Vnitřní lékařství, 2017 (roč. 63), číslo 12
Editorial
Může být "non-alcoholic fatty liver disease" nezávislým per se rizikovým faktorem mimojaterních onemocnění? - editorial
Jiří Ehrmann, Vlastimil Procházka
Vnitr Lek 2017, 63(12):926-928 | DOI: 10.36290/vnl.2017.166 
Léčba selenem u tyreopatií - editorial
Zdeněk Fryšák
Vnitr Lek 2017, 63(12):929 | DOI: 10.36290/vnl.2017.167
Postavení warfarinu v dnešní době: budeme jej ještě potřebovat? - editorial
Jan Kvasnička
Vnitr Lek 2017, 63(12):930-931 | DOI: 10.36290/vnl.2017.168
Tendinopatie - editorial
Ladislav Šenolt
Vnitr Lek 2017, 63(12):932-933 | DOI: 10.36290/vnl.2017.169
Stillova choroba dospělých - editorial
Martina Skácelová
Vnitr Lek 2017, 63(12):934
Doporučené postupy
Ako vykonávať ambulantnú kardiovaskulárnu rehabilitáciu: návrh Pracovnej skupiny kardiovaskulárnej rehabilitácie Slovenskej kardiologickej spoločnosti
How to apply the ambulatory cardiovascular rehabilitation: guidelines of the Working group for cardiovascular rehabilitation at Slovak Society of Cardiology
Štefan Farský, Viliam Rus, Katarína Sládeková
Vnitr Lek 2017, 63(12):972-979 | DOI: 10.36290/vnl.2017.177
V práci autori predkladajú návrh praktického postupu pri vykonávaní ambulantnej komplexnej kardiovaskulárnej rehabilitácie (AKKVR). Vychádzajú pritom z aktuálnej situácie v mortalite a morbidite na kardiovaskulárne ochorenia u nás i vo svete. Zdôrazňujú, že situáciu sa nepodarí zlepšiť len podporou invazívnych revaskularizačných postupov a farmakoterapiou, resp. že napriek úspešným intervenčným a kardiochirurgickým výkonom sa ich efekt stráca, ak nie sú sprevádzané liečebnými zmenami životného štýlu.AKKVR sa v tomto návrhu nechápe len ako pravidelný, kontrolovaný fyzický tréning, ale jej súčasťou má byť aj edukácia pacienta, nácvik relaxácie a...
Přehledné referáty
Diagnostické a prognostické biomarkery u akutního koronárního syndromu
Diagnostic and prognostic biomarkers in acute coronary syndrome
Petr Kubena, Jindřich Špinar, Milan Dastych, Petr Lokaj, Jiří Pařenica
Vnitr Lek 2017, 63(12):935-944 | DOI: 10.36290/vnl.2017.171
Akutní infarkt myokardu (IM) je celosvětově významnou příčinou mortality a morbidity. Včasná diagnostika tohoto onemocnění pomůže pacienty úspěšné léčit. Diagnostice a rizikové stratifikaci pomocí laboratorních cirkulujících biomarkerů se věnuje velká pozornost a byla publikována řada vědeckých prací. Cílem tohoto článku je podat ucelený přehled o těch nejzajímavějších a v současné době nejvíce zkoumaných biomarkerech u IM. Zatímco v diagnostice IM má zásadní místo troponin (především vysoce senzitivní metody) před MB-frakcí kreatinkinázy a myoglobinem, řada dalších markerů prokázala souvislost se zvýšeným výskytem následného úmrtí, reinfarktů a rozvoje...
Adiponektin u nemocných s metabolickým syndromem a chorobami jater, žlučových cest a pankreatu
Adiponectin in patients with metabolic syndrome and diseases of the liver, bile ducts and pancreas
Adam Vašura, Martin Blaho, Petr Dítě, Tomáš Kupka, Pavel Svoboda, Arnošt Martínek
Vnitr Lek 2017, 63(12):945-948 | DOI: 10.36290/vnl.2017.172
Epidemiologická data ukazují, že metabolický syndrom lze diagnostikovat až u 30 % populace. Celkem 5 komponent metabolického syndromu, z nichž v případě pozitivity 3 z nich (viscerální obezita, arteriální hypertenze, hypertriglyceridemie, změny HDL-cholesterolu a diabetes mellitus 2. typu) jsou patogenetickými faktory, které jsou nejčastěji spojovány s kardiovaskulárními onemocněními, ale v současnosti jsou středem zájmu i gastroenterologů. Popsán byl vztah mezi nealkoholickou jaterní steatózou, včetně nealkoholické steatohepatitidy. Méně známo je stále o vztahu k onemocnění pankreatu, především u stavu označeném jako nealkoholické ztukovatění pankreatu...
Liečba selénom u tyreopatií
Selenium treatment in thyreopathies
Štefan Sotak
Vnitr Lek 2017, 63(12):949-951 | DOI: 10.36290/vnl.2017.173
Selén (latinsky selenium) je mikronutrient obsiahnutý vo viacerých proteínoch. U dospelých je jeho najväčšia koncentrácia na gram tkaniva v štítnej žľaze (ŠŽ). Množstvo selénu v tele závisí na charaktere populácie a jej stravovacích návykov a geografickej oblasti. V ŠŽ je selén potrebný pre svoju antioxidačnú funkciu a pre metabolizmus tyroidálnych hormónov (TH). Dostupná literatúra udáva, že suplementácia selénu u pacientov s Hashimotovou tyroiditídou je spojená s redukciou hladiny autoprotilátok proti tyroidálnej peroxidáze (anti-TPO-Ab). Suplementácia selénu u miernej Gravesovej orbitopatie je taktiež asociovaná so spomalením progresie očných ťažkostí....
Citalopram a prodloužený QT interval
Citalopram and QT prolongation
Štefan Alušík, Zoltán Paluch
Vnitr Lek 2017, 63(12):952-956 | DOI: 10.36290/vnl.2017.174
Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (U.S. Food and Drug Administration - FDA) vydal v letech 2011-2012 varování o vlivu citalopramu na QT interval a omezil jeho dávkování. Od té doby byly publikovány další práce pojednávající o tomto problému. Autory zajímalo, zda přinesly nové poznatky, které by mohly změnit, resp. upřesnit FDA vydaná doporučení. Po analýze nejvýznamnějších studií autoři konstatují, že i práce publikované v posledních 5 letech potvrdily, že citalopram nejvíce prodlužuje QT interval z celé skupiny SSRI přípravků. Zatímco u mladých a jinak zdravých jedinců je prodloužení QT intervalu malé a léčba citalopramem relativně bezpečná,...
Postavení warfarinu v současné době
The current role of warfarin
Jana Michalcová, Alena Buliková, Jiřina Zavřelová, Marie Prudková, Miroslav Penka
Vnitr Lek 2017, 63(12):957-966 | DOI: 10.36290/vnl.2017.175
Správně vedená léčba warfarinem zůstává i ve 21. století důležitou metodou antikoagulační léčby, a to i přes zavedení nových antitrombotik do klinické praxe. Hlavními výhodami warfarinu jsou desítky let zkušeností s léčbou, možnost monitorace antikoagulačního účinku pomocí INR a v neposlední řadě nízká cena. V současnosti užívá warfarin v České republice přibližně 75 % antikoagulovaných pacientů a v určitých indikacích (zejména u pacientů s valvulární fibrilací síní či mechanickými chlopenními náhradami) je warfarin dosud jedinou možností perorální antikoagulační léčby. Pro lékaře napříč odbornostmi je tedy stále nezbytné ovládat základy bezpečné a...
Poškození šlach vyvolané léky
Drug induced tendon injury
Štefan Alušík, Zoltán Paluch
Vnitr Lek 2017, 63(12):967-971 | DOI: 10.36290/vnl.2017.176
Poškození šlach patří mezi méně známé nežádoucí účinky některých léčiv. Donedávna byly známé jen u glukokortikoidů a fluorochinolonů. Dnes známe i další léčiva, která mohou způsobit poškození šlach (statiny, inhibitory aromatáz, anabolické steroidy a další). Autoři pojednávají o nejčastější klinické manifestaci, diagnostice a léčbě i novinkách z experimentálních prací k této problematice. Nejčastěji postiženou bývá šlacha Achillova, ale postiženy mohou být kterékoliv šlachy v organizmu. Lékový původ tendinopatie bychom měli zvažovat vždy, pokud máme pacienta s onemocněním šlachy, který užívá nebo nedávno užíval uvedené léky.
Kazuistiky
Atypický priebeh Wilsonovej choroby: kazuistika a prehľad literatúry
Unusual history of Wilson disease: a case report and review of the literature
František Nehaj, Marianna Kubašková, Michal Mokáň, Juraj Sokol, Vladimír Nosáľ, Kamil Zeleňák, Marián Mokáň
Vnitr Lek 2017, 63(12):980-986 | DOI: 10.36290/vnl.2017.178
Wilsonova choroba (WCH) patrí medzi autozomálne recesívne dedičné metabolické ochorenia s mutáciou génu ATP7B na 13. chromozóme. Dôležitú úlohu pri WCH zohráva enzým ATPáza, ktorej hlavnou funkciou je vylučovanie medi do žlče. Tento gén sprostredkováva ATPázu modifikujúcu apoceruloplazmín. Pri tomto ochorení dochádza k nedostatočnému vylučovaniu medi z organizmu, a teda k jej hromadeniu v ľudskom organizme. Meď sa akumuluje predominantne v orgánoch ako je pečeň a mozog, čo môže zapríčiniť poruchu funkcie daného orgánu. Podľa toho, ktoré príznaky prevládajú, rozdeľujeme WCH chorobu na formu neurologickú, často spätú s formou psychiatrickou, hepatálnu...
Remise steroid-rezistentní Stillovy nemoci při léčbě anakinrou dokumentovaná FDG-PET/CT vyšetřením: kazuistika
Remission of steroid-resistant Still's disease treated with anakinra, evidenced by FDG-PET/CT examination: case report
Zdeněk Adam, Jana Skřičková, Milan Krtička, Zdeněk Řehák, Renata Koukalová, Andrea Šprláková, Marta Krejčí, Luděk Pour, Zdenka Adamová, Eva Pourová, Zdeněk Král
Vnitr Lek 2017, 63(12):987-997 | DOI: 10.36290/vnl.2017.179
U pacienta s vysokými horečkami, přesahujícími 39 °C, byla po vyloučení infekční příčiny, neoplastické příčiny a systémové autoimunitní nemoci pojiva stanovena diagnóza Stillova nemoc. Prednison ve vysokých dávkách vedl k ústupu příznaků, ale po snížení dávky prednisonu na 15 mg se opět vrátily vysoké horečky přesahující 39 °C i kloubní bolesti. Vysoké dávky prednisonu vedly k dekompenzaci diabetes mellitus i při 4 denních aplikacích inzulinu. Proto bylo přistoupeno k pravidelné podkožní aplikaci anakinry 1krát denně. Anakinra umožnila redukci prednisonu až na současných 2,5 mg denně, zatím ale neumožnila glukokortikoidy zcela z léčby vyřadit. Aktivita...
Z odborné literatury
Václav Procházka, Petr Novobilský et al. Atlas vaskulární diagnostiky a intervenčních výkonů
Miroslav Bulvas
Vnitr Lek 2017, 63(12):1001
Eva Kočová, Martina Vašáková. HRCT u intersticiálních procesů v instruktivních kazuistikách
Pavel Eliáš
Vnitr Lek 2017, 63(12):1001-1002
Jan Bruthans. Kardiovaskulární onemocnění v České republice v letech 1965-2014 a faktory, které je ovlivňovaly
Miroslav Souček
Vnitr Lek 2017, 63(12):1002
Lukáš Zlatohlávek et al. Interna pro bakalářské a magisterské
Jaroslav Rybka
Vnitr Lek 2017, 63(12):1003
Osobní zprávy
Zemřel prof. MUDr. Karel Trnavský, DrSc.
Štefan Alušík
Vnitr Lek 2017, 63(12):998-999
Zprávy z odborných akcí
EASD Postgraduate Course of Clinical Diabetes and its Complications
Jan Brož
Vnitr Lek 2017, 63(12):1000