Vnitr Lek 2022, 68(2):96-103 | DOI: 10.36290/vnl.2022.019

SGLT-2 inhibitory a jejich uplatnění v praxi - update 2022

Martin Prázný
3. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze

Kardiovaskulární onemocnění jsou u pacientů s diabetem 2. typu stále nejčastější příčinou úmrtnosti. Studie zaměřené na kardiovaskulární bezpečnost nových antidiabetik, které v posledních 20 letech významně rozšířily léčebné možnosti diabetu 2. typu, přinesly důkazy nejen o kardiovaskulární bezpečnosti inhibitorů SGLT-2 (SGLT-2i, gliflozinů), ale vcelku nečekaně prokázaly i jejich významný vliv na pokles kardiovaskulárního rizika, rizika srdečního selhání a na nefroprotektivitu. Poprvé bylo snížení kardiovaskulární a celkové mortality prokázáno pro empagliflozin v roce 2015 u pacientů ve velmi vysokém kardiovaskulárním riziku. Na základě dalších studií s glifloziny u diabetiků, ale i u osob bez diabetu, se ukazuje, že zejména v oblasti ochrany před rozvojem a progresí srdečního selhání a v oblasti zachování glomerulární filtrace mají glifloziny farmakoterapeuticky více shod než rozdílů. Revoluční přínos SGLT-2i je proto dnes vnímán nejen diabetology, ale i kardiology a nefrology. Glifloziny v kardiologických doporučeních u pacientů s diabetem ve velmi vysokém kardiovaskulárním riziku atakují dosud neotřesitelnou pozici metforminu jako první linie antidiabetické léčby a jejich indikace by dnes u pacientů s diabetem 2. typu s aterosklerózou, srdečním a renálním selháním měla být zvažována bez ohledu na úroveň kompenzace diabetu (hodnoty glykovaného hemoglobinu). Při léčbě pacientů se srdečním selháním se sníženou ejekční frakcí (s diabetem nebo bez diabetu) jsou od roku 2021 dapagliflozin a empagliflozin kardiology doporučovány k prevenci hospitalizací pro srdeční selhání a ke snížení mortality s nejsilnější třídou a úrovní důkazů. Zároveň vzrůstá i uplatnění gliflozinů v léčbě pacientů s chronickým onemocněním ledvin.

Klíčová slova: SGLT2 inhibitory, glifloziny, diabetes 2. typu, kardiovaskulární riziko, srdeční selhání, chronické onemocnění ledvin.

The position of SGLT2 inhibitors in current medical practice - update 2022

Cardiovascular diseases are still the most common cause of mortality in patients with type 2 diabetes. Studies on the cardiovascular safety of new antidiabetic treatments, that have significantly expanded the treatment options for type 2 diabetes over the last 20 years, have provided evidence not only for the cardiovascular safety of SGLT-2 inhibitors (SGLT-2i, gliflozins), but also unexpectedly showed a significant effect on the reduction of cardiovascular risk, incidence and progress of heart failure and nephroprotectivity. For the first time, a reduction in cardiovascular and overall mortality was demonstrated for empagliflozin in 2015 in patients at very high cardiovascular risk. Further studies with gliflozins in patients with diabetes, but also in non-diabetic individuals, show that gliflozins have more pharmacological similarities than differences, especially in terms of protection against the development and progression of heart failure and maintenance of glomerular filtration rate. The revolutionary contribution of SGLT-2i is therefore perceived today not only by diabetologists, but also by cardiologists and nephrologists. In ESC guidelines, SGLT-2i are recommended as a first-line antidiabetic treatment for patients with diabetes at high cardiovascular risk, attacking the hitherto unshakable position of metformin at this pole position, and their indications should be considered in patients with type 2 diabetes with atherosclerosis, heart and renal failure regardless of the level of diabetes control (values of HbA1c). In the treatment of heart failure with reduced ejection fraction (with or without diabetes), dapagliflozin and empagliflozin have been recommended by cardiologists since 2021 to prevent hospitalizations for heart failure and to reduce mortality with the strongest class and level of evidence.

Keywords: SGLT2 inhibitors, Type 2 diabetes, cardiovascular risk, heart failure, chronic kidney disease.

Zveřejněno: 4. duben 2022  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Prázný M. SGLT-2 inhibitory a jejich uplatnění v praxi - update 2022. Vnitr Lek. 2022;68(2):96-103. doi: 10.36290/vnl.2022.019.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Alberti KGMM, Zimmet PZ. Definition, diagnosis and classification of diabetes mellitus and its complications. Part 1: Diagnosis and classification of diabetes mellitus. Provisional report of a WHO consultation. Diabetic Medicine. 1998;15(7):539-553. Přejít k původnímu zdroji...
    2. World Health O. Global Report on Diabetes. Global Report on Diabetes, 2016.
    3. Nwaneri CH Cooper, Bowen‑Jones D. Mortality in type 2 diabetes mellitus: Magnitude of the evidence from a systematic review and meta‑analysis. British Journal of Diabetes and Vascular Disease. 2013;13(4):192-207. Přejít k původnímu zdroji...
    4. Cubbon RM et al. Diabetes mellitus is associated with adverse prognosis in chronic heart failure of ischaemic and non‑ischaemic aetiology. Diabetes and Vascular Disease Research. 2013;10(4):330-336. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. MacDonald MR et al. Impact of diabetes on outcomes in patients with low and preserved ejection fraction heart failure - An analysis of the Candesartan in Heart failure: Assessment of Reduction in Mortality and morbidity (CHARM) programme. European Heart Journal. 2008;29(11):1377-1385. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Matsushita K et al. Association of estimated glomerular filtration rate and albuminuria with all‑cause and cardiovascular mortality in general population cohorts: a collaborative meta‑analysis. The Lancet. 2010;375(9731):2073-2081. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Reidy K et al. Molecular mechanisms of Diabetic kidney disease. Journal of Clinical Investigation. 2014;124(6):2333-2340. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Iborra‑Egea O et al. Unraveling the Molecular Mechanism of Action of Empagliflozin in Heart Failure With Reduced Ejection Fraction With or Without Diabetes. JACC Basic Transl Sci. 2019;4(7):831-840. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Zinman B et al. Empagliflozin, cardiovascular outcomes, and mortality in type 2 diabetes. New England Journal of Medicine. 2015;373(22):2117-2128. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Neal B et al. Canagliflozin and cardiovascular and renal events in type 2 diabetes. New England Journal of Medicine. 2017;377(7):644-657. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Wiviott SD et al. Dapagliflozin and cardiovascular outcomes in type 2 diabetes. New England Journal of Medicine. 2019;380(4):347-357. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Cannon CP et al. Cardiovascular Outcomes with Ertugliflozin in Type 2 Diabetes. New England Journal of Medicine. 2020;383(15):1425-1435. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Perkovic V et al. Canagliflozin and renal outcomes in type 2 diabetes: results from the CANVAS Program randomised clinical trials. The Lancet Diabetes and Endocrinology. 2018;6(9):691-704. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Neal B et al. Rationale, design and baseline characteristics of the CANagliflozin cardioVascular Assessment Study-Renal (CANVAS‑R): A randomized, placebo‑controlled trial. Diabetes, Obesity and Metabolism. 2017;19(3):387-393. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Neal B et al. Optimizing the analysis strategy for the CANVAS Program: A prespecified plan for the integrated analyses of the CANVAS and CANVAS‑R trials. Diabetes, Obesity and Metabolism. 2017;19(7):926-935. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Kosiborod M et al. Lower risk of heart failure and death in patients initiated on sodium‑glucose cotransporter-2 inhibitors versus other glucose‑lowering drugs: The CVD‑REAL study (Comparative Effectiveness of Cardiovascular Outcomes in New Users of Sodium‑Glucose Cotransporter-2 Inhibitors). Circulation. 2017;136(3):249-259. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Kosiborod M et al. Cardiovascular Events Associated With SGLT-2 Inhibitors Versus Other Glucose‑Lowering Drugs: The CVD‑REAL 2 Study. Journal of the American College of Cardiology. 2018;71(23):2628-2639. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Udell JA et al. Cardiovascular outcomes and risks after initiation of a sodium glucose cotransporter 2 inhibitor: Results from the EASEL population‑based cohort study (evidence for cardiovascular outcomes with sodium glucose cotransporter 2 inhibitors in the real world). Circulation. 2018;137(14):1450-1459. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Patorno E et al. Empagliflozin and the Risk of Heart Failure Hospitalization in Routine Clinical Care: A First Analysis from the EMPRISE Study. Circulation. 2019;139(25): 2822-2830. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. McMurray JJV et al. Dapagliflozin in Patients with Heart Failure and Reduced Ejection Fraction. N Engl J Med. 2019;381(21):1995-2008. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Abraham WT et al. Rationale and design of the EMPERIAL‑Preserved and EMPERIAL‑Reduced trials of empagliflozin in patients with chronic heart failure. European Journal of Heart Failure. 2019;21(7):932-942. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Packer M et al. Cardiovascular and Renal Outcomes with Empagliflozin in Heart Failure. New England Journal of Medicine. 2020;383(15):1413-1424. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Anker SD et al. Empagliflozin in Heart Failure with a Preserved Ejection Fraction. New England Journal of Medicine. 2021;385(16):1451-1461. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Voors AA et al. The SGLT2 inhibitor empagliflozin in patients hospitalized for acute heart failure: a multinational randomized trial. Nature Medicine. 2022. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Herrington WG et al. The potential for improving cardio‑renal outcomes by sodium‑glucose co‑transporter-2 inhibition in people with chronic kidney disease: a rationale for the EMPA‑KIDNEY study. Clinical Kidney Journal. 2018;11(6):749-761. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Jardine MJ et al. The Canagliflozin and Renal Endpoints in Diabetes with Established Nephropathy Clinical Evaluation (CREDENCE) study rationale, design, and baseline characteristics. American journal of nephrology. 2017;46(6):462-472. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Heerspink HJL et al. Dapagliflozin in Patients with Chronic Kidney Disease. New England Journal of Medicine. 2020;383(15):1436-1446. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. McMurray John JV et al. Effects of Dapagliflozin in Patients With Kidney Disease, With and Without Heart Failure. JACC: Heart Failure. 2021;9(11):807-820. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Davies MJ et al. Management of hyperglycaemia in type 2 diabetes, 2018. A consensus report by the American Diabetes Association (ADA) and the European Association for the Study of Diabetes (EASD). Diabetologia. 2018;61(12):2461-2498.
    30. Buse JB et al. 2019 update to: Management of hyperglycaemia in type 2 diabetes, 2018. A consensus report by the American Diabetes Association (ADA) and the European Association for the Study of Diabetes (EASD). Diabetologia. 2020;63(2):221-228.
    31. ADA, Standards of Medical Care in Diabetes-2022. Diabetes Care. 2021. 45(Supplement_1) Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Cosentino F et al. 2019 ESC Guidelines on diabetes, pre‑diabetes, and cardiovascular diseases developed in collaboration with the EASD: The Task Force for diabetes, pre‑diabetes, and cardiovascular diseases of the European Society of Cardiology (ESC) and the European Association for the Study of Diabetes (EASD). European Heart Journal. 2019;41(2):255-323. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Authors/Task Force M et al. 2021 ESC Guidelines for the diagnosis and treatment of acute and chronic heart failure: Developed by the Task Force for the diagnosis and treatment of acute and chronic heart failure of the European Society of Cardiology (ESC). With the special contribution of the Heart Failure Association (HFA) of the ESC. Eur J Heart Fail. 2022;24(1):4-131. Přejít k původnímu zdroji...

    Zpět na obsah


    Vnitřní lékařství

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.