteriální hypertenze patří mezi onemocnění, která jsou opravdu velmi špatně kontrolovaná. Důvodů je řada, mohou být na straně pacienta, ale také na naší. Vzhledem k tomu, že data z Global Burden of Disease Study 2019 považují vysoký krevní tlak za nejdůležitější rizikový faktor mortality u osob nad 50 let a nemocnosti a příčin invalidity u všech osob (27), je nutné se zamyslet, zda v naší běžné klinické praxi nemůžeme udělat nějaké kroky, jak tento problém zmírnit. PROHLÁŠENÍ AUTORŮ: Prohlášení o původnosti: Publikace byla zpracována s využitím uvedené literatury a nebyla publikována ani zaslána k recenznímu řízení do jiného média. Střet zájmů: Ne. Financování: Žádné. Poděkování: N/A. Registrace v databázích: N/A. Projednání etickou komisí: N/A.
PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Nejčastější chyby v managementu hypertenze | 13 / Vnitř Lék. 2026;72(1):8-13 / VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz LITERATURA 1. Cifkova R, et al. 30 year trends in major cardiovascular risk factors in the Czech population, Czech MONICA and Czech post MONICA, 1985 2016/17. PLoS One. 2020;15(5):e0232845. 2. Holland M, Lewis P. An audit and suggested guidelines for in patient blood pressure measurement. J Hypertens. 2014;32:2166-2170. 3. Mancia G, et al. 2023 ESH Guidelines for the management of arterial hypertension: The Task Force for the management of arterial hypertension of the European Society of Hypertension Endorsed by the European Renal Association (ERA) and the International Society of Hypertension (ISH). J Hypertens. 2023;41(12):1874-2071. 4. Widimsky J, et al. Diagnostické a léčebné postupy u arteriální hypertenze – verze 2022. Hypertenze Kardiovaskulární Prevence. 2022;Supplementum:25. 5. Ward AM, et al. Home measurement of blood pressure and cardiovascular disease: systematic review and meta analysis of prospective studies. J Hypertens. 2012;30(3):449-456. 6. Clement DL, et al. Prognostic value of ambulatory blood pressure recordings in patients with treated hypertension. N Engl J Med. 2003;348(24):2407-2415. 7. Li Y, et al. Ambulatory hypertension subtypes and 24 hour systolic and diastolic blood pressure as distinct outcome predictors in 8341 untreated people recruited from 12 populations. Circulation. 2014;130(6):466-474. 8. Roush GC, et al. Prognostic impact from clinic, daytime, and night time systolic blood pressure in nine cohorts of 13 844 patients with hypertension. J Hypertens. 2014;32(12):2332-2340. 9. Stergiou GS, et al. 2021 European Society of Hypertension practice guidelines for office and out of office blood pressure measurement. J Hypertens. 2021;39(7):1293-1302. 10. Stergiou GS, et al. Cuffless blood pressure measuring devices: review and statement by the European Society of Hypertension Working Group on Blood Pressure Monitoring and Cardiovascular Variability. J Hypertens. 2022 Aug 1;40(8):1449-1460 11. Afshin A, et al. Health Effects of Overweight and Obesity in 195 Countries over 25 Years. N Engl J Med. 2017;377(1):13-27. 12. Piché ME, Tchernof A, Després JP. Obesity Phenotypes, Diabetes, and Cardiovascular Diseases. Circ Res. 2020;126(11):1477-1500. 13. Busetto L, et al. A new framework for the diagnosis, staging and management of obesity in adults. Nat Med. 2024;30(9):2395-2399. 14. Vasan RS, et al. Hypertension Mediated Organ Damage: Prevalence, Correlates, and Prognosis in the Community. Hypertension. 2022;79(3):505-515. 15. Adamczak M, Surma S, Więcek A. Hyponatremia in patients with arterial hypertension: pathophysiology and management. Arch Med Sci. 2023;19(6):1630-1645. 16. Sourij C, et al. Prevalence of Undiagnosed Diabetes and Prediabetes according to Age and Obesity Status in Central Europe. Obes Facts. 2025;18(6):582-591. 17. Visseren FLJ, et al. 2021 ESC Guidelines on cardiovascular disease prevention in clinical practice: Developed by the Task Force for cardiovascular disease prevention in clinical practice with representatives of the European Society of Cardiology and 12 medical societies With the special contribution of the European Association of Preventive Cardiology (EAPC). Eur Heart J. 2021;42(34):3227-3337. 18. Borghi C, et al. Adherence to Triple Single Pill Combination of Perindopril/Indapamide/ Amlodipine: Findings from Real World Analysis in Italy. Adv Ther. 2023;40(4):1765-1772. 19. Mancia G, et al. Two Drug Combinations as First Step Antihypertensive Treatment. Circ Res. 2019;124(7):1113-1123. 20. Rea F, et al. Early cardiovascular protection by initial two drug fixed dose combination treatment vs. monotherapy in hypertension. Eur Heart J. 2018;39(40):3654-3661. 21. Gupta P, et al. Risk Factors for Nonadherence to Antihypertensive Treatment. Hypertension. 2017;69(6):1113-1120. 22. Krousel Wood M, et al. A hybrid 4 item Krousel Wood Medication Adherence Scale predicts cardiovascular events in older hypertensive adults. J Hypertens. 2019;37(4):851-859. 23. Corrao G, et al. Better compliance to antihypertensive medications reduces cardiovascular risk. J Hypertens. 2011;29(3):610-618. 24. Burnier M, Egan BM. Adherence in Hypertension. Circ Res. 2019;124(7):1124-1140. 25. Williams B, et al. Spironolactone versus placebo, bisoprolol, and doxazosin to determine the optimal treatment for drug resistant hypertension (PATHWAY 2): a randomised, double blind, crossover trial. Lancet. 2015;386(10008):2059-2068. 26. Ceral J, et al. Difficult to control arterial hypertension or uncooperative patients? The assessment of serum antihypertensive drug levels to differentiate non responsiveness from non adherence to recommended therapy. Hypertens Res. 2011;34(1):87-90. 27. Murray CJL, et al. Global burden of 87 risk factors in 204 countries and territories, 1990 2019: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2019. Lancet. 2020;396(10258):1223-1249. Zajímavosti z odborných akcí Odemčené články a podcasty Klinické kvízy napříč obory Soutěže o předplatné a registrace na kongresy Odborné informace pro vaši praxi – také na Instagramu! Vzděláváme, inspirujeme a propojujeme zdravotníky už čtvrt století. Sledujte nás na @solen_cz a nechte si předepsat medicínu, která vás baví: přehledně, pravidelně a s respektem k vaší odbornosti. @solen_cz vaše propojení s komunitou mladých i zkušených lékařů
POČET KREDITŮ 2 Kurz je ohodnocen kredity v rámci celoživotního postgraduálního vzdělávání dle Stavovského předpisu ČLK č. 16. Registrace je ZDARMA Po zhlédnutí všech edukačních zdrojů a úspěšném absolvování závěrečného testu alespoň na 80 % vám bude certi kát zaslán na e-mail, pomocí kterého jste se registrovali. ODBORNÝ PROGRAM Závratě z pohledu ORL lékaře MUDr. Vladimír Koucký, Ph.D. Algoritmy diagnostiky a léčby závrativých stavů doc. MUDr. Jaroslav Jeřábek, CSc. Poruchy stability u pacientů s benigním paroxysmálním polohovým vertigem doc. PhDr. Ondřej Čakrt, Ph.D., doc. MUDr. Jaroslav Jeřábek, CSc. Nevestibulárne závraty prof. MUDr. Egon Kurča, Ph.D. MEDIÁLNÍ PARTNEŘI TERMÍN prosinec 2025 až listopad 2026 dostupný na online.solen.cz ➜ Medicína pro praxi Vnitřní lékařství ON LINE KURZ ODBORNÝ GARANT: MUDr. Pavel Rutar Interní oddělení, Nemocnice Na Homolce, Praha POŘADATEL: Společnost SOLEN, s. r. o., ve spolupráci s Interním oddělením, Nemocnice Na Homolce ZLATÝ PARTNER PARTNER Závratě z pohledu ORL lékaře
PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Nové terapeutické možnosti a principy léčby obstrukčních plicních nemocí | 15 / Vnitř Lék. 2026;72(1):15-20 / VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz https://doi.org/10.36290/vnl.2026.002 Nové terapeutické možnosti a principy léčby obstrukčních plicních nemocí Kristián Brat1,2,3 1Centrum pneumologie a intervenční bronchologie, Masarykův onkologický ústav, Brno 2Klinika komplexní onkologické péče, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno 3Katedra fyzioterapie a rehabilitace, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) a astma bronchiale jsou dvě nejčastější chronické plicní nemoci s odhadovanou celosvětovou prevalencí přes 300 milionů osob pro každou z nich. Pro obě nemoci jsou každoročně publikovány aktualizace celosvětových strategií (dokument GOLD pro CHOPN a dokument GINA pro astma), které upravují obecný rámec managementu těchto nemocí. Oba dokumenty představují základ i pro české doporučené postupy pro diagnostiku a léčbu CHOPN a astmatu. V posledních letech byla u obou nemocí učiněna řada vědeckých poznatků, které vytyčují současné i budoucí směry jejich managementu a léčby. V tomto textu bude prezentován souhrn platných doporučených postupů v ČR a moderní trendy nejen z dokumentů GOLD a GINA, ale i z recentních studií s novými léčivy. Klíčová slova: chronická obstrukční plicní nemoc, astma bronchiale, biologická léčba, exacerbace. Current and emerging therapies in obstructive lung diseases Chronic obstructive pulmonary disease (COPD) and bronchial asthma are the two most common chronic lung diseases with an estimated global prevalence of over 300 million people each. For both diseases, updates of global strategies are published annually (the GOLD document for COPD and the GINA document for asthma) to establish a general framework for the management of these diseases. Both documents are cornerstones for the Czech national guidelines for the diagnosis and management of COPD and asthma. In recent years, a substantial scientific progress has been made in the field, that outlines the current and future directions of their management. This article presents a summary of the current guidelines in the Czech Republic. Also, modern trends from the GOLD and GINA documents are presented, along with evidence from recent studies with new pharmacological and non-pharmacological strategies. Key words: chronic obstructive pulmonary disease, bronchial asthma, biological treatment, exacerbation. Úvod Chronická obstrukční plicní nemoc a astma bronchiale jsou dvě nejčastější chronické nemoci v oboru pneumologie. Obecný celosvětový rámec managementu a léčby těchto nemocí každoročně upravují globální dokumenty resp. strategie GOLD (Global Initiative for Chronic Obstructive Lung Disease) a GINA (Global Initiative for Asthma) (1, 2). Management péče a rozsah aktuálně platných léčebných doporučení v České republice (ČR) upravují doporučené postupy pro CHOPN a astma vydávané příslušnými expertními skupinami České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) (3–5). V posledních letech byla u obou nemocí učiněna řada vědeckých poznatků, které vytyčují současné i budoucí směry managementu a léčby těchto chorob. V tomto textu bude prezentován souhrn platných doporučených postupů v ČR a moderní trendy nejen z dokumentů GOLD a GINA, ale i z recentních studií s novými léčivy. Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) Patofyziologie CHOPN Pro pochopení současných směrů farmakoterapie i nefarmakologické léčby CHOPN nastíníme v následujících odstavcích alespoň několik elementárních rysů této nemoci. Základním prvkem patofyziologie CHOPN je chronický zánět, který je důsledkem dlouhodobé doc. MUDr. Kristián Brat, Ph.D. Centrum pneumologie a intervenční bronchologie MOÚ, Brno kristian.brat@mou.cz Cit. zkr: Vnitř Lék. 2026;72(1):15-20 Článek přijat redakcí: 5. 1. 2026 Článek přijat po recenzích: 19. 1. 2026
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=