Vnitr Lek 2007, 53(2):129-134
Nízkodávkovaný talidomid u refrakterního a relabujícího mnohočetného myelomu
- Oddělení klinické hematologie II. interní kliniky Lékařské fakulty UK a FN, Hradec Králové, přednosta prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc.
Úvod:
Talidomid je jedním z nových léků, které jsou nově používány v terapii mnohočetného myelomu. Jeho imunomodulační aktivita a celá řada dalších účinků byla prokázána jako efektivní v léčbě pokročilého a refrakterního onemocnění. Nejvhodnější dávkovací schéma však není dosud známo a je v současnosti předmětem zkoumání řady klinických studií.
Pacienti a metody:
Retrospektivně jsme vyhodnotili výsledky léčby u 59 pacientů s mnohočetným myelomem, kteří byli na našem pracovišti léčeni talidomidem (medián dávky 100 mg) v monoterapii nebo v kombinaci s kortikosteroidy v letech 2000 až 2005. Cílem bylo stanovit procento odpovědí na léčbu u pacientů v různých fázích onemocnění. Odpověď na léčbu byla hodnocena podle standardů EBMT.
Výsledky:
Talidomid byl použit jako léčba 2. linie (1. relaps nebo primárně rezistentní onemocnění) u 59 % pacientů (35 pacientů), jako léčba 3. linie (2. relaps) u 37 % (22 pacientů). 2 pacienti dostávali talidomid jako léčbu 4. linie. Žádný z pacientů neměl talidomid jako součást předchozí léčby. V 1. relapsu dosáhl celkový počet odpovědí (CR - kompletní remise, PR - parciální remise a MR - minimální odpověď) 60 % (21 pacientů), z toho u 2 pacientů CR (6 %), u 12 nemocných PR (35 %) a dalších 6 MR (17 %). Ve 2. relapsu bylo dosaženo celkem 45 % odpovědí (10 pacientů), z toho u 3 pacientů CR (14 %), 1 pacienta PR (5 %) a 5 pacientů MR (23 %). Přestože jsme v hodnoceném souboru nemocných nezaznamenali statisticky významný rozdíl v léčebných odpovědích při použití talidomidu v 1. a ve 2. relapsu, u nemocných léčených pro 2. relaps jsme pozorovali vyšší procento progresí na léčbě (32 % vs 14 %). 2 pacienti, kteří dostávali talidomid ve 3. relapsu, uspokojivé odpovědi na léčbu nedosáhli (progrese resp. krátká stabilizace onemocnění s následnou progresí). Celkem pouze u 3 pacientů (5 %) z hodnoceného souboru bylo nutné ukončení léčby z důvodu výskytu závažných nežádoucích účinků (neuropatie, alergická reakce, leukopenie). Doba sledování užívání talidomidu v obou skupinách byla 3-62 měsíců (medián 10 měsíců), v 1. relapsu 3-60 měsíců (medián 12 měsíců) a ve 2. relapsu 3-57 měsíců (medián 6 měsíců). Nebyly pozorovány statisticky významné rozdíly mezi procentem odpovědí, ani v délce trvání účinku mezi skupinou pacientů v 1. a 2. relapsu.
Závěr:
Talidomid je v léčbě mnohočetného myelomu velmi účinným lékem. V našem sledování jsme prokázali účinnost talidomidu při jeho použití bez ohledu na pokročilost onemocnění. Námi používané nižší dávky jeví srovnatelnou účinnost s dávkami vyššími, pokud data srovnáme s výsledky jiných studií. Nespornou výhodou přitom je skutečnost, že podávání nižších dávek talidomidu vede ke snížení výskytu jeho nežádoucích účinků.
Klíčová slova: talidomid; nízké dávky; mnohočetný myelom; léčba; relaps
Low-dose thalidomid in refractory and relapsing multiple myeloma
Introduction:
Thalidomide is one of the drugs which are newly used in the therapy of multiple myeloma. Its immunomodulating action and a number of additional effects have been proven in the treatment of advanced and refractory stage of the disease. However, the best dosing scheme has not yet been discovered and is the subject of research in a number of clinical studies today.
Patients and methods:
On a retrospective basis, we evaluated results for 59 patients with multiple myeloma who were treated with thalidomide in our facility (median dose of 100 mg), in monotherapy or in combination with corticosteroids, between 2000 and 2005. The objective was to determine the percentage of responses to treatment in patients at different stages of the disease. Response to treatment was evaluated in accordance with EBMT standards.
Results:
Thalidomide was used as 2nd line therapy (1st relapse or primarily resistant disease) in 59 % of cases (35 patients), and as 3rd line therapy (2nd relapse) in 37 % of cases (22 patients). 2 patients were receiving thalidomide as 4th line therapy. None of the patients had taken thalidomide as part of previous treatment. The response rate at 1st relapse (CR - complete remission, PR - partial remission, MR - minimum response) was 60 % (21 patients), of which CR was recorded in 2 patients (6 %), PR was recorded in 12 patients (35 %) and MR in 6 patients (17 %). The response rate at 2nd relapse was 45 % (10 patients), of which CR was recorded in 3 patients (14 %), PR in 1 patient (5%) and MR in 5 patients (23 %). Even though we did not record any statistically significant difference in the response of the evaluated group of patients to the treatment with thalidomide at 1st and 2nd relapse, a higher percentage or progression during treatment (32 % vs. 14 %) was observed in patients at 2nd relapse. 2 patients treated with thalidomide at 3rd relapse did not have a satisfactory response to the treatment (progression or short stabilisation of the disease with subsequent progression). Only 3 patients (5 %) of the evaluated group had to discontinue the treatment due to severe adverse events (neuropathy, allergic reaction, leukopenia). The follow up time for Thalidomide therapy ranged between 3 and 62 months for both groups (with a median of 10 months) and spanned from 3 to 60 months at 1st relapse (median of 12 months) and from 3 to 57 months at 2nd relapse (median of 6 months). No statistically significant differences were observed between the 1st and 2nd relapse groups of patients in terms of response rates or length of effect.
Conclusion:
Thalidomide is highly efficient in the treatment of multiple myeloma. The results of study document effectiveness of thalidomide regardless of the disease stage. Comparison of study data with the results of other studies shows that the effectiveness of lower doses we used is comparable with that of higher doses. The fact that lower doses of thalidomide reduce the incidence of adverse events is a clear advantage.
Keywords: thalidomide; low doses; multiple myeloma; treatment; relapse
Vloženo: 12. říjen 2006; Přijato: 13. listopad 2006; Zveřejněno: 1. únor 2007 Zobrazit citaci
Reference
- Barlogie B, Tricot GJ, van Rhee F et al. Long-term outcome results of the first tandem autotransplant trial for multiple myeloma. Br J Haematol 2006; 135: 158-164.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Attal M, Harousseau JL, Stoppa AM et al. A prospective, randomized trial of autologous bone marrow transplantation and chemotherapy in multiple myeloma. N Engl J Med 1996; 335: 91-97.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Krejčí M, Adam Z, Mayer J et al. Autologní transplantace periferních kmenových buněk v terapii relapsu mnohočetného myelomu Vnitř Lék 1998; 44: 698-701.
- Ráčil Z, Adam Z, Hájek R et al. Vysokodávkovaná chemoterapie s podporou autologních hemopoetických buněk v terapii mnohočetného myelomu - přehled současných možností. Vnitř Lék 2001; 47: 92-98.
Přejít na PubMed...
- Richardson PG, Blood E, Mitsiades CS et al. A randomized phase 2 study of lenalidomide therapy for patients with relapsed or relapsed and refractory multiple myeloma. Blood 2006; 108(10): 3458-3464.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- San-Miguel J, Blade J. Perspective on the current use of bortezomib in multiple myeloma. Haematologica 2006; 91: 871-872.
Přejít na PubMed...
- Singhal S, Mehta J, Desikan R et al. Antitumor activity of thalidomide in refractory multiple myeloma. N Engl J Med 1999; 341: 1565-1571.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Hájek R, Maisnar V, Krejčí M. Thalidomid. Klin Farm 2005; 19: 43-46.
- Strupp C, Germing U, Scherer A et al. Thalidomide for the treatment of idiopathic myelofibrosis. Eur J Haematol 2004; 72: 52-57.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Palumbo A, Falco P, Ambrosini MT et al. Thalidomide plus dexamethasone is an effective salvage regimen for myeloma patients relapsing after autologous transplant. Eur J Haematol 2005; 75: 391-395.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Neuwirtová R, Špička L, Karban J et al. Naše zkušenosti s léčbou myelomu thalidomidem. Transfuze dnes 2002; 8: 13-19.
- Palumbo A, Bringhen S, Caravita T et al. Oral melphalan and prednisone chemotherapy plus thalidomide compared with melphalan and prednisone alone in elderly patients with multiple myeloma: randomised controlled trial. Lancet 2006; 367: 825-831.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Foldyna D, Kamelander J, Krejčí M et al. Žádoucí a nežádoucí účinky thalidomidu u pacientů s mnohočetným myelomem. Vnitř Lék 2003; 49: 859-868.
Přejít na PubMed...
- Grover JK, Uppal G, Raina V. The adverse effects of thalidomide in relapsed and refractory patients of multiple myeloma. Ann Oncol 2002; 13: 1636-1640.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Palumbo A, Rus C, Zeldis JB et al. Enoxaparin or aspirin for the prevention of recurrent thromboembolism in newly diagnosed myeloma patients treated with melphalan and prednisone plus thalidomide or lenalidomide. J Thromb Haemost 2006; 4: 1842-1845.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Durie BGM, Stepan DE. Low Dose Thalidomide Alone and in Combination: Long Term Follow-Up. Blood 2001; 98(Suppl 1): 163a.
- Blade J, Samson D, Reece D et al. Criteria for evaluating disease response and progression in patients with multiple myeloma treated by high-dose therapy and haemopoietic stem cell transplantation. Myeloma Subcommittee of the EBMT. Br J Haematol 1998; 102: 1115-1123.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Barlogie B, Tricot G, Anaissie E et al. Thalidomide and hematopoietic-cell transplantation for multiple myeloma. N Engl J Med 2006; 354: 1021-1030.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Attal M, Harousseau JL, Leyvraz S et al. Maintenance therapy with thalidomide improves survival in multiple myeloma patients. Blood 2006; 108: 3289-3294.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Barlogie B, Desikan R, Eddlemon P et al. Extended survival in advanced and refractory multiple myeloma after single-agent thalidomide: identification of prognostic factors in a phase 2 study of 169 patients. Blood 2001; 98: 492-494.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Juliusson G, Celsing F, Turesson I et al. Frequent good partial remissions from thalidomide including best response ever in patients with advanced refractory and relapsed myeloma. Br J Haematol 2000; 109: 89-96.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Rajkumar SV, Dispenzieri A, Fonseca R et al. Thalidomide for previously untreated indolent or smoldering multiple myeloma. Leukemia 2001; 15: 1271-1276.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Oakervee HE, Gupta V, Smith ML et al. Response to thalidomide can be predicted by paraprotein quantitation 14 days after initiating therapy. Br J Haematol 2001; 113(Suppl 1): 40.
- Grosbois B, Bellissant E, Moreau P et al. Thalidomide (Thal) in the Treatment of Advanced Multiple Myeloma (MM). A Prospective Study of 120 Patients. Blood 2001; 98(Suppl 1): 163a.
- Weber DM, Rankin K, Delasalle K et al. Thalidomide Alone and in Combination for Previously Untreated Myeloma. VIIIth International Myeloma Workshop, Banff, Alberta, Canada 2001.