Vnitr Lek 2006, 52(1):44-50

Intervalový a kontinuální trénink v kardiovaskulární rehabilitaci

L. Mífková1,*, J. Siegelová1, L. Vymazalová1, H. Svačinová1, P. Vank1, R. Panovský2, J. Meluzín2, J. Vítovec2
1 Klinika funkční diagnostiky a rehabilitace Lékařské fakulty MU a FN u sv. Anny, Brno, přednostka prof. MUDr. Jarmila Siegelová, DrSc.
2 I. interní kardio-angiologická klinika Lékařské fakulty MU a FN u sv. Anny, Brno, přednosta prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc., FESC

Cílem studie bylo posoudit fyziologickou účinnost a vliv dvou modifikací aerobního tréninku (intervalový a kontinuální) na tělesnou výkonnost a aerobní kapacitu u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. 38 mužů s ischemickou chorobou srdeční (věk 60 ± 10,2 let) absolvovalo 3měsíční tréninkový program 3krát týdně 60 min (10 min zahřívací fáze, 25 min aerobní fáze, 15 min posilování, 10 min relaxační fáze). Pacienti s koronarograficky ověřenou stenózou > 50 % průměru lumina a/nebo ejekční frakcí levé komory nižší než 40 % (n = 22) měli v rámci aerobní fáze naordinován intervalový trénink (30sekundové pracovní fáze o intenzitě zátěže na úrovni anaerobního prahu střídající se s 60sekundovými fázemi odpočinku o intenzitě 5 W); ostatní pacienti (n = 16) absolvovali aerobní fázi programu s kontinuální zátěží o intenzitě na úrovni ventilačního anaerobního prahu. Po ukončení 3měsíčního rehabilitačního programu statisticky významně vzrostl maximální dosažený výkon i aerobní kapacita hodnocená spiroergometrickým vyšetřením jak ve skupině pacientů s intervalovou zátěží, tak ve skupině pacientů s kontinuální zátěží. Skupina s intervalovým tréninkem vykonala za každou tréninkovou jednotku 2,5-3krát nižší práci (p < 0,01), přesto se však parametry výkonnosti a aerobní kapacity po ukončení 3měsíčního programu statisticky významně nelišily od skupiny s kontinuálním tréninkem. Výhodou intervalového tréninku je možnost dosáhnout zlepšení i u pacientů s dysfunkcí levé komory a s chronickou ischemickou chorobou srdeční, u kterých by kontinuální zátěž mohla být hůře tolerována.

Klíčová slova: intervalový trénink; kontinuální trénink; ischemická choroba srdeční; kardiovaskulární rehabilitace

Interval and continual training in cardiovascular rehabilitation

The objective of the study was to evaluate the physiological effectiveness and the influence of two modifications of aerobic training (interval and continuous) on the physical performance in the patients with coronary heart disease. 38 males with coronary heart disease (age 60 ± 10.2 years) passed three months training programme of 60 min 3 times a week (10 min of warm up phase, 25 min of aerobic phase, 15 min of resistance training, 10 min of relaxing phase). Patients with coronarographically verified stenosis > 50 % luminal diameter and/or left ventricular ejection fraction lower than 40 % (n = 22) had in terms of aerobic phase interval training prescribed (30second work phases with work load intensity on the level of anaerobic threshold alternating with 60second recovery phases with intensity of 5 W); other patients (n = 16) passed aerobic phase of the programme with continual work load of intensity on the level of ventilatory anaerobic threshold. After the determination of three month rehabilitation programme the maximal achieved performance as well as aerobic capacity evaluated by spiroergometric examination statistically significantly increased in the group of patients with interval training and also in the group with continuous training. Despite the group with interval training performed 2.5-3 times less work in each training unit (p < 0.01), the performance and aerobic capacity parameters after the termination of three month programme did not statistically significantly differ from the group with continuous training. The advantage of the continuous training is a possibility to achieve an improvement also in the patients with left ventricular dysfunction and chronic coronary heart disease who could have worse tolerance of the continual work load.

Keywords: interval training; continuous training; coronary heart disease; cardiac rehabilitation

Vloženo: 8. září 2005; Přijato: 31. říjen 2005; Zveřejněno: 1. leden 2006  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Mífková L, Siegelová J, Vymazalová L, Svačinová H, Vank P, Panovský R, et al.. Intervalový a kontinuální trénink v kardiovaskulární rehabilitaci. Vnitr Lek. 2006;52(1):44-50.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Chaloupka V, Vaněk P, Juráň F et al. Nemocniční, posthospitalizační a lázeňská rehabilitace u nemocných s ICHS. Cor Vasa 1998; 40: K243-K251.
  2. Chaloupka V, Elbl L, Nehyba S. Silový trénink u nemocných po infarktu myokardu. Vnitř Lék 2000; 46: 829-834. Přejít na PubMed...
  3. Jančík J, Svačinová H, Dobšák P et al. Kombinovaný trénink u nemocných se systolickou dysfunkcí levé komory srdeční. Vnitř Lék 2003; 49: 280-284. Přejít na PubMed...
  4. Jančík J, Siegelová J, Svačinová H et al. Combined Aerobic Training with Resistent Exercise in Chronic Heart Failure. European Journal Cardiovascular Prevention and Rehabilitation 2004; 11(Supl): 65-65.
  5. Meluzín J, Jančík J, Panovský R et al. Vliv tělesného tréninku na velikost ischemické dysfunkce levé komory u nemocných s chronickou ischemickou chorobou srdeční. Vnitř Lék 2001; 47: 87-91. Přejít na PubMed...
  6. Jančík J, Siegelová J, Dobšák P et al. Baroreflex sensitivity and heart rate variability in patients with chronic ischemic heart disease and systolic dysfunction: effect of exercise training. Clinical Autonomic Research 2003; 13: 57-57.
  7. Mookerjee S. The Application of Interval Training for Exercise Prescription in Cardiac Rehabilitation. J Cardiopulmonary Rehabil 1998; 18: 233-235. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Åstrand PO, Rodahl K. Textbook of Work Physiology. 2rd ed. New York: McGraw-Hill 1977.
  9. Brooks GA, Fahey TD. Fundamentals of human performance. 2. ed. New York: Macmillan Publishing Company 1987.
  10. Máček M, Vávra J. Fyziologie a patofyziologie tělesné zátěže. 2. ed. Praha: Avicenum 1988.
  11. Kubánková V, Hendl J. Statistika pro zdravotníky. Praha: Avicenum 1986.
  12. Gerylovová A, Holčík J. Úvod do statistiky. Text pro semináře. Brno: Vydavatelství MU 2001.
  13. Greenhalgh T. Jak pracovat s vědeckou publikací. Základy medicíny založené na důkazu. Praha: Grada Publishing 2003.
  14. Zvárová J. Základy statistiky pro biomedicínské obory. Praha: Karolinum 2002.
  15. Nechwatal RM, Duck C, Gruber G. Physical training as interval or continuous training in chronic heart failure for improving functional capacity, hemodynamics and quality of life - a controlled study. Z Kardiol 2002; 91: 328-337. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Meyer K, Peters K, Roskamm H. Improvement of aerobic capacity in chronic congestive heart failure. Which training method is appropriate? Z Kardiol 1998; 87: 8-14. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Meyer K, Samek L, Schwaibold M et al. Interval training in patients with severe chronic heart failure: analysis and recommendations for exercise procedures. Med Sci Sports Exerc 1997; 29: 306-312. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Rognmo A, Hetland E, Helgerud J et al. High intensity aerobic interval exercise is superior to moderate intensity exercise for increasing aerobic capacity in patients with coronary artery disease. European Journal of Cardiovascular Prevention and Rehabilitation 2004; 11: 216-222. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Meyer K, Samek L, Schwaibold M et al. Physical responses to different modes of interval exercise in patients with chronic heart failure - application to exercise training. Eur Heart J 1996; 17: 1040-1047. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Meyer K, Foster C, Georgakopoulos N et al. Comparison of left ventricular function during interval versus steady state exercise training in patients with chronic congestive heart failure. Am J Cardiol 1998; 82: 1382-1387. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Meyer K, Lehmann M, Sunder G et al. Interval versus continuous exercise training after coronary bypass surgery: a comparison of training-induced acute reactions with respect to the effectiveness of the exercise methods. Clin Cardiol 1990; 13: 851-861. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Placheta Z, Siegelová J, Štejfa M et al. Zátěžová diagnostika v ambulantní a klinické praxi. Praha: Grada Publishing 1999.




Vnitřní lékařství

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.