Úvodní slovo prof. MUDr. Petra Urbánka, CSc. spolueditora tohoto suplementa časopisu Vnitřní lékařství. Chronická hepatitida C - začátek konce jednoho onemocnění?

Petr Urbánek

Vnitr Lek 2015, 61(Suppl 4):5  

Přístup k pacientům s jaterními chorobami

Approach to patients with liver diseases

Radan Brůha

Vnitr Lek 2015, 61(Suppl 4):6-12  

Nejčastější příčinou chronických jaterních chorob v západních zemích se v posledních letech stala nealkoholová steatóza/steatohepatitida (NAFLD/NASH). Jedná se o součást či přímo manifestaci metabolického syndromu. Zásadním úkolem do budoucna je toto jaterní postižení ve větší míře diagnostikovat a v péči o pacienty s NAFLD spolupracovat s ostatními specialisty z oboru vnitřního lékařství. Je jasně prokázáno, že se nejedná o benigní onemocnění, jak se v minulosti předpokládalo. Nealkoholová steatohepatitida může mít pro pacienta závažné důsledky a je po ní potřeba aktivně pátrat. Dosud panující názor, že normální jaterní testy u pacientů s jaterní...

Jaterní cirhóza a HCV

Cirrhosis of the liver and HCV

Václav Hejda

Vnitr Lek 2015, 61(Suppl 4):13-23  

Jaterní cirhóza je závěrečným morfologickým stadiem většiny jaterních onemocnění s následným rizikem vzniku dekompenzace a komplikací (portální hypertenze, HCC). V současnosti je však zjevné, že jde o dynamický obousměrný proces s možností další progrese, ale i regrese fibrózy/cirhózy v případě možnosti kauzální léčby základního hepatologického onemocnění. Určení stadia a pokročilosti jaterní fibrózy je naprosto klíčové pro další péči o nemocného, určení prognózy a eventuálně indikaci léčby. V současnosti jsou již preferovanou možností neinvazivní metody detekce jaterní fibrózy (sérové, elastografické), které v této indikaci pomalu nahrazují jaterní...

Možnosti bezinterferonové léčby hepatitidy C

Possibilities of IFN-free therapy of hepatitis C

Petr Husa

Vnitr Lek 2015, 61(Suppl 4):24-29  

Léčba chronické hepatitidy C kombinací přímo působících perorálních virostatik (Directly Acting Antivirals - DAA) má vysokou účinnost (až 100 %), minimum kontraindikací a mimořádně příznivý bezpečnostní profil. Pozornost je nutné věnovat především lékovým interakcím, které jsou však dobře zdokumentované a uspokojivě řešitelné i v běžné klinické praxi. Současné možnosti bezinterferonové léčby představují kombinace sofosbuviru s jinými DAA nebo s ribavirinem a kombinace paritapreviru potencovaného ritonavirem + ombitasvir ± dasabuvir ± ribavirin.