Mokáň M, Martinka E, Galajda P. Diabetes mellitus a vybrané metabolické ochorenia

Zuzana Némethyová

Vnitr Lek 2009, 55(3):312  

Prvé angiologické pracovisko (PAP) - 35. výročie vzniku prvého klinického angiologického pracoviska v Slovenskej republike

Peter Gavorník

Vnitr Lek 2009, 55(3):310-311  

Transplantace autologních kmenových buněk kostní dřeně u pacientů s chronickou kritickou končetinovou ischemií a diabetickou nohou

Autologous Bone Marrow Stem Cell Transplantation in Patients with End-Stage Chronical Critical Limb Ischemia and Diabetic Foot

V. Procházka, J. Gumulec, J. Chmelová, P. Klement, G. L. Klement, T. Jonszta, D. Czerný, J. Krajča

Vnitr Lek 2009, 55(3):173-178  

Soubor 37 pacientů v konečném stadiu chronické kritické končetinové ischemie st. IV dle Fonataina/CLI, s diabetickou nohou a defektem s vyčerpanou předchozí revaskularizační léčbou (e. g. chirurgickou revaskularizací a intervenční léčbou), byl po předchozím kompletním vyšetření léčen transplantací autologních kmenových buněk kostní dřeně. Efektivita a bezpečnost této léčby byla sledována a) prevencí amputace, b) zhojením defektu, c) stupněm angiogeneze a zlepšením tkáňové perfuze.Ke stanovení stupně ischemie a hypoxie byly provedeny tyto testy před a po provedení transplantace autologních kmenových buněk kostní dřeně. K vyšetření tkáňové perfuze byla...

Záchrana ischemickej končatiny terapeutickou angiogenézou

The Salvage of Ischaemic Limb by Therapeutical Angiogenesis

R. Talapková, J. Hudeček, I. Šinák, P. Kubisz, Ľ. Laca, Ľ. Hlinka, K. Zeleňák

Vnitr Lek 2009, 55(3):179-183  

Úvod:Kritická končatinová ischémia (CLI) je definovaná ako chronická ischemická bolesť končatín vyžadujúca pravidelnú analgetickú liečbu v trvaní minimálne 2 týždne, a/alebo s prítomnými kožnými defektmi. U pacientov s CLI je veľká pravdepodobnosť potreby vysokej amputácie končatiny do 6-12 mesiacov, ak nedôjde k zlepšeniu perfúzie. V početných prácach bol zdokumentovaný priaznivý efekt autológnej transplantácie kmeňových buniek z kostnej drene u pacientov s vyčerpanými možnosťami chirurgickej, resp. endovaskulárnej rekonštrukcie. Cieľ:Záchrana končatiny u pacientov s CLI s využitím endotelových progenitorových buniek (EPC)...

Užití adultních humánních kmenových buněk kostní dřeně při terapii míšního poranění

The use of adult human bone marrow stem cells in the treatment of spinal injury

Š. Fedorko, R. Lipina

Vnitr Lek 2009, 55(3):184-186  

S prohlubujícími se znalostmi o kmenových buňkách se rozšiřuje i spektrum jejich možného terapeutického uplatnění. Jedna z oblastí využití kmenových buněk je léčba míšního poranění. Mnohé preklinické studie prokázaly, že některé kmenové buňky se např. mohou transdiferenciovat v neuronální buňky a mohou nahradit buňky poškozené. Sekrecí mnoha růstových, resp. neuroprotektivních faktorů částečně zabraňují progresivní buněčné smrti, vytvářejí prostředí vhodné pro regeneraci poškozené tkáně, mohou napomáhat neovaskularizaci, remyelinizaci a dalším, což v konečném důsledku může vést ke zlepšení neurologického deficitu po míšním poranění. Do současné doby...

Naše první zkušenosti s transplantací autologních kmenových buněk kostní dřeně v léčbě pakloubů, opožděného hojení zlomenin a defektních zlomenin dlouhých kostí

Our first experiences with autologous transplantation of bone marrow stem cells to treat pseudarthrosis, delayed fracture healing and long bone defects fracture

M. Šír, V. Procházka, J. Gumulec, L. Pleva

Vnitr Lek 2009, 55(3):187-189  

Ačkoliv došlo v posledních letech k velkému rozvoji traumatologie a ortopedie v používání nových sofistikovaných technik, implantátů a navigačních metod, dochází nadále v některých případech k selhání těchto nových metod. Jednou z cest do budoucnosti je regenerativní medicína využívající růstový potenciál kmenových buněk, které mají schopnost obnovovat poškozené tkáně. Nabízí se komplexnější využití kmenových buněk kostní dřeně, které se již řadu let využívají v transplantační medicíně. V traumatologii a ortopedii se kmenové buňky mohou uplatnit v léčbě kostních defektů, tedy v léčbě pakloubů, opožděného hojení zlomenin, defektních zlomenin a aseptických...

Profylaxe tromboembolické nemoci ve vnitřním lékařství

Venous thromboembolism prophylaxis in internal medicine

J. Malý, J. Widimský, P. Dulíček

Vnitr Lek 2009, 55(3):190-195  

Řada nemocných na interních odděleních má závažné riziko žilní tromboembolie. Stupeň rizika se opírá o dobře definované rizikové faktory a dobře definovaná přidružená onemocnění. Farmakologická profylaxe je bezpečným a ověřeným prostředkem k prevenci žilní tromboembolie u interních nemocných. Doporučení z guidelines na principu medicíny založené na faktech a údaje z registrů nejsou zatím uváděny plynule do klinické praxe. Plně mobilní nemocní na interních odděleních mají většinou nízké riziko žilní tromboembolie a není u nich třeba specifická profylaxe. Ležící nemocní na interních odděleních mají střední riziko žilní tromboembolie, a nemají-li krvácivé...

Prevence žilního tromboembolizmu v chirurgii, laparoskopické chirurgii, urologii

Prevention of venous thromboembolism in surgery, laparoscopic surgery and urology

J. Gumulec, M. Zänger, V. Procházka, R. Urbanec, P. Klement

Vnitr Lek 2009, 55(3):196-203  

Hluboká žilní trombóza a plicní embolizace jsou významný zdravotnický problém s potenciálně velmi těžkými následky. Akutní plicní embolie může být fatální. Sukcesivní plicní embolizace může po určité době vést k plicní hypertenzi. Často přehlížená potrombotická chronická žilní insuficience, následek hluboké žilní trombózy, způsobuje žilní reflux nebo obstrukci s kožními změnami a ulceracemi, což významně zhoršuje kvalitu života a zvyšuje náklady na zdravotní péči. Většina hospitalizovaných pacientů má nejméně jeden rizikový faktor žilního tromboembolizmu a přibližně 40 % má tři a více rizikových faktorů. Bez tromboprofylaxe je incidence objektivně...

Prevence žilní tromboembolické nemoci v ortopedii a traumatologii

Venous thromboembolism prophylaxis in orthopaedics and traumatology

P. Kessler

Vnitr Lek 2009, 55(3):204-210  

V článku jsou formulována následující doporučení:1. Pacientům s totální náhradou (TEP) kyčelního a kolenního kloubu by měl být podáván nízkomolekulární heparin (LMWH) ve vyšší profylaktické dávce nebo fondaparinux nebo rivaroxaban nebo dabigatran, pacientům s frakturou proximálního femuru by měl být podáván LMWH ve vyšší profylaktické dávce nebo fondaparinux. Farmakologická profylaxe by měla u TEP kolenního kloubu trvat minimálně 14 dní, u pacientů se zvýšeným rizikem venózního tromboembolizmu (VTE) déle. U pacientů s TEP kyčelního kloubu nebo s frakturou proximálního femuru je doporučena profylaxe po dobu 28-35 dní. Alternativou při dobře...

Antitrombotická profylaxe v těhotenství

Antithrombotic prophylaxis during pregnancy

M. Penka, P. Dulíček, T. Binder

Vnitr Lek 2009, 55(3):211-215  

Poruchy koagulace se svými projevy tromboembolické - především žilní - nemoci nebo krvácení hrají střídavě nejvýznamnější roli ve výskytu mateřské úmrtnosti. Pozornost se proto soustřeďuje v dnešní době na precizní diagnostiku a terapii všech možných stavů, které k nim vedou. Prvořadným cílem je předcházet vzniku zmíněných komplikací, úkolem jejich léčby je pak zvládat je bez dalších následků. V současné době je v popředí řešení problematiky žilního tromboembolizmu z pohledu závěrů 8. ACCP konference.

Profylaxe venózního tromboembolizmu v gynekologii

The profylaxis of venous thromboembolism in gynecology

P. Dulíček, J. Malý, R. Malý

Vnitr Lek 2009, 55(3):216-218  

Venózní tromboembolizmus je závažné, ale správnou prevencí do jisté míry eliminovatelné onemocnění. Doporučení profylaxe v gynekologii vycházejí nejen z obecných doporučení v chirurgických oborech a interní medicíně, ale také ze specifických situací v gynekologii. Malé zákroky a laparoskopické zákroky vyžadují jen časnou a aktivní mobilizaci. Velké chirurgické zákroky a laparoskopické zákroky v přítomnosti přídatného rizika jsou indikací k profylaxi nízkomolekulárním heparinem. Velké zákroky pro maligní onemocnění vyžadují dávku nízkomolekulárního heparinu nejméně 4 000 antiXa j. U těchto zákroků je také vhodná prolongovaná profylaxe, a to v délce 28 dnů.

Profylaxe a léčba tromboembolické nemoci v onkologii

Prophylaxis and treatment of thromboembolism in oncology

P. Kessler

Vnitr Lek 2009, 55(3):219-222  

V článku jsou formulována doporučení pro klinickou praxi:1. V pooperační profylaxi venózního tromboembolizmu (VTE) lze použít nízkomolekulární hepariny (LMWH), nefrakcionovaný heparin (UFH) 3krát denně 5 000 U nebo fondaparinux. V našich podmínkách jsou preferovány LMWH. Po velkých onkologických operacích je doporučena profylaxe po dobu 4 týdnů. Pro nemocné s vysokým rizikem krvácivých komplikací je rozumnou alternativou intermitentní pneumatická komprese. 2. U pacientů se zhoubným nádorem (ZN) upoutaných na lůžko nebo hospitalizovaných pro akutní onemocnění je doporučena profylaxe LMWH. U pacientů s mnohočetným myelomem je doporučena profylaxe...

Trombotické komplikace u dětí s onkologickým onemocněním

Thrombotic Complications in Children with Cancer

O. P. Smith

Vnitr Lek 2009, 55(3):223-226  

V posledním desetiletí bylo dosaženo značných pokroků v léčbě život ohrožujících chorob dětských pacientů - zvláště onkologických, u nichž se celková úspěšnost léčby pohybuje okolo 80 %. Podobně jako u dospělých existuje i u dětských pacientů trpících onkologickým onemocněním zvýšené riziko tromboembolizmu (TE). Cenou za úspěchy v léčbě je častější výskyt trombotických onemocnění, přičemž příčinou jsou většinou dlouhodobě zavedené cévní katétry. Následně je u těchto mladých pacientů častěji diagnostikována TE. 20 % pacientů vedených v Kanadském registru trombofilie u dětí (Canadian Paediatric Thrombophilia Registry) trpí zároveň onkologickým onemocněním....

Léčba trombózy u dětí pomocí kontinuální intravenózní infuze - možná alternativa k subkutánnímu podání tam, kde je třeba

Treatment of deep vein thrombosis with continuous intravenous infusion of LMWH in children - an alternative to subcutaneous application when needed

J. Blatný, V. Fiamoli

Vnitr Lek 2009, 55(3):227-232  

Incidence trombózy je věkově závislá, s nejnižším rizikem v dětství. Děti většinou trpí trombózou žilní. Její výskyt je v běžné dětské populaci 0,07/10 000, mezi hospitalizovanými dětmi pak ve vyšším počtu 3,5/10 000. Při léčbě hluboké žilní trombózy u dětí je preferován nízkomolekulární heparin (LMWH). Nejčastější formou podání LMWH je subkutánní aplikace. V naší práci prezentujeme soubor 33 dětí s hlubokou žilní trombózou, které byly v letech 2003-2006 léčeny pomocí LMWH pro první žilní trombózu. Dvacet jedna (63,6 %) pacientů bylo léčeno nízkomolekulárním heparinem kontinuální infuzí. Dvanáct (36,3 %) pacientů bylo léčeno LMWH subkutánní aplikací....

Operace srdce jako závažný zásah do koagulačního stavu pacienta

Cardiac surgery as a significant interference with a patient coagulation status

R. Brát

Vnitr Lek 2009, 55(3):233-235  

V poslední době dochází k prudkému rozvoji kardiochirurgie. Opomíjena je však skutečnost, že tyto výkony představují závažný zásah do koagulačního systému pacienta. Práce shrnuje hlavní mechanizmy v průběhu srdeční operace, které vedou následně k poruše koagulace. Jsou to: * hemodiluce daná krystaloidní náplní mimotělního oběhu a použitím kardioplegického roztoku vedoucí ke snížení koncentrace koagulačních faktorů a počtu trombocytů * plná heparinizace v průběhu mimotělního oběhu představující závažný zásah do koagulace, který může přetrvávat i určitou dobu po vyvázání heparinu * kontakt krve s cizorodým povrchem vedoucí k aktivaci koagulačního systému...

Péče o pacienty s nemocí chladových protilátek, kryoglobulinemií a kryofibrinogenemií před kardiochirurgickými zákroky

Pre-operative care for cardiac surgery patients with cold antibody disorder, cryoglobulinaemia and cryofibrinogenemia

J. Gumulec, R. Brát, M. Kolek, B. Chrástecký, M. Kořístka, Z. Čermáková, L. Nováčková, L. Šáchová, K. Chasáková, A. Ranochová, M. Ryzí, P. Návratová, J. Zuchnická, C. Bodzásová, H. Plonková, P. Slezák

Vnitr Lek 2009, 55(3):236-241  

Na příkladu pacienta s průkazem nemoci chladových aglutininů, který podstoupil kardiochirurgický výkon v hypotermii, prezentujeme známou skutečnost, že chladové aglutininy v chladu indukují hemolýzu erytrocytů a kryoglobuliny nebo kryofibrinogeny mohou po expozici chladu během operačních výkonů prováděných v hypotermii precipitovat nebo gelifikovat, a tak zvyšovat viskozitu plazmy a poškodit mikrocirkulaci. Podrobné imunohematologické vyšetřování všech pacientů připravovaných ke kardiochirurgickým výkonům s rizikem rozvoje hypotermie není vzhledem k nízkému výskytu pacientů s klinickým a laboratorním obrazem nemoci chladových aglutininů, autoimunitní...

Trombofilní stavy: význam pro prevenci a léčbu žilního tromboembolizmu

Thrombophilic states: their relevance in prevention and treatment of venous thromboembolism

H. Poul, P. Kessler

Vnitr Lek 2009, 55(3):242-252  

Trombofilní stavy jsou vrozené nebo získané poruchy hemostázy, patofyziologicky a statisticky asociované se zvýšeným rizikem trombózy. Jejich nejvýznamnější klinickou manifestací je žilní tromboembolizmus. U více než 50 % osob s neprovokovanou trombózou nacházíme některou ze známých trombofilií. Osoby s vrozenými trombofiliemi mají proti osobám bez trombofilie především zvýšené riziko první tromboembolické příhody, zatímco vliv geneticky podmíněných trombofilních stavů na rekurenci není tak zřejmý. U pacientů s idiopatickou trombózou je riziko recidivy 7-10 % za rok i při absenci známých trombofilií. Riziko rekurentní příhody je ovlivněno řadou dalších...

Antifosfolipidový syndrom v roce 2009

Antiphospholipid syndrome in the year 2009

A. Buliková, J. Zavřelová, M. Penka

Vnitr Lek 2009, 55(3):253-262  

Antifosfolipidový syndrom představuje trombofilní dispozici charakterizovanou cévními okluzemi a/nebo těhotenskou morbiditou za přítomnosti antifosfolipidových protilátek. Tyto autoprotilátky představují velkou a heterogenní skupinu cirkulujících imunoglobulinů, které jsou rozpoznávány jako protilátky antikardiolipinové, jako protilátky namířené proti β2-glykoproteinu I nebo jako lupus antikoagulans. Doposud byla navržena řada diagnostických kritérií pro antifosfolipidový syndrom. V tomto přehledu jsme se zaměřili na dlouhý proces vývoje diagnostických metod a směry budoucího vědeckého výzkumu tohoto problému.

Metabolické a aktivační děje v krevních destičkách a možnosti jejich inhibice

Blood platelets metabolic and activation processes and options for their inhibition

M. Pecka, J. Malý

Vnitr Lek 2009, 55(3):263-266  

V krevních destičkách po jejich aktivaci probíhá řada aktivačních pochodů, konfirmačních a metabolických změn. Toto sdělení se zabývá některými aktivačními kroky krevních destiček a popisuje jednotlivé děje, které na těchto úrovních probíhají. Současně jsou popsána místa, ve kterých lze aktivně do metabolizmu nebo aktivačních dějů krevní destičky účinně zasáhnout. Protidestičková léčba se zaměřuje na tyto oblasti a je snaha nalézt účinné látky, které omezují přístup k určitému receptoru nebo místu, případně inhibují enzymy, které se těchto dějů zúčastní.

Úloha kaválních filtrů v prevenci plicní embolie

Inferior vena cava filters in pulmonary embolism prevention

V. Čížek, D. Kučera, M. Válka, P. Bartoš, D. Maděřič, M. Pleva

Vnitr Lek 2009, 55(3):267-271  

Plicní embolie je nejzávažnějším projevem žilního tromboembolizmu a třetí nejčastější příčinou kardiovaskulárních úmrtí. Základem léčby je kromě dalších opatření antikoagulační terapie. Ta ovšem nezabrání recidivě plicní embolie v 3-20 %. Zdroj plicní embolie bývá nejčastěji v žilním řečišti dolních končetin a pánve. Jako preventivní opatření je používáno přerušení dolní duté žíly, kdysi operativní, v současné době pomocí kaválních filtrů. Indikace a kontraindikace kaválních filtrů se v průběhu let několikrát upravovaly a měnily, práce uvádí jejich přehled. Starší filtry byly trvale ponechány v dolní duté žíle (tzv. permanentní filtry). Tato vlastnost...

Příprava pacientů s antikoagulační léčbou k invazivním zákrokům

Preparation of patients on anticoagulant treatment for invasive surgery

M. Brejcha, J. Gumulec, M. Penka, D. Klodová, M. Wróbel, E. Bogoczová

Vnitr Lek 2009, 55(3):272-275  

Příprava pacientů s dlouhodobou antikoagulační terapií k invazivním zákrokům vyžaduje pečlivé posouzení možných krvácivých komplikací při ponechání antikoagulační léčby a rizika tromboembolické příhody při jejím přerušení. Riziko komplikací hodnotíme podle typu invazivního zákroku a základního onemocnění, kvůli kterému je antikoagulační léčba indikována. Výkony s nízkým rizikem krvácení (stomatologické, dermatologické a oftalmologické výkony, endoskopická vyšetření) nevyžadují zpravidla přerušení léčby, u výkonů s vysokým rizikem krvácení je nutno antikoagulační léčbu přerušit a dle rizika možných trombotických komplikací zahájit překlenovací léčbu...

Krvácivé komplikace antikoagulační léčby

Bleeding complications of anticoagulant therapy

J. Gumulec, P. Kessler, V. Procházka, M. Brejcha, M. Penka, M. Zänger, E. Machytka, P. Klement

Vnitr Lek 2009, 55(3):277-289  

Antikoagulační léčba je jedna z nejužívanějších terapeutických modalit. Je základem prevence a léčby trombotických příhod. Vynechání adekvátní antikoagulační profylaxe alespoň u středně a vysoce rizikových pacientů je všeobecně považováno za medicínské pochybení. Krvácení je jedna z nejobávanějších komplikací antikoagulační léčby a toto riziko s sebou nesou všechna antikoagulancia. Zatímco nefrakcionovaný heparin a warfarin, nejstarší a nejužívanější antikoagulancia, mají specifické antidotum rušící jejich antikoagulační účinek, většina nových látek (přímé a nepřímé inhibitory koagulačních faktorů Xa a/nebo IIa) specifické antidotum rušící jejich účinek...

Laboratorní postup při nálezu trombocytopenie

Laboratory procedures following thrombocytopenia diagnosis

L. Šáchová, A. Urgasová, J. Gumulec

Vnitr Lek 2009, 55(3):290-294  

Trombocytopenie - pokles počtu krevních destiček pod hodnotu 100 × 10⁹/l může představovat významný klinický problém - krvácení. Riziko hemoragických komplikací narůstá s tíží trombocytopenie. I těžká trombocytopenie však může být projevem stavu s dominantně trombotickými symptomy, kde krvácení stojí v pozadí (např. trombotické mikroangiopatie) nebo kde se krvácení objevuje současně s trombotickými projevy (tzv. trombohemoragické syndromy). Při prvním nálezu trombocytopenie je nutné vyloučit pseudotrombocytopenii. Poté se doporučuje postupovat podle standardizovaného diferenciálně-diagnostického algoritmu, který by měl být na každém pracovišti...

Pokroky v antitrombotickej liečbe - antitrombotiká s anti-Xa účinkom

Advances in antithrombotic treatment - antithrombotics with anti-Xa effect

A. Bátorová

Vnitr Lek 2009, 55(3):295-301  

V posledných rokoch sme svedkami rozširujúceho sa použitia antitrombotických liekov v prevencii a liečbe venóznej i arteriálnej trombózy. V súvislosti s rastúcimi vedomosťami o vrodených a získaných trombofilných stavoch a faktoroch predisponujúcich k rekurencii tromboembolizmu pribúdajú indikácie pre primárnu, ale aj dlhotrvajúcu až neohraničenú sekundárnu tromboprofylaxiu. Limitácie klasických antikoagulancií - antagonistov vitamínu K a heparínu - podporili snahy o vývoj účinnejších a bezpečnejších liekov so špecifickým antitrombotickým účinkom. Antitrombotiká novej generácie sú namierené proti konkrétnemu koagulačnému enzýmu, prípadne špecifickému...

Molekulární metody v diagnostice trombofilních stavů

Molecular methods in thrombophilic states diagnostics

L. Slavík, V. Krčová, A. Hluší, J. Procházková, J. Úlehlová

Vnitr Lek 2009, 55(3):302-309  

Molekulárně genetické metody pronikly do oblasti vyšetřování trombofilních stavů v 90. letech minulého století s prvními objevy inhibitorů koagulace - antitrombinu III (AT III), proteinu C (PC) a proteinu S (PS). Velkého rozšíření dosáhly s objevem molekulární příčiny APC rezistence v roce 1994 prof. Bertinou. V současné době je využívána celá skupina molekulárně genetických markerů s jasně prokázaným rizikem trombofilie - mutace F V Leiden 506R/Q, mutace protrombinu (F II) 20210G/A, mutace metylentetrahydrofolát reduktázy (MTHFR) 677C/T v homozygotní formě, mutace inhibitoru plazminogen aktivátoru (PAI-1) 4G/5G, mutace jednotlivých inhibitorů koagulace...

XV. Pařízkovy dny. Nový Jičín, 26.-27. březen 2009. Sborník abstrakt

Vnitr Lek 2009, 55(3):313-319