HLAVNÍ TÉMA Spánek a sportovní výkon | 309 / Vnitř Lék. 2026;72(5):306-310 / VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz Nejčastější poruchou u sportovců je insomnie, jak uvádí ve svém článku Brauer a kol. (25), její výskyt uvedlo 64 % olympijských sportovců. U kolizních sportů, kde mají sportovci široký krk a vyšší BMI, je uváděn častější výskyt obstrukční spánkové apnoe (OSA), až u 14 % sportovců, přičem až třetina jich je ve vysokém riziku vzniku OSA. V poslední době se diskutuje i o tom, že spánkové poruchy (zejména OSA) mohou zvyšovat kardiovaskulární riziko, a být tak jednou z možných příčin náhlé smrti u sportovců (26). Shrnutí možných vztahů mezi různými spánkovými faktory a výkonností sportovce je uvedeno v tabulce 3 (podle 2). Léčba poruch spánku u sportovců Kromě režimových opatření je první volbou kognitivně-behaviorální terapie (27). Pokud nedojde ke zlepšení, je potřeba někdy sáhnout i po medikaci (28). Medikamentózní léčba poruch spánku je u sportovců limitována ze dvou důvodů, první je, že lék nesmí snižovat výkonnost, a druhý je nutnost dodržení antidopingových pravidel. Jako lék první volby je uváděn melatonin, který zlepšuje usínání, kvalitu spánku a není zahrnutý v pozitivním dopingovém listu. Dále je často užíván zolpidem, který sice není klasifikován jako doping, ale může zhoršovat kognitivní funkce, reakční čas a psychomotorické dovednosti, může vést k reziduální sedaci, parasomnii a je možné, že na něho vzniká závislost. Proto by se měl užívat jen příležitostně. Účinky ostatních látek, které lze použít v léčbě poruch spánku, jako je trazodon, mirtazapin nebo mianserin, nebyly u sportovců dlouhodobě sledovány a je potřeba provést studie, které by zhodnotily možnosti jejich použití u této specifické populace. Nasazení medikace by mělo být vždy konzultováno se sportovním lékařem a velmi individuálně posuzováno i s ohledem na dopingová pravidla. Velká pozornost je věnována také možnosti ovlivnění spánkové deprivace pomocí denních zdřímnutí. V metaanalýze z roku 2023 autoři uvádějí, že po normálním spánku nebo po lehké deprivaci má 30–60minutové zdřímnutí přes den střední až vysoký efekt na zlepšení kognitivních funkcí a fyzického výkonu a snížení subjektivního pocitu únavy (29). Dále je sledována možnost použití extenze spánku neboli „spánkového loadingu“, tedy zvýšení doby spánku před očekávaným deficitem (30), nicméně na toto téma jsou pouze ojedinělé práce. Praktická doporučení pro zlepšení spánku jsou uvedena v tabulce 4. Závěr Spánek představuje zásadní a často podceňovaný faktor ovlivňující sportovní výkon, regeneraci i celkové zdraví sportovců. Adekvátní délka a kvalita spánku jsou nezbytné pro optimální funkci fyziologických, hormonálních i kognitivních procesů, zatímco jejich nedostatek vede ke zhoršení výkonnosti, zvýšení únavy a vyššímu riziku zranění. Výsledky současných studií ukazují, že spánek je ovlivňován řadou faktorů specifických pro sportovní prostředí, včetně intenzity tréninku, Tab. 3. Možné vztahy mezi různými spánkovými faktory a výkonností sportovce (podle 2) Spánkový faktor Vliv na výkonnost sportovců Totální spánková deprivace (během 24 hodin) Zvýšení hladiny kortizolu, snížení hladiny testosteronu, snížená syntéza svalových proteinů, zvýšení krevního tlaku, snížení anaerobního výkonu a vytrvalosti, únava a poruchy nálady Částečná spánková restrikce Snížení síly a výkonu, vytrvalosti, technických dovedností, horší výsledky v testech rychlosti, výraznější zhoršení odpoledne Deficit spánku u sportovců pod 14 let a pod 17 let Zvýšené riziko zranění Odpolední spánek (30–90 minut) Může obnovit sílu a výkon na původní hodnotu, zlepšuje kognitivní funkce a reakční dobu Prodloužení doby spánku Zlepšuje rychlost, zlepšení přesnosti servírování, zlepšuje parametry plavání, prodlužuje dobu do vyčerpání, zlepšuje reakce a snižuje únavu Kvalita spánku (usínání, REM, NREM) Rychlejší usínání a méně lehkého spánku zlepšuje výsledky ve skoku, sprintech, testech síly, není statistická korelace s REM a N3 Spánkové poruchy Zvýšené riziko úrazu, snížení vytrvalosti, imunity, zhoršení mentálního zdraví Pásmová nemoc (jet lag) a poruchy cirkadiánního rytmu Snížení koncentrace, únava, iritabilita, zvýšené riziko úrazu a poruch nálady Dieta a doplňky Kofein nad 1,5 šálku denně zhoršuje kvalitu spánku Omega-3 MK zlepšují spánek a zotavení, zvyšují vytrvalost a imunitu Tryptofan a komplexní sacharidy zlepšují syntézu melatoninu a zlepšují kvalitu spánku Tab. 4. Praktická doporučení pro zlepšení spánku nejen u sportovců Oblast Doporučení Praktický význam Délka spánku 7–9 h (dospělí), 8–10 h (mladí) Prevence poklesu výkonu a snížení rizika zranění Spánková hygiena Pravidelný režim, omezení modrého světla a kofeinu, vhodné prostředí Zlepšení usínání a kvality spánku Cirkadiánní rytmus Respektování chronotypu, práce se světlem Optimalizace výkonu během dne Pásmová nemoc (jet lag) Preadaptace, rychlá adaptace na lokální čas, řízené vystavení světlu Snížení únavy a zlepšení výkonnosti při cestování Odpolední spánek (napping) 30–60 min během dne Zlepšení regenerace, kognice a výkonu Prodloužení spánku Zvýšení délky spánku před zátěží („sleep extension“) Zlepšení reakční doby, přesnosti a vytrvalosti Výživa Vyvážená strava, omezení kofeinu, dostatek tryptofanu a omega-3 Podpora kvality spánku a regenerace Diagnostika Aktivní screening spánkových poruch (dotazníky, aktigraf). Při nálezu při screeningu dále vyšetření ve spánkové laboratoři (polysomnograf) Včasné odhalení problémů Léčba insomnie Kognitivně behaviorální přístup jako první volba Dlouhodobě nejúčinnější nefarmakologická léčba Farmakoterapie Krátkodobě, individuálně (melatonin preferován) Minimalizace negativního vlivu na výkon
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=