Chronické srdeční selhání - důležité téma pro internisty

Hana Rosolová

Vnitr Lek 2018, 64(9):829-830 | DOI: 10.36290/vnl.2018.113  

Patofyziologie, příčiny a epidemiologie chronického srdečního selhání

Pathophysiology, causes and epidemiology of chronic heart failure

Jindřich Špinar, Lenka Špinarová, Jiří Vítovec

Vnitr Lek 2018, 64(9):834-838 | DOI: 10.36290/vnl.2018.114  

Prevalence srdečního selhání v dospělé populaci průmyslově rozvinutých zemí je přibližně 1-2 %; u osob ve věku > 70 let se zvyšuje na hodnotu ≥ 10 %. Podíl pacientů se srdečním selháním se zachovanou ejekční frakcí (Heart Failure with preserved Ejection Fraction - HFpEF) se pohybuje v rozmezí 22-73 %. Zdá se, že HFpEF a HFrEF (srdeční selhání se sníženou ejekční frakcí - Heart Failure with reduced Ejection Fraction) mají různé epidemiologické a etiologické profily. Ve srovnání s HFrEF jsou nemocní s HFpEF starší, častěji se jedná o ženy a častěji mají v anamnéze hypertenzi a fibrilací síní, zatímco infarkt myokardu se v jejich anamnéze objevuje...

Čo vieme o epidemiológii srdcového zlyhávania na Slovensku a vo svete

What we know about epidemiology of heart failure in Slovakia and globally

Eva Gonçalvesová, Marcela Danková

Vnitr Lek 2018, 64(9):839-846 | DOI: 10.36290/vnl.2018.115  

Srdcové zlyhávanie (SZ) je dnes jednou z najvýznamnejších príčin úmrtnosti a závažnej chorobnosti, ako aj jednou z vedúcich príčin hospitalizácií. Narastajúci počet pacientov so SZ sa stáva jedným s najvýznamnejších problémov nielen zdravotníctva, ale aj systému sociálnej starostlivosti. Poznatky o epidemiológii sú dôležité predovšetkým pre racionálne plánovanie a riadenie poskytovania liečebno-preventívnej starostlivosti a smerovanie výskumných kapacít. Zdrojmi údajov pre náš článok boli prierezové prieskumy ambulantnej aj hospitalizačnej starostlivosti o pacientov so srdcovým zlyhávaním, publikované zdroje Národného centra zdravotníckych informácií...

Diagnostika srdečního selhání: nová klasifikace srdečního selhání

Diagnosis of heart failure: the new classification of heart failure

Barbora Nussbaumerová, Hana Rosolová

Vnitr Lek 2018, 64(9):847-851 | DOI: 10.36290/vnl.2018.116  

Srdeční selhání je klinický syndrom, který je charakterizován typickými symptomy (např. dušností, otoky kotníků a únavou), jež mohou být doprovázeny známkami (např. zvýšenou náplní krčních žil, chrůpky na plicích a otoky končetin) vyvolanými strukturálními anebo funkčními srdečními abnormalitami vedoucími ke sníženému srdečnímu výdeji anebo ke zvýšeným nitrosrdečním tlakům v klidu nebo při zátěži. Natriuretické peptidy mají v případě negativního výsledku vysokou prediktivní hodnotu pro vyloučení srdečního selhání. Echokardiografie je suverénní zobrazovací metodou srdce. Nová klasifikace srdečního selhání rozeznává dle hodnoty ejekční frakce levé komory...

Farmakologická léčba chronického srdečního selhání

Pharmacological therapy for chronic heart failure

Jaromír Hradec

Vnitr Lek 2018, 64(9):853-859 | DOI: 10.36290/vnl.2018.117  

Farmakoterapie chronického srdečního selhání se sníženou ejekční frakcí (HFrEF) je založena na přesvědčivých důkazech o účinnosti a bezpečnosti používaných léků. Důkazy byly získány ve velkých pečlivě kontrolovaných randomizovaných morbiditně/mortalitních studiích, proto mluvíme o "evidence based medicine". Základem léčby je inhibice patologicky dlouhodobě aktivovaných neurohumorálních systémů, především sympatoadrenálního betablokátory a renin-angiotenzin-aldostorenového inhibitory ACE, event. sartany a blokátory mineralokortikoidních receptorů. Nový duální inhibitor sakubitril/valsartan lze u klinicky stabilizovaných nemocných zvážit jako účinnější...

Transplantace srdce

The heart transplantation

Lenka Špinarová, Jindřich Špinar, Jiří Vítovec

Vnitr Lek 2018, 64(9):860-866 | DOI: 10.36290/vnl.2018.118  

Je podán přehled o historii, indikacích a sledování po transplantaci srdce, včetně využití mechanických podpor. Jsou zmíněny možné komplikace v potransplantačním sledování, jako je rejekce, infekce, vaskulopatie štěpu, metabolické komplikace, hypertenze či malignity. Je shrnuta farmakoterapie, která se užívá zejména k potlačování imunitní odpovědi organizmu. Transplantace srdce zlepšuje prognózu pacientů se srdečním selháním a rovněž kvalitu života.

Přidružená onemocnění u srdečního selhání

Comorbidities in heart failure

Jiří Vítovec, Lenka Špinarová, Jindřich Špinar

Vnitr Lek 2018, 64(9):867-873 | DOI: 10.36290/vnl.2018.119  

Přidružená onemocnění jsou důležitou součástí péče o nemocné se srdečním selháním. Nejen jejich přímé ovlivnění srdeční funkce, ale také léčba přidružených onemocnění může ovlivnit průběh srdečního selhání. Proto jsou uvedena a rozebrána nejčastější přidružená onemocnění a jejich léčba s ohledem na porušenou funkci levé komory.

Poruchy srdečního rytmu a srdeční selhání

Arrhythmias and conductance disturbances and heart failure

Jiří Vítovec, Jindřich Špinar, Lenka Špinarová

Vnitr Lek 2018, 64(9):874-877 | DOI: 10.36290/vnl.2018.120  

Poruchy srdečního rytmu a srdeční selhání mají úzký vztah. Poruchy rytmu patří k závažným komplikacím, ale i vyvolávajícím příčinám srdečního selhání. Není tedy jasné, co je příčina a co následek. Častou příčinou srdečního selhání je fibrilace síní, naopak komorové arytmie jsou spíše následkem a fibrilace komor je častá příčina úmrtí nemocných se srdečním selháním. Přehled se zaměřuje na nejčastější arytmie a jejich léčbu s ohledem na porušenou funkci levé komory.

Ambulantní léčba proximální hluboké žilní trombózy

Outpatient treatment of proximal deep vein thrombosis

Dalibor Musil

Vnitr Lek 2018, 64(9):887-892 | DOI: 10.36290/vnl.2018.122  

Léčba hluboké žilní trombózy (HŽT) se opírá o antikoagulaci hepariny, warfarinem a přímými orálními antikoagulancii. Podle 9. doporučení American College of Clinical Pharmacy má u pacientů s HŽT dolních končetin, u kterých to klinický stav a domácí podmínky umožňují, přednost domácí léčba před hospitalizací. Přesto je u nás většina pacientů s akutní HŽT stále hospitalizována, zejména pokud se jedná o proximální trombózu od podkolenní žíly výše. Doporučení přitom nerozlišují proximální (ileofemorální) HŽT jako výjimečnou a závažnější. Randomizované a observační studie prokázaly rychlejší ústup bolesti a otoku u pacientů v režimu časné mobilizace s nasazenou...

Otto Kahler a jeho rod (ke 125. výročí smrti): I. Předkové

Otto Kahler and his family (on the 125th anniversary of his death): I. Ancestors

Pavel Čech

Vnitr Lek 2018, 64(9):879-885 | DOI: 10.36290/vnl.2018.121  

125. výročí smrti slavného internisty Otto Kahlera (1849-1893) nabízí příležitost připomenout, že jeho rod se všemi kořeny předků hluboko zapuštěnými v Čechách obohatil v 19. a 20. století dějiny medicíny řadou pěti pozoruhodných lékařů ve čtyřech po sobě jdoucích generacích. První generaci zastupuje Ottův otec Josef Kahler (1810-1870), čtvrté z 15 dětí sedláka ve Velké Vsi u Broumova v severovýchodních Čechách. Vystudoval Lékařskou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze (1838), pracoval jako chirurgický praktikant a asistent v pražské porodnici, jako docent (1844) ohlašoval přednášky z akologie a desmaturgie (1844-1846). Poté se stal policejním...