Vnitr Lek 2023, 69(6):373-379 | DOI: 10.36290/vnl.2023.073
FENO a potenciál jeho využití u astmatu
- Centrum alergologie a klinické imunologíe, Nemocnice Na Homolce, Praha
Autor rekapituluje mechanismy vzniku FENO v epiteliálních buňkách sliznice dolních dýchacích cest a zaměřuje se na využití tohoto biomarkeru astmatu v klinické praxi i s ohledem na nově nastupující biologickou léčbu těžké formy onemocnění. Frakční vydechovaný oxid dusnatý (FeNO) je endogenní plynná molekula, reflektující neinfekční zánět dýchacích cest. Rozebírá recentní světové práce o významu FENO u omalizumabu, dále u léčby cílené na blokaci interleukinu IL-5, tedy mepolizumabu, reslizumabu nebo receptoru proti IL-5 benralizumabu, které jsou schválené jako přídavná léčba u těžkého refrakterního eozinofilního astmatu dospělých. FENO jako marker astmatu ovlivnitelný biologickou léčbou, a tedy využitelný k hodnocení účinnosti léčby, se však zdá vhodný zejména u dupilumabu (anti‑IL-4 a 13) a nejnověji u tezepelumabu (anti‑TSLP). Biologická léčba zaměřená na IL-5 sice snižuje eozinofilní zánět, ale má omezený vliv na aktivaci epiteliálních buněk, kde se FENO tvoří. Testování FENO je nákladově efektivní a v kombinaci s klinickým hodnocením zlepšuje léčbu astmatu.
Klíčová slova: FENO, astma, biologická léčba.
FENO potential in asthma
Mechanisms of FENO production in epithelial cells in the area lower airways is being resumed. The author focuses on usage of this biomarker in clinical practice and with respect to new established upcoming biological treatment just in severe variants of the disease. Recent publications of FENO are analysed in omalizumab and other types of biological treatment such as mepolizumab and reslizumab, concentrated on IL-5 or receptor for IL-5 benralizumab. They have been approved as an additional treatment of severe refractory eosinophilic adult asthma. FENO as a marker of asthma influenceable by biological treatment can be used to evaluate the efficiency of therapy and it is mainly suitable in dupilumab (anti-IL-4 and 13) and the latest in tezepelumab (anti-TSLP). The biological treatment focused on IL-5 reduces eosinophilic inflammation, however has a limited influence to activate epithelial cells where FENO is being created. The cost to benefit ratio of FENO is advantageous and this biomarker in combination with other clinical assessment improves asthma treatment.
Keywords: FENO, asthma, biological treatment.
Přijato: 21. září 2023; Zveřejněno: 10. říjen 2023 Zobrazit citaci
Reference
- Teřl M, Sedlák V, Krčmová I. Doporučený postup diagnostiky a léčby těžkého astmatu. GEUM 2023. ISBN 978-80-87969-64-9.
- Murugesan N, Saxena D, Dileep A, Adrish, et al. Update on the Role of FeNO in Asthma Management. Diagnostics. 2023(13):1428.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Mormile M, Mormile I, Fuschillo S, et al. Eosinophilic Airway Diseases: From Pathophysiological Mechanisms to Clinical Practice. Int J Mol Sci. 2023;24(8):7254.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Dweik RA, Boggs PB, Erzurum SC. et al. American Thoracic Society Committee on Interpretation of Exhaled Nitric Oxide Levels (FENO) for Clinical Applications. An official ATS clinical practice guideline: interpretation of exhaled nitric oxide levels (FENO) for clinical applications. Am J Respir Crit Care Med. 2011;184:602-615.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- National Institute for Health and Care Excellence (NICE). Asthma: Diagnosis, Monitoring and Chronic Asthma Management. London: NICE; 2017. www.nice.org.uk/guidance/ng80
- Guida G, et al. Critical evaluation of asthma biomarkers in clinical practice." Frontiers in medicine vol. 9 969243. 10, 2022, doi:10.3389/fmed.2022.969243
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Fouka, Evangelia, et al. Recent insights in the role of biomarkers in severe asthma management. Frontiers in medicine vol. 9 992565.26,2022.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Hanania NA, Wenzel S, Rosén K, et al. Exploring the effects of omalizumab in allergic asthma: an analysis of biomarkers in the EXTRA study. Am J Respir Crit Care Med. 2013; 187:804-811.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Casale TB, Luskin AT, Busse W, et al. Omalizumab effectiveness by biomarker status in patients with asthma: evidence from PROSPERO, a prospective real‑world study. J Allergy Clin Immunol Pract. 2019;7:156-164.e1.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Shrimanker R, Keene O, Hynes G, Wenzel S, Yancey S, Pavord ID. Prognostic and predictive value of blood eosinophil count, fractional exhaled nitric oxide, and their combination in severe asthma: a post hoc analysis. Am J Respir Crit Care Med. 2019;200:1308-1312.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Hearn AP, Kavanagh J, d'Ancona G. et al. The relationship between FENO and effectiveness of mepolizumab and benralizumab in severe eosinophilic asthma. J Allergy Clin Immunol Pract. 2021;9:2093-2096.e1
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Wenzel S, Castro M, Corren J, et al. Dupilumab efficacy and safety in adults with uncontrolled persistent asthma despite use of medium‑to‑high‑dose inhaled corticosteroids plus a long‑acting β2 agonist: a randomised double‑blind placebo‑controlled pivotal phase 2 b dose‑ranging trial. Lancet. 2016;388(10039):31-44.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Castro M, Corren J, Pavord ID, et al. Dupilumab efficacy and safety in moderate‑to‑severe uncontrolled asthma. N Engl J Med. 2018;378:2486-2496.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Rabe KF, Nair P, Brusselle G, et al. Efficacy and safety of dupilumab in glucocorticoid‑dependent severe asthma. N Engl J Med. 2018;378:2475-2485.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Menzies‑Gow A, Corren J, Bourdin A, et al. Tezepelumab in adults and adolescents with severe, uncontrolled asthma. N Engl J Med. 2021;384:1800-1809.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Corren J, Parnes JR, Wang L, et al. Tezepelumab in adults with uncontrolled asthma. N Engl J Med. 2017;377:936-946.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Couillard, Simon et al. Toward a Predict and Prevent Approach in Obstructive Airway Diseases. JACI in practice. 2023(11,3):704-712.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Petsky, Helen L, et al. Tailoring asthma treatment on eozinophilic markers (FENO or sputum eosinophils): a systematic review and meta‑analysis. Thorax. 2018;12:1110-1119.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Petusi N, et al. Measutŕing lung function in airway disease s\\. current and emerging techniques. Thorax. 2019;74,795-805.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Heaney LG, Busby J, Bradding P, et al. Medical Research Council UK Refractory Asthma Stratification Programme (RASP‑UK). Remotely Monitored Therapy and Nitric Oxide Suppression Identifies Nonadherence in Severe Asthma. Am J Respir Crit Care Med. 2019;199:454-464.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...