Vnitr Lek 2007, 53(9):972-978

Intraabdominální hypertenze na jednotkách intenzivní péče

P. Szturz*, V. Chýlek, R. Kula
Anestesiologicko-resuscitační klinika FN Ostrava-Poruba, přednosta prim. MUDr. Jan Jahoda

Intraabdominální hypertenze je frekventně pozorována jak u chirurgických, tak i nechirurgických pacientů hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče. Tento klinický syndrom multifaktoriální etiologie je charakterizován zvýšením nitrobřišního tlaku s následným rozvojem orgánových dysfunkcí. Projeví se zhoršením kardiovaskulárních, plicních, renálních, splanchnických a neurologických funkcí se zlepšením po provedení abdominální dekomprese. Pacienty s intraabdominální hypertenzí lze poměrně snadno identifikovat měřením tlaku v močovém měchýři, které by mělo především sloužit k časné detekci klinicky méně závažných stadií, ale také k průkazu nejtěžší formy abdominal compartment syndromu. Následná chirurgická nebo konzervativní léčebná intervence slouží k prevenci rozvoje orgánových dysfunkcí a následného multiogánového selhávání.

Klíčová slova: intraabrominální hypertenze; intraabdominální tlak; abdominal compartment syndrom; syndrom multiorgánové dysfunkce, selhávání; kontinuální veno-venózní hemofiltrace

Intraabdominal hypertension at intensive care units

Intraabdominal hypertension is frequently observed both in surgical and non-surgical patients hospitalised at intensive care units. This clinical syndrome of multifactorial etiology is characterised by increased intraabdominal tension with subsequent development of organ dysfunctions. It is reflected in impaired cardiovascular, pulmonary, renal, splanchnic and neurological functions which improve after the abdominal decompression. Patients with intraabdominal hypertension can be relatively easily identified by measuring tension in the bladder the primary purpose of which is early detection of clinically less severe stages and also the detection of the most sever forms of abdominal compartment syndrome. The objective of subsequent surgical or conservative treatment is to prevent organ dysfunction and subsequent multi-organ failure.

Keywords: intraabdominal hypertension; intraabdominal tension; abdominal compartment syndrome; multi-organ dysfunction/failure syndrome; continuous venovenous hemofiltration

Vloženo: 3. leden 2007; Přijato: 28. únor 2007; Zveřejněno: 1. září 2007  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Szturz P, Chýlek V, Kula R. Intraabdominální hypertenze na jednotkách intenzivní péče. Vnitr Lek. 2007;53(9):972-978.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Rezende-Neto J, Moree EE et al. Systemic inflamantory response secondary to abdominal compartment syndrome: stage for multiple organ failure. J Trauma 2002; 52: 1121-1128. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Malbrain ML, Cheathem ML, Kirkpatrick A et al. Results from the international conference of exparts on intra-abdominal hypertension and abdominal compartment syndrome. Intensive Care Med 2006; 32: 1722-1732. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Maxwell RA, Fabian TC et al. Secondary abdominal compartment syndrome: an uderappreciated manifestation severe hemorhagic shock. J Trauma 1999; 47: 995-999. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Malbrain M, Chiumelo D et al. Prevalence of intra-abdominal hypertension in critically ill patients: a multicentre epidemiological study. Int Care Med 2004; 5: 822-829. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Pelosi P, Brazzi L, Gattinoni L. Measuring intra-abdominal pressure in intensive care setting. In: Vincent J L Yearbook of intensive care and emergency medicine. Berlin: Springer 2001; 586-599. Přejít k původnímu zdroji...
    6. Malbrain M, Jones F. Intra-abdominal pressuremeasurement techniques. In: Ivatury R, Chaetman M, Malbrain M et al (ed). Abdominal Compartment Syndrome. Georgetown: Landes Bioscience 2006; 19-68.
    7. Malbrain M. Different techniques to measure intra-abdominal pressure (IAP): time for a critical re-appriasal. Intensive Care Med 2004; 30: 357-371. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Balogh Z, Jones F et al. Continuous intra-abdominal pressure measurement technique. Am J Surg 2004; 188: 679-684. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. De Potter TJ, Dits H, Malbrain ML. Intra and interobserver variability during in vitro validation of two novel methods for intra-abdominal pressure monitoring. Intensive Care Med 2005; 31: 747-751. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Balogh Z, McKinley BA et al. Abdominal compartment syndrome: The cause or effect of postinjury multiple organ failure. Shock 2003; 6: 483-492. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Chan ST, Kapadia CR et al. Extracelular fluid volume expansion and third space seguestration at the site of small bowel anastomoses. Br J Surg 1983; 70: 36-39. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Diebel LN, Dulchavsky SA et al. Splanchnic ischemia and bacterial translocation in the abdominal compartment syndrome. J Trauma 1998; 43: 852-855. Přejít k původnímu zdroji...
    13. Cheatham ML et al. Abdominal perfusion pressure: a superior parameter in the assessment of intra-abdominal hypertension. J Trauma 2000; 49: 621-626. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Kashtan J et al. Hemodynamic effect of increased abdominal pressure. J Surg Res 1981; 30: 249-255. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Barnes GE et al. Cardiovascular responses to elevation of intra-abdominal hydrostatic pressure. Am J Physiol 1985; 248: 208-213. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Cullen DJ et al. Cardiovascular, pulmonary, and renal effects of massively increased intra-abdominal pressure in critically ill patients. Crit Care Med 1989; 17: 118-121. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Ridings PC et al. Cardiopulmonary effects of raised intra-abdominal pressure before and after intravascular volume expansion. J Trauma 1995; 39: 1071-1075. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Cheatham ML et al. Right ventricular end-diastolic volume index as a predictor of preload status in patients on positive end-expiratory pressure. Crit Care Med 1998; 26: 1801-1806. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Cheatham ML et al. Preload assessment in patients with an open abdomen. J Trauma 1999; 46: 16-22. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Pelosi P et al. Pulmonary and extrapulmonary acute respiratory distress syndrome are different. Eur Respir J (Suppl) 2003; 42: 48-56. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Sugrue M et al. Intra-abdominal hypertension is an independent cause of postoperative renal impairment. Arch Surg 1999; 134: 1082-1085. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Hunter JD, Damani Z. Intra-abdominal hypertension and the abdominal compartment syndrome. Anaesthesia 2004; 59: 899-907. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Citerio G et al. Induced abdominal compartment syndrome increases intracranial pressure in neurotrauma patients: a prospective study. Crit Care Med 2001; 29: 1466-1471. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Diebel LN, Dulchavsky SA, Wilson RF. Effect of increased intra-abdominal pressure on mesenteric arterial and intestinal mucosal blood flow. J Trauma 1992; 33: 45-48. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Diebel LN, Dulchavsky SA, Brown WJ. Splanchnic ischemia and bacterial translocation in the abdominal compartment syndrome. J Trauma 1997; 43: 852-855. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Biffl WL, Moore EE et al. Femoral arterial graftfailure caused by the acendary abdominal syndrome. J Trauma 2001; 50: 740-742. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Schein M et al. The abdominal compartment syndrome: the physiological and clinical consequences of elevated intra-abdominal pressure. J Am Coll Surg 1995; 180: 745-753. Přejít na PubMed...
    28. Morken J, West MA. Abdominal compartment syndrome in the intensive care unit. Curr Opin Crit Care 2001; 7: 268-274. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Balogh Z, Mc Kinley BA, Cocanour CS et al. Both primary and secondary abdominal compartment syndrome can be predicted earlyand areharbingers of multiple organ failure. J. Trauma 2003; 54: 848-859. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Suliburk JW, Ware DN, Balogh Z et al. Vacuumassited wound closure acheves early fascial closure of open abdomens after severe trauma. J Trauma 2003; 55: 1155-1160. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Valenza F, Bottin N, Canavesi K et al. Intra-abdominal pressure may by decreased non-invasively by continuous negative extra-abdominal pressure (NEXAP). Intensive Care Med 2003; 29: 2063-2067. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Shelly MP, Robinson AA et al. Haemodynamic effects following surgical release of increased intra-abdominal pressure. Br J Anaesth 1987; 59: 800-805. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Healey MA, Samphire J et al. Irreversible shock is not irreversible: new model of massive hemorrhage and resuscitation. J Trauma 1975; 50: 670-674.
    34. Rhee P, Wang D et al. Human neutrophil activationand increased adhesion by various resuscitation fluids. Crit Care Med 2001; 28: 74-78. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Silliman CC, Voelke NK et al. Plasma and lipids from stored packet red blood cells cause acute lung injury in an animal model. J Clin Invest 1998; 101: 1458-1467. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Prien T, Backhaus N et al. Effect on intraoperative fluid administration and colloid osmotic pressure on the formation of intestinal edema during gastrointestinal surgery. J Clin Anesth 1990; 2: 317-323. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    37. Standl T, Gottschalk A et al. The abdominal compartment syndrome in the critically ill patients. In: Vincent JL Yearbook of intensive care and emergency medicine. Berlin: Springer 2005: 315-324. Přejít k původnímu zdroji...
    38. Malbrain ML. Is it wise not to think about intrabdominal hypertensioniv the ICU? Curr Opin Crit Care 2004; 10: 132-145. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    39. Kula R, Szturz P et al. A role for negative fluid balance in septic patients with abdominal compartment syndrome. Int Care Med 2004; 30: 2138-2139. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Vnitřní lékařství

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.