Vnitr Lek 2016, 62(Suppl 6):14-20

Rozdíl [Na+] - [Cl-] významně přispívá k acidemii pacientů s jaterní cirhózou

Jana Lůžková1, Bořivoj Lůžek2, Karel Matoušovic3,4,*
1 2. LF UK, Praha
2 I. interní oddělení nemocnice Most, o.z., Krajská zdravotní, a.s.
3 Interní klinika 2. LF UK a FN v Motole, Praha
4 Oddělení transplantací a tkáňové banky FN v Motole, Praha

Cíl:
Zjistit význam nábojů nesených silnými ionty v patogenezi odchylek acidobazické rovnováhy u pacientů s jaterní cirhózou.

Pacienti a metody:
Vyšetřili jsme 11 pacientů s dekompenzovanou cirhózou a zhodnotili změny acidobazické rovnováhy jak tradiční, tak kvantitativní metodou podle Stewarta a Fencla.

Výsledky:
Dle tradiční metody mělo 9/11 pacientů pH v normě a jen 2/11 měli pH > 7,44, z toho jeden měl respirační alkalózu a u druhého bylo pH výsledkem respirační alkalemie a metabolické acidemie. Anion gap byl zvýšen pouze u jednoho pacienta, po jeho korekci na koncentraci albuminu byl však zvýšen u 10/11 pacientů. pCO2 byl snížen u 5/11 pacientů. Dle Stewartova-Fenclova přístupu jsme zjistili snížení náboje neseného silnými ionty (SID - strong ion difference) u 11/11 pacientů. SID těsně korelovala s [HCO3-] (r = 0,9264, P < 0,01). Rozdíl mezi koncentracemi [Na+] a [Cl-] rovněž významně koreloval s [HCO3-] (r = 0,7272, P < 0,01). Ionty, které běžně nestanovujeme [UA-], byly zvýšeny u 9/11 pacientů, především v důsledku zvýšení laktátů (u 11/11 pacientů).

Závěr:
Stav acidobazické rovnováhy u pacientů s dekompenzovanou jaterní cirhózou byl charakterizován tendencí k respirační alkalemii a metabolické acidemii. K metabolické acidemii významně přispíval - kromě zvýšení [UA-] - také snížený rozdíl [Na+] - [Cl-]. Posouzení tohoto jednoduchého parametru může upřesnit důvody poruchy acidobazické rovnováhy, a tím i strategii léčby.

Klíčová slova: acidobazická rovnováha; jaterní cirhóza; natriochloridová diference; Stewartova-Fenclova metoda

[Na+] - [Cl-] difference significantly contributes to acidemia in patients with liver cirrhosis

Aim:
To evaluate the role of strong ion difference (SID) in acid-base disorders in patients with liver disease.

Patients and methods:
We evaluated the acid-base status in 11 patients with liver cirrhosis both by traditional and quantitative Stewart-Fencl methods.

Results:
Nine of eleven patients had pH within the norm, 2/11 had pH above 7.44. One patient had respiratory alkalosis, the second had a combined respiratory alkalemia and metabolic acidemia. The anion gap was increased only in one patient, but after correction for serum albumin concentration, it was above the norm in 10/11 patients. pCO2 was below the normal limit in 5/11 patients. The Stewart-Fencl evaluation revealed decreased SID in 11/11 patients. Both SID and the difference in [Na+] - [Cl-] closely correlated with [HCO3-] (r = 0.9264 and r = 0.7272, respectively, P < 0.01). The not routinely assayed ions [UA-] were increased in 9/11 patients.

Conclusion:
The acid-base status in patients with decompensated liver cirrhosis was characterized by a tendency to respiratory alkalemia and metabolic acidemia. Apart from an increase of [UA-], the difference in [Na+] - [Cl-] contributed significantly to acidemia. Thus, this simple parameter aids in determining the causes of acid-base disturbance and influences the treatment strategy.

Keywords: acid-base balance; liver cirrhosis; sodium-chloride difference; Stewart-Fencl method

Vloženo: 1. září 2016; Přijato: 30. září 2016; Zveřejněno: 1. prosinec 2016  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Lůžková J, Lůžek B, Matoušovic K. Rozdíl [Na+] - [Cl-] významně přispívá k acidemii pacientů s jaterní cirhózou. Vnitr Lek. 2016;62(Supplementum 6):14-20.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Bernardi M, Predieri S. Disturbances of acid-base balance in cirrhosis: a neglected issue warranting futher insights. Liver Int 2005; 25(3): 463-466. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Wagner CA. Effect of mineralocorticoids on acid-base balance. Nephron Physiol 2014; 128(1-2): 26-34. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1159/000368266>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Lee Hamm L, Hering-Smith KS, Nakhoul NL. Acid-base and potassium homeostasis. Semin Nephrol 2013; 33(3): 257-264. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.semnephrol.2013.04.006>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Wilkes P. Hypoproteinemia, strong ion difference and acid-base status in critically ill patients. J Appl Physiol 1998; 84(5): 1740-1748. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Häussinger D. Liver and kidney in acid-base rtegulation. Nephrol Dial Transpl 1995; 10(9): 1536.
  6. Häussinger D, Steeb R, Gerok W. Ammonium and bicarbonate homeostasis in chronic liver disease. Klin Wochenschr 1990; 68(3): 175-182. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Häussinger D, Gerok W. Hepatic urea synthesis and pH regulation. Role of CO2, HCO3-, pH and the activity of carbonic anhydrase. Eur J Biochem 1985; 152(2): 381-386. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Shangraw RE, Jahoor F. Effect of liver disease and transplantation on urea synthesis in humans: relationship to acid-base status. Am J Physiol 1999; 276(Pt 1): G1145-G1152. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Laffi G, La Villa G, Carloni V et al. Loop diuretic therapy in liver cirrhosis with ascites. J Cardiovasc Pharmacol 1993; 22(Suppl 3): S51-S58. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. McAuliffe J, Lind LJ, Fencl V et al. Hypoproteinemic alkalosis. Am J Med 1986; 81(1): 86-90. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Kinouchi T Fluid, electrolyte, and acid-base disorders in liver cirrhosis. Nihon Rinsho 1994; 52(1): 124-131. Přejít na PubMed...
  12. Henriksen JH, Bendtsen F, Møller S. Acid-base disturbance in patients with cirrhosis: relation to hemodynamic dysfunction. Eur J Gastroenterol Hepatol 2015; 27(8): 920-927. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1097/MEG.0000000000000382>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Stewart PA. Independent and dependent variables of acid-base control. Respir Physiol 1978; 33(1): 9-26. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Stewart PA. Modern quantitative acid-base chemistry. Can J Physiol Pharmacol 1983; 61(12): 1444-1461. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Fencl V, Leith DE. Stewart's quantitative acid-base chemistry: applications in biology and medicine. Respir Physiol 1993; 91(1): 1-16. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Henderson LJ. Das Gleichgewicht zwischen Säuren und Basen im Tierischen Organismus. Ergeben Physiol 1909; 8: 254-325. Přejít k původnímu zdroji...
  17. Haselbalch KA. Die Berechnung der Wasserstoffzahl des Blutes aus der freien and gebundenen Kohlesäure desselben, und die Sauerstoffbildung als Funktion der Wasserstoffzahl. Biochem Z 1916; 78: 112-144.
  18. Salem M, Mujais S. Gaps in anion gap. Arch Int Med 1992; 152(8): 1625-1629. Přejít k původnímu zdroji...
  19. Fencl V, Rossing TH. Acid-base disorders in critical care medicine. Ann Rev Med 1989; 40: 17-29. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Astrup P, Jorgensen K, Andersen Os et al. The acid-base metabolism. A new approach. Lancet 1960; 1(7133): 1035-1039. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Fencl J, Jabor A, Kazda A et al. Diagnosis of acid-base disturbances in critically ill patients. Am J Respir Crit Care 2000; 162(6): 2246-2251. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Corey HE. Stewart and beyond: new models of acid-base balance. Kidney Int 2003; 64(3): 777-787. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Wooten EW. Science review: quantitative acid-base physiology using the Stewart model. Crit Care 2004; 8(6): 448-452. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. Sirker AA, Rhodes A, Grounds RM et al. Acid-base physiology: the "traditional" and the "modern" approaches. Anaesthesia 2002; 57(4): 348-356. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. Kurtz I, Kraut J, Ornekian V et al. Acid-base analysis: a critique of the Stewart and bicarbonate-centered approaches. Am J Physiol Renal Physiol 2008; 294(5): F1009-F1031. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1152/ajprenal.00475.2007>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. Matoušovic K, Martínek V. Analýza a korekce poruch acidobazické rovnováhy na základě Stewartova-Fenclova principu. Vnitř Lék 2004; 50(7): 526-530. Přejít na PubMed...
  27. Havlin J, Matoušovic K, Schuck O et al. Patofyziologie metabolické acidózy u pacientů se sníženou glomerulární filtrací podle Stewartovy-Fenclovy teorie. Vnitř Lék 2009; 55(2): 97-104. Přejít na PubMed...
  28. Havlin J, Matoušovic K, Schuck O et al. The use of sodium-chloride difference and chloride-sodium ratio in the evaluation of metabolic acidosis in critically ill patients. Eur J Pediatr 2012; 171(11): 1719; author reply 1721-1722. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1007/s00431-012-1833-2>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  29. Masevicius FD, Dubin A. Has Stewart approach improved our ability to diagnose acid-base disorders in critically ill patients? World J Crit Care Med 2015; 4(1): 62-70. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.5492/wjccm.v4.i1.62>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  30. Schück O, Matoušovic K. Relation between pH and the strong ion difference (SID) in body fluids. Biomed Pap Med Fac Univ Palacky Olomouc Czech Repub 2005; 149(1): 69-73. Přejít k původnímu zdroji...
  31. Schück O, Matoušovic K. Vztah mezi pH a diferencí silných iontů (SID) ve vnitřním prostředí. Klin Biochem Metab 2005; 13/34(1): 32-35.
  32. Seifter JL. Integration of acid-base and electrolyte disorders. N Engl J Med 2014; 371(19): 1821-1831. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1056/NEJMra1215672>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  33. Boyle M, Baldwin I. Introduction to an alternative view of acid/base balance: the strong ion difference or Stewart approach. Aust Crit Care 2002; 15(1): 14-20. Přejít k původnímu zdroji...
  34. Doberer D, Funk GC, Kirchner K et al. A critique of Stewart's approach: the chemical mechanism of dilutional acidosis. Intensive Care Med 2009; 35(12): 2173-2180. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1007/s00134-009-1528-y>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  35. Kofránek J. Komplexní model acidobazické rovnováhy krve. In: Ziethamlová M (ed). MEDSOFT 2009. Agentura Action M: Praha 2009: 23-160.
  36. Figge, J, Jabor A, Kazda A et al. Anion gap and hypoproteinemia. Crit Care Med 1998; 26(11): 1807-1810. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  37. Figge J, Rossing TH, Fencl V. The role of serum proteins in acid-base equilibria. J Lab Clin Med 1991; 117(6): 453-467.
  38. Watson PD. Modeling the effects of proteins on pH in plasma. J Appl Physiol 1999; 86(4): 1421-1427. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  39. Relman AS. Renal acidosis and renal excretion of acid in health and disease. Adv Intern Med 1964; 12: 295-347.
  40. Thomas SS, Mitch WE. Mechanisms stimulating muscle wasting in chronic kidney disease: the roles of the ubiquitin-proteasome system and myostatin. Clin Exp Nephrol 2013; 17(2): 174-182. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1007/s10157-012-0729-9>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  41. Mallat J, Barrailler S, Lemyze M et al. Use of sodium-chloride difference and corrected anion gap as surrogates of Stewart variables in critically ill patients. PLoS One 2013; 8(2): e56635. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1371/journal.pone.0056635>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  42. Garella S, Chang BS, Kahn SI. Dilution acidosis and contraction alkalosis: review of the concept. Kidney Int 1975; 8(5): 279-283. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  43. Coles GA. Body composition in chronic renal failure. Q J Med 1972; 41(161): 25-47.
  44. Ronco C, Kellum JA, Bellomo R. Acid-Base Problems: Basic Physiology. In: Ronco C, Kellum JA, Bellomo R. Critical Care Nephrology. 2nd ed. Elsevier: Philadelphia 2008. ISBN 978-1416042525.
  45. Kurt A, Ecevbit A, Ozkiraz S et al. The use of cloride-sodium ratio in the evaluation of metabolic acidosis in critically ill neonates. Eur J Pediatr 2012, 171(6): 963-969. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1007/s00431-011-1666-4>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  46. Opatrná S, Matoušovic K, Klaboch J et al. Importance of serum [Na+] and [Cl-] difference in acid-base status classification. Anesth Analg 2010, 111(1): 243; author reply 243-244. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1213/ANE.0b013e3181dd8a33>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  47. Kříž J, Schück O, Horáčková M. Hyponatremia in spinal cord injury patients: new insight into differentiating between the dilution and depletion forms. Spinal Cord 2015; 53(12): 896. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1038/sc.2015.131>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  48. Rossing TH, Maffero N, Fencl V. Acid-base effects of altering plasma protein concentration in human blood in vitro. J Appl Physiol 1986; 61(6): 2260-2265. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  49. Funk GC, Doberer D, Kneidinger N et al. Acid-base disturbances in critically ill patients with cirrhosis. Liver Int 2007; 27(7): 901-909. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  50. Prytz H, Thomsen AC. Acid-base status in liver cirrhosis. Disturbances in stable, terminal and portal-caval shunted patients. Scand J Gastroenterol 1976; 11(3): 249-256. Přejít k původnímu zdroji...
  51. Li XM, Li YX, Meng QH et al. Characteristics of acid-base balance in patients with chronic severe hepatitis: analysis of 126 cases. Zhonghua Yi Xue Za Zhi 2006; 86(30): 2131-2133. Přejít na PubMed...
  52. Karetzky MS, Mithoefer JC. The cause of hyperventilation and arterial hypoxia in patients with cirrhosis of the liver. Am J Med Sci 1967; 254(6): 797-804. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  53. Milionis HJ, Elisaf MS. Acid-base abnormalities in a patient with hepatic cirrhosis. Nephrol Dial Transplant 1999; 14(6): 1599-1601. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  54. Hassan H, Joh JH, Bacon BR et al. Evaluation of serum anion gap in patients with liver cirrhosis of diverse etiologies. Mt Sinai J Med 2004; 71(4): 281-284.
  55. Lieberman FI, Reynolds TB. Plasma volume in cirrhosis of the liver: its relation to portal hypertension, ascites and renal failure. J Clin Invest 1967; 46(8): 1297-308. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Vnitřní lékařství

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.