Oznámení o úmrtí prof. Klementa

Václav Procházka, Jaromír Gumulec, Martin Radina

Vnitr Lek 2010, 56(Suppl 1):123  

Pařízkovy dny 2010

Václav Procházka

Vnitr Lek 2010, 56(Suppl 1):7  

Program konference

Vnitr Lek 2010, 56(Suppl 1):8-9  

Ambulantní pacient s nově zjištěnou trombocytopenií

The out-patient with a newly diagnosed thrombocytopenia

P. Kessler

Vnitr Lek 2010, 56(Suppl 1):10-13  

Většina trombocytopenií je náhodně odhalena u pacientů s různými zdravotními problémy, kteří nemají žádné krvácivé projevy. Většina z nich je bezvýznamná, nicméně, v některých případech může jít o první projev závažného nebo život ohrožujícího onemocnění. Po vyloučení pseudotrombocytopenie by se měla pozornost soustředit na ty nejzávažnější diagnózy, především na diseminovanou intravaskulární koagulaci, trombotickou mikroangiopatii, akutní leukemii a heparinem indukovanou trombocytopenii. Tyto poruchy by měly být diagnostikovány co nejdříve, protože včasné zahájení terapie je zásadní pro pacientovo přežití. Po vyloučení těchto chorob pokračuje diferenciálně-diagnostický...

Diferenciální diagnostika trombocytopenie u kriticky nemocných pacientů

Differential diagnosis of thrombocytopaenia in critically ill patients

J. Gumulec, R. Kula, O. Šimetka, L. Pleva, J. Ullrychová

Vnitr Lek 2010, 56(Suppl 1):14-26  

U mnohých kriticky nemocných pacientů se rozvinou poruchy hemostázy počínaje izolovanou trombocytopenií a komplexními defekty typu diseminované intravaskulární koagulace konče. Nově vzniklá trombocytopenie a multiorgánové selhání předikuje špatný výsledek. Pokles destiček u kriticky nemocného člověka má mnoho různých příčin a každá z nich může vyžadovat specifický typ léčebné a podpůrné péče. V posledních letech se mění pohled na patogenezi a klinický přístup k řešení mnohých poruch hemostázy kriticky nemocných pacientů. Nové poznatky pomáhají určit optimální diagnostickou a diferenciálně diagnostickou strategii.

Trombocytopenie u malignit. Úvod do problematiky: příčiny, prognostický význam, význam pro terapii

Thromocytopenia in malignancy. Introduction into the topic: causes, prognostic and therapeutic implications

E. Faber

Vnitr Lek 2010, 56(Suppl 1):27-30  

Výskyt trombocytopenie u zhoubných nádorů se velmi různí podle příčin jejího vzniku. Klinický význam včetně vzniku významného krvácení není v přímé úměře s počtem trombocytů, ale často s dalšími okolnostmi a komplikacemi. Prognóza nemocných při trombocytopenii způsobené metastatickým postižením kostní dřeně, diseminovanou koagulopatií nebo mikroangiopatií je však všeobecně velmi vážná. Léčba trombocytopenie u malignit by měla být podle možnosti kauzální.

Dysplastické změny megakaryopoézy podle WHO klasifikace 2008

Dysplastic changes in megakaryopoiesis according to WHO classification 2008

A. Buliková, J. Kissová, M. Antošová, L. Antošová, I. Trnavská

Vnitr Lek 2010, 56(Suppl 1):31-38  

Dysplazie v megakaryocytech je častým nálezem nejen u nemocných s diagnózou myelodysplastického syndromu, ale taktéž v širokém spektru jiných klinických situací. V tomto článku autoři shrnuli možnosti a také limitace vyšetření nátěrů periferní krve a kostní dřeně v průběhu diagnostiky myelodysplastického syndromu. V úvodu je rovněž zmíněna normální megakaryopéza z morfologického pohledu.

Trombocytopenie u myelodysplastického syndromu

Thrombocytopenia in myelodysplastic syndrome

J. Čermák

Vnitr Lek 2010, 56(Suppl 1):39-42  

Trombocytopenie se vyskytuje v době diagnózy u 30 % nemocných s myelodysplastickým syndromem (MDS) a může být příčinou závažných komplikaci jak v časné, tak v pokročilé fázi onemocnění. Cytopenie přítomná ve více krevních řadách je sama o sobě nepříznivým prognostickým faktorem u MDS. Nejčastější příčinou trombocytopenie u MDS je porucha regulace trombopoézy, která je inefektivní a podléhá ve zvýšené míře apoptóze, méně často je přítomna absolutně snížená produkce trombocytů. V léčbě trombocytopenie se u MDS krom podávání destičkových koncentrátů uplatňuje imunosupresivní léčba, u vybraných nemocných transplantace krvetvorných buněk a probíhají klinické...

Trombocytopenie u pacientů s akutní promyelocytární leukemií

Thrombocytopenia in patients with acute promyelocytic leukemia

Z. Kořístek

Vnitr Lek 2010, 56(Suppl 1):43-45  

Fatální krvácení je stále hlavní příčinou časné mortality u pacientů s diagnózou akutní promyelocytární leukemie (APL). Závažnost krvácení vyplývá z trombocytopenie a hlavně z komplexní koagulopatie, typické pro APL. Hloubka trombocytopenie přitom souvisí se závažností koagulopatie, což bylo důvodem, proč byla trombocytopenie zohledněna při dělení pacientů s APL do skupin nízkého, středního a vysokého rizika (dle Sanze). Na rozdíl od vstupní leukocytózy, která zvyšuje riziko relapsu, vstupní trombocytopenie vypovídá spíše o riziku časného úmrtí. Riziko krvácení je nepřímo úměrné koncentraci trombocytů a trombocytopenii je nutné v úvodu léčby APL vnímat...

Využití destičkového lyzátu při kultivacích mezenchymálních kmenových buněk

Use of platelet lysate for mesenchymal stem cell cultivation

E. Matějková, V. Foltánková, J. Michálek, B. Kubešová

Vnitr Lek 2010, 56(Suppl 1):46-50  

Mezenchymální stromální buňky (mesenchymal stromal cells - MSC) jsou heterogenní populací kmenových buněk, které lze izolovat z mnoha různých tkání. MSC mohou diferencovat do buněk mezodermální linie (adipocytů, chondrocytů a osteoblastů) i ostatních zárodečných linií. MSC jsou schopny interagovat s buňkami vrozené i získané imunity, a navozovat tak modulaci některých funkcí imunitního systému. Po in vivo podání mohou MSC vyvolat toleranci a migrovat do míst poškozených tkání, kde mohou tlumit vznik prozánětlivých cytokinů a podporovat přežití poškozených buněk. Tato práce shrnuje výsledky experimentů s různými zdroji MSC a dále možnosti jejich izolace...

Trombocytopenie u novorozence

Thrombocytopenia in a newborn

D. Wechsler, T. Jimramovský, Z. Doležel

Vnitr Lek 2010, 56(Suppl 1):51-54  

Práce pojednává o trombocytopenii u novorozenců. Shrnuje možnou etiologii, podává stručnou formou možnosti dělení typů trombocytopenií u novorozenců. Nastíněny jsou diagnostické a terapeutické možnosti. Na závěr je prezentována kazuistika novorozence s neonatální alloimunitní trombocytopenií.

Heparinem indukovaná trombocytopenie při léčbě nízkomolekulárními hepariny u dětí. Je čeho se obávat?

Heparin-induced thrombocytopenia in children threated with low-molecular weight heparins. Is there any reason to misgiving?

O. Zapletal, J. Blatný, J. Štarha

Vnitr Lek 2010, 56(Suppl 1):55-57  

Heparinem indukovaná trombocytopenie (HIT) patří mezi nežádoucí účinky léčby hepariny, které se pravidelně vyskytují u malé části léčených pacientů. V článku jsou shrnuty současné literárně dostupné poznatky o etiologii, epidemiologii, diagnostice, klinickém nálezu a léčbě HIT obecně a dále jsou uvedena některá specifika problematiky HIT v dětském věku. Uvádíme kazuistiku pětiměsíčního chlapce se syndromem krátkého střeva a HIT. V závěru konstatujeme, že HIT je u dětí vzácnou komplikací léčby hepariny, u nízkomolekulárního heparinu (LMWH) je riziko nižší než u nefrakcionovaného heparinu (UFH). Přesto je potřeba HIT zahrnout do diferenciální diagnostiky...

Lokální intravenózní fibrinolýza u dětí a mladistvých

Local intravenous fibrinolysis in children and adolescents

I. Hofírek, M. Penka, M. Zvarová, S. Šárník, J. Blatný, O. Zapletal, J. Rotnágl, O. Sochor

Vnitr Lek 2010, 56(Suppl 1):58-63  

Práce předkládá zhodnocení faktorů úspěšnosti a dávkování fibrinolytika u případů mladistvých a dětí léčených pro hlubokou žilní trombózu lokální fibrinolýzou pod ultrazvukovou kontrolou. Zaměřuje se na faktory určující úspěšnost fibrinolýzy a na rozbor dávkování fibrinolytika a hladin hlavních monitorovaných parametrů (D-dimeru a fibrinogenu). V souboru 15 případů se mezi riziky vzniku hluboké žilní trombózy nejvíce vyskytovala přítomnost užívání p.o. hormonální antikoncepce a přítomnost genetické dispozice pro trombofilii. Úspěšnost fibrinolýzy nebyla vázána na dobu podávání ani dávku fibrinolytika, byla ale podstatně úspěšnější u jedinců s kratším...

Chronická imunitní trombocytopenická purpura - úspěšná léčba protilátkami anti-CD 20

Chronic immune thrombocytopenic purpura - successful treatment with anti-CD 20 antibodies

V. Fiamoli, J. Blatný

Vnitr Lek 2010, 56(Suppl 1):64-65  

Imunitní trombocytopenická purpura je časté získané krvácivé onemocnění dětského věku, které se projevuje krvácením do kůže a sliznic. U pacientů nacházíme izolovanou trombocytopenii způsobenou antitrombocytárními protilátkami. Za standard se v léčbě považují kortikosteroidy a intravenózní imunoglobuliny. Alternativní léčbou mohou být anti-CD 20 protilátky. Při selhání výše uvedené terapie můžeme přistoupit ke splenektomii a u dospělých pacientů lze nově podat trombopoetinová analoga. V květnu roku 2009 byla do naší ambulance odeslána dívka s nízkou hodnotou trombocytů a difuzním výsevem petechií a hematomů. Dívce byly aplikovány intravenózní imunoglobuliny,...

Trombocytopenie a koagulopatie u hepatopatie: úvod do problematiky

Thrombocytopenia and coagulopathy in hepatopathy: an introduction into the issue

J. Charvát

Vnitr Lek 2010, 56(Suppl 1):66-69  

Játra jsou klíčovým orgánem hemokoagulačních dějů. Játra ovlivňují počet a kvalitu trombocytů. V játrech se syntetizuje většina koagulačních a fibrinolytických faktorů, ale i jejich inhibitorů. V játrech dochází k odbourávání aktivovaných koagulačních a fibrinolytických faktorů. Z jater může být uvolňován endogenní heparin a tzv. heparin like substance. Pacienti mnohdy nekrvácí i při výrazném defektu prokoagulačních faktorů, protože zároveň klesají i inhibitory koagulace a jindy krvácí při relativně dobrém stavu koagulačních faktorů z lokálních příčin (jícnové varixy) nebo se uplatňuje trombocytopenie a trombocytopatie. Správné posouzení hemokoagulačních...

Monitorace parametrů koagulace a možnosti jejich ovlivnění u pacientů s jaterní cirhózou před invazivními výkony

Monitoring of coagulation parameters and options to influence them in patients with liver cirrhosis prior to invasive procedures

P. Vychodil, E. Kieslichová

Vnitr Lek 2010, 56(Suppl 1):70-73  

Pro monitoraci koagulací u cirhotiků je dostačující vyšetření PT, aPTT, fibrinogenu, počtu trombocytů a anamnéza antiagregační léčby. Při nejasnostech nebo rozsáhlém neošetřitelném krvácení je indikováno nativní trombelastografické vyšetření a vyšetření s heparinázou I pro detekci vlivu heparinu a endogenních heparinoidů. Pro úpravu koagulačního stavu k invazivnímu výkonu je nejdůležitější příprava trombokoncentrátů při trombocytopenii a korekce PT těsně před výkonem, nebo pokud to situace dovolí, i v jeho průběhu.

Imunitní trombocytopenie, diagnostika, klasifikace, diferenciální diagnostika

Immune thrombocytopaenia, diagnosis, classification, differential diagnosis

L. Červinek

Vnitr Lek 2010, 56(Suppl 1):75-77  

Imunitní trombocytopenii řadíme mezi autoimunitní onemocnění. V poslední době byla publikována nová doporučení stran standardizace terminologie, diagnostických vyšetření a léčebných možností u pacientů s ITP. Podrobná anamnéza, fyzikální vyšetření a krevní obraz hodnocený mikroskopicky zůstávají i dnes základními pilíři diagnostiky ITP. V rámci vyloučení sekundární imunní trombocytopenie je vhodné pro vybrané skupiny pacientů rozšířit diagnostické vyšetření i o stanovení sérologického průkazu infekcí nebo autoimunitních a lymfoproliferativních nemocí.

Terapie imunitní trombocytopenie v graviditě

Treatment of thrombocytopaenia in gravidity

A. Hluší, J. Procházková, V. Krčová, K. Indrák

Vnitr Lek 2010, 56(Suppl 1):78-80  

Imunitní trombocytopenie (ITP) je získané, imunitně podmíněné onemocnění charakterizované poklesem počtu krevních destiček. V graviditě je nejčastější příčinou poklesu trombocytů benigní gestační trombocytopenie, ITP je relativně vzácná. Optimální přístup k těhotné pacientce s ITP vyžaduje dobrou mezioborovou spolupráci hematologa, gynekologa, anesteziologa a neonatologa. V závislosti na počtu trombocytů je třeba důsledná hematologická dispenzarizace. Léčba je nutná u menší části pacientek a je založena převážně na podání kortikosteroidů a imunoglobulinů. Po porodu je vždy nutné vyšetřit novorozence pro možnost manifestace neonatální alloimunitní trombocytop...

Trombocytopenie u pacientů s průkazem antifosfolipidových protilátek nebo s antifosfolipidovým syndromem

Thrombocytopenia in patients with proved antiphospholipid antibodies or with antiphospholipid syndrome

A. Buliková, D. Haruštiaková, J. Zavřelová, L. Dušek, M. Penka

Vnitr Lek 2010, 56(Suppl 1):81-90  

Trombocytopenie u nemocných s antifosfolipidovými protilátkami (APA) je relativně častým nálezem, který je prokazován u přibližně 20-40 % případů. Existuje pravděpodobně více mechanizmů, které vedou v těchto případech k trombocytopenii. Autoři shrnují současné znalosti patofyziologie, klinické manifestace a řešení APA-asociované trombocytopenie a jiných příčin snížené hodnoty trombocytů v periferní krvi u osob s pozitivními APA.

Diferenciální diagnostika trombocytopenie v těhotenství

Differential diagnosis of thrombocytopaenia in pregnancy

J. Gumulec, O. Šimetka, M. Procházka, J. Ullrychová

Vnitr Lek 2010, 56(Suppl 1):91-97  

Nález trombocytopenie v těhotenství je poměrně častý, objevuje se u téměř 10 % těhotných žen. Neobvyklý aspekt těchto případů je, že většina z nich je fyziologických. Tato tzv. gestační trombocytopenie musí být odlišena od ostatních, méně častých, ale klinicky významných patologických příčin poklesu destiček. Tyto případy mají často zřetelné klinické projevy a bývají potenciálně závažným problémem ve snaze udržet těhotenství a zdraví matky. V těchto případech musí být přesná diagnóza provedena velmi rychle. Navíc porod plodu bývá hlavní modalitou terapie těchto onemocnění, zatímco v jiných situacích léčebné intervence umožní plod donosit do termínu....

Syndrom HELLP - průběh onemocnění a aktivita markerů aktivace endotelu

The HELLP syndrome - its course and endothelial activation markers activity

O. Šimetka, J. Procházková, J. Gumulec, I. Michalec, H. Zewdiová, R. Kolářová, M. Procházka

Vnitr Lek 2010, 56(Suppl 1):98-103  

Cíl práce:Analýza průběhu a výsledků těhotenství u pacientek s potvrzeným syndromem HELLP a srovnání s literárními údaji. Analýza hladin markerů aktivace endotelu u pacientek s HELLP syndromem a jejich srovnání s hodnotami u fyziologických gravidit. Typ studie:Prospektivní kohortová studie. Předmět a metodika studie:Sledovali jsme 34 těhotenství komplikovaných HELLP syndromem žen, které porodily v Perinatologickém centru Ostrava v letech 2004-2009. U 28 žen z tohoto souboru jsme provedli analýzu markerů aktivace endotelu metodami ELISA, imunoturbidimetrie, ELISA s fluorogenní detekcí a průtokovou cytometrií...

Strategie laboratorní diagnostiky a diferenciální diagnostiky trombocytopenie

The strategy of laboratory diagnostics and differential diagnostics of thrombocytopenia

M. Kušnierová, P. Kessler

Vnitr Lek 2010, 56(Suppl 1):104-108  

Trombocytopenie je patologický stav charakterizovaný snížením počtu krevních destiček pod hodnotu dolní meze fyziologického rozmezí, tj. pod 150 × 10⁹/l. Tato porucha může být provázena klinickými projevy hemoragické diatézy. Riziko krvácení je úzce spjato s hloubkou poklesu krevních destiček. Ke spontánnímu krvácení bez účasti jiné poruchy krevního srážení dochází zpravidla až při poklesu krevních destiček pod 20 × 10⁹/l. Prvním krokem, který by měl být při nově diagnostikované trombocytopenii v laboratoři proveden, je pečlivé prohlédnutí krevního nátěru. Nejprve je nutno vyloučit pseudotrombocytopenii, která je způsobena abnormální...

Využití parametru IPF (Immature platelet fraction) v laboratorní diagnostice

The application of IPF (Immature platelet fraction) in laboratory diagnostics

M. Ryzí, J. Gumulec

Vnitr Lek 2010, 56(Suppl 1):109-111  

Mladé destičky - retikulotrombocyty - jsou markerem trombopoézy. Jejich stanovení je možno využít především v laboratorní diagnostice trombocytopenií a při monitorování kinetiky trombocytů po chemoterapiích a transplantacích kostní dřeně. Dříve byly retikulotrombocyty vyšetřovány pomocí průtokového cytometru. Toto stanovení bylo drahé, časově náročné a nestandardizovatelné. Nyní umožňuje jeho zavedení do rutinní praxe analyzátor Sysmex XE-5 000, který měří mladé destičky jako součást krevního obrazu a vyjadřuje je jako parametr IPF (Immature platelet fraction).

Mikropartikule

Microparticles

L. Slavík, J. Úlehlová, A. Hluší, J. Procházková, M. Procházka, V. Krčová, K. Indrák

Vnitr Lek 2010, 56(Suppl 1):112-116  

Za mikropartikule (MP) můžeme považovat částice s velikostí 0,05-1 mm. Jejich složení je značně variabilní dle jejich původu. Vždy však nesou na svém povrchu glykoproteiny exprimované taktéž na povrchu buněk. Této vlastnosti se také využívá k jejich detekci pomocí monoklonálních protilátek. MP se uvolňují jako fragmenty z plazmatické membrány prakticky všech typů eukaryotických buněk po jejich stimulaci nebo v rámci jejich apoptózy. MP se mohou tvořit také při procesu narušení buněčné tkáně. Vznik MP takto může reprezentovat širokou odpověď podněty typu buněčného stimulu nebo stresu. V patogenezi zánětu patří mezi klíčové kroky poškození endotelu a...

Uplatnění průtokové cytometrie v analýze trombocytů

Flow cytometry in analysis of platelets

L. Kovářová

Vnitr Lek 2010, 56(Suppl 1):117-119  

Průtoková cytometrie představuje moderní vyšetřovací metodu využívanou v klinických a výzkumných laboratořích k analýze buněčných populací. V rámci studia biologie a funkčního stavu trombocytů patří mezi její základní aplikace: 1. detekce vrozených a získaných defektů trombocytů; 2. analýza aktivace trombocytů in vivo; 3. transfuziologické aplikace; 4. studium doby obratu trombocytů. Každá ze jmenovaných aplikací má své výhody či úskalí. Cílem této práce je shrnout a osvětlit základní aplikace průtokové cytometrie a její uplatnění v analýze trombocytů.

Změny laboratorních ukazatelů hemostázy u hepatopatií

Changes of the laboratory indicators of hemostasis in hepatopathy

R. Hrabcová, P. Kessler, J. Gumulec, M. Kouri

Vnitr Lek 2010, 56(Suppl 1):120-122  

Játra mají centrální úlohu v hemostáze. Je to hlavní místo syntézy většiny koagulačních faktorů, inhibitorů koagulace i složek fibrinolytického systému. Slouží také jako místo odbourávání jejich aktivovaných forem. Onemocnění jater vede k posunu citlivě kontrolovaného hemostatického systému jak v primární, tak v sekundární hemostáze.

XVI. Pařízkovy dny. Ostrava-Poruba, 25.-26. březen 2010. Sborník abstrakt

Vnitr Lek 2010, 56(Suppl 1):125-127