Vnitřní lékařství, 2023 (roč. 69), číslo 7
Editorial
Hlavní téma: Vaskulární medicína
doc. MUDr. Debora Karetová, CSc.
Vnitr Lek 2023, 69(7):411
Hlavní téma
Chronická končetinu ohrožující ischemie (CLTI)
Chronic critical limb ischemia (CLTI)
Miroslav Chochola
Vnitr Lek 2023, 69(7):416-424 | DOI: 10.36290/vnl.2023.083
Chronická končetinu ohrožující ischemie (CLTI - chronic limb threatening ischemia) je považována za nejzávažnější typ onemocnění periferních tepen. Je definována přítomností chronické ischemické klidové bolesti, ulcerací nebo gangrény, v důsledku uzávěru periferních arteriálních cév. Je spojena s vysokým rizikem velkých amputací, kardiovaskulárních příhod a úmrtí. Léčba pacientů s CLTI výrazně ekonomicky zatěžuje zdravotnické systémy po celém světě. Je předkládán přehled o epidemiologii, patofyziologii, diagnostice a léčbě CLTI.
Netraumatický kompartment syndrom dolních končetin
Non-traumatic lower limb compartment syndrome
David Ambrož
Vnitr Lek 2023, 69(7):426-429 | DOI: 10.36290/vnl.2023.084
Netraumatický kompartment syndrom je závažný stav, který postihuje svalové prostory typicky u nemocných po ischemickém inzultu při akutní končetinové ischemii a může mít vážné následky pro postiženou končetinu a celkový zdravotní stav pacienta. Tento syndrom je charakterizován zvýšeným tlakem v uzavřeném intrafasciálním prostoru, což vede ke kompresi svalů, cév a nervů vedoucí k prohloubení ischemie a až nevratnému poškození těchto struktur. Včasná diagnóza a léčba jsou klíčové pro minimalizaci rizika komplikací a zachování funkce končetiny. V tomto článku se zaměříme na definici, patofyziologii a důležité klinické aspekty netraumatického kompartmentového...
Kazuistika - Pagetův‑Schrötterův syndrom jako příčina chronické tromboembolické plicní hypertenze
Case‑report: Paget‑Schrötter syndrome as a cause of chronic thromboembolic pulmonary hypertension
Michaela Veselá, Pavel Jansa, Debora Karetová, Viktor Veselý, Aleš Linhart
Vnitr Lek 2023, 69(7):430-432 | DOI: 10.36290/vnl.2023.085
Pagetův‑Schrötterův syndrom je označení pro idiopatickou trombózu horní končetiny. Toto vzácné onemocnění nejčastěji postihuje mladé muže, typicky po práci či sportu s horními končetinami nad hlavou. Anatomicky rozlišujeme několik prostorů, kde může dojít k útlaku nervově cévního svazku v oblasti regio cervicalis lateralis.
Kommerellův divertikl - vzácná anomálie aortálního oblouku
Kommerell's diverticulum - rare developmental abnormality of aortic arch
Johana Horáková
Vnitr Lek 2023, 69(7):433-436 | DOI: 10.36290/vnl.2023.086
Kommerellův divertikl je aneurysmatická dilatace descendentní hrudní aorty v místě odstupu aberantní arteria subclavia. Jedná se o remnantu 4. dorzálního aortálního oblouku a bývá asociován s dalšími vývojovými abnormalitami. Může se manifestovat dysfagií nebo námahovou dušností, většinou však bývá diagnostikován náhodně při provedení CT angiografie z jiné indikace. Řešením je buď endovaskulární intervence, nebo chirurgická léčba v závislosti na anatomických poměrech a komorbiditách pacienta. Prezentujeme kazuistiku 62leté nemocné s pravostranným aortálním obloukem a Kommerellovým divertiklem indikovaným k endovaskulární léčbě.
Přehledové články
Kdo léčí pacienty s diabetem v České republice?
Who treats the patients with diabetes in the Czech Republic?
Jan Škrha, Klára Benešová, Jiří Jarkovský, Ladislav Dušek
Vnitr Lek 2023, 69(7):452-459 | DOI: 10.36290/vnl.2023.088
Data získaná z Národního registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS) o vývoji poskytované péče diabetology, internisty a praktickými lékaři v letech 2010 až 2021 dokládají narůstající počet i procentuální zastoupení pacientů s diabetem léčených zejména neinzulinovými antidiabetiky praktickými lékaři (vzestup z 4,7 % na 22,8 % diabetiků). Zároveň data poskytují informaci o stagnaci počtu diabetiků léčených jen inzulinem. Registrovaný vývojový trend v poskytování péče lékaři podněcuje diskuzi o dalším směrování včetně potřeby zajistit kvalitní strukturovaný a multidisciplinární přístup k pacientům s diabetem v následujících letech.
Neurologické komplikace diabetu mellitu
Neurological complications of diabetes mellitus
Eva Vlčková
Vnitr Lek 2023, 69(7):460-465 | DOI: 10.36290/vnl.2023.089
Nejvýznamnější mikrovaskulární neurologickou komplikací diabetu mellitu je diabetická neuropatie. Tento termín zahrnuje kromě nejčastější distální senzitivní či senzitivně‑motorické polyneuropatie také neuropatii autonomní a řadu fokálních forem (mononeuropatie, plexopatie). Diagnostika je založena na anamnéze a klinickém vyšetření, volba dalších diagnostických metod (elektromyografické vyšetření, testy autonomních nervových funkcí, hodnocení intraepidermální inervace apod.) záleží na typu postižených nervových vláknech. Základním opatřením v terapii i prevenci rozvoje a progrese diabetické neuropatie je dlouhodobá optimální metabolická kompenzace...
E-publikace
Nádorová onemocnění po transplantaci ledviny
Cancer after kidney transplantation
Anna Novotná, Silvie Rajnochová Bloudíčková
Vnitr Lek 2023, 69(7):E10-E14 | DOI: 10.36290/vnl.2023.093
Nádorová onemocnění jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí transplantovaných pacientů. Jejich incidence stoupá s dobou od transplantace. Etiologie vzniku nádorového onemocnění je multifaktoriální, kdy se vedle tradičních rizikových faktorů uplatňuje i vliv imunosupresivní léčby a porušený imunitní dohled. K manifestaci nádorového onemocnění může u pacientů po transplantaci dojít v důsledku přenosu od dárce, vznikem de novo či relapsem. Kandidáti transplantace i potencionální dárci musí být pečlivě vyšetřeni k vyloučení aktivního nádorového onemocnění. Akceptace příjemce či dárce s onkologickou anamnézou k transplantaci ledviny je závislá na typu, stadiu...
Potrebujeme ešte ergometriu?
Do we still need an exercise ECG?
Juraj Dúbrava
Vnitr Lek 2023, 69(7):E15-E20 | DOI: 10.36290/vnl.2023.094
Význam ergometrie na diagnostiku ischémie myokardu v ére expanzie zobrazovacích metodík zásadne poklesol. Najväčším problémom je suboptimálna diagnostická presnosť, predovšetkým neuspokojivá senzitivita. Významným negatívom je vysoký podiel nevýpovedných testov a nižšia diagnostická hodnota u žien. Európska kardiologická spoločnosť odporúča preferovať na diagnostiku obštrukčnej koronárnej artériovej choroby (KACh) zobrazovacie metodiky. Ergometriu možno zvážiť ako alternatívny test na potvrdenie, resp. vylúčenie KACh, ak nie sú dostupné neinvazívne alebo invazívne zobrazovacie metodiky. Odlišné stanovisko majú americké kardiologické spoločnosti ACC/AHA,...
Malnutrice u chronického jaterního onemocnění
Malnutrition in chronic liver disease
Marie Ryšánková, Marek Šatný
Vnitr Lek 2023, 69(7):E21-E28 | DOI: 10.36290/vnl.2023.095
Malnutrice je častým jevem u pokročilého chronického jaterního onemocnění negativně ovlivňující prognózu pacientů stran morbidity i mortality. Etiopatogeneze je multifaktoriální a zahrnuje nedostatečný příjem potravy, malabsorpci, alteraci metabolismu směrem ke katabolismu a zvýšený energetický výdej. V diagnostice se užívají pečlivý odběr anamnézy, fyzikální vyšetření, laboratorní odběry, základní biometrická měření, funkční svalové testy a stále častěji též CT vyšetření stanovující množství svalové hmoty. V terapii hrají roli dostatečný příjem základních živin, minerálů a mikronutrientů, kterého lze dostáhnout úpravou diety, perorálními nutričními...
Původní práce
Potenciální využití laboratorního monitorování při individualizaci dávkování přímých perorálních antikoagulancií - přehled literatury
The potential use of laboratory monitoring during individualizing the dosage of direct oral anticoagulants - a literature review
Kateřina Zyková, Anna Rejman Patková, Miroslav Penka, Josef Malý
Vnitr Lek 2023, 69(7):438-451 | DOI: 10.36290/vnl.2023.087
Úvod a cíl: Přímá perorální antikoagulancia (DOAC) jsou podávána ve fixních denních dávkách bez nutnosti rutinního monitorování. Přestože u jednotlivých pacientů existuje významná variabilita v systémové expozici, jsou údaje o populacích, u nichž lze očekávat abnormální koncentrace, nedostatečné. Cílem přehledového článku bylo analyzovat vybrané faktory, které významně ovlivňují koncentrace DOAC v klinické praxi s důrazem na situace, ve kterých by laboratorní monitorování DOAC mohlo najít své uplatnění. Metodika: Do přehledu byly zařazeny publikace z databází Pubmed a Scopus posuzující pomocí anti‑Xa aktivity či dilutovaného trombinového času...
E-publikace
Vztah Alzheimerovy nemoci a parametrů optické koherenční tomografie - systematický přehled
Association of Alzheimer disease and optical coherence tomography parameters - systematic review
Adam Ernest, Ludmila Brunerová
Vnitr Lek 2023, 69(7):E4-E9 | DOI: 10.36290/vnl.2023.092
Úvod: Alzheimerova nemoc (AN), nejčastější příčina demence, postihuje podle odhadů 3–40 % populace hlavně vyššího věku a její incidence narůstá. Představuje velkou zátěž pro zdravotnický systém. Standardní diagnostická neurokognitivní vyšetření jsou náročná jak časově, tak finančně, proto je snaha o nalezení vhodné screeningové metody rizikových pacientů. Sítnice oka je embryologicky prodloužením mozku a lze předpokládat úzkou souvislost mezi stavem sítnice, detekovaným pomocí optické koherentní tomografie (OCT), a kognitivními funkcemi. Cílem práce bylo provést systematický přehled studií, které se zabývaly vztahem mezi tloušťkou nervových vláken...
Diferenciálně-diagnostické okénko aneb Na co se vás mohou zeptat u atestace
E-verze
Diferenciální diagnostika kožních krvácivých projevů
Differencial diagnosis of skin bleeding conditions
Eva Březinová
Vnitr Lek 2023, 69(7):E29-E38 | DOI: 10.36290/vnl.2023.096
Článek přehledně zpracovává problematiku kožních krvácivých projevů. Kožní krvácení vzniká na podkladě poruch krevních destiček nebo cév, vlivem koagulopatií či jiných příčin. Podrobně je uvedena zejména diferenciální diagnostika purpury. Kožní krvácivé projevy mohou pomoci při počáteční diagnostice hematologické či jiné systémové nemoci. Diferenciální diagnostika kožních krvácivých stavů je velmi široká, nicméně na základě počtu lézí, jejich distribuce a morfologie je možno diagnostický postup zpřesnit a doplnit příslušná laboratorní a jiná vyšetření potřebná ke stanovení konečné diagnózy.
Dobrá rada
Lze měřením arteriální tuhosti detekovat pacienty s hypertenzí se zvýšeným rizikem demence?
Can measurements of arterial stiffness detect patients with hypertension at increased dementia risk?
Jitka Mlíková Seidlerová
Vnitr Lek 2023, 69(7):466-468 | DOI: 10.36290/vnl.2023.090
Poslední data ukazují, že stojíme na prahu pandemie demence. Významným rizikovým faktorem tohoto dosud neléčitelného ireverzibilního onemocnění je hypertenze. Pozornost vědců se nyní upírá na záchyt jedinců se zvýšeným rizikem zhoršení kognitivních funkcí nebo s časným stadiem kognitivního deficitu. Kromě testů kognitivních funkcí a zobrazovacích vyšetření dosud nemáme k dispozici vhodné biomarkery k identifikaci těchto osob. Potenciálně využitelnými biomarkery by mohly být hemodynamické parametry. Prof. Cunha prezentoval na kongresu ESH 2022 dosavadní poznatky, které ukazují, že pokles kognitivních funkcí by mohl souviset s variabilitou krevního tlaku...
Co nového v...
Co je nového v endokrinologii?
What's new in endocrinology?
Michal Kršek
Vnitr Lek 2023, 69(7):469-472 | DOI: 10.36290/vnl.2023.091
Článek informuje o vybraných novinkách v klinické endokrinologii. Část věnovaná endokrinologii shrnuje především pokroky v medikamentózní léčbě hypofyzárních onemocnění, zejména Cushingova syndromu a akromegalie. Krátce jsou zmíněny inovované doporučené postupy pro management Cushingova syndromu. V sekci věnované štítné žláze je uvedena informace o ETA konsenzu o indikacích pooperační léčby diferencovaného karcinomu štítné žlázy radiojódem a informace o nové léčbě endokrinní orbitopatie monoklonální protilátkou proti 1. typu IGF receptoru teprotumumabem. Rozsáhlejší část článku je věnována novým doporučením pro management incidentalomů nadledvin publikovaným...