Má význam zabývat se nízkosacharidovou a ketogenní dietou u osob s diabetem? Editorial

Zdeněk Rušavý

Vnitr Lek 2018, 64(7-8):713-714 | DOI: 10.36290/vnl.2018.096  

Hadím jedem indukovaná koagulopatie - editorial

Jiří Valenta

Vnitr Lek 2018, 64(7-8):715-716 | DOI: 10.36290/vnl.2018.097  

Skotský model dávkování vankomycinu a monitorování jeho hladin zlepšuje účinnost i bezpečnost léčby vankomycinem

The Scottish model of vancomycin dosing and therapeutic drug monitoring improves both efficacy and safety of vancomycin therapy

Kristýna Zahálková, Aleš Chrdle, Olga Dvořáčková, Marie Kašparová, Magdalena Horníková, Václav Chmelík

Vnitr Lek 2018, 64(7-8):717-724 | DOI: 10.36290/vnl.2018.098  

Východisko:Terapeutické monitorování hladin vankomycinu má zásadní význam pro úspěšnost a bezpečnost léčby. Doporučený postup dávkování a monitorování hladin vankomycinu podle Scottish Antimicrobial Prescribing Group určuje velikost úvodní dávky podle tělesné hmotnosti, další 3-4 dávky podle clearance kreatininu a následné dávkování se upravuje podle naměřených údolních hladin. Metody:Retrospektivní kohortová studie všech dospělých pacientů léčených vankomycinem před a po převzetí doporučeného postupu v roce 2015 porovnává rychlost dosažení doporučených hladin (10-20 mg/l) při prvním měření a úspěšnost jejich udržení v následných...

Diagnostické a léčebné postupy u arteriální hypertenze - verze 2017. Doporučení České společnosti pro hypertenzi

Jiří Widimský jr, Jan Filipovský, Jiří Ceral, Renata Cífková, Aleš Linhart, Václav Monhart, Hana Rosolová, Jitka Seidlerová Mlíková, Miroslav Souček, Jindřich Špinar, Vladimír Tesař, Jiří Vítovec, Tomáš Zelinka

Vnitr Lek 2018, 64(7-8):771-796  

Mezenchymální kmenové buňky a léčba diabetu 1. typu

Mesenchymal stem cells and type 1 diabetes treatment

Pavla Boháčová, Vladimír Holáň

Vnitr Lek 2018, 64(7-8):725-728 | DOI: 10.36290/vnl.2018.099  

Diabetes 1. typu představuje závažné onemocnění způsobené autoimunitní destrukcí slinivkových B-buněk produkujících inzulin. Substituční léčbou inzulinem není možné nahradit okamžitou a citlivou regulaci hladiny glukózy v krvi, která je zajišťována B-buňkami u zdravé populace. Transplantace slinivky nebo Langerhansových ostrůvků je omezena nedostatečným množstvím dárců a komplikacemi souvisejícími s transplantací. Proto jsou hledány nové přístupy léčby, mezi něž patří i využití mezenchymálních kmenových buněk (mesenchymal stem cells - MSC), které představují potencionálně velmi slibnou buněčnou terapii tohoto typu diabetu. MSC mají významný vliv na...

Jak diagnostikovat sarkoidózu srdce?

How to diagnose cardiac sarcoidosis?

Martina Doubková, Roman Panovský

Vnitr Lek 2018, 64(7-8):729-733 | DOI: 10.36290/vnl.2018.100  

Sarkoidóza je systémové granulomatózní onemocnění neznámé etiologie, které může postihnout kterýkoliv orgán včetně srdce. Klinická manifestace srdečního onemocnění je pozorována asi u 5 % pacientů, ale histologickým vyšetřením lze najít postižení u většího počtu nemocných. Důvodem nízkého záchytu může být klinicky bezpříznakový průběh, ale i fakt, že se na postižení srdce sarkoidózou nemyslí. Echokardiografie, Holterovo monitorování, magnetická rezonance, pozitronová emisní tomografie/výpočetní tomografie, thaliová scintigrafie a endomyokardiální biopsie jsou vyšetřovací metody indikované při podezření na postižení srdce sarkoidózou. Zejména magnetická...

Budúcnosť farmakologickej liečby nealkoholovej steatoheptitídy z pohľadu kľúčových patofyziologických mechanizmov

Future of pharmacological treatment of non-alcoholic steatohepatitis in terms of key pathophysiological mechanisms

Marek Rác, Ľubomír Skladaný

Vnitr Lek 2018, 64(7-8):735-741 | DOI: 10.36290/vnl.2018.101  

Obezita dosahuje rozmery globálnej epidémie. Priamo prispieva k nárastu prevalencie systémových ochorení asociovaných s obezitou. Obezita a nadváha globálne spôsobia ročne 3,5 miliónov úmrtí [1]. Nealkoholová tuková choroba pečene sa stala najčastejším chronickým pečeňovým ochorením v rozvinutých krajinách a je považovaná za pečeňovú manifestáciu metabolického syndrómu. Rozsah a bremeno choroby stále rastie a dosahuje epidemické rozmery práve pre svoju úzku spojitosť s epidémiou obezity a diabetes mellitus 2. typu. Postihuje 30 % dospelej populácie [2]. Alarmujúci je nárast prevalencie u detí a mladistvých. V skupine pacientov s vysokým kardiometabolickým...

Nízkosacharidová strava v léčbě diabetes mellitus

Low-carbohydrate diet in diabetes mellitus treatment

Hana Krejčí, Jan Vyjídák, Matej Kohutiar

Vnitr Lek 2018, 64(7-8):742-752 | DOI: 10.36290/vnl.2018.102  

V odborné literatuře přibývají informace o pozitivních výsledcích nízkosacharidové stravy v léčbě diabetu, prediabetu, metabolického syndromu a obezity ve formě randomizovaných studií, jejich metaanalýz i případových studiích. Mnohé z nich svědčí pro bezpečnost nízkosacharidové stravy, možnost výrazného zlepšení kompenzace obou hlavních typů diabetu i celkového zdravotního stavu diabetika. Při úspěšné léčbě tato strava vede k redukci zvýšené hmotnosti, redukci farmakologické léčby a v některých případech diabetu 2. typu také k navození remise. Přesto je nízkosacharidová strava v české diabetologii zatím popelkou, opředenou obavami zejména z hlediska...

Kontroverze v léčbě dny

Controversies in the treatment of gout

Štefan Alušík, Zoltán Paluch

Vnitr Lek 2018, 64(7-8):753-761 | DOI: 10.36290/vnl.2018.103  

Autoři pojednávají o současných možnostech v léčbě dny (akutní dnavý záchvat, profylaxe, hypourikemická léčba) a asymptomatické hyperurikemie. Poukazují na rozdíly v jednotlivých doporučených postupech z hlediska spektra používaných léků, jejich preferencí, dávkování, titrování dávek, cílech léčby, i na odlišný přístup v otázkách asymptomatické hyperurikemie. Diskutují o novějších poznatcích o kyselině močové a jejím vztahu k některým neurologickým a kardiovaskulárním nemocem. Zmiňují se také o zcela odlišných doporučených postupech amerických praktických lékařů a jejich principech. Závěrem konstatují, že odpovědi na některé sporné otázky v léčbě dny...

Funkce endotelu, její vztah k arteriální hypertenzi a možnosti její modulace

Endothelial function, its relation to arterial hypertension and the possibility of its modulation

Vladislav Biel, Jan Novák, Luděk Pluháček, Jiří Špác

Vnitr Lek 2018, 64(7-8):762-770 | DOI: 10.36290/vnl.2018.104  

Endotel má mimo ochranné i velmi komplexní parakrinní, endokrinní a autokrinní funkce. Z hlediska cévního tonu lze funkce endotelu chápat jako rovnováhu mezi produkcí vazodilatačních a vazokonstrikčních substancí. Mezi nejdůležitější vazodilatační látky patří oxid dusnatý (NO), PGI2, EDHF (endotel-deriving hyperpolarising factor), adenozin a další, mezi nejvýznamnější vazokonstrikční pak endotelin 1 a angiotenzin 2. Cílem léčebného ovlivnění sekreční funkce endotelu by měla být maximalizace produkce vazodilatancií a minimalizace produkce vazokonstrikčních látek. Zlepšení endotelové funkce lze nejúčinněji dosáhnout dodržováním zdravého životního stylu...

Srdeční postižení u suicidální intoxikace oxidem uhelnatým s rysy toxické i stresové kardiomyopatie: kazuistika

Myocardial injury after carbon monoxide intoxication in suicide attempt, with features of both toxic and tako-tsubo cardiomyopathy: case report

Radek Vančata, Jan Lhotský, Václav Beránek, Josef Krištof, Richard Rokyta

Vnitr Lek 2018, 64(7-8):797-801 | DOI: 10.36290/vnl.2018.106  

Důsledkem těžké intoxikace oxidem uhelnatým (CO) je hypoxemické a histotoxické poškození. Účinkem CO na myokard vznikají tranzitorní globální i segmentární poruchy kinetiky levé či obou komor srdečních a je popisován pro-arytmogenní efekt. Stresová kardiomyopatie je charakteristická dočasnými lokalizovanými poruchami kine-tiky, nejčastěji v oblasti apikálních segmentů levé komory srdeční, méně časté jsou izolované poruchy kinetiky středních či bazálních segmentů či postižení obou komor. Předkládáme případ 34letého muže, který byl přijat na Kliniku anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM) LF a FN Plzeň po intoxikaci oxidem uhelnatým...

Trimeresurus albolabris (štrkáčovec bieloústy) - hlásenie uhryznutia: kazuistika

Trimeresurus albolabris (white-lipped green pit viper) - bite report: case report

František Nehaj, Marianna Kubašková, Michal Mokáň, Juraj Krivuš, Ivana Gomolová, František Kovář, Martin Jozef Péč, Marián Mokáň

Vnitr Lek 2018, 64(7-8):802-806 | DOI: 10.36290/vnl.2018.107  

Toxikológia je špecializovaná vedná disciplína, ktorá sa zaoberá mikrobiologickými, rastlinnými a zvieracími jedmi, otravami a toxínmi. Táto disciplína nezahŕňa iba pôsobenie účinku a chemické zloženie toxínov, ale aj biologickú povahu organizmov produkujúcich jedovaté látky, štruktúru a funkciu aparátu syntetizujúceho tieto látky a ich možnosti použitia. Z medicínskeho hľadiska k dôležitým funkciám toxikológie patrí skúmanie vplyvu jedu na organizmus a terapia intoxikácie. Rod Trimeresurus, do ktorého patrí štrkáčovec bieloústy, je rozsiahly a zahŕňa približne 36 druhov štrkáčovcov. Hadie jedy majú rôzne zloženie, podľa ktorého môžu ovplyvňovať...

Z odborné literatury

Vnitr Lek 2018, 64(7-8):821-822  

Spironolakton v léčbě hypertenze: opomíjená molekula

Spironolactone in the treatment of hypertension: a neglected molecule

Jiří Veselý

Vnitr Lek 2018, 64(7-8):815-820 | DOI: 10.36290/vnl.2018.111  

Spironolakton, antagonista mineralokortikoidních receptorů, je v léčbě hypertenze používán více než 50 let. Vzhledem k absenci morbiditních a mortalitních studií sice dnes nepatří v léčbě hypertenze u pacientů bez primárního hyperaldosteronizmu k lékům 1. linie, stabilně silné postavení má však v léčbě rezistentní hypertenze. Vliv spironolaktonu na snížení krevního tlaku ve vícečetných kombinacích antihypertenziv byl prokázán v řadě malých nekontrolovaných studií, významně v této oblasti přispěla i následná analýza studie ASCOT-BPLA. V posledních 10 letech bylo provedeno i několik randomizovaných studií, ve kterých byl prokázán vyšší antihypertenzní...

Za prof. MUDr. Václavem Zamrazilem, DrSc. *28. 9. 1936 - †27. 6. 2018

Luboslav Stárka

Vnitr Lek 2018, 64(7-8):807-808  

Odešel prof. MUDr. Jaroslav Rybka, DrSc. *21. 11. 1931 - †3. 7. 2018

Tomáš Janečka

Vnitr Lek 2018, 64(7-8):809-811  

Příspěvek ke článkům v publikaci

Milan Kvapil

Vnitr Lek 2018, 64(7-8):812-813