Telemedicína ve vnitřním lékařství

Telemedicine in internal medicine

Zdeněk Monhart

Vnitr Lek 2022, 68(3):139  

Telemedicína je podle české Wikipedie definována jako dálkový přenos lékařských informací (tlak, tep atd.) od pacienta k doktorovi, prostřednictvím telekomunikačních a informačních technologií: obousměrné video, e-maily, chytré telefony, bezdrátové nástroje a další. Pomocí těchto technologií je zjišťován stav pacienta, vzdálené poskytování zdravotnických služeb a je poskytována konzultační činnost na dálku...

Telemedicína v diabetologii

Telemedicine in diabetology

Robert Bém

Vnitr Lek 2022, 68(3):144-153 | DOI: 10.36290/vnl.2022.030  

Základem telemedicíny je využití moderních technologií, které se používají v běžném životě, ale i v managementu diabetu. Technologie se uplatňují nejen v aplikaci inzulinu a monitoraci glykemií, ale i v managementu režimových opatření, jako jsou dieta a fyzická aktivita. Telemedicína v diabetologii umožňuje významně rozšířit naše možnosti péče o pacienty s diabetem a jeho komplikacemi, vede k přesvědčivému zlepšení kompenzace diabetu a ke zlepšení selfmonitoringu pacientů s diabetem. Pozitivní účinek telemedicíny závisí na správném nastavení procesů přenosu a zpracování dat, ale také na edukaci všech zúčastněných. Telemedicína podporuje zapojení pacientů,...

Využití telemedicíny u pacientů se srdečním selháním

Use of telemedicine in patients with heart failure

Marie Lazárová, Antonín Hlavinka, Patrik Šulc, Jozef Dodulík, Jan Václavík

Vnitr Lek 2022, 68(3):154-158 | DOI: 10.36290/vnl.2022.031  

Chronické srdeční selhání (CHSS), tak jako každé chronické onemocnění, představuje medicínskou i socioekonomickou zátěž. Pacientů s CHSS přibývá a naší snahou je v praxi aplikovat co nejefektivnější způsob péče, optimálně s využitím telemedicínských postupů. Klíčová je u CHSS včasná diagnostika, nastavení na terapii a redukce rehospitalizací. U pacientů, u kterých nad rámec běžné péče připojíme i telemedicínské sledování (telefonická konzultace, přenos fyziologických dat, přenos dat z implantabilních zařízení, telekonzultace), a zejména pokud jsme schopni poskytnout zázemí dobře fungujícího telemedicínského centra, které je schopné na data promptně...

Využití telemedicíny v arytmologii

Telemedicine in arrhythmology

Veronika Bulková, Jakub Pindor, Filip Plešinger, Ivo Viščora, Martin Fiala

Vnitr Lek 2022, 68(3):160-165 | DOI: 10.36290/vnl.2022.032  

Telemedicínu lze definovat jako zdravotnickou službu, která zejména v oblasti diagnostiky využívá technologie současného vzdáleného přenosu velkého objemu dat od velkého množství pacientů. Tato data jsou následně centrálně zpracována a poskytována velkému množství zdravotnických subjektů, které si telemedicínskou službu po své pacienty zadávají na národní i mezinárodní úrovni. V arytmologii je telemedicína využívána zejména při dlouhodobém monitorování EKG v diagnostice arytmií a ke kontrole léčby pomocí externích záznamníků, chytrých hodinek a implantabilních přístrojů. Zpracování obrovského objemu telemedicínských dat stále více využívá umělou inteligenci.

Digitalizace a telehealth - telemedicína v rehabilitaci v českém prostředí

Digitisation and telehealth - Telemedicine in rehabilitation in the Czech environment

Jakub Pětioký, Kristýna Hoidekrová, Marcela Grünerová Lippertová

Vnitr Lek 2022, 68(3):166-171 | DOI: 10.36290/vnl.2022.033  

Telemedicína v současné době představuje především pasivní transfer dat od pacienta směrem k lékaři, zatímco telerehabilitace je aktivním terapeutickým nástrojem. Telerehabilitace a její aplikace jsou především doménou fyzioterapeutů, ergoterapeutů, klinických logopedů, klinických psychologů a dalších nelékařských profesí. Case modelem telerehabilitace v ČR je model Virtuální ambulance pro distanční terapii v RÚ Kladruby, který zahrnuje všechny základní oblasti rehabilitace (fyzioterapie, ergoterapie, psychologie, logopedie). Využívá v Česku vyvinutých platforem, které splňují základní kyberbezpečnostní nároky na zabezpečenou komunikaci s pacientem.

Léčba hypertenze a dyslipidemie po cévní mozkové příhodě

Hypertension and dyslipidemia treament in stroke

Barbora Nussbaumerová

Vnitr Lek 2022, 68(3):172-177 | DOI: 10.36290/vnl.2022.034  

Cévní mozková příhoda (CMP) je druhou nejčastější příčinou úmrtí v celosvětovém měřítku. Současně je i třetí nejčastější příčinou invalidity. Arteriální hypertenze je nejvýznamnějším rizikovým faktorem CMP. Důsledná kontrola hodnot krevního tlaku vede ke snížení incidence CMP i jejich recidiv. V akutní fázi CMP není doporučováno razantní snižování hodnot krevního tlaku. V chronické léčbě snižujeme krevní tlak pod hodnoty 140/90 mm Hg. Vhodnou lékovou skupinou jsou inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE) nebo sartany v kombinaci s blokátory kalciových kanálů nebo indapamidem. Dyslipidemie je významným rizikovým faktorem CMP ischemické etiologie...

Betablokátory po infarktu myokardu a u chronické ICHS

Beta‑blockers after myocardial infarction and chronic coronary heart disease

Jiří Vítovec, Jindřich Špinar, Lenka Špinarová

Vnitr Lek 2022, 68(3):178-180 | DOI: 10.36290/vnl.2022.035  

Léčba betablokátory je již několik desetiletí základní součástí sekundární prevence po prodělaném infarktu myokardu či chronické ICHS. Studie, které prokázaly příznivý prognosticky efekt betablokátorů, byly provedeny v době před rutinním používáním reperfuzní léčby. U pacientů, kteří byli léčeni fibrinolytickou léčbou, je jejich přinos méně výrazný. Ještě méně jasná je situace u pacientů, kteří jsou léčeni primární perkutánní koronární intervencí, neboť dosavadní prospektivní studie i observační data z registrů nedávají zatím na indikace a klinický přínos betablokátorů jednoznačný pohled, zvláště ve skupině s normální ejekční frakcí, bez známek srdečního...

Diferenciální diagnostika chronických otoků dolních končetin

Differential diagnosis of chronic lower limb edema

David Ambrož

Vnitr Lek 2022, 68(3):181-184 | DOI: 10.36290/vnl.2022.036  

Otoky dolních končetin je častá obtíž pacientů napříč prakticky všemi lékařskými odbornostmi. Jedná se o širokou skupinu chorobných stavů, od relativně nezávažných stavů typu nepravého otoku u lipedému až po život ohrožující stavy, např. srdeční selhání či nefrotický syndrom. Nejčastější příčinou chronických otoků jsou chronická žilní onemocnění. Kvalitní diferenciální diagnostika má za cíl stanovit etiologii otoků a zahájit cílenou léčbu.

Akutní infekce u pacientů po transplantaci ledviny

Acute infections in kidney transplant recipients

Zdeněk Lys, Klára Dombrovská, Jarmila Dědochová, Petra Kovářová, Ivo Valkovský, Jan Václavík

Vnitr Lek 2022, 68(3):E12-E17 | DOI: 10.36290/vnl.2022.041  

Imunosuprimovaní pacienti po transplantaci ledviny mají vysoké riziko infekčních komplikací. V této skupině pacientů se vyskytuje celá řada infekcí virové, bakteriální nebo mykotické etiologie včetně oportunních nákaz, ale za vysokou mortalitu jsou zodpovědné především infekce bakteriální. Z bakteriálních infekcí jsou nejčastější infekce močových cest a pneumonie, které mnohdy vyžadují hospitalizaci a přechodnou redukci imunosupresivní terapie, a to vždy po konzultaci transplantačního centra. Kromě symptomů daných lokalizací infekce se často vyskytuje horečka. Specifikem pacientů po transplantaci ledviny je diferenciální diagnostika horečky a/nebo...

Záchyt, vyšetření a terapie sexuálních dysfunkcí u pacientů s diabetem

Detection, examination and therapy of sexual dysfunctions in patients with diabetes

Jitka Husáková, Klára Sochorová, Vladimíra Fejfarová, Michal Dubský

Vnitr Lek 2022, 68(3):E18-E21 | DOI: 10.36290/vnl.2022.042  

Diabetes mellitus představuje onemocnění, které je často spojeno s mnohočetnými komplikacemi, a to zejména vlivem dlouhodobě neuspokojivé kompenzace. Ve spojitosti s diabetem je však málokdy zmiňováno riziko rozvoje sexuálních dysfunkcí, které postihují muže i ženy (1). Sexuální komplikace nenarušují pouze sociální a pohlavní život pacientů, ale jsou mnohdy prvním příznakem dalších zdravotních obtíží. Z těchto důvodů by u lidí s diabetem měl být včasný záchyt a správná léčba sexuálních dysfunkcí předmětem zájmu lékařů pečujících o diabetiky.

Mortalitní riziko pacientů hospitalizovaných mezi lety 2003 a 2019 pro ischemickou cévní mozkovou příhodu

The mortality risk of patients hospitalized for ischemic stroke between 2003 and 2019

Lenka Kielbergerová, Otto Mayer jr., Jan Bruthans

Vnitr Lek 2022, 68(3):E04-E11 | DOI: 10.36290/vnl.2022.040  

Východisko: Cévní mozkové příhody (CMP) jsou důležitou součástí zdravotně‑sociální zátěže představované kardiovaskulárními chorobami. Přestože specifická úmrtnost na cerebrovaskulární onemocnění v České republice od 80. let klesá, individuální prognóza a trend úmrtnosti u pacientů, kteří CMP prodělali, není zcela jasný. V souboru pacientů hospitalizovaných pro iCMP jsme analyzovali trendy mortality v posledních dvou desetiletích.

Ruptúra voľnej steny myokardu ako komplikácia STEMI

Myocardial free wall rupture as a complication of STEMI

Lukáš Urban, Milan Dragula, Tomáš Bolek, Miloš Kňazeje, Matej Samoš

Vnitr Lek 2022, 68(3):187-190 | DOI: 10.36290/vnl.2022.037  

Ruptúra voľnej steny myokardu je v súčasnosti raritná, ale veľmi závažná komplikácia akútneho infarktu myokardu s vysokou mortalitou. V našej práci prezentujeme prípad 64-ročnej pacientky s touto devastujúcou komplikáciou po prednom infarkte myokardu s ST eleváciami (STEMI) s protrahovanou dobou ischémie. Pacientka v kritickom stave bola kontraindikovaná na kardiochirurgický výkon vzhľadom na prohibitívne operačné riziko a predpokladanú infaustnú prognózu. Opisujeme náš terapeutický postup pozostávajúci z okamžitej perikardiálnej drenáže, vazoaktívnej a inotropnej podpory, zavedenia intraaortálnej balónkovej kontrapulzácie a použitia kontinuálnej veno‑venóznej...

Dyslipidemie a PCSK9 inhibitory - update indikačních a úhradových kritérií zaměřený prakticky

Dyslipidemia and PCSK9 inhibitors - practical focused update of indication and reimbursement criteria

Vladimír Soška

Vnitr Lek 2022, 68(3):191-194 | DOI: 10.36290/vnl.2022.038  

Inhibitory PCSK9 jsou moderní a účinná hypolipidemika ke snížení LDL‑cholesterolu, patřící mezi tzv. "biologickou terapii". Jejich preskripce je vázána na specializovaná centra a na splnění dalších podmínek, které stanovuje SÚKL. Tento článek uvádí současná platná úhradová kritéria, za kterých je lze indikovat na úhradu z veřejného zdravotního pojištění, a komentuje jednotlivé podmínky a limitace z hlediska možnosti jejich naplnění v klinické praxi.

Incidentalom nadledviny

Adrenal incidentaloma

Tomáš Zelinka

Vnitr Lek 2022, 68(3):E22-E25 | DOI: 10.36290/vnl.2022.043  

Náhodně zjištěné tumory nadledviny jsou zjišťovány se vzrůstající frekvencí díky širokému používání diagnostických metod jako sonografie, výpočetní tomografie nebo magnetická rezonance. Základní úkolem je posoudit na jedné straně případný metastatický potenciál a na druhé straně možnou hormonální nadprodukci.

Co spojuje SGLT2 inhibitory, diabetes mellitus, srdeční selhání a empagliflozin?

What connects SGLT2 inhibitors, diabetes mellitus, heart failure and empagliflozin?

Richard Češka

Vnitr Lek 2022, 68(3):195-196 | DOI: 10.36290/vnl.2022.039  

Ultrasound working group

MUDr. Zdeněk Monhart, Ph.D.

Vnitr Lek 2022, 68(3):E26  

Pracovní skupina EFIM pro ultrazvuk v interní medicíně vznikla v roce 2019 a věnuje se především implementaci point­‑of­‑care ultrasonografie (POCUS) do běžné klinické praxe internistů napříč Evropou. Co je to POCUS? Jedná se o praktické využití ultrazvuku přímo „u lůžka“ v místě ošetřování pacienta (urgentní příjem, jednotka intenzivní péče, interní oddělení, ambulance), kdy je sonografie prováděna ošetřujícím lékařem a nálezy jsou interpretovány přímo vyšetřujícím...