Vnitr Lek 2006, 52(11):1030-1036

Význam anamnézy v diferenciálnej diagnostike reflexných a kardiogénnych synkopálnych stavov

P. Mitro*, P. Kirsch, Z. Zausinová
III. interná klinika Lekárskej fakulty UPJŠ a FN L. Pasteura, Košice, Slovenská republika, prednosta doc. MUDr. Peter Mitro, Ph.D.

Cieľom práce bolo zistiť odlišnosti v anamnestických údajoch u kardiogénnej a reflexnej synkope pri systematickom získavaní anamnestických údajov pomocou štruktúrovaného dotazníka a posúdiť prínos štruktúrovanej anamnézy v diferenciálnej diagnostike synkopálnych stavov.

Metodika:
70 pacientov so synkopou nejasnej etiológie (priemerný vek 51 rokov, 26 mužov a 44 žien) absolvovalo štandardný diagnostický protokol. Kardiogénna synkopa bola diagnostikovaná u 16 pacientov (23 %), vazovagálna synkopa u 34 pacientov (49 %), u 20 pacientov (28 %) príčina synkopy ostala nejasná. Anamnestické údaje boli získané formou štruktúrovaného dotazníka, ktorý zahŕňal 70 položiek.

Výsledky:
Pacienti s kardiogénnou synkopou sa oproti pacientom s vazovagálnou synkopou vyznačovali vyšším vekom (68 vs 43 rokov, p < 0,001), vyšším výskytom ICHS (75 % vs 35 %, p = 0,008) a hypertenzie (62 % vs 29 %, p = 0,02). Kardiogénna synkopa sa v prodromálnej fáze vyznačovala častejším pocitom slabosti (43 % vs 14 %, p = 0,02), absenciou typického vyvolávajúceho faktora (56 % vs 15 %, p < 0,001), nešpecifickým výskytom počas dňa (81 % vs 41 %, p = 0,008), pri opise svedkom údajom o slabom pulze (50 % vs 8 %, p = 0,01). U vazovagálnej synkopy bol v prodromálnej fáze signifikantne častejší výskyt porúch videnia (47 % vs 19 %, p = 0,05) a potenia (29 % vs 6 %, p = 0,05), častejším provokujúcimi faktormi bolo dlhé státie (66 % vs 25 %, p = 0,01) a hlad (29 % vs 0 %, p = 0,01), pri popise udalosti svedkom bola v porovnaní s vazovagálnou synkopou častejšie udávaná bledosť (91 % vs 31 %, p = 0,04). Výskyt palpitácií a nauzey v prodromálnej fáze bol rovnako častý u oboch typov synkopy.

Záver:
Medzi anamnestickými údajmi u pacientov s kardiogénnou a vazovagálnou synkopou existujú signifikantné rozdiely. Detailná anamnéza je užitočnou metódou v diferenciálnej diagnostike synkopálnych stavov.

Klíčová slova: kardiogénna synkopa; diagnostika; anamnéza

The importance of anamnesis in differential diagnosis of reflex and cardiogenic syncope

The aim of the study was to establish the difference in the anamnestic data in cardiogenic and reflex syncope during a systematic gathering of data using a structured questionnaire and to measure the benefits of structured clinical history in differential diagnosis of syncope.

Methodology:
70 patients with syncope of undetermined etiology (average age 51 years, 26 men and 44 women) underwent a standard diagnostic protocol procedure. Cardiogenic syncope was diagnosed in 16 patients (23 %), vasovagal syncope in 34 patients (49 %), in 20 patients (28 %) the cause of the syncope remained uncertain. Anamnestic data was collected through a structured questionnaire which contained 70 points.


Outcome:
Patients with cardiogenic syncope, as opposed to those with vasovagal syncope, tended to show higher age (68 vs 43 years, p < 0.001), higher occurrence of IHD (75 % vs 35 %, p = 0.008) and hypertension (62 % vs 29 %, p = 0.02). Cardiogenic syncope in the prodromal phase exhibited a more frequent feeling of weakness (43 % vs 14 %, p = 0.02), absence of the typical provoking factor (56 % vs 15 %, p < 0.001), unspecific occurrence during the day (81 % vs 41 %, p = 0.008), and weak pulse according to witness report (50 % vs 8 %, p = 0.01). There was a significantly higher incidence of visual disturbances in vasovagal syncope in the prodromal phase (47 % vs 19 %, p = 0.05) and sweating (29 % vs 6 %, p = 0.05), provoking factors often involved long standing on feet (66 % vs 25 %, p = 0.01) and hunger (29 % vs 0 %, p = 0.01), and paleness was often reported by witnesses as opposed to vasovagal syncope (91 % vs 31 %, p = 0.04). The rate of occurrence of palpitation and nausea in the prodromal phase was identical in both types of syncope.

Conclusion:
There exists a significant difference in anamnestic data of patients with cardiogenic syncope and those with vasovagal syncope. Detailed clinical history is a useful method in differential diagnosis of syncope.

Keywords: syncope; diagnosis; clinical history

Vloženo: 20. březen 2006; Přijato: 12. červenec 2006; Zveřejněno: 1. listopad 2006  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Mitro P, Kirsch P, Zausinová Z. Význam anamnézy v diferenciálnej diagnostike reflexných a kardiogénnych synkopálnych stavov. Vnitr Lek. 2006;52(11):1030-1036.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Alboni P, Brignole M, Menozzi C et al. Diagnostic value of history in patients with syncope with or without heart disease. J Am Coll Cardiol 2001; 37: 1921-1928. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Brignole M, Alboni P, Benditt DG et al. Guidelines on management (diagnosis and treatment) of syncope-update 2004. Europace 2004; 6: 467-537. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Calkins H, Shyr Y, Frumin H et al. The value of the clinical history in the differentiation of syncope due to ventricular tachycardia, atrioventricular block, and neurocardiogenic syncope. Am J Med 1995; 98: 365-373. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Colivicchi F, Ammirati F, Melina D et al. Development and prospective validation of a risk stratification system for patients with syncope in the emergency department: the OESIL risk score. Eur Heart J 2003; 24: 811-819. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Colman N, Nahm K, Ganzeboom KS et al. Epidemiology of reflex syncope. Clin Auton Res 2004; 14(Suppl 1): 9-17. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Del Rosso A, Alboni P, Brignole M et al. Relation of clinical presentation of syncope to the age of patients. Am J Cardiol 2005; 96: 1431-1435. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Hamer AW, Bray JE Clinical recognition of neurally mediated syncope. Intern Med J 2005; 35: 216-221. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Kautzner J, Synkopa. In: Ascherman M. Kardiologie. Praha: Galén 2004: 1173-1181.
    9. Kovac J, Skehan JD. Long-term monitoring of patients with a syncope of obscure etiology with an implantable monitoring device. Vnitř Lék 2000; 46: 328-331. Přejít na PubMed...
    10. Kula S, Olgunturk R, Tunaoglu FS et al. Distribution of syncopal episodes in children and adolescents with neurally mediated cardiac syncope through the day. Europace 2005; 7: 634-637. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Martin GJ, Adams SL, Martin HG et al. Prospective evaluation of syncope. Ann Emerg Med 1984; 13: 499-504. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Mitro P, Szakács M. The influence of the passive phase shortening on the diagnostic yield of nitroglycerine stimulated head-up tilt test. Vnitř Lék 2005; 51: 1272-1276.
    13. Praus R, Parizek P, Cervinka P et al. Syncope in ventricular tachycardia as a first clinical sign of patent ductus arteriosus in an adulthood. Vnitř Lék 2004; 50: 873-876. Přejít na PubMed...
    14. Semrad B. The clinical symptoms, the diagnostics and the therapy of orthostatic intolerance. Vnitř Lék 2006; 52 113-114. Přejít na PubMed...
    15. Sheldon R, Rose S, Ritchie D et al. Historical criteria that distinguish syncope from seizures. J Am Coll Cardiol 2002; 40: 142-148. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Soteriades ES, Evans JC, Larson MG et al. Incidence and prognosis of syncope. N Engl J Med 2002; 347: 878-885. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Vnitřní lékařství

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.