Vnitr Lek 2009, 55(9):711-717

Transplantace srdce

P. Hude1,*, L. Špinarová1, J. Krejčí1, H. Bedáňová2, P. Němec2, J. Vítovec1
1 I. interní kardio-angiologická klinika Lékařské fakulty MU a FN u sv. Anny Brno, přednosta prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc., FESC
2 Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno, ředitel doc. MUDr. Petr Němec, CSc.

První transplantace srdce (OTS) byla provedena prof. Ch. Barnardem v roce 1967, ale až od 80. let 20. století se stala klinicky zavedenou metodou léčby pacientů s terminálním srdečním selháním. Vzhledem k omezenému počtu dárcovských orgánů a množství možných potransplantačních komplikací je rozhodnutí k provedení srdeční transplantace u indikovaného pacienta ve správný okamžik komplexní a složité. Následná farmakologická léčba imunosupresivy a dalších preparátů se stává každodenní životní realitou. Pro dlouhodobý léčebný úspěch je znalost lékových interakcí a spolupráce s ošetřujícími kardiology absolutní nutností. Přes jednoznačné pokroky v operačních technikách, vyšetřovacích metodách i imunosupresivní léčbě je potřebné řešit množství komplikací. Budoucnost péče o transplantované nemocné bude spočívat ve vyvinutí nových imunosupresiv s minimem nežádoucích účinků a nalezení neinvazivní diagnostiky rejekce štěpu.

Klíčová slova: srdeční selhání; transplantace; indikace; imunosupresivní léčba

Heart transplantation

The first heart transplantation (SHT) was performed by Professor Ch. Barnard in 1967 but it was not until 1980s that this method became an established approach to treatment of patients with end-stage heart failure. Considering the limited number of donor organs and the number of potential post-transplantation complications, the decision to perform heart transplantation at the right time in an indicated patient is difficult and complex. Subsequent pharmacological management with immunosuppressive agents and other medication becomes everyday life reality. Knowledge of drug interactions and collaboration with cardiologists are necessary in order to maintain long-term treatment success. Despite the current developments in surgical methods, examination methods and immunosuppressant therapy, a range of complications has to be dealt with. The future of care for patients with transplants will rely on the development of new immunosuppressive drugs with a minimum of adverse effects and discovery of a non-invasive technique for graft rejection diagnosis.

Keywords: heart failure; transplantation; indication; immunosuppressive therapy

Vloženo: 7. červenec 2009; Zveřejněno: 1. září 2009  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Hude P, Špinarová L, Krejčí J, Bedáňová H, Němec P, Vítovec J. Transplantace srdce. Vnitr Lek. 2009;55(9):711-717.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Černý J. Historie srdečních transplantací - krátké zamyšlení. Vnitř Lék 2000; 46: 741-742. Přejít na PubMed...
  2. Fabián J, Gonçalvesová E, Štefanková I. Zlyhávanie a transplatácia srdca. Bratislava: Herba 2007.
  3. Hegarová M, Málek I. Imunosupresiva po transplantaci srdce. Kardioforum 2005; 3: 16-21.
  4. Hošková L, Málek I, Šedivý J et al. Lékové interakce cyklosporinu A. Cor Vasa 2002; 44: 481-488.
  5. Hude P, Horký M, Krejčí J et al. Apoptosis plays role in cellular rejection after human heart transplantation. Eur J Heart Fail 2004; 3 (Suppl 9). Přejít k původnímu zdroji...
  6. Hunt J, Lerman M, Dewey T et al. Conversion to sirolimus lessens renal dysfunction in heart transplant patients. J Heart Lung Transpl 2004; 23 (Suppl 2): 113. Přejít k původnímu zdroji...
  7. Kobashigawa JA, Katznelson S, Laks H et al. Effect of pravastatin on outcomes after cardiac transplantation. N Engl J Med 1995; 333: 621-627. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Kocík M, Dufková B, Málek I. Koronární nemoc srdečního štěpu. Kardioforum 2005; 3: 25-28.
  9. Kočandrle V, Fabián J, Firt P. Transplantace srdce. Čas Lék Čes 1984; 123: 1425-1429.
  10. Kousalová L, Baranová J, Anzenbacher P. Lékové interakce na úrovni cytochromů P450-CYP3A4. Klin Farmakol Farm 2003; 17: 151-157.
  11. Krejčí J, Hude P, Špinarová L et al. Transplantace srdce - indikace, komplikace, terapie - naše zkušenosti ze sledování 100 pacientů po srdeční transplantaci. Vnitř Lék 2000; 46: 750-755. Přejít na PubMed...
  12. Lácha J. Úskalí imunosupresivní léčby. Vnitř Lék 2003; 49: 430-433. Přejít na PubMed...
  13. Málek I. Indikace k transplantaci srdce. Cor Vasa 2008; 50: 129-132. Přejít k původnímu zdroji...
  14. Málek I. Péče o nemocné po transplantaci srdce. Interv Akut Kardiol 2006; 5: 116-121.
  15. Mancini D, Pinney S, Burkhoff D et al. Use of rapamycin slows progression of cardiac transplantation vasculopathy. Circulation 2003; 108: 48-53. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Martínek V, Matoušovic K, Špatenka J. Objev a užití cyklosporinu v klinické praxi. Prakt Lék 2002; 82: 14-20.
  17. Michaels PJ, Espejo ML, Kobashigawa J et al. Humoral rejection in cardiac transplantation: risk factors, hemodynamic consequences and relationship to transplant coronary artery disease. J Heart Lung Transplant 2003; 22: 58-69. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Rinaldi M, Pellegrini C, Martinelli L et al. FK506 effectiveness in reducing rejection after heart transplantation: a prospective randomised study. J Heart Lung Transplant 1997; 16: 1001-1010.
  19. Špinarová L, Hude P, Krejčí J et al. Vývoj imunosupresivních režimů v průběhu 10 let u pacientů po transplantaci srdce. Sborník abstrakt 6. kongresu České transplantační společnosti, Praha, 14.-16. 10. 2004.
  20. Špinarová L, Toman J. Fluvastatin u pacientů po transplantaci srdce. Vnitř Lék 1998; 44: 13-16. Přejít na PubMed...
  21. Špinarová L, Toman J. Pharmacotherapy after heart transplantation. Cor Vasa 2000; 42: 335-340.
  22. Špinarová L, Hude P, Krejčí J et al. Osud pacientů přežívajících deset let po transplantaci srdce se zřetelem k výskytu maligního onemocnění. Cor Vasa 2009; 51: 415-418. Přejít k původnímu zdroji...
  23. Viklický O, Matl I. Rapamycin: nové imunosupresivum schopné potlačit chronickou rejekci? Čas Lék Čes 2001; 140: 22-25.
  24. Vítovec J, Špinar J. Farmakoterapie kardiovaskulárních onemocnění. Praha: Grada Publishing 2004.
  25. Vítovec J, Špinarová L. Jaký statin po srdeční transplantaci? Farmakologická teorie a klinická praxe. Cor Vasa 2004; 46: 463-464.
  26. Vymětalová Y, Málek I. Akutní rejekce po transplantaci srdce. Kardioforum 2005; 3: 12-15.




Vnitřní lékařství

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.