Vnitr Lek 2005, 51(5):539-547

Katetrová ablace atrioventrikulární nodální reentry tachykardie (neinvazivní možnosti diagnostiky, okamžité a jednoroční výsledky sledování skupiny 40 nemocných s provedenou radiofrekvenční ablací v roce 2002)

Y. Staňková1,*, J. Müllerová1, Z. Stárek1, P. Vank2, L. Zaoral1, M. Novák1
1 I. interní kardio-angiologická klinika Lékařské fakulty MU a FN u sv. Anny, Brno, přednosta prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc., FESC
2 Klinika funkční diagnostiky a rehabilitace Lékařské fakulty MU a FN u sv. Anny, Brno, přednosta prof. MUDr. Jarmila Siegelová, DrSc.

Úvod:
Radiofrekvenční ablace (RFA) atrioventrikulární nodální reentry tachykardie (AVNRT) je metodou první volby u pacientů se symptomatickou AVNRT.

Cíl:
Cílem práce bylo ověřit výtěžnost neinvazivních vyšetřovacích metod při diagnostice AVNRT, sledovat úspěšnost metody a kvalitu života po provedené RFA, sledovat skiaskopický čas, počet aplikací RF (radiofrekvenční) energie, celkovou dobu a komplikace výkonu a srovnat fyzickou výkonnost před a po provedené RFA.

Pacienti a metody:
Bylo hodnoceno 40 po sobě jdoucích pacientů (od 1. 1. 2002 do 31. 12. 2002), kteří podstoupili ve FN u sv. Anny v Brně elektrofyziologické vyšetření (EFV) s diagnózou AVNRT. Před EFV bylo provedeno klinické vyšetření, EKG, holterovské monitorování, jícnová stimulace síní (JSS), bicyklová ergometrie, echokardiografické vyšetření. Všechna vyšetření, kromě JSS, byla zopakována po RFA.

Výsledky:
Tachykardie nebyla při bicyklové ergometrii vyvolána ani u jednoho z pacientů. Tachykardie byla zachycena v 9 (24,3 %) z 37 vyšetřených při 24hodinovém holterovském monitorování. Klinická tachykardie při JSS byla vyvolána u 21 (65,6 %) z 32 pacientů a během EFV u 37 (92,5 %) ze 40 pacientů. Počet aplikací radiofrekvenční energie na pacienta byl 11,1 ± 7,5 (1-38), skiaskopický čas 12,5 ± 7,8 (3-43) minut, průměrná doba výkonu byla 145,9 ± 44,3 (90-260) minut. Komplikace vznikly ve 2 případech (5,0 %) - 1krát přechodná atrioventrikulární blokáda I. stupně a 1krát pneumotorax vlevo. Po RFA došlo u 16 (44,4 %) ze 36 vyšetřených pacientů ke zvýšení pracovní tolerance o 0,5 W.kg-1. Bezprostřední úspěšnost RFA pro AVNRT byla v našem souboru 100%. Ze skupiny 40 sledovaných pacientů se během 1 roku recidiva tachykardie objevila u 3 (7,5 %) pacientů (úspěšná reablace 1krát, dobrý efekt verapamilu 1krát, reablace odmítnuta 1krát). V naší skupině pacientů nemá při jednoroční kontrole tachykardie 97,4 % pacientů. Zvýšení kvality života po provedení RFA udává po roce 38 z 39 (97,4 %) žijících pacientů.

Závěr:
Pro diagnostiku a úspěšnou léčbu AVNRT je důležitý záchyt arytmie. Z neinvazivních metod je přínosné EKG a holterovské vyšetření. Ergometrie nemá praktický význam. Větší diagnostický význam má semiinvazivní vyšetření JSS. Potvrzení i řešení arytmie přináší EFV s RFA. Po RFA došlo v našem souboru ke zvýšení PT téměř u poloviny nemocných pravděpodobně odstraněním psychických zábran. Výsledky RFA AVNRT na našem pracovišti jsou srovnatelné s publikovanými výsledky.

Klíčová slova: katetrová radiofrekvenční ablace; atrioventrikulární nodální reentry tachykardie; bicyklová ergometrie; holterovské monitorování; jícnová stimulace síní

Catheter ablation of atrioventricular nodal reentry tachycardia - non invasive possibility of diagnostics, immediate and 1 year results following radiofrequency ablation and 1 year follow up of 40 patients treated in 2002

Introduction:
Catheter radiofrequency ablation (RFA) of atrioventricular nodal reentry tachycardia (AVNRT) is the method of first selection in patients with symptomatic tachycardia.

Aim:
Our target was to prove the yield of non-invasive investigative methods in the course of AVNRT diagnosis, to observe success of method and quality of life improvement after the RFA, X-rays stress, the number of RFA applications, time of skiascopy and effort time, complications of RFA and to compare exercise tolerance before and after the RFA.

Patients and methods:
40 patients with the diagnosis of AVNRT who underwent RFA from January 1, 2002 till December 31, 2002 in Faculty Hospital St. Ann, Brno, CZ, were evaluated. Before we°ve done EP study, we made clinical investigation, ECG, Holter monitoring, oesophageal atrial stimulation, bicycle ergometry, echocardiography. All investigation, were repeated after the RFA, except oesophageal atrial pacing.

Results:
Tachycardia was not found during bicycle ergometry in any patient. Tachycardia was recorded in 9 (24.3%) cases of 37 patients during 24hour Holter monitoring. Clinical tachycardia was recalled in 21 (65.6%) of 32 patients during oesophageal stimulation and in 37 (92.5%) of 40 patients during the EP study. Average number of radiofrequency energy applications to the patient was 11.1 ± 7.5 (1-38), skiascopic time was 12.5 ± 7.8 (3-43) minutes; average effort time was 145.9 ± 44.3 (90-260) minutes. Complications occurred in 2 cases (5.0%) - transient 1st degree atrioventricular block once and pneumothorax on the left side once. After the RFA, the exercise tolerance increased of 0.5 W.kg-1 in 16 of 36 patients tested (44.4%). Immediate success rate of RFA for AVNRT was 100%. From the group of 40 followed patients, relapse occurred in 3 (7.5%) patients during one year follow-up (successful reablation performed once, good effect of verapamil once, reablation refused once). So, without tachycardia in one year follow-up was 97.4% of patients in our group. One year after RFA, 38 from 39 (97.4%) living patients determine life quality improvement.

Conclusion:
For diagnosis and successful therapy of AVNRT is important recording of the arrhythmia. From non-invasive methods ECG and Holter monitoring are useful. Bicycle ergometry has not got practical importance. More important in diagnostic process is semi-invasive oesophageal atrial stimulation. The precious diagnosis and arrhythmia management is done by EP study with RFA. After the successful RFA, the efficiency grew in half of patients - we suppose removing psychical inhibition. Results of RFA at our workplace are comparable to the published results.

Keywords: catheter radiofrequency ablation; atrioventricular nodal reentry tachycardia; bicycle ergometry; Holter monitoring; oesophageal atrial stimulation

Vloženo: 13. listopad 2003; Přijato: 13. říjen 2004; Zveřejněno: 1. květen 2005  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Staňková Y, Müllerová J, Stárek Z, Vank P, Zaoral L, Novák M. Katetrová ablace atrioventrikulární nodální reentry tachykardie (neinvazivní možnosti diagnostiky, okamžité a jednoroční výsledky sledování skupiny 40 nemocných s provedenou radiofrekvenční ablací v roce 2002). Vnitr Lek. 2005;51(5):539-547.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Barsky AJ, Cleary PD, Barnett MC et al. The accuracy of symptoms reporting by patients complaining of palpitations. Amer J Med 1994; 97: 214-221. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Calkins H, Niklason L, Sousa J et al. Radiation exposure during radiofrequenc catheter ablation of accesory atrioventricular connections. Circulation 1991; 84: 2376-2382. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Calkins H, Yong P, Miller JM et al. for the Atakr Multicenter Investigators Group: Catheter ablation of accessory pathways, atrioventricular nodal reentry tachycardia, and the atrioventricular junction: final result of a prospective, multicenter clinical trial. Circulation 1999; 99: 262-270. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Capatto R, Kuck KH. Catheter ablation in the year 2000. Curr Opin Cardiol 2000; 15: 29-40. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Čihák R. Registr radiofrekvečních ablací. II. české a slovenské sympozium o arytmiích a kardiostimulaci. Jeseník, leden 2004.
    6. Fiala M, Lukl J, Heinc P. Selektivní radiofrekvenční ablace atrioventrikulární nodální reentry tachykardie. In: Lukl J et al. Srdeční arytmie - aktuální problémy. Praha: Grada 1996: 232.
    7. Fujiseki Y, Fujino H, Hattori M et al. Mechanisms of supraventricular tachyarrhitmias in infants and children - transesophageal pacing study. PACE 1987; 10: 1001.
    8. Gallagher JJ, Smith WM, Kassel J et al. Use of esophageal lead in the diagnosis of mechanisms of reciprocating supraventricular tachycardia. PACE 1980; 3: 440-451. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Kopp DE, Wilber D. Palpitations and arrhytmias. Postgrad Med 1992; 91: 241-251. Přejít k původnímu zdroji...
    10. Kovoor P, Ricciardello K, Uther JB. Risk to patients from radiation associated with radiofrequency ablation for supraventricular tachycardia. Circulation 1998; 98: 1534-1540. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Čihák R, Bytešník J, Heřman D et al. Katetrizační ablace arytmií radiofrekvenčním proudem v České republice v roce 1998. In: Lukl J, Heinc P et al. Moderní léčba arytmií. Praha: Grada 2001: 212.
    12. Sganzerela P, Fabbiocchi F, Grazi C et al. Electrophysiologic and hemodynamic correlates in supraventricular tachycardia. Eur Heart J 1989; 10: 32-39. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Sharma AD, Yee R, Guirodon G et al. Sensitivity and specifity of invasive and noninvasive testing for risk of sudden death in Wolf-Parkinson-White syndrom. J Amer Coll Cardiol 1987; 10: 373. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Scheinman MM. North American Society of Pacing and Electrophysiology (NASPE) survey on radiofrequency catheter ablation: Implications for clinicians, third party insurers and government regulatory agencies. PACE 1992; 15: 2228-2231. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Sovová E, Doupal J, Lukl J. Holterova monitorace EKG při vyšetřování srdečních arytmií včera, dnes a zítra. Vnitř Lék 2001; 47: 699-704. Přejít na PubMed...
    16. Štípal R. Diagnostická jícnová stimulace levé síně srdeční u nemocných s anamnézou bušení srdce. Prakt Lék 1990; 70: 712-714.
    17. Štípal R. Diagnostické a terapeutické možnosti jícnové stimulace síní u nemocných se supraventrikulárními arytmiemi. In: Lukl J et al. Srdeční arytmie - aktuální problémy. Praha: Grada 1996: 228.
    18. Widimský J, Lefflerová K. Zátěžové EKG testy. Praha: Triton 2000: 106.

    Zpět na obsah


    Vnitřní lékařství

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.