Vnitr Lek 2005, 51(2):183-189

Vlastní zkušenosti se vznikem a trváním spontánní remise u dospělých diabetiků typu 1

M. Voborská, K. Vondra*, V. Zamrazil
Endokrinologický ústav, Praha, ředitel doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc.

Cíl práce:
Cílem předložené studie bylo získat vlastní zkušenosti týkající se vzniku a trvání spontánní remise (R) u dospělých recentních diabetiků typu 1.

Pacienti a metody:
Analýza retrospektivních dat 40 dlouhodobě sledovaných diabetiků typu 1 (věk při diagnóze 25,3 ± 5,7 let; 21 mužů, 19 žen) přinesla řadu nových poznatků, zčásti prioritních a dosud v literatuře nepublikovaných.

Výsledky:
Celkově se remise rozvinula u 60 %, to je u 24 nemocných; z toho u 17 % úplná remise, u zbylých 43 % remise částečná. Částečná remise trvala v průměru 46 týdnů (6-159 týdnů), úplná remise trvala průměrně 59 týdnů (24-79 týdnů). K rozvoji remise došlo průměrně za 11 týdnů od manifestace diabetu (za 1-60 týdnů). Částečná remise začala obvykle v 12. týdnu (v 1.-60. týdnu), zatímco úplná remise se začala rozvíjet v průměru v 9. týdnu (v 2.-25. týdnu). Remise se častěji rozvinula u nemocných, kteří si v období před stanovením diagnózy diabetu méně často stěžovali na výskyt polyfagie (R 6 % vs NR 38 %; p < 0,03), na nespecifické potíže (R 64 % vs NR 100 %; p < 0,04)) a u kterých byl v této době zaznamenán nižší pokles hmotnosti (R 9,8 ± 6,5 % vs NR 13,5 ± 4,1 %; p < 0,009). V době manifestace diabetu byla spojena s budoucí remisí nižší dávka inzulinu (UI/kg/den; R 0,55 ± 0,24 vs NR 0,76 ± 0,38; p < 0,05) a méně výrazná porucha vnitřního prostředí: R vs NR; pH 7,43 ± 0,029 vs 7,33 ± 0,034; HCO3 25,04 ± 1,43 mmol/l vs 17,57 ± 4,09 mmol/l; base excess 1,08 ± 1,53 mmol/l vs -7,25 ± 4,21 mmol/l, vše p < 0,01). Dosud nepopsaný je pozitivní vztah mezi lépe zachovanou pozdní fází inzulinové sekrece (vzestup C-peptidu ve 30. minutě po stimulaci glukagonem) v období manifestace diabetu a vznikem remise. Remise byla spojena s relativně příznivějším vývojem funkce Langerhansových ostrůvků: po 24 měsících od stanovení diagnózy diabetu činil pokles C-peptidu ve srovnání s výchozí hodnotou u nemocných s remisí v průměru 33 %, zatímco u nemocných bez remise v průměru 71 % (p < 0,01). Z autoimunitních markerů probíhající inzulitidy byly sledovány pouze protilátky proti inzulinu. Jejich výskyt v době diagnózy diabetu byl ve skupině s remisí prakticky stejný jako ve skupině, v níž se remise nerozvinula.

Závěr:
Ukázalo se, že vztah remise k jednoduchým anamnestickým parametrům je stejně významný jako k drahým laboratorním vyšetřením. Tyto závěry znovu dokládají význam pečlivě provedené anamnézy, která má v případě remise i prognostický význam.

Klíčová slova: diabetes mellitus typu 1; remise; prediktivní faktory

Personal experience with the origin and duration of spontaneous remission in adult type 1 diabetics

Objective of the Research:
Purpose of the present study was to obtain personal experience related to the occurrence and duration of spontaneous remission (R) in recent adult type 1 diabetics.

Patients and Methods:
Analysis of retrospective data of 40 long-term monitored adult type 1 diabetics (diagnosed at the age of 25.3 ± 5.7 years; 21 men, 19 women) revealed many pieces of knowledge, some of them being absolutely novel and unpublished in the scientific literature yet.

Results:
Totally 60% of patients (i.e. 24 patients) developed remission, 17% exhibited complete remission and remaining 43% partial remission. Partial remission lasted in average 46 weeks (6-159 weeks), complete remission lasted in average 59 weeks (24-79 weeks). Remission development occurred on the average of 11 weeks (1-60 weeks) after diabetes manifestation. Partial remission started to develop usually in the 12th week (in the 1st - 60th week), while partial remission started to develop on the average in the 9th week (in the 2nd - 25th week). Remission developed more frequently in patients who within the period before diagnosis of diabetes complained less often of polyphagia (R 6% vs. NR 38%; p < 0.03), of non-specific complaint (R 64% vs NR 100%; p < 0.04) and who observed lower body weight loss (R 9.8 ± 6.5% vs NR 13.5 ± 4.1%; p < 0.009). With incoming remission was associated lower dose of insulin (UI/kg/day, R 0.55 ± 0.24 vs NR 0.76 ± 0.38; p < 0.05) and less pronounced disturbance of the body's balance: R vs. NR, pH 7.43 ± 0.029 vs. 7.33 ± 0.034; HCO3 25.04 ± 1.43 mmol/l vs 17.57 ± 4.09 mmol/l; base excess 1.08 ± 1.53 mmol/l vs -7.25 ± 4.21 mmol/l; p < 0.01 for all) at the time of diabetes manifestation. What has not been reported until now is the positive correlation between better conserved late-phase insulin secretion (increase of the C-peptide in the 30th minute after glucagon stimulation) in the period of diabetes manifestation and the occurrence of the remission. The remission was associated with relatively favourable development of function of Langerhans islets: in patients with a remission 24 months after diagnosis of diabetes a decrease in C-peptide level was in average 33% comparing to a baseline value while in patients without remission the same value was in average 71% (p < 0.01). Among different autoimmune markers of current insulitis only anti-insulin antibodies were monitored. The occurrence of these antibodies at the moment of diabetes diagnosis was substantially identical in the group with remission and in the group without remission development.

Conclusion:
It was demonstrated, that the relationship of remission and simple personal history parameters is as much important as the relationship to the expensive laboratory examinations. These conclusions demonstrate the importance of carefully accomplished personal history which has also a prognostic significance in the case of remission.

Keywords: diabetes mellitus type 1; remission; predictive factors

Vloženo: 19. únor 2004; Přijato: 28. duben 2004; Zveřejněno: 1. únor 2005  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Voborská M, Vondra K, Zamrazil V. Vlastní zkušenosti se vznikem a trváním spontánní remise u dospělých diabetiků typu 1. Vnitr Lek. 2005;51(2):183-189.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Agner T, Damm P, Binder C. Remission in IDDM: prospective study of basal C-peptide and insulin dose in 268 consecutive patients. Diabetes Care 1987; 10(2): 164-169. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Anděl M, Novák J, Kučera P et al. Diabetes mellitus 1. typu manifestovaný ve vyšším věku, tzv. LADA typ diabetu. DMEV 2001; 4(3): 158-171.
  3. Bober E, Dundar B, Buyukgebiz A. Partial remission phase and metabolic control in type 1 diabetes mellitus in children and adolescents. J Pediatr Endocrinol Metab 2001; 14(4): 435-441. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Bonfanti R, Bognetti E, Meschi F et al. Residual beta-cell function and spontaneous clinical remission in type 1 diabetes mellitus: the role of puberty. Acta Diabetologica 1998; 35(2): 91-95. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Borg H, Gottsater A, Landin-Olsson M et al. High levels of antigen-specific islets antibodies predict future beta-cell failure in patients with onset of diabetes in adult age. J Clin Endocrinol Metab 2001; 86(7): 3032-3038. Přejít k původnímu zdroji...
  6. Bougneres PF, Landais P, Boisson C et al. Limited duration of remission of insulin dependency in children with recent overt type 1 diabetes treated with low-dose cyclosporin. Diabetes 1990; 39(10): 1264-1272. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Christie MR, Molvig J, Hawkes CJ et al. IA-2 antibody-negative status predicts remission and recovery of C-peptide levels in type 1 diabetic patients treated with cyclosporin. Diabetes Care 2002; 25(7): 1192-1197. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Hosszúfalusi N, Vatay A, Rajczy K et al. Similar genetic features and different islet cell autoantibody pattern of latent autoimmune diabetes in adults (LADA) compared with adult-onset type 1 diabetes with rapid progression. Diabetes Care 2003; 26(2): 452-457. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Guerrero F, Ortego J, Cordoba JA et al. Clinical parameters (body mass index and age) are the best predictors for the need of insulin therapy during the first 18 months of diabetes mellitus in young adult patients. Horm Metab Res 2000; 32(5): 185-189. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Kordonouri O, Danne T, Enders I et al. Does the long-term clinical course of type 1 diabetes mellitus differ in patients with prepubertal and pubertal onset? Results of the Berlin Retinopathy Study. Eur J Pediatr 1998; 157(3): 202-207. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Leong KS, Wallymahmed M, Wilding J et al. Clinical presentation of thyroid dysfunction and Addison's disease in young adults with type 1 diabetes. Postgrad Med J 1999; 75(886): 467-470. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Mandrup-Poulsen T, Molvig J, Andersen HU et al. Lack of predictive value of islet cell antibodies, insulin antibodies, and HLA-DR phenotype for remission in cyclosporin-treated IDDM patients. Diabetes 1990; 39(2): 204-210. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Matějková-Běhanová M. Latent autoimmune diabetes in adults (LADA) and autoimmune thyroiditis (Minireview). Endocrinol Regul 2001; 35(3): 167-172.
  14. Matějková-Běhanová M, Zamrazil V, Vondra K et al. Autoimmune thyroiditis in non-obese subjects with initial diagnosis of Type 2 diabetes mellitus. J Endocrinol Invest 2002; 25(9): 779-784. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Muhamad BJ, Swift PG, Raymond NT et al. Partial remission phase of diabetes in children younger than 10 years. Arch Dis Child 1999; 80(4): 367-369. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Owen KR, Stride A, Ellard S et al. Etiological investigation of diabetes in young adults presenting with apparent type 2 diabetes. Diabetes Care 2003; 26(7): 2088-2093. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Papoz L, Lenegre F, Hors J et al. Probability of remission in individual in early adult insulin dependent diabetic patients. Diabetes Metabolisme 1990; 16(4): 303-310.
  18. Pelkonen R, Aro A. Factors predicting remission in type 1 diabetes. Ann Clin Res 1984; 16(2): 94-97.
  19. Pozzilli P. Immunotherapy in type 1 diabetes. Diabet Med 1998; 5: 734-738. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Ryan CM, Dulay D, Suprasongsin C et al. Detection of symptoms by adolescents and young adults with type 1 diabetes during experimental induction of mild hypoglycemia. Diabetes Care 2002; 25(5): 852-858. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Sabbah E, Savola K, Ebeling T et al. Genetic, autoimmune.and clinical characteristics of childhood-and adult-onset type 1 diabetes. Diabetes Care 2000; 23(9): 1326-1332. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Scholin A, Berne C, Schwarcz E et al. Factors predicting clinical remission in adult patients with type 1 diabetes. J Intern Med 1999; 245(2): 155-162. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Torn C, Landin-Olsson M, Lernmark A et al. Prognostic factors for the course of beta cell function in autoimmune diabetes. J Clin Endocrinol Metab 2000; 85(12): 4619-4623. Přejít k původnímu zdroji...
  24. Voborská M, Vondra K, Štolba P et al. Importance of C-peptide secretion for remission development in IDDM. Eur J Endocrinol 1994; 130(Suppl 2): 155.
  25. Vondra K. Data from the period of clinical remission of type-1diabetes. Diabetologia 1993; 36(Suppl 1): A 170, 652.
  26. Vondra K, Merhaut T, Voborská M et al. Manifestace a časný průběh diabetes mellitus I. typu - rozhodující období z hlediska možnosti ovlivnění dalšího vývoje onemocnění. Vnitř Lék 1992; 38(3): 281-288. Přejít na PubMed...
  27. Vondra K, Štolba P, Zamrazil V. Insulitis - některé nové názory na roli genetických a zevních faktorů. Čas Lék Čes 1991; 130(18-19): 529-533. Přejít k původnímu zdroji...
  28. Vondra K, Vrbíková J. Diabetes mellitus 1. typu - orgánově specifické autoimunní onemocnění. In: Nouza M, Nouza K. Imunologie 98. Praha: Galén 1999: 168-176.
  29. Weets I, Siraux V, Daubresse JC et al. Relation between disease phenotype and HLA-DQ genotype in diabetic patients diagnosed in early adulthood. J Clin Endocrinol Metab 2002; 87(6): 2597-2605. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  30. Weets I, Van Autreve J, Van der Auwera BJ et al. Male-to-female excess in diabetes diagnosed in early adulthood is not specific for the immune-mediated form nor it HLA-DQ restricted: possible relation to increased body mass index. Diabetologia 2001; 44(1): 40-47. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Vnitřní lékařství

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.