Vnitr Lek 2020, 66(3):e28-e37 | DOI: 10.36290/vnl.2020.056

Přehled psychických problémů, které mohou vzniknout při anebo po diagnóze a léčbě maligní choroby

Jeroným Klimeš1, Zdeněk Adam2, Zdeněk Boleloucký3, Luděk Pour2
1 Soukromá psychologická ambulance - PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D., Praha 9 - Újezd nad Lesy
2 Interní hematologická a onkologická klinika LF MU a FN Brno, pracoviště Bohunice
3 Oddělení psychiatrie a psychoterapie Svitavské nemocnice, Svitavy

Prodlužování celkového přežití onkologických pacientů a zvyšování jejich prevalence v populaci zvyšuje zájem o případné psychické problémy, přítomné ať již v průběhu léčby, nebo po ukončení léčby. Mezi nejčastější psychické problémy onkologických nemocných patří strach a úzkost, deprese, patologická únava a posttraumatická stresová porucha. Několik klinických studií prokázalo, že neléčená deprese je spojena s četnějšími somatickými komplikacemi a s horší prognózou základní nemoci než u nemocných se stejnou nemocí, ale bez deprese. K rozvoji deprese napomáhá nenaplnění "nově vzniklých potřeb nemocných". Psychické poruchy se mohou objevit i po ukončené léčbě. Starší psychiatři měli pro tuto situaci termín deprese z odbřemenění, dnes se tato situace nazývá posttraumatická stresová porucha. Deprese může indukovat různé bolesti, nejčastěji bolesti břicha, ale málo je známo že deprese může navodit i psychogenní horečku a psychogenní noční pocení. Někdy může být onkologické onemocnění provázeno těžkou depresí s psychotickými rysy, dřívějším termínem involuční melancholie. Problémem je také patologická únava, která v době léčby postihuje téměř všechny nemocné, ale u 30-40 % nemocných může přetrvávat i po ukončení léčby. Fyzické cvičení dle posledních poznatků má příznivý vliv jak na depresi, tak i na patologickou únavu. Z uvedených poznatků vyplývá doporučení pro hematology a onkology - včas tyto psychické komplikace odhalit a včas odeslat tyto nemocné do odpovídající psychologické či psychiatrické léčby.

Klíčová slova: anxieta, deprese, patologická únava (fatigue), posttraumatická stresová porucha.

Overview of psychological problems accompanying cancer

In recent years, dramatic advances in early detection and treatment options have increased the overall survival rates in patients of all ages with cancer and malignant hematologic diseases. At the same time, these improved treatment options are also associated with substantial long-term side effects, such as fatigue, pain, anxiety, and depression and posttraumatic stress disorder, that interfere with patients' ability to perform daily activities. Furthermore, patients with cancer may have preexisting psychologic or psychiatric conditions that affect their ability to cope with cancer. Survivors of cancer are about twice as likely to report medication use for anxiety and depression as adults who do not have a personal history of cancer. Depression is also common in in all cancer diseases and is often associated with a poor prognosis. The inspiration for this text was the recent version of Distress Management, Version 3.2019, NCCN Clinical Practice Guidelines in Oncology, which emphasis the needs to implement the integration of psychosocial care into clinical cancer care. Based on this recommendation all psychical consequences of cancer are described in this text. And it depends on the oncologists or haematologists, if he can help patients to solve his psychical problems, or if he refers the patient to psychologist or psychiatrist.

Keywords: cancer, anxiety, depression, fatigue, posttraumatic stress disorder, unmet needs.

Zveřejněno: 26. květen 2020  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Klimeš J, Adam Z, Boleloucký Z, Pour L. Přehled psychických problémů, které mohou vzniknout při anebo po diagnóze a léčbě maligní choroby. Vnitr Lek. 2020;66(3):e28-37. doi: 10.36290/vnl.2020.056.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Denlinger CS, Ligibel JA, Are M et al. NCCN Guidelines Insights: Survivorship, Version 1.2016. JNCCN 2016; 14: 715-724. Přejít na PubMed...
    2. Yi JC, Syrjala KL. Anxiety and Depression in Cancer Survivors. Med Clin North Am 2017; 101: 1099-1113. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Inhestern L, Beierlein V, Bultmann JCh, et al. Anxiety and depression in working age cancer survivors. A regist‑based study. BMC cancer 2017; 17: 347-355. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Oberoi DV, White VM, Seymour JF, et al. Distress and unmet needs during treatment and quality of life in early cancer survivorship: A longitudinal study of haematological cancer patients. Eur J Haematol 2017; 99: 423-430. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Girgis A, Smith AB, Durcinoska I. Screening for distress in survivorship. Curr Opin Support Palliat Care 2018; 12: 86-91. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Höschl C, Švestka J, Libiger J. Psychiatrie Praha: Tigis 2002, 895 s.
    7. Yi JC, Syrjala KL. Anxiety and Depression in Cancer Survivors. Med Clin North Am 2017; 101: 1099-1113. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Honzák R. Deprese u onkologických pacientů. Psychiatrie pro praxi 2012; 13: 35-37.
    9. Reich M Deprese a nádorová onemocnění. Nové údaje o klinických otázkách, výzkumných problémech a léčebných přístupech. Current opinion in Oncology 2008; 2: 73-79.
    10. Kissane DW, Maj M, Sartorius N Depression and Cancer. Wiley Blackwell Oxford 2011; 300 s. Přejít k původnímu zdroji...
    11. Maatouk I, He S, Becker N, et al. Association of resilience with health‑related quality of life and depression in multiple myeloma and its precursors: results of a German cross‑sectional study. BMJ Open 2018; 8: e021376. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Kiely F, Cran A, Finnerty D, et al. Self‑Reported Quality of Life and Symptom Burden in Ambulatory Patients With Multiple Myeloma on Disease‑Modifying Treatment. Am J Hosp Palliat Care 2017; 34: 671-676. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Lamers J, Hartmann M, Goldschmidt H, et al. Psychosocial support in patients with multiple myeloma at time of diagnosis: who wants what? Psychooncology 2013; 22: 2313-2320. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Oberoi D, White V, Seymour J, et al. The course of anxiety, depression and unmet needs in survivors of diffuse large B cell lymphoma and multiple myeloma in the early survivorship period. J Cancer Surviv 2017; 11: 329--338. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Mols F, Husson O, Roukema JA, et al. Depressive symptoms are a risk factor for all‑cause mortality: results from a prospective population‑based study among 3,080 cancer survivors from the PROFILES registry. J Cancer Surviv 2013; 7: 484-492. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Niazi S, Frank RD, Sharma M, et al. Impact of psychiatric comorbidities on health care utilization and cost of care in multiple myeloma. Blood Adv 2018; 2: 1120-1128. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. El‑Jawahri A, Chen YB, Brazauskas R, et al. Impact of pre‑transplant depression on outcomes of allogeneic and autologous hematopoietic stem cell transplantation. Cancer 2017; 123: 1828-1838. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Svěrák T, Skřivanová K, Anderková Ľ, et al. Screening of psychological distress 4,5 years after diagnosis in breast cancer patients compared to healthy population Klinická onkologie 2016; 29: 210-215. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Molassiotis A, Wilson B, Blair S, et al. Unmet supportive care needs, psychological well‑being and quality of life in patients living with multiple myeloma and their partners. Psychooncology 2011; 20: 88-97. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Moghaddam N, Coxon H, Nabarro S, et al. Unmet care needs in people living with advanced cancer: a systematic review. Support Care Cancer 2016; 24: 3609-3622. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Bužgová R, Hajnová Fukasová E, Sikorová L et al. Association between unmet needs and quality of life in hospitalised cancer patients no longer receiving anti‑cancer treatment. Eur. J Cancer Care 2014; 23: 685-694. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Látalová K, Praško J, Kamarádová D, et al. Posttraumatická stresová porucha. Praktický lékař 2014; 94: 172-176.
    23. Mehnert A, Lehmann C, Graefen M, et al. Depression, anxiety, post‑traumatic stress disorder and health‑related quality of life and its association with social support in ambulatory prostate cancer patients. Eur J Cancer Care (Engl) 2010; 19: 736-745. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Thekdi SM, Milbury K, Spelman A, et al. Posttraumatic Stress and Depressive Symptoms in Renal Cell Carcinoma: Association with Quality of Life and Utility of Single Item Distress Screening. Psychooncology 2015; 24: 1477-1484. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Geffen DB, Blaustein A. Post‑traumatic stress disorder and quality of life in long‑term survivors of Hodgkin's disease and non‑Hodgkin's lymphoma in Israel. Leuk Lymphoma 2003; 44: 1925-1929. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Smith SK, Zimmerman S, Williams CS, et al. Post‑traumatic stress symptoms in long‑term non‑Hodgkin's lymphoma survivors: does time heal? J Clin Oncol 2011; 29: 4526-4533. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Rodin G, Yuen D, Mischitelle A, et al. Traumatic stress in acute leukemia. Psychooncology 2013; 22: 299-307. Přejít k původnímu zdroji...
    28. Jawahri AR, Vandusen HB, Traeger LN, et al. Quality of life and mood predict posttraumatic stress disorder after hematopoietic stem cell transplantation. Cancer 2016; 122: 806-812. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Avery DH, Shah SH, Eder DN, et al. Nocturnal sweating and temperature in depression. Acta Psychiatr Scand 1999; 100: 295-301. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Rietsema WJ. Post‑traumatic stress disorder as a cause of night sweats. Am Fam Physician 2003; 68: 806-808. Přejít na PubMed...
    31. Mold JW, Holtzclaw BJ, McCarthy L. Night sweats: a systematic review of the literature. J Am Board Fam Med 2012; 25: 878-893. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Oka T. Psychogenic fever: how psychological stress affects body temperature in the clinical population. Temperature (Austin) 2015; 2: 368-378. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Takakazu O. Psychogenic fever: how psychological stress affects body temperature in the clinical population. Temperature (Austin) 2015; 2: 368-378. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    34. Steen R, Dahl AA, Hess SL et al. A study of chronic fatigue in Norwegian cervical cancer survivors. Gynecol Oncol 2017; 146: 630-635. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Nebiker L, Lichtenstein E, Minghetti A, et al. Moderating Effects of Exercise Duration and Intensity in Neuromuscular vs. Endurance Exercise Interventions for the Treatment of Depression: A Meta‑Analytical Review. Front Psychiatry 2018; 9: 305. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Rebar RA, Stanton R, Geard D, et al. A meta‑analysis of the effect of physical activity on depression and anxiety in non‑clinical adult populations. Health Psychology Review 2015; 9: 366-378. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    37. Werneck AO, Oyeyemi AL, Silva Dr. Physical activity and depression: is 150 min/week of moderate to vigorous physical activity a necessary threshold for decreasing risk of depression in adults? Different views from the same data. Soc Psychiatry Psychiatr Epidemiol 2018; 53: 323-324. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    38. Marker RJ, Cox‑Martin E, Jankowski CM, et al. Evaluation of the effects of a clinically implemented exercise program on physical fitness, fatigue, and depression in cancer survivors. Support Care Cancer 2018; 26: 1861-1869. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    39. Hadrabová M, Janíková A. Význam fyzické aktivity pro přežití a kvalitu života u pacientů s lymfoproliferativním onemocněním. Transfuze a Hematologie dnes 2018; 3: 182-193.
    40. Janíková A, Radvanský J, Vysoký R, et al. Význam fyzické aktivity u pacientů s hematoonkologickými malignitami. Transfuze a hematologie dnes 2012; 18: 31-38.

    Zpět na obsah


    Vnitřní lékařství

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.