Vnitr Lek 2005, 51(10):1079-1086

Srovnání katetrizační a chirurgické léčby defektu septa síní typu ostium secundum u dospělých pacientů

P. Růžička1,*, P. Malík1, J. Černý1, D. Kučera2, M. Homza2, P. Kala3, T. Brychta3
1 Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie, Brno, ředitel prof. MUDr. Jan Černý, CSc.
2 Centrum vaskulárních intervencí Vítkovické nemocnice bl. Marie Antoníny, Ostrava-Vítkovice, přednosta prim MUDr. Miroslav Homza
3 Interní kardiologická klinika Lékařské fakulty MU a FN Brno, pracoviště Bohunice, přednosta prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., FESC

Cíl:
Autoři srovnávali retrospektivně proveditelnost, efektivitu, bezpečnost a střednědobé výsledky katetrizační a chirurgické léčby izolovaného defektu septa síní typu ostium secundum u dospělých pacientů.

Metoda:
Katetrizační uzávěr byl proveden u 32 pacientů, chirurgický uzávěr u 39 pacientů. Obě metody se navzájem nelišily v proveditelnosti (97 % vs 100 %; NS) ani ve výskytu velkých komplikací (0,0 % vs 2,6 %; NS).

Výsledky:
Při katetrizačním uzávěru bylo méně malých komplikací (9,4 % vs 59,0 %; p < 0,001), kratší doba hospitalizace (3,3 ± 1,3 dne vs 12,6 ± 4,5 dne; p < 0,001) a vyšší náklady (206 ± 22 tis. Kč vs 129 ± 55 tis. Kč; p < 0,001). Při propuštění nebyl u žádného nemocného hemodynamicky významný reziduální zkrat. Stopový reziduální zkrat byl častější u pacientů po implantaci okluderu (25,0 % vs 5,1 %; p < 0,05), po 12 měsících však již rozdíl nebyl významný (6,3 % vs 5,1 %; NS). Po 12 měsících se v obou skupinách významně zlepšila funkční třída NYHA oproti stavu před výkonem (katetrizační uzávěr před/po 1,9 ± 0,6 vs 1,2 ± 0,3; p < 0,001, chirurgický uzávěr před/po 2,0 ± 0,7 vs 1,3 ± 0,5; p < 0,001) a zmenšila se velikost pravé komory (katetrizační uzávěr před/po 40,0 ± 4,8 mm vs 30,0 ± 2,1 mm; p < 0,001, chirurgický uzávěr před/po 38,2 ± 5,3 mm vs 31,3 ± 4,9 mm; p < 0,001).

Závěr:
Během jednoročního sledování nedošlo k žádné významné komplikaci, reintervenci, reoperaci ani úmrtí. Defekt septa síní typu ostium secundum je možné bezpečně uzavírat chirurgicky i katetrizačně. Chirurgická metoda je časem prověřená, umožňuje uzavírat všechny typy síňových defektů, má však vyšší výskyt malých komplikací a delší dobu hospitalizace. Katetrizační metoda je méně invazivní, ale je vhodná pouze pro pacienty s příznivou morfologií defektu a je dražší než operace. Oba typy uzávěru vedou ke zlepšení funkčního stavu a redukci velikosti pravé komory.

Klíčová slova: defekt septa síní; katetrizační uzávěr; Amplatz; chirurgický uzávěr

Comparison of catheterisation and surgical treatment of ostium secundum type atrial septal defect in adult patients

The authors compared rertrospectively feasibility, efficacy, safety and mid-term results of transcatheter and surgical treatment of isolated ostium secundum atrial septal defect in adult patients. Transcatheter closure was performed in 32 patients and surgical closure in 39 patients. Both methods were well matched in feasibility (97 % vs 100 %; NS) and in the incidence of major complications (0.0 % vs 2.6 %; NS). There were fewer minor complications (9.4 % vs 59.0 %; p < 0.001) and shorter hospital stay (3.3 ± 1.3 days vs 12.6 ± 4.5 days; p < 0.001) but higher costs (206 ± 22 vs 129 ± 55 thousand Czech Crowns; p < 0.001) in the device group. No patient had a hemodynamically significant residual shunt on discharge. Trivial residual shunt was more frequent in the device group (25.0 % vs 5.1 %; p < 0.05), however, the difference was not significant after 12 months of follow-up (6.3 % vs 5.1 %; NS). There was a significant improvement in functional NYHA class after 12 months by comparison with the condition before intervention (transcatheter closure before/after: 1.9 ± 0.6 vs 1.2 ± 0.3; p < 0.001, surgical closure before/after: 2.0 ± 0.7 vs 1.3 ± 0.5; p < 0.001) and the size of right ventricle also diminished significantly (transcatheter closure before/after: 40.0 ± 4.8 mm vs 30.0 ± 2.1 mm; p < 0.001), surgical closure before/after: 38.2 ± 5.3 mm vs 31.3 ± 4.9 mm; p < 0.001). During one-year follow-up, no major complication or mortality occured and no reintervention or re-do surgery was undertaken. Ostium secundum atrial septal defect can be closed safely both by surgical and transcatheter method. The surgical treatment has stood the test of time and can be used in all types of atrial defects. However, it has higher incidence of minor complications and longer periods of hospitalisation. Whilst being less invasive, the transcatheter method is more expensive and suitable only for patients with appropriate defect morphology. Both types of defect closure lead to improved function and reduction of right ventricle in mid-term follow-up.

Keywords: atrial septal defect; transcatheter closure; Amplatzer; surgical closure

Vloženo: 15. prosinec 2004; Přijato: 14. únor 2005; Zveřejněno: 1. říjen 2005  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Růžička P, Malík P, Černý J, Kučera D, Homza M, Kala P, Brychta T. Srovnání katetrizační a chirurgické léčby defektu septa síní typu ostium secundum u dospělých pacientů. Vnitr Lek. 2005;51(10):1079-1086.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Berger VM, Dahert I, Ewert P et al. Treatment of atrial septal defects in symptomatic children aged less than 2 years of age using the Amplatzer septal occluder. Cardiol Young 2000; 10: 534-537. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Black MD, Freedom RM. Minimally invasive repair of atrial septal defects. Ann Thorac Surg 1998; 65: 765-767. Přejít k původnímu zdroji...
  3. Cowley CG, Lloyd TF, Bove EL et al. Comparison of results of closure of secundum atrial septal defect by surgery versus Amplatzer septal occluder. Am J Cardiol 2001; 88: 589-591. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Du ZD, Hijazi ZM, Kleinman CS et al. Comparison between transcatheter and surgical closure of secundum atrial septal defect in children and adults: results of a multicenter nonrandomized trial. J Am Coll Cardiol 2002; 39: 1836-1844. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Durongpisitkul K, Soongswang J, Laohaprasitiporn D et al. Comparison of atrial septal defect closure using Amplatzer septal occluder with surgery. Pediatr Cardiol 2002; 23: 36-40. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Fischer G, Kramer HH, Stieh J et al. Transcatheter closure of secundum atrial septal defects with the new self-expanding Amplatzer septal occluder. Eur Heart J 1999; 20: 541-549. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Formigari R, Di Donato RM, Mazzera E et al. Minimally invasive or interventional repair of atrial septal defects in children: Experience in 171 cases and comparison with conventional strategies. J Am Coll Cardiol 2001; 37: 1707-1712. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Harper RW, Mottram PM, McGaw DJ. Closure of secundum atrial septal defects with the Amplatzer septal occluder device: Techniques and problems. Cardiovasc Intervent 2002; 57: 508-524. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Hughes ML, Maskell G, Goh TH et al. Prospective comparison of costs and short term health outcomes of surgical versus device closure of atrial septal defect in children. Heart 2002; 88: 67-70. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Chan KC, Goodman MJ, Walsh K et al. Transcatheter closure of atrial septal defect and interatrial communications with a new self-expanding nitinol double disc device (Amplatzer septal occluder): multicentre UK experience. Heart 1999; 82: 300-306. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Chessa M, Carminati M, Butera G et al. Early and late complications associated with transcatheter occlusion of secundum atrial septal defect. J Am Coll Cardiol 2002; 39: 1061-1065. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Khan JH, McElhinney DB, Reddy VM et al. A 5-year experience with surgical repair of atrial septal defect employing limited exposure. Cardiol Young, 1999; 9: 572-576. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Masura J, Gavora P, Formanek A et al. Transcatheter closure of secundum atrial septal defects using the new self-centering Amplatzer septal occluder: Initial human experience. Cathet Cardiovasc Diagn 1997; 42: 388-393. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Meijboom F, Hess J, Szatmari A et al. Long-term follow-up (9 to 20 years) after surgical closure of atrial septal defect at a young age. Am J Cardiol 1993; 72: 1431-1434. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Murphy JG, Gersh BJ, Mc Goon MD et al. Long term outcome after surgical repair of isolated atrial septal defect. Follow-up at 27 to 32 years. N Engl J Med 1990; 323: 1645-1650. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Omeish A, Hijazi ZM. Transcatheter closure of atrial septal defects in children & adults using the Amplatzer septal occluder. J Interv Cardiol 2001; 14: 37-44. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Popelová J Vrozené srdeční vady v dospělosti. Praha: Grada Publishing 2003.
  18. Tax P, Reich O, Marek J et al. Uzávěr defektu síňového septa Amplatzovou katetrizační technikou. Čs Pediat 2003; 8: 484-491.
  19. Thomson JDR, Aburawi EH, Watterson KG et al. Surgical and transcatheter (Amplatzer) closure of atrial septal defects: a prospective comparison of results and cost. Heart 2002; 87: 466-469. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Veselka J, Mates M, Honěk T et al. Dospělí pacienti po operaci defektu septa síní typu ostium primum v dětském věku: echokardiografická studie. Vnitř Lék 2000; 46: 96-101. Přejít na PubMed...
  21. Waight DJ, Koenig PR, Cao Q et al. Transcatheter closure of secundum atrial septal defects using the Amplatzer Septal Occluder: clinical experience and technical considerations. Curr Intervent Cardiol Rep 2000; 2: 70-77.




Vnitřní lékařství

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.