Vnitr Lek 2012, 58(2):145-153

Vývoj koagulačních markerů chronické diseminované intravaskulární koagulace (DIK) u pacienta s mnohočetnou angiomatózou v průběhu léčby antiangiogenními léky: interferonem α, thalidomidem a lenalidomidem

Z. Adam1,*, L. Pour1, M. Matýšková1, M. Krejčí1, M. Tomíška1, P. Szturz1, Z. Řehák2, R. Koukalová2, L. Křikavová3, T. Nebeský3, Č. Neuman4, M. Navrátil1, R. Hájek1, Z. Král1, J. Mayer1
1 Interní hematoonkologická klinika Lékařské fakulty MU a FN Brno, pracoviště Bohunice, přednosta prof. MUDr. Jiří Mayer, CSc.
2 PET CT oddělení Masarykova onkologického ústavu Brno, přednosta prim. MUDr. Karol Bolčák
3 Radiologická klinika Lékařské fakulty MU a FN Brno, pracoviště Bohunice, přednosta prof. MUDr. Jiří A. Válek, CSc., MBA
4 Chirurgická klinika Lékařské fakulty MU a FN Brno, pracoviště Bohunice, přednosta prof. MUDr. Zdeněk Kala, Ph.D.

Východisko:
Mnohočetná angiomatóza je raritní onemocnění s postižením více orgánů a tkání angiomatózními útvary s rizikem smrtelného krvácení.


Popis případu:
V popisovaném případu byly postiženy kosti, pleurální i peritoneální dutina a trávicí trubice. Pacient dlouhodobě dostává zoledronát, již po druhé dávce zoledronátu vymizely bolesti kostní. Účinnost antiangiogenních léků jsme hodnotili dle CT a MR zobrazení. Protože angiomatózní proliferace je spojena s chronickou diseminovanou intravaskulární koagulací (DIC) a anemizací, hodnotíme léčebnou odpověď také dle krevního obrazu a dle koncentrace fibrinogenu, D-dimerů a průkazu solubilních fibrinových monomerů.

Výsledky:
Před léčbou byly hodnoty D-dimerů vyšší než 20 μg/ml, fibrinogen 1,4 g/l a byly přítomny solubilní fibrinové monomery. Při léčbě interferonem α 6 milionů j. 3krát týdně s redukcí dávky po 10 měsících se zvýšil medián koncentrace fibrinogenu na 1,5 (1,2-2,0) g/l, poklesl medián hodnoty D-dimerů na 17,2 (13,4-20,0) μg/ml, stále byly přítomny fibrinové monomery. Při terapii thalidomidem (100 mg/den) poklesl medián D-dimerů na 6,07 (4,71-10,21) μg/ml a zvýšil se medián hodnoty fibrinogenu na 1,9 g/l, solubilní fibrinové monomery nebyly průkazné. Dle CT zobrazení se výrazně zmenšily angiomatózní masy. Progredující neuropatie byla důvodem pro snížení dávky thalidomidu na 50 mg/den, při níž se ale zvýšily D-dimery. Při podávání lenalidomidu 10 mg/den se zvýšil medián koncentrace D-dimerů na 10,8 (10,8-17,35) a poklesla hodnota hemoglobinu na medián 124 (135-117) g/l. Opět byl pozitivní průkaz solubilních fibrinových monomerů. Proto jsme zkombinovali nízkou dávku lenalidomidu 10 mg/den s thalidomidem 100 mg a posléze 50 mg denně. Při léčbě lenalidomidem 10 mg a thalidomidem 50 mg byl medián hodnoty D-dimerů 9,32 a onemocnění bylo po 9 měsíců stabilní.

Závěr:
Thalidomid 100 mg/den stabilizoval mnohočetnou angiomatózu lépe než interferon alfa. Thalidomid 50 mg/den již neudržel stabilitu nemoci. Lenalidomid v dávce 10 mg byl excelentně tolerován, ale tato dávka nedostačovala pro udržení stabilně nízkých hodnot D-dimerů a normální koncentrace hemoglobinu. Kombinace 10 mg lenalidomidu a 50 mg thalidomidu denně stabilizovala nemoc na dlouhých 9 měsíců.

Klíčová slova: hemangiomatosis; angiomatosis; thalidomid; lenalidomid; D-dimery; chronická diseminovaná intravaskulární koagulace; PET-CT zobrazení

Chronic disseminated intravascular coagulation (DIC) markers in a patient with multiple angiomatosis during treatment with antiangiogenics: interferon α, thalidomide and lenalidomide

Background:
Multiple angiomatosis is a rare disease with angiomatous formations in multiple organs and tissues and associated with a risk of fatal bleeding.


Case description:
In this patient, the bones, pleural and peritoneal cavities and digestive tract were involved. The patient had long-term been administered zoledronate that provided relief from bone pain as early as after the second dose. The effect of antiangiogenics was evaluated on CT and MRI. Since angiomatous proliferation is associated with chronic disseminated intravascular coagulation (DIC) and anaemisation, blood count and fibrinogen as well as D-dimer and soluble fibrin monomer concentrations are also used to assess treatment response.

Results:
Before treatment, D-dimer levels were in excess of 20 μg/mL, fibrinogen 1.4 g/L and soluble fibrin monomers were at measurable levels. During treatment with interferon α at a dose of 6 million units 3 times a week with the dose reduction after 10 month, the median fibrinogen concentration increased to 1.5 (1.2-2.0) g/L, the median D-dimer levels declined to 17.2 (13.4-20.0) μg/mL and fibrin monomers were still detectable. Thalidomide therapy (100 mg/day) provided reduction in the median D-dimer levels to 6.07 (4.71-10.21) μg/ml and increase in median fibrinogen concentration to 1.9 g/L; soluble fibrin monomers were unidentifiable. CT imaging suggested significant reduction of angiomatous mass. Progressing neuropathy required dose reduction of thalidomide to 50 mg/day, leading to D-dimer increase. Lenalidomide 10 mg/day provided an increase in median D-dimer concentration to 10.8 (10.8-17.35) and decline in the level of haemoglobin to a median of 124 (135-117) g/L. Soluble fibrin monomers became detectable again. Therefore, a low dose of lenalidomide 10 mg/day was combined with thalidomide 100 mg and, subsequently, 50 mg/day. Treatment with lenalidomide 10 mg and thalidomide 50 mg provided median D-dimer levels of 9.32 and the disease has remained stable for 9 months.

Conclusion:
Thalidomide 100 mg/day stabilized multiple angiomatosis better than interferon alfa. Thalidomide 50 mg/day was insufficient to maintain disease stability. Lenalidomide at a dose of 10 mg was tolerated really well but this dose was insufficient to maintain low D-dimer levels and normal haemoglobin concentrations. The combination of lenalidomide 10 mg and thalidomide 50 mg daily stabilized the disease for 9 months.

Keywords: hemangiomatosis; angiomatosis; thalidomide; lenalidomide; D-dimers; chronic disseminated intravascular coagulation; PET-CT imaging

Vloženo: 3. červen 2011; Přijato: 21. červenec 2011; Zveřejněno: 1. únor 2012  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Adam Z, Pour L, Matýšková M, Krejčí M, Tomíška M, Szturz P, et al.. Vývoj koagulačních markerů chronické diseminované intravaskulární koagulace (DIK) u pacienta s mnohočetnou angiomatózou v průběhu léčby antiangiogenními léky: interferonem α, thalidomidem a lenalidomidem. Vnitr Lek. 2012;58(2):145-153.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Adam Z, Křikavová L, Krejčí M et al. Léčba mnohočetné angiomatózy postihující skelet, břišní i hrudní dutinu interferonem α, thalidomidem a zoledronatem. Vnitř Lék 2008; 54: 553-664.
  2. Adam Z, Pour L, Krejčí M et al. Úspěšná léčba angiomatózy thalidomidem a interferonem α. Popis pěti případů a přehled léčby angiomatózy a proliferujících hemangiomů. Vnitř Lék 2010; 56: 810-824. Přejít na PubMed...
  3. Heidt J, Langers AMJ, van der Meer et al. Thalidomide as treatment for digestive angiodysplasias. Neth J Med 2006; 64: 425-428.
  4. Crane E, List A. Immunomodulatory drugs. Cancer Invest 2005; 23: 625-634. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. De Sanctis JB, Mijares M, Suárez A et al. Pharmacological properties of thalidomide and its analogues. Recent Pat Inflamm Allergy Drug Discov 2010; 4: 144-148. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Dreicer R. Lenalidomide: immunomodulatory, antiangiogenic, and clinical activity in solid tumors. Curr Oncol Rep 2007; 9: 120-123. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Elice F, Jacoub J, Rickles FR et al. Hemostatic complications of angiogenesis inhibitors in cancer patients. Am J Hematol 2008; 83: 862-870. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Knight R. IMiDs: a novel class of immunomodulators. Semin Oncol 2005; 32 (Suppl 5): S24-S30. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Kotla V, Goel S, Nischal S et al. Mechanism of action of lenalidomide in hematological malignancies. J Hematol Oncol 2009; 2: 36-40. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Teo SK. Properties of thalidomide and its analogues: implications for anticancer therapy. AAPS J 2005; 7: E14-E19. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Lu L, Payvandi F, Wu L et al. The anti-cancer drug lenalidomide inhibits angiogenesis and metastasis via multiple inhibitory effects on endothelial cell function in normoxic and hypoxic conditions. Microvasc Res 2009; 77: 78-86. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Elice F, Rodeghiero F. Bleeding complications of antiangiogenic therapy: Pathogenetic mechanisms and clinical impact. Thromb Res 2010; 125 (Suppl 2): S55-S57. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Zangari M, Fink LM, Elice F et al. Thrombotic events in patients with cancer receiving antiangiogenesis agents. J Clin Oncol 2009; 27: 4865-4873. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Hájek R, Maisnar R, Adam Z et al. Mnohočetný myelom, diagnostika a léčba. Doporučení pro diagnostiku a léčbu České myelomové skupiny. Transfuze Hematol dnes 2009; 15: (Suppl 2): 2-80.
  15. Awan FT, Johnson AJ, Lapalombella R et al. Thalidomide and lenalidomide as new therapeutics for the treatment of chronic lymphocytic leukemia. Leuk Lymphoma 2010; 51: 27-38. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Dasanu CA, Reale MA, Bauer F. Mantle cell lymphoma arising in a multiple myeloma patient responding to lenalidomide. Leuk Res 2010; 34: 178-180. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Fine HA, Kim L, Albert PS et al. A phase I trial of lenalidomide in patients with recurrent primary central nervous system tumors. Clin Cancer Res 2007; 13: 7101-7106. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Mandac I, Kolonic SO. Lenalidomide induced good clinical response in a patient with multiple relapsed and refractory Hodgkin's lymphoma. J Hematol Oncol 2010; 3: 20-25. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Sher T, Miller KC, Lawrence D et al. Efficacy of lenalidomide in patients with chronic lymphocytic leukemia with high-risk cytogenetics. Leuk Lymphoma 2010; 51: 85-88. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Böll B, Borchmann P, Topp MS et al. Lenalidomide in patients with refractory or multiple relapsed Hodgkin lymphoma. Br J Haematol 2010; 148: 480-482. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Habermann TM, Lossos IS, Justice G et al. Lenalidomide oral monotherapy produces a high response rate in patients with relapsed or refractory mantle cell lymphoma. Br J Haematol 2009; 145: 344-339. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Galustian C, Dalgleish A. Lenalidomide: a novel anticancer drug with multiple modalities. Expert Opin Pharmacother 2009; 10: 125-133. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Tempescul A, Ianotto JC, Morel F et al. Lenalidomide, as a single agent, induces complete remission in a refractory mantle cell lymphoma. Ann Hematol 2009; 88: 921-922. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. Wiernik PH, Lossos IS, Tuscano JM et al. Lenalidomide monotherapy in relapsed or refractory aggressive non-Hodgkin's lymphoma. J Clin Oncol 2008; 26: 4952-4957. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. Chanan-Khan AA, Cheson BD. Lenalidomide for the treatment of B-cell malignancies. J Clin Oncol 2008; 26: 1544-1552. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. Darabi K, Kantamnei S, Wiernik PH. Lenalidomide-induced warm autoimmune hemolytic anemia. J Clin Oncol 2006; 24: e59. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  27. Bowcock SJ, Patrick HE. Lenalidomide to control gastrointestinal bleeding in hereditary haemorrhagic telangiectasia: potential implications for angiodysplasias? Br J Haematol 2009; 146: 220-222. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  28. Sumrall A, Fredericks R, Berthold A et al. Lenalidomide stops progression of multifocal epitheloid hemangioendothelioma including intracranial disease. J Neurooncol 2010; 97: 275-277. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  29. Ščudla V, Heřman M, Minařík J et al. Přínos celotělové magnetické rezonance pro diagnostiku monoklonální gammapatie nejistého významu, mnohočetného myelomu a stanovení klinického stadia dle Durie-Salmon Plus stážovacího systému. Vnitř Lék 2011; 57: 52-60. Přejít na PubMed...
  30. Mysliveček M, Bačovský J, Ščudla V et al. 18F-FDG PET/CT v diagnostice mnohočetného myelomu a monoklonální gamapatie nejistého významu: srovnání s 99mTc-MIBI scintigrafií. Klin Onkol 2010; 23: 325-331. Přejít na PubMed...




Vnitřní lékařství

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.