Hlavní téma – revmatologie

prof. MUDr. Pavel Horák, CSc.

Vnitr Lek 2024, 70(6):339  

Milé kolegyně a kolegové, toto číslo časopisu Vnitřní lékařství Vám přináší, mimo jiný zajímavý obsah, čtyři příspěvky věnované revmatologii. Snažili jsme se přinést na stránky časopisu témata, která korespondují s problematikou, se kterou se internisté často setkávají.

Autoprotilátky v diagnostice autoimunitních revmatických chorob - praktické využití

Autoantibodies in the diagnosis of autoimmune rheumatic diseases - practical use

Martin Žurek

Vnitr Lek 2024, 70(6):344-351 | DOI: 10.36290/vnl.2024.070  

Autoimunní revmatická onemocnění jsou rozmanitou skupinou stavů, které se mohou projevovat tvorbou autoprotilátek, funkčními poruchami imunity a systémovými projevy. Diagnostika může být obtížná kvůli mnoha nespecifickým projevům. Klíčovým testem, který v praxi využíváme, je stanovení orgánově nespecifických autoprotilátek. Autoprotilátky vyskytující se u osob se systémovými revmatickými chorobami mohou sloužit nejen jako markery pro klasifikaci, diagnózu a prognózu onemocnění, ale také při hodnocení aktivity onemocnění a při rozhodování o léčebném postupu. Autoprotilátky také často hrají přímou úlohu v patogenezi jednotlivých onemocnění.

Časná diagnostika revmatoidní artritidy: Klíč k úspěšné terapii

Early diagnosis of rheumatoid arthritis: The key to successful therapy

Adam Lukáč

Vnitr Lek 2024, 70(6):352-356 | DOI: 10.36290/vnl.2024.071  

Časná diagnostika revmatoidní artritidy (RA) je klíčovým faktorem pro úspěšnou léčbu a zlepšení prognózy pacientů. Tento článek poskytuje přehled diagnostického postupu RA pro lékaře prvního kontaktu a internisty, pojednává rovněž o úskalích spojených s časnou diagnostikou. Dále se zaměřuje na výhody časného nasazení léčby, včetně zpomalení progrese onemocnění a zlepšení kvality života pacientů. V závěru jsou zmíněna doporučení pro klinickou praxi, zdůrazňující důležitost včasného rozpoznání a intervence u pacientů s RA. Tento článek vyzdvihuje nutnost proaktivního přístupu lékařů k časné diagnostice RA a podporuje další výzkum v oblasti prevence,...

Revmatoidní artritida jako interní choroba

Rheumatoid arthritis as an internal disease

Martina Skácelová, Pavel Horák

Vnitr Lek 2024, 70(6):358-365 | DOI: 10.36290/vnl.2024.072  

Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění, které se kromě perzistentního zánětu synoviálních kloubů s destrukcí kosti a úbytkem chrupavky může projevovat celou řadou extraartikulárních manifestací a přidružených komorbidit, které mohou značným způsobem ovlivňovat kvalitu života nemocných nebo omezovat možnosti léčby RA. Extraartikulární projevy zahrnují postižení kůže, očí, sliznic, plic či pleury, méně často pak postižení srdce a ledvin. Vyšší úmrtnost a morbidita nemocných s RA je také důsledkem vysoké prevalence komorbidit. Jedná se o kardiovaskulární choroby, infekce, solidní nádory a lymfomy, choroby plic a gastrointestinálního traktu,...

Kardiovaskulární rizika systémové léčby glukokortikoidy

Cardiovascular risks of systemic corticosteroid therapy

Jiří Vymětal, Pavel Horák

Vnitr Lek 2024, 70(6):366-369 | DOI: 10.36290/vnl.2024.073  

Glukokortikoidy jsou skupinou léků, která je používána k léčbě celé řady imunitně podmíněných chorob a stavů v mnoha oborech, včetně akutních stavů. Jedná se na jedné straně o velmi efektivní léky, které však na druhé straně mají i mnoho nežádoucích účinků, zejména při jejich dlouhodobém užívání a ve vyšších dávkách. Ve sdělení předkládáme přehled poznatků a evidenci o kardiovaskulárních rizicích léčby glukortikoidy a jejich klinických formách, které jsou stále vnímány spíše v kontextu klasických rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění, jako je hypertenze, dyslipidemie apod.

Zánět a kardiovaskulární kontinuum

Inflammation and the cardiovascular continuum

Peter Wohlfahrt

Vnitr Lek 2024, 70(6):370-375 | DOI: 10.36290/vnl.2024.074  

Cílem předkládaného přehledového článku je poukázat na zásadní vliv zánětu při vzniku a komplikacích arteriální hypertenze i kardiovaskulárních onemocnění. Použití specifické protizánětlivé terapie, jako je kanakinumab nebo kolchicin, sice snižuje kardiovaskulární riziko, ale zvyšuje riziko infekčních komplikací. Ovlivnění tradičních rizikových faktorů, jako je arteriální hypertenze, dyslipidemie, obezita a kouření, nabízí bezpečnou cestu snížení kardiovaskulárního rizika a systémového zánětu. V oblasti antihypertenzní terapie ACEi vynikají ve schopnosti redukovat systémový zánět. Protože arteriální hypertenze i systémový zánět vedou k cévnímu a orgánovému...

Nové postupy v diagnostice hypertrofické kardiomyopatie

New approaches in the diagnosis of hypertrophic cardiomyopathy

Miloš Kubánek

Vnitr Lek 2024, 70(6):376-383 | DOI: 10.36290/vnl.2024.075  

Pod fenotypem hypertrofické kardiomyopatie (HCM) se skrývá skupina onemocnění různé etiologie. Nejčastěji má HCM obraz typické sarkomerické formy s hyperkontraktilitou hypertrofické levé komory, poruchou diastolické funkce a variabilním výskytem obstrukce výtokového traktu levé komory. Méně často se jedná o fenokopie HCM podmíněné infiltrativními nebo střádavými onemocněními myokardu, jako jsou srdeční amyloidózy nebo některé vrozené metabolické poruchy (Fabryho nemoc, glykogenózy atd.). Cílem práce je popis diagnostických kritérií HCM a doporučených postupů pro detekci obstrukce v dutině levé komory. Rozebíráme diagnostiku fenokopií HCM onemocnění,...

Fixní kombinace amlodipinu a bisoprololu

Fixed combination of amlodipine and bisoprolol

Jaroslav Brotánek

Vnitr Lek 2024, 70(6):384-388 | DOI: 10.36290/vnl.2024.076  

Hypertenzní nemoc patří mezi nejdůležitější kardiovaskulární rizikové faktory a je těsně spjata se zvýšenou kardiovaskulární morbiditou a mortalitou. Článek pojednává o použití fixní kombinační léčby amlodipinem a bisoprololem v klinické praxi. Tato kombinace vede k úspěšnému dosahování cílových hodnot krevního tlaku a zároveň zlepšuje adherenci pacientů k léčbě. V článku jsou zároveň zohledněny vhodné indikace, u kterých je preparát s výhodou možno použít.

Indikace, specifika a úhrada glukózových senzorů pro pacienty s diabetem 2. typu

Indications, specifics and reimbursement of glucose sensors in type 2 diabetes patients

Kateřina Štechová

Vnitr Lek 2024, 70(6):390-397 | DOI: 10.36290/vnl.2024.077  

Používání glukózových senzorů nejprve změnilo selfmonitoring a léčbu pacientů s diabetem mellitem 1. typu, protože umožnilo bezpečněji a flexibilněji dosáhnout fyziologických hodnot glykemie. I přes určité rozporuplnosti provedených následných studií je zřejmé, že tato forma glykemického selfmonitoringu má potenciál zlepšit kompenzaci rovněž pacientů s diabetem 2. typu (DM2), případně s jinými formami diabetu. Navíc je i pacienty s DM2 obecně velmi dobře přijímána. Efekt používání osobní kontinuální monitorace koncentrace glukózy (ať už v reálném čase nebo formou tzv. intermitentního skenování) u pacientů s DM2 vyžadujících inzulinoterapii, a to zejména...

Semaglutid v různých indikacích

Semaglutide in different indications

Ľubica Cibičková

Vnitr Lek 2024, 70(6):399-402 | DOI: 10.36290/vnl.2024.078  

Semaglutid patří do skupiny GLP-1 receptorových agonistů, kteří mají významný účinek na úpravu glykemie i tělesné hmotnosti. Vývoj podávání semaglutidu vedl k subkutánní aplikaci 1× týdně i perorálně 1× denně. Tento článek poskytuje informace o současných indikacích léčby semaglutidem, ale také kontraindikacích a nežádoucích účincích. Na závěr je zmíněno využití semaglutidu jako antiobezitika.

Mikrovaskulární komplikace diabetu - jejich prevence a léčba

Microvascular complications of diabetes - their prevention and treatment

Martina Lášticová

Vnitr Lek 2024, 70(6):E3-E9 | DOI: 10.36290/vnl.2024.079  

Mikrovaskulární komplikace diabetu jsou významnou příčinou morbidity a kardiovaskulární mortality pacientů s diabetes mellitus. Jejich rozvoj a progrese souvisí s chronickou hyperglykemií, ale k dalším rizikovým faktorům patří hypertenze, dyslipidemie, kouření a genetické faktory. Preventivní postupy zahrnují optimální, individualizovanou kompenzaci diabetu a také léčbu dalších ovlivnitelných faktorů. Včasný záchyt jednotlivých komplikací pomocí screeningu a včasná a adekvátní léčba snižují riziko pokročilých stádií jednotlivých komplikací a následných fyzických, sociálních a ekonomických dopadů.

Primární a sekundární prevence cévních mozkových příhod a arteriální hypertenze

Primary and secondary prevention of stroke and arterial hypertension

Jiří Widimský

Vnitr Lek 2024, 70(6):E10-E12 | DOI: 10.36290/vnl.2024.080  

Cévní mozkové příhody (CMP) jsou jednou z nejčastějších kardiovaskulárních komplikací, přičemž arteriální hypertenze je považována za nejvýznamnější rizikový faktor. Odhaduje se, že více než 50 % CMP je způsobeno hypertenzí a vysoký krevní tlak sám o sobě zvyšuje riziko CMP3–4×! Hypertenze je navíc samostatným rizikovým faktorem pro vznik fibrilace síní. Následující stručný souhrn se zabývá přístupy k antihypertenzní léčbě u primární a sekundární prevence cévních mozkových příhod. Adekvátní kontrola hypertenze farmakologickou léčbou vede (kromě jiných benefitů) k významnému snížení rizika jak ischemických, tak i hemorhagických CMP. Časně zahájená...

Z čeho jsme se učili internu?

Jan Petrášek

Vnitr Lek 2024, 70(6):E18-E26  

Dopis redakci

prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA

Vnitr Lek 2024, 70(6):E27-E28  

Vážená redakce, v 8. čísle 69. ročníku časopisu Vnitřní lékařství (Vnitr Lek 2023, 69(8):485-487) byl publikován velmi kvalitní, vysoce odborně fundovaný text autorů Martina Pehra a Jana Škrhy jr. s názvem „Glykační index hemoglobinu (HGI) jako marker individuální glykace u diabetu“ přibližující nové parametry hodnocení kompenzace diabetu. Vedle v názvu uvedeného HGI se věnuje podrobně i GMI (glucose management indicator), který je založen na průměrné glykemii naměřené senzorem. Práce se opírá zejména o aktuální citace vědeckých publikací z poslední doby. Jsem přesvědčen, že je vhodné tento text doplnit o další úhly pohledu na GMI postavené...

Národní program snížení příjmu soli v ČR v letech 2023-2030 - "30 % do roku 2030"

Jan Václavík, Richard Češka, Michal Vrablík, Jan Piťha, Petr Ošťádal

Vnitr Lek 2024, 70(6):E13-E17  

Kardiovaskulární onemocnění jsou nejčastější příčinou úmrtí v ČR. Průměrná spotřeba soli v ČR je 13,4 g na osobu na den, což výrazně převyšuje průměrnou spotřebu v ostatních evropských zemích (kolem 10 g na osobu). Většinu soli přijímáme ve zpracovaných potravinách (75-80 %), sůl přidávaná během kulinární úpravy a konzumace jídla se podílí z 15-20 %, zbytek je přirozeně se vyskytující sůl v potravinách.