Vnitr Lek 2023, 69(6):352-358 | DOI: 10.36290/vnl.2023.070

Alarminy - nové terče biologické léčby bronchiálního astmatu?

Irena Krčmová, Jakub Novosad
Ústav klinické imunologie a alergologie, Fakultní nemocnice Hradec Králové, Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové

Biologická léčba je nadějí pro těžké astmatiky a jsou očekávána další biologika ve fázích klinických zkoušek cílená na typy respiračního zánětu. Výběr biologik u pacientů s těžkým astmatem vychází z diagnostického posouzení, zda se jedná o T2-high (tj. eozinofilní, alergický či nealergický) anebo T2-low (t. j. noneozinofilní) zánětlivý endotyp/fenotyp astmatu. V klinické praxi máme dostupné tři molekuly s antieozinofilním přístupem do dráhy cytokinu 5 (mepolizumab, benralizumab, reslizumab), molekulu zaměřenou na receptor pro IL4/13 (dupilumab), molekulu s vazbou na imunoglobulin E (omalizumab). Poslední molekulou, která vstoupila do klinické praxe, je tezepelumab blokující cytokin ze skupiny epiteliálních alarminů - thymický stromální lymfopoetin. Inhibice alarminů ("upstream" cytokinů) je novým konceptem cytokinové blokace. Studovány jsou další molekuly určené k inhibici alarminových drah, z nichž jako slibný se jeví anti­‑IL33 itepekimab. Blokace epiteliálních alarminů může být i perspektivou pro astmatiky s T2-low typem zánětu, kde účinné biologikum zatím chybí.

Klíčová slova: astma, biologická léčba, alarminy, cytokiny TSLP, IL-33, IL-25.

Alarmins - novel targets for biological therapy

Biological therapy shows promise for patients with severe asthma, and more biological drugs in clinical trial phases targeted at types of airway inflammation are expected. The choice of biologicals in patients with severe asthma is based on a diagnostic assessment of whether the inflammatory asthma endotype/phenotype is T2-high (i.e., eosinophilic, allergic, or non-allergic) or T2-low (i.e., non-eosinophilic). In clinical practice, three molecules with an anti-eosinophilic access to the cytokine 5 pathway (mepolizumab, benralizumab, reslizumab), a molecule targeted at the IL4/13 receptor (dupilumab), and a molecule binding to immunoglobulin E (omalizumab) are available. The latest molecule to have been introduced in clinical practice is tezepelumab that blocks thymic stromal lymphopoietin, an epithelial alarmin cytokine. Inhibition of alarmins (upstream cytokines) is a novel concept of cytokine blockade. Other molecules intended to inhibit alarmin pathways are also being studied, among which anti‑IL33 itepekimab shows promise. Blockade of epithelial alarmins can be promising for asthma patients with the T2-low type inflammation where an effective biological drug is lacking.

Keywords: asthma, biological therapy, alarmins, TSLP cytokines, IL-33, IL-25.

Přijato: 21. září 2023; Zveřejněno: 10. říjen 2023  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Krčmová I, Novosad J. Alarminy - nové terče biologické léčby bronchiálního astmatu? Vnitr Lek. 2023;69(6):352-358. doi: 10.36290/vnl.2023.070.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Teřl M, Sedlák V, Krčmová I, et al. Doporučený postup diagnostiky a léčby těžkého astmatu, Geum, 1. vydání, 2023, ISBN 978-80-87969-64-9
  2. Striz I, Golebski K, Strizova Z, et al. New insights into the pathophysiology and therapeutic targets of asthma and comorbid chronic rhinosinusitis with or without nasal polyposis. Clinical Science (2023) 137 727-753 https://doi.org/10.1042/CS20190281 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Global Initiative for Asthma. Global strategy for asthma management and prevention, 2022. Available from: www.ginasthma.com [cit. 28. 7. 2023]
  4. Hutyrová B. Novinky v biologické léčbě bronchiálního astmatu. Interní Med. 2019; 21(5):266-269.
  5. Farne HA, Wilson A, Powell C, Bax L, Milan SJ. Anti­‑IL5 therapies for asthma. Cochrane Database Syst Rev. 2017;(9):CD010834. Přejít k původnímu zdroji...
  6. Normansell R, Walker S, Milan SJ, Walters EH, Nair P. Omalizumab for asthma in adults and children. Cochrane Database Syst Rev. 2014;(1):CD003559. Přejít k původnímu zdroji...
  7. Rodrigo GJ, Neffen H, Castro­‑Rodriguez JA. Efficacy and safety of subcutaneous omalizumab vs placebo as add­‑on therapy to corticosteroids for children and adults with asthma: a systematic review. Chest 2011;139:28-35. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Zayed Y, Kheiri B, Banifadel M, Hicks M, Aburahma A, Hamid K, et al. Dupilumab safety and efficacy in uncontrolled asthma: a systematic review and meta­‑analysis of randomized clinical trials. J Asthma. 2019;56:1110-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Nair P, Wenzel S, Rabe KF, Bourdin A, Lugogo NL, Kuna P, et al. Oral glucocorticoidesparing effect of benralizumab in severe asthma. N Engl J Med. 2017;376:2448-58. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Rabe KF, Nair P, Brusselle G, Maspero JF, Castro M, Sher L, et al. Efficacy and safety of dupilumab in glucocorticoid­‑dependent severe asthma. N Engl J Med. 2018;378:2475-85. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Menzies­‑Gow A, Gurnell M, Heaney LG, Corren J, Bel EH, Maspero J, et al.Oral corticosteroid elimination via a personalised reduction algorithm in adults with severe, eosinophilic asthma treated with benralizumab (PONENTE): a multicentre, open­‑label, single­‑arm study. Lancet Respir Med. 2022;10:47-58. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Porsbjerg CM, Sverrild A, Clare M, Lloyd CM, et al. Anti­‑alarmins in asthma: targeting the airway epithelium with next­‑generation biologics. Eur Respir J. 2020 Nov;56(5):1-14. doi: 10.1183/13993003.00260-2020. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Chan R, Stewart K, Misirovs R, et al. Targeting Downstream Type 2 Cytokines or Upstream Epithelial Alarmins for Severe Asthma. J Allergy Clin Immunol Pract. 10(6), June 2022;1497-1505. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Liu S, Verma M, Michalec L, Liu W, Sripada A, Rollins D, et al. Steroid resistance of airway type 2 innate lymphoid cells from patients with severe asthma: the role of thymic stromal lymphopoietin. J Allergy Clin Immunol. 2018;141:257-68.e6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Gauvreau GM, Sehmi R, Ambrose CS, et al. Thymic stromal lymphopoietin: its role and potential as a therapeutic target in asthma. Expert Opin Ther Targets. 2020;24:777-92. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Corren J, Gil, GE, Friffiths MJ, et al. Tezepelumab improves patientreported outcomes in patients with severe, uncontrolled asthma in PATHWAY. Ann Allergy Asthma Immunol. 2021,126,2:187-193. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Menzies­‑Gow A, Corren J, Bourdin A, et al. Tezepelumab in adults and adolescents with severe, uncontrolled asthma. N Engl J Med. 2021;384:1800-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Menzies­‑Gow A, Brightling CE, Ambrose CS, et al. Effect of tezepelumab in oral corticosteroid­‑dependent patients with severe asthma: results from the phase 3 NAVIGATOR study. Am J Respir Crit Care Med. 2021;203:A1442. Přejít k původnímu zdroji...
  19. Wechsler M, Gow AM, Brightling CE, et al. Oral corticosteroid­‑sparing effect of tezepelumab in adults with severe asthma. Am J Respir Crit Care Med. 2021;203:A1197. Přejít k původnímu zdroji...
  20. Tezspire 210 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce. Souhrn údajů o přípravku. Available from: https://www.ema.europa.eu/en/documents/product­‑information/tezspire­‑epar­‑product­‑information_cs.pdf [cit. 27. 7. 2023]
  21. Diver S, Khalfaoui L, Emson C, et al. Effect of tezepelumab on airway inflammatory cells, remodelling, and hyperresponsiveness in patients with moderate­‑to­‑severe uncontrolled asthma (CASCADE): a double­‑blind, randomised, placebo­‑controlled, phase 2 trial. Lancet Respir Med. 2021;9:1299-312. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Gauvreau G, Hohlfeld J, Boulet L­‑P, et al. Late Breaking Abstract-Efficacy of CSJ117 on allergen­‑induced asthmatic responses in mild atopic asthma patients. Eur Respir J. 2020;56 (Suppl 64):3690. Přejít k původnímu zdroji...
  23. Zoumot Z, Busaidi Al N, Tashkandi W, et al. Tezepelumab for patients with severe uncontrolled asthma: a systematic review and meta­‑analysis. J Asthma Allergy. 2022,15:371-379. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. Préfontaine D, Nadigel J, Chouiali F, et al. Increased IL-33 expression by epithelial cells in bronchial asthma. J Allergy Clin Immunol. 2010;125:752-4. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. Cherry WB, Yoon J, Bartemes KR, et al. A novel IL-1 family cytokine, IL-33, potently activates human eosinophils. J Allergy Clin Immunol. 2008;121:1484-90. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. Wechsler ME, Ruddy MK, Pavord ID, et al. Efficacy and safety of itepekimab in patients with moderate­‑to­‑severe asthma. N Engl J Med. 2021;385:1656-68. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  27. Salter BM, Oliveria JP, Nusca G, Smith SG, Tworek D, Mitchell PD, et al. IL- 25 and IL-33 induce type 2 inflammation in basophils from subjects with allergic asthma. Respir Res. 2016;17:5. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  28. Deng C, Peng N, Tang Y, Yu N, et al. Roles of IL-25 in type 2 inflammation and autoimmune pathogenesis. Front Immunol. 2021;12:691559. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  29. Busse WW, Holgate S, Kerwin E, et al. Randomized, double­‑blind, placebo­‑controlled study of brodalumab, a human anti­‑IL-17 receptor monoclonal antibody, in moderate to severe asthma. Am J Respir Crit Care Med. 2013;188:1294-302. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  30. Khatri SB, Iaccarino JM, Barochia A, et al. Use of fractional exhaled nitric oxide to guide the treatment of asthma: an official American Thoracic Society clinical practice guideline. Am J Respir Crit Care Med. 2021;204:e97-109. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  31. Shrimanker R, Keene O, Hynes G, et al. Prognostic and predictive value of blood eosinophil count, fractional exhaled nitric oxide, and their combination in severe asthma: a post hoc analysis. Am J Respir Crit Care Med. 2019;200:1308-12. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  32. Hearn AP, Kavanagh J, d'Ancona G, et al. The relationship between Feno and effectiveness of mepolizumab and benralizumab in severe eosinophilic asthma. J Allergy Clin Immunol Pract. 2021;9:2093-6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  33. FitzGerald JM, Bleecker ER, Menzies­‑Gow A, et al. Predictors of enhanced response with benralizumab for patients with severe asthma: pooled analysis of the SIROCCO and CALIMA studies. Lancet Respir Med. 2018;6:51-64. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Vnitřní lékařství

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.