Akutní stavy v interní medicíně

Martin Matějovič

Vnitr Lek 2019, 65(3):163 | DOI: 10.36290/vnl.2019.031  

Nestabilní nemocný při prvním kontaktu s lékařem v nemocnici: jak rozpoznat riziko?

An unstable patient in first contact with a doctor in hospital: how to recognize the risk?

Vladimír Šrámek

Vnitr Lek 2019, 65(3):166-169 | DOI: 10.36290/vnl.2019.032  

Prvotní triage nemocných při prvním kontaktu s lékařem je kruciální pro jeho další směřování a zásadním způsobem ovlivňuje prognózu. Vedle zkušeností lékaře hraje velkou roli při správné stratifikaci anamnéza, základní klinické a laboratorní vyšetření. Míra stanoveného rizika ovlivňuje indikaci k přijetí do nemocnice, případně přijetí na monitorované lůžko. U každého nového nemocného je vhodné v prvních hodinách hospitalizace sledovat vývoj celkového stavu a reakci na zavedenou léčbu. Týmová spolupráce často pomůže k získání kompletního obrazu onemocnění. Tento článek popisuje hlavně situaci, v níž nemocný přijde to zdravotního zařízení, které má k...

Diagnostika hypovolemie a hypervolemie: od klinického vyšetření po moderní metody

Diagnosing hypovolemia and hypervolemia: from clinical examination to modern methods

Jan Beneš

Vnitr Lek 2019, 65(3):170-176 | DOI: 10.36290/vnl.2019.033  

U nemocných v akutním stavu se velmi často setkáváme s poruchami cirkulujícího objemu a vodního hospodářství. Ke správnému vedení terapie je potřeba tyto odchylky dobře diagnostikovat, neboť nesprávně vedená infuzní terapie může potenciálně pacientův stav dále zhoršit. V současné době máme k dispozici vedle klasických postupů klinického vyšetření i řadu sofistikovanějších metod (laboratorní diagnostika, sonografie) jak odhalit skrytou hypovolemii či hypervolemii. Testy tekutinové reaktivity jsou další z možných postupů jak zajistit, aby akutně nemocný dostal adekvátní množství tekutin. V tomto přehledovém článku jsou probrány základní aspekty patofyziologie...

Význam ultrasonografického vyšetření v diagnostice akutních stavů

Importance of ultrasound examination in diagnosing acute conditions

Martin Balík

Vnitr Lek 2019, 65(3):177-186 | DOI: 10.36290/vnl.2019.034  

Ultrasonografie významně rozšiřuje diagnostiku a zefektivňuje management akutních onemocnění. Přibývající množství publikací potvrzuje fakt, že kvalifikovaní intenzivisté s odborným zázemím v interně a anesteziologii mohou zajistit přesnou, bezpečnou a obsažnou diagnostiku hemodynamiky s pomocí echokardiografie. Intenzivisté zapojení do managementu kriticky nemocných si jsou vědomi všech klinických a laboratorních parametrů a měli by být schopni interpretovat echokardiografické vyšetření komplexním způsobem a s okamžitou aplikací pro další terapii. Vyšetření plic a pleurální dutiny, kvantifikace pleurální tekutiny a případné vyloučení ventrálního pneumotoraxu...

Tekutinová léčba u akutních stavů pro neintenzivisty

Intravenous fluid therapy in acutely ill patients for non-intensivists

Martin Matějovič, Jan Horák, Martin Harazim, Thomas Karvunidis, Jaroslav Raděj, Ivan Novák

Vnitr Lek 2019, 65(3):187-192 | DOI: 10.36290/vnl.2019.035  

Nitrožilní podávání tekutin představuje vůbec nejčastější léčebnou intervenci u akutně hospitalizovaných nemocných. Jsou podávány s cílem resuscitace krevního oběhu u šokových stavů, k náhradě pokračujících ztrát tekutin nebo jako udržovací infuze při nemožnosti fyziologického příjmu tekutin. Infuzní roztoky používané k tekutinové léčbě je nutné považovat za léčebný přípravek. Nesprávně vedená tekutinová léčba negativním způsobem ovlivňuje individuální klinický výsledek pacienta. Ten může být důsledkem špatně zvoleného množství nebo nevhodným složením pro danou klinickou situaci. Preskripce nitrožilních tekutin zahrnuje rozvahu o typu, složení, dávce,...

Syndrom akutní dechové tísně

Acute respiratory distress syndrome

Vlasta Dostálová, Pavel Dostál

Vnitr Lek 2019, 65(3):193-203 | DOI: 10.36290/vnl.2019.036  

Syndrom akutní dechové tísně (acute respiratory distress syndrome - ARDS) je akutní difuzní plicní poškození asociované s predisponujícími rizikovými faktory, charakterizované zánětem vedoucím ke zvýšené kapilární permeabilitě a ztrátě vzdušné plicní tkáně. Klíčovými klinickými rysy jsou hypoxemie a bilaterální plicní infiltráty (opacity) asociované se závažnými fyziologickými změnami: zvýšením plicní venózní příměsi, zvýšením mrtvého prostoru a snížením poddajnosti respiračního systému. V současné době nemáme k dispozici žádnou klinicky dostupnou metodu terapie ARDS. Péče o nemocné s ARDS je založena na identifikaci a léčbě příčiny ARDS, vhodném použití...

Úvodní antibiotická léčba závažných bakteriálních infekcí

Initial antibiotic treatment of serious bacterial infections

Jiří Beneš

Vnitr Lek 2019, 65(3):204-209 | DOI: 10.36290/vnl.2019.037  

Článek shrnuje známá fakta týkající se výběru antibiotik pro léčbu sepse a podobných závažných infekcí, jejich mechanizmu účinku, dávkování a způsobu podávaní. Zvláštní pozornost je věnována otázce včasného zahájení antibiotické léčby: několikahodinový odklad v zahájení antibiotické terapie lze tolerovat, je-li využit pro stanovení etiologie nemoci a zpřesnění léčby. U perakutně probíhajících infekcí či toxoinfekcí je však nutné podat antibiotika skutečně neodkladně; v článku jsou připomenuty diagnostické postupy, které klinik při rozvaze o volbě přípravku může využít.

Hemoragický šok a léčba masivního krvácení

Hemorrhagic shock and treatment of severe bleeding

Dagmar Seidlová, Alena Buliková

Vnitr Lek 2019, 65(3):211-218 | DOI: 10.36290/vnl.2019.038  

Hemoragický šok je závažnou komplikací stavů, které jsou provázeny masivním krvácením, a je spojený s vysokou mortalitou a morbiditou. Autoři shrnují poznatky v patofyziologii koagulopatie v jeho průběhu vznikající a přinášejí možnost léčebné strategie.

Výživa v akutní fázi nemoci

Nutrition in the acute phase of illness

František Novák

Vnitr Lek 2019, 65(3):219-226 | DOI: 10.36290/vnl.2019.039  

Recentní výzkum výživy v akutní fázi onemocnění ukázal důležité nové poznatky o podávání vyšších dávek proteinů a možných nežádoucích účincích u pacientů v katabolizmu. Na druhou stranu se ukazuje, že realimentační hypofosfatemie a realimentační syndrom může být významným problémem u chronicky podvyživených akutně hospitalizovaných pacientů. Navíc se zdá, že enterální výživa nemusí být výhodnější než parenterální výživa u pacientů v šokovém stavu, u kterých dokonce nelze vyloučit horší výsledky enterální přístupu. Nově je k dispozici návrh globálního konsenzuálního postupu pro diagnostiku malnutrice v klinické praxi u dospělých. Konečně byla nedávno...