Hlavní téma – Nefrologie

Ivan Rychlík

Vnitr Lek 2022, 68(7):415  

Milé kolegyně, vážení kolegové, vážení čtenáři Vnitřního lékařství, toto číslo časopisu je ve svém monotematickém bloku zaměřeno na problematiku nefrologie. Mám to potěšení, že jsem editorem této části a mým úkolem bylo vybrat články, které by nejenom, aspoň částečně, reprezentovaly hlavní podobory nefrologie, ale které by také přinesly nejnovější informace v dané oblasti zajímavé i pro interně orientované lékaře.

Současné možnosti zpomalení progrese chronického onemocnění ledvin

Current options for slowing the progression of chronic kidney disease

Vladimír Tesař

Vnitr Lek 2022, 68(7):420-424 | DOI: 10.36290/vnl.2022.089  

Chronické onemocnění ledvin od určité fáze progreduje do terminálního selhání ledvin vyžadujícího náhradu funkce ledvin dialýzou nebo transplantací. Progresi je možno významně zpomalit inhibicí systému renin‑angiotenzin‑aldosteron (RAAS) inhibitory angiotenzin‑konvertujícího enzymu (ACE) nebo blokátory receptoru typu 1 pro angiotenzin II (ARB).

Expertní stanovisko ke spolupráci diabetologů a internistů s nefrology v péči o nemocné s chronickým onemocněním ledvin

Expert opinion on the cooperation of diabetologists and internists with nephrologists in the care of patients with chronic kidney diseases

Ondřej Viklický, Romana Ryšavá, Vladimír Tesař, Ivan Rychlík, Martin Prázný, Richard Češka, Martin Haluzík

Vnitr Lek 2022, 68(7):426-431 | DOI: 10.36290/vnl.2022.090  

Chronické onemocnění ledvin (CKD) postihuje 10 % populace vyspělých zemí a významným způsobem ovlivňuje zdravotní stav populace. Vedle známých nástrojů renoprotekce zpomalujících progresi CKD se do klinické praxe na základě výsledků rozsáhlých studií nově zavedly SGLT2 inhibitory, a to jak pro diabetiky, tak i pro nediabetiky. Tento materiál diskutuje klasifikaci CKD, současné možnosti renoprotekce a recentní roli SGLT2 inhibitorů v péči o nemocné s CKD.

Glomerulonefritidy asociované s infekcemi

Glomerulonephritides associated with infections

Martin Havrda

Vnitr Lek 2022, 68(7):432-437 | DOI: 10.36290/vnl.2022.091  

Glomerulonefritidy asociované s infekcemi představují významnou skupinu chorob. Jejich výskyt se posouvá od dětí a mladých osob k osobám vyššího věku. Klesá výskyt akutní poststreptokokové glomerulonefritidy, onemocnění s dobrou prognózou, a narůstá výskyt glomerulonefritid vázaných na různé bakteriální, virové nebo parazitární infekce, často se závažnou prognózou. Při jejich diagnóze hraje důležitou roli renální biopsie. Projevy glomerulonefritidy mohou být první známkou skryté infekce. Při hodnocení renální biopsie mohou určité známky na tuto možnost upozornit, ale nelze se na to zcela spolehnout. Pátrání po aktivní infekci je indikované u každého...

Novinky v léčbě renální anémie - erytropoetin vs. inhibitory prolylhydroxylázy?

New developments in anaemia treatment - erythropoietin versus prolyl hydroxylase inhibitors?

Romana Ryšavá

Vnitr Lek 2022, 68(7):438-443 | DOI: 10.36290/vnl.2022.092  

Anémie je velmi častou komplikací chronického onemocnění ledvin (CKD) a renálního selhání. Pohled na léčbu anémie se od doby zavedení ESA (erytropoézu stimulujících látek) do klinické praxe dosti změnil a nyní se upřednostňuje zejména bezpečnost této léčby před kompletní normalizací hodnot hemoglobinu (Hb). Základem léčby i u této skupiny nemocných je podávání železa, kdy jeho intravenózní aplikace se jeví jako účinnější, a přitom bezpečná, a to jak u jedinců v predialýze, tak podstupujících dialyzační léčení. Kromě již dlouho používaných ESA se ke korekci anémie v poslední době zkoušela celá řada nových látek vyvinutých s cílem příznivě ovlivnit erytropoézu....

Covid-19 u nemocných po transplantaci ledviny

Covid-19 in kidney transplant recipients

Mária Magicová, Ondřej Viklický

Vnitr Lek 2022, 68(7):444-448 | DOI: 10.36290/vnl.2022.093  

Pacienti po transplantaci ledviny jsou velmi zranitelnou skupinou ohroženou závažným průběhem a úmrtím na onemocnění covid-19. V současnosti je dostupných několik antivirotik určených k ambulantní léčbě mírného až středně závažného průběhu onemocnění a nemocniční léčbě závažného onemocnění. K dispozici je také preparát směsi monoklonálních protilátek k pre‑expoziční profylaxi (pasivní imunizace). Problémem jsou však nové mutace viru, proti kterým dříve užívané monoklonální protilátky k post‑expoziční profylaxi již nejsou účinné. Nové mutace mohou navíc snižovat schopnost vakcín indukovat tvorbu neutralizačních protilátek a efektivitu vakcín....

Reaktivní, infekční nebo postinfekční artritida?

Reactive, infectious, or post‑infectious arthritis?

Štefan Alušík

Vnitr Lek 2022, 68(7):449-453 | DOI: 10.36290/vnl.2022.094  

Problematika reaktivních artritid patří k nejkomplikovanějším v revmatologii. I když původní koncepce reaktivních artritid jako "sterilní artritidy" byla již překonaná, je zde stále mnoho nejasného. Nejednotná terminologie, nadále neexistující klasifikační a diagnostická kritéria včetně jednotného doporučení pro léčbu poskytly prostor pro různé interpretace této problematiky a pro nerevmatology (internisty a praktické lékaře) je pak obtížné zorientovat se. Přehledný referát pojednává o nejnovějších poznatcích od etiologie až po léčbu reaktivních artritid. Věnuje se i výše uvedeným kontroverzím od terminologie až po nejnovější seznam vyvolávajících...

Zápalové markery v klinickej praxi

Inflammatory markers in clinical practice

Štefan Sotak

Vnitr Lek 2022, 68(7):E11-E16 | DOI: 10.36290/vnl.2022.100  

Zápal je všeobecná obranná reakcia tela proti rôznym škodlivým podráždeniam. Diagnostika zápalového procesu a monitorovanie jeho liečby je založené na kombinácii klinických a laboratórnych nálezov. Biochemické zápalové markery slúžia obvykle na podporu diagnózy infekcie, na jej monitorovanie a sledovanie efektívnosti antiinfekčnej liečby. Zápalový marker je potrebné vyberať podľa klinického stavu s ohľadom na zradnosť a nedostatky markerov, so znalosťou ich dynamiky a s ohľadom na dĺžku anamnézy. Ako optimálny postup pri zistení bakteriálnej infekcie sa odporúča vyšetrovať viaceré proteíny akútnej fázy. Je úlohou lekára určiť, kedy, za akých okolností,...

Pegvisomant v liečbe akromegálie

Pegvisomant in the treatment of acromegaly

Ivana Ságová, Marián Mokáň, Juraj Payer, Peter Vaňuga

Vnitr Lek 2022, 68(7):E17-E22 | DOI: 10.36290/vnl.2022.101  

Napriek zlepšeniu chirurgických techník, súčasným možnostiam rádioterapie aj vývoju dlhodobo pôsobiacich analógov somatostatínu sa u niektorých pacientov s akromegáliou nepodarí docieliť biochemickú kontrolu ochorenia. Nedosiahnutie optimálnych sérových hodnôt rastového hormónu (RH) a inzulínu podobného rastového faktora-1 (IGF-1) je spojené so zvýšenou morbiditou a mortalitou pacientov s akromegáliou. Antagonista receptora pre RH pegvisomant (PEG) je geneticky upravený analóg RH, ktorý zabraňuje dimerizácii receptora pre RH, t. j. procesu, ktorý je rozhodujúci pre pôsobenie RH na bunkovej úrovni. Efektom liečby je potlačenie produkcie IGF-1. V pilotných...

Podiatrická péče z pohledu ambulantních specialistů - diabetologů

Podiatric care from diabetologists point of view

Vladimíra Fejfarová, Miroslav Koliba, Jarmila Jirkovská, Hana Kůsová, Pavlína Piťhová, Alexandra Jirkovská, Bedřich Sixta, Marcela Szabo

Vnitr Lek 2022, 68(7):E3-E10 | DOI: 10.36290/vnl.2022.099  

Vyšetření rizika syndromu diabetické nohy (SDN) s následným scoringem by mělo být pravidelně prováděno u každého nemocného s diabetes mellitus (DM). Pacienti v riziku SDN by měli být dispenzarizováni diabetology, rizikovější nebo ty s již rozvinutým SDN by měl sledovat podiatr. Cílem naší studie bylo zjistit rozsah provádění screeningu rizika SDN, dispenzarizace rizikových nemocných a léčby nemocných se SDN v diabetologických ambulancích v ČR.  Metody: Ke zjištění potřebných údajů jsme vypracovali ve spolupráci s Výborem ČDS ČLS JEP dotazníkové šetření, které proběhlo mezi ambulantními specialisty­‑diabetology.  Výsledky: Daný dotazník vyplnilo...

Účinek inhibitoru SGLT2 empagliflozinu na stabilizaci průběhu srdečního selhání s možností dalších intervencí u pacienta s HFrEF

Effect of SGLT2 inhibitor empagliflozin on the stabilization of heart failure progress with the possibility of further interventions in a patient with HFrEF - a case report

Filip Málek

Vnitr Lek 2022, 68(7):454-457 | DOI: 10.36290/vnl.2022.095  

Inhibitory SGLT2 jsou zařazeny do první linie farmakologické léčby pacientů s HFrEF. Předkládáme kazuistiku pacienta, u kterého zahájení léčby empagliflozinem po opakované dekompenzaci srdečního selhání vedlo ke stabilizaci průběhu onemocnění. Stabilizace srdečního selhání umožnila další intervence kardiovaskulárních komorbidit s oddálením nutnosti srdeční transplantace nebo zavedení mechanické srdeční podpory.

Primární synoviální sarkom srdce klinicky napodobující SARS‑CoV-2 asociovanou perikarditidu

Primary cardiac synovial sarcoma mimicking SARS-CoV-2 associated pericarditis

Eva Cinková, Ondrej Ondič, Alexander Malán

Vnitr Lek 2022, 68(7):E23-E27 | DOI: 10.36290/vnl.2022.102  

Primární synoviální sarkom srdce je mimořádně vzácným nádorem s vyšším výskytem u mladých mužů. Průměrný věk výskytu je 32 let. Synoviální sarkomy jsou nádory s vysokou agresivitou, rychle proliferují a metastazují do regionálních i vzdálených mízních uzlin či okolních orgánů. Typická lokalizace synoviálního sarkomu srdce je síňové a komorové septum. Jeho velikost, stupeň infiltrace okolních tkání a přítomnost metastáz mají vliv na klinické příznaky, které jsou velmi nespecifické. Nízká specifita příznaků ztěžuje klinickou diagnózu a ve většině případech k jeho odhalení dojde při jeho progresi nebo v rámci jiného vyšetření. Stanovení konečné diagnózy...

Diferenciální diagnostika leukocytózy a leukopenie

Differential diagnosis of leukocytosis and leukopenia

Tomáš Arpáš, Michael Doubek

Vnitr Lek 2022, 68(7):E28-E35 | DOI: 10.36290/vnl.2022.103  

Vyšetření krevního obrazu patří k nejčastěji vyšetřovaným laboratorním parametrům v klinické praxi lékaře. Fyziologické počty leukocytů jsou v rozmezí 4-10 × 10⁹/l krve. U pacientů se často setkáváme se změnami absolutního počtu leukocytů a jednotlivých podtypů leukocytů v diferenciálním rozpočtu. Tyto změny můžou souviset s celou řadou závažných i benigních stavů a je potřeba je správně interpretovat a rozhodnout o dalším postupu. Příčiny leukocytózy a leukopenie lze jednoduše rozdělit na primárně hematologické onemocnění a příčiny sekundární (reaktivní), kdy změny hodnot leukocytů vznikají jako reakce hematopoézy a distribuce leukocytů...

Incidentalomy štítné žlázy

Thyroid incidentalomas

Jan Jiskra

Vnitr Lek 2022, 68(7):465-474 | DOI: 10.36290/vnl.2022.098  

Tyreoidální uzly jsou velmi časté. Většina z nich je zjištěna náhodně, jsou benigní a bez hormonální nadprodukce - jde o tzv. tyreoidální incidentalomy. Každý tyreoidální uzel má být vyšetřen ultrazvukem (UZ) a podle rizika malignity zařazen do jedné z UZ kategorií (tzv. TIRADS - Thyroid Imaging Reporting and Data System). Podle rizika a velikosti uzlu se pak u některých uzlů indikuje aspirační biopsie tenkou jehlou (FNAB) nebo UZ kontroly. Na výsledku FNAB (Bethesda kategorie) a UZ kategorii (TIRADS) závisí další postup. Ve většině případů (Bethesda II, opakovaně Bethesda I, část Bethesda III) se volí konzervativní postup (sledování klinicky a UZ...

Můžeme novou léčbou ovlivnit dosavadní terapií neřešený zánět a fibrózu u pacientů s DM2 a CKD?

Milan Kvapil

Vnitr Lek 2022, 68(7):475-478 | DOI: 10.36290/vnl.2022.104  

Léčba hypertenze starších osob a její úskalí

Therapy of hypertension in elderly population and its potential risks

Jiří Widimský

Vnitr Lek 2022, 68(7):461-464 | DOI: 10.36290/vnl.2022.097  

Vysoký krevní tlak je u starších osob nad 65 let velmi častý a týká se nejen systolicko‑diastolické, ale i izolované systolické hypertenze. V textu jsou sumarizovány základní terapeutické přístupy k léčbě hypertenze starších osob. Jsou diskutována i možná úskalí a komplikace v léčbě, které se týkají zejména velmi starých, křehkých osob s funkčními poruchami a omezenou soběstačností. Je doporučována jen pozvolná uptitrace antihypertenzní léčby. Přes možná úskalí je léčba hypertenze starších osob vůbec nejúčinnější oproti jiným věkovým skupinám ve smyslu snížení absolutního počtu kardiovaskulárních příhod i snížení KV mortality.

Nové technologie ve vývoji hypolipidemik. Inclisiran (LEQVIO®)

New technology in the hypolipidemic drugs development. Inclisiran (LEQVIO)

Hana Rosolová

Vnitr Lek 2022, 68(7):458-460 | DOI: 10.36290/vnl.2022.096  

Vývoj hypolipidemik se v posledních 30 letech velmi rozvíjel. Statiny zůstávají léky první volby v léčbě dyslipidemií. Inhibitory enzymu PCSK9 v kombinaci s perorálními hypolipidemiky představují velmi účinnou terapii a následně lepší prevenci aterosklerotických kardiovaskulárních onemocnění (ASKVO). K novým technologiím ve vývoji hypolipidemik patří antisense terapie založená na oligonukleotidech, které inhibují translaci některých proteinů důležitých pro produkci aterogenních lipidů. Inklisiran je malá interferující RNA, která tlumí procesem RNA interference syntézu PCSK9 enzymu v jaterních buňkách. Aplikuje se subkutánně 2× ročně a je velkou nadějí...

Telemedicine, Innovative Technologies and Digital Health Working Group

MUDr. Jan Škrha jr., Ph.D.

Vnitr Lek 2022, 68(7):E36  

Pracovní skupina EFIM (Evropské federace interní medicíny) pro telemedicínu, inovativní technologie a digitální zdraví byla založena v roce 2021 pod vedením prof. Filomeny Pietrantonio. Hlavním účelem pracovní skupiny je usnadnění rozvoje a zavádění telemedicínských postupů do interní praxe v evropských zemích.