HLAVNÍ TÉMA – PNEUMOLOGIE

doc. MUDr. Milan Sova, Ph.D.

Vnitr Lek 2021, 67(6):319  

Vážené kolegyně, kolegové, pneumologie se za poslední dekády bouřlivě vyvíjí směrem od zažité představy tuberkulózní léčebny na okraji nemocnice směrem k moderní respirační medicíně založené na nových lécích, přístrojích a přístupech...

Respirační insuficience, chronická hyperkapnie a domácí neinvazivní ventilace z pohledu pneumologa

Respiratory insufficiency, chronic hypercapnia and domiciliary non-invasive ventilation from the point of view of a pneumologist

Jaroslav Lněnička

Vnitr Lek 2021, 67(6):323-327 | DOI: 10.36290/vnl.2021.086  

Domácí neinvazivní ventilace je desítky let zavedená metoda léčby chronické hyperkapnické respirační insuficience. Její efektivita je podložena řadou klinických studií a prevalence užití celosvětově i v České republice narůstá. Článek nabízí stručný souhrn patofyziologie hyperkapnické respirační insuficience a její léčby v tuzemských podmínkách.

Inhalační glukokortikoidy v terapii covidu-19

Inhaled glucocorticoids in treatment of covid-19

Milan Sova, Ondřej Zela

Vnitr Lek 2021, 67(6):328-329 | DOI: 10.36290/vnl.2021.087  

Pandemie covidu-19 představuje významnou zátěž pro jednotlivé zdravotnické systémy. Zejména se jedná o nutnost hospitalizace velkého počtu pacientů, což je nebezpečné zejména v zemích s méně rozvinutou zdravotnickou infrastrukturou. Proto je v současné době věnována pozornost vývoji terapeutických postupů, které by riziko přechodu do těžších stadií onemocnění snižovaly. Jedním z možných kandidátů je terapie inhalačními glukokortikoidy. V tomto přehledném článku je největší pozornost věnována výsledkům studie STOIC, která je dosud největší publikovanou randomizovanou studií zabývající se vlivem terapie inhalačními glukokortikoidy na riziko hospitalizace...

Nintedanib v terapii intersticiálních plicních procesů u systémových onemocnění pojiva

Nintedanib in the treatment of systemic rheumatic disease-associated interstitial lung disease

Ondřej Zela

Vnitr Lek 2021, 67(6):330-333 | DOI: 10.36290/vnl.2021.088  

Systémová onemocnění pojiva tvoří širokou paletu diagnostických jednotek s pestrým klinickým obrazem a různou mírou postižení vnitřních orgánů. Jednou z limitujících afekcí je oblast respiračního systému, která může postihovat jak plicní intersticium, tak pleuru, plicní cévy i dýchací cesty jako takové. V případě některých diagnóz (systémová sklerodermie, revmatoidní artritida) je plicní postižení a z něho plynoucí důsledky hlavní příčinou morbidity a mortality nemocných. Respirační potíže mohou být prvním příznakem revmatického onemocnění nebo se mohou objevit kdykoliv v jeho průběhu. Každý revmatolog by měl u svých pacientů aktivně pátrat po možném...

Metabolický syndrom u pacientů po prodělané protinádorové terapii

Anti-cancer therapy-induced metabolic syndrome

Eva Řiháčková, Lubomír Elbl, Michal Řiháček, Mária Holická, Petr Kala

Vnitr Lek 2021, 67(6):334-338 | DOI: 10.36290/vnl.2021.089  

Zvyšující se počet dlouhodobě přeživších po onkologické terapii čelí pozdním následkům léčby včetně zvýšeného rizika rozvoje metabolického syndromu. V tomto článku se zabýváme patofyziologií rozvoje metabolického syndromu po prodělané protinádorové terapii a nastiňujeme možnosti prevence v rámci komplexní péče o pacienta. S ohledem na možnost prevence metabolického syndromu je vhodné pro pacienty ve zvýšeném riziku zajistit screening, efektivní sledování a časné zahájení terapie jednotlivých složek metabolického syndromu.

Hereditární hemoragická teleangiektázie (syndrom Osler-Weber-Rendu)Díl I. Patofyziologie, klinické příznaky a doporučený skrínink cévních malformací

Hereditary hemorrhagic telangiectasia (Osler-Weber-Rendu syndrome) Part I. Pathophysiology, clinical symptoms and recommend screening for vascular malformations

Zdeněk Adam, Dagmar Brančíková, Gabriela Romanová, Luděk Pour, Marta Krejčí, Jiří König, Tomáš Nebeský, Zuzana Adamová, Martin Štork, Martin Krejčí, Sabina Ševčíková, Michal Eid, Zdeněk Král

Vnitr Lek 2021, 67(6):339-344 | DOI: 10.36290/vnl.2021.090  

Hereditární hemoragická teleangiektázie (HHT), známá také jako Osler-Weber-Rendu syndrom, je dědičné onemocnění, způsobující abnormální tvorbu cév. Pacienti mají četné teleangiektázie, z nichž mohou krvácet. S přibývajícím věkem se u nich rozvíjí arteriovenózní malformace, vedoucí k masivním arteriovenózním zkratům a poškození orgánů, v nichž tyto malformace vznikají. U pacientů je nutno provádět skríninková vyšetření s cílem včasné detekce arteriovenózních malformací a v případě jejich detekce jejich specializované obvykle multidisciplinární léčby. Pokroky farmakologické léčby jsou zmíněny v dalším článku.

Špičkové technologie v medicíně - vliv nastavení hodnot alarmů u systémů pro kontinuální monitoraci glykemie na metabolickou kompenzaci u diabetiků 1. typu: systematické review

High-rank technology in the medicine - the impact of continuous glucose monitoring system alarm settings values on glycemic control in type 1 diabetes patients: a systematic review

Jana Urbanová, Juraj Michalec, Jan Brož

Vnitr Lek 2021, 67(6):346-350 | DOI: 10.36290/vnl.2021.091  

Alarmy u systémů pro kontinuální monitoraci glykemie (CGM) představují velmi důležitý prvek, umožňující pacientům, kteří tyto systémy využívají, udržet glykemii v cílovém rozmezí a vyvarovat se případných exkurzí do hypoglykemie nebo hyperglykemie. Právě možnost upozornit pacienta na překročení hranice cílového pásma znamená pro CGM hlavní výhodu oproti selfmonitoringu glykemie pomocí osobních glukometrů, ale také (zatím) systému pro intermitentní scanování glykemie. Existuje však překvapivě velmi málo studií, které by se zabývaly specificky vztahem mezi konkrétním nastavením alarmů a glykemickou kompenzací. Proto nejsou momentálně k dispozici žádná...

Syndrom post-intenzivní péče

Post-intensive care syndrome

Otakar Pšenička, Jarmila Křížová

Vnitr Lek 2021, 67(6):E08-E12 | DOI: 10.36290/vnl.2021.098  

Díky pokrokům v intenzivní péči se zvyšuje počet pacientů propuštěných z jednotek intenzivní péče. Spolu s tím roste také zájem o sledování dlouhodobých následků prodělaného kritického onemocnění. Ukazuje se, že velká část pacientů po propuštění z jednotek intenzivní péče trpí postižením kognitivních, mentálních a fyzických funkcí. Soubor těchto následků je označován jako Post-intensive care syndrome (PICS). Spolu s pacienty jsou zvláště psychickými obtížemi často postiženy i jejich blízké osoby (PICS-Family, PICS-F). Dlouhodobé a trvalé následky po prodělání kritického onemocnění mohou vést ke ztrátě soběstačnosti, snížené kvalitě života, častým rehospitalizacím...

24-hodinová mortalita seniorov akútne hospitalizovaných pre internistické ochorenie

24-hours mortality in seniors hospitalised with medical conditions

Martin Dúbrava, Soňa Kiňová, Jarmila Jánošiová

Vnitr Lek 2021, 67(6):E03-E07 | DOI: 10.36290/vnl.2021.097  

Cieľ: Mortalita je najtvrdší výstup charakterizujúci závažnosť ochorení a výsledok zdravotnej starostlivosti. Je spájaná najmä so staršími pacientmi. Informácie o 24-hodinovej nemocničnej mortalite (M24) u seniorov hospitalizovaných na nechirurgických pracoviskách sú limitované.

FDG-PET/CT dokumentované vymizení nekrobiotického xantogranulomu při potlačení tvorby monoklonálního imunoglobulinu bortezomibem, lenalidomidem a dexametazonemPopis případu a přehled literatury o léčbě nekrobiotického xantogranulomu

Complete remission of necrobiotic xanthogranuloma after disappearance of monoclonal immunoglobulin induced by bortezomib, lenalidomid and dexamethasone

Zdeněk Adam, Luděk Pour, Zdeněk Řehák, Klára Dvořáková, Renata Koukalová, Josef Feit, Petr Kameník, Marta Krejčí, Martin Štork, Martin Krejčí, Viera Sandecká, Ivanna Boichuk, Zdeněk Král

Vnitr Lek 2021, 67(6):352-356 | DOI: 10.36290/vnl.2021.092  

Nekrobiotický xantogranulom je vzácné chronické onemocnění, řazené do skupiny non-Langerhans cell histiocytóz. Může mít závažné mimokožní příznaky. Obvykle je asociováno s monoklonální gamapatií typu MGUS nebo s mnohočetným myelomem. V textu popisovaný případ nekrobiotického xantogranulomu byl diagnostikován rok po stanovení diagnózy asymptomatického myelomu. Po léčbě složené z bortezomibu, lenalidomidu a dexametazonu bylo dosaženo kompletní remise mnohočetného myelomu, což znamená, že byla potlačena tvorba monoklonálního imunoglobulinu, takže nebyl detekovatelný ani imunofixační elektroforézou a v téže době vymizela kožní i jaterní ložiska nekrobiotického...

Lokalizované formy plicní amyloidózy

Localised forms of pulmonary amyloidosis

Eva Mnacakanová, Lenka Henzlová, Pavla Flodrová, Tomáš Pika

Vnitr Lek 2021, 67(6):357-364 | DOI: 10.36290/vnl.2021.093  

Amyloidózy patří mezi vzácná onemocnění spojená s ukládáním depozit amyloidu ve tkáních a orgánech vedoucí k jejich dysfunkci, eventuálně selhání. Rozlišují se dvě formy tohoto onemocnění - systémová, vyznačující se postižením více orgánů a tkání, a lokalizovaná (fokální). Lokalizované formy amyloidózy nejčastěji postihují močový měchýř, kůži a plíce. Plicní amyloidózy mohou mít buď lokalizovanou podobu, nebo se jedná o postižení při systémové amyloidóze, nejčastěji AL amyloidóze, jako je tomu u difuzního alveolo-septálního plicního postižení. Další dvě formy plicní amyloidózy jsou tracheobronchiální a nodulární. Všechny tři formy bývají často detekovány...

Šokový stav a další komplikace po uštknutí jedovatým hadem

Schock and other complications after being bitten by a poisonous snake

Lenka Foltýnová Caisová, Vladimíra Caisová

Vnitr Lek 2021, 67(6):E13-E16 | DOI: 10.36290/vnl.2021.099  

V kazuistice je prezentován případ 66leté ženy se šokovým stavem, těžkými celkovými a závažnými lokálními příznaky po uštknutí hadem do levé dolní končetiny. Druh útočícího hada nebyl jasně specifikován, nebyl zcela jasně spatřen, ale pravděpodobně se jednalo o zmiji obecnou, hada z čeledi zmijovitých, který se běžně vyskytuje v našich zeměpisných šířkách. Z důvodu nejasného původce uštknutí nebylo přistoupeno k podání specifického antiséra a léčba probíhala symptomaticky.

Screening gestačního diabetes mellitus

Screening for gestational diabetes mellitus

Kateřina Anderlová

Vnitr Lek 2021, 67(6):366-367 | DOI: 10.36290/vnl.2021.094  

Stručné shrnutí doporučeného postupu screeningu gestačního diabetes mellitus v těhotenství.

Proč stále nedosahujeme cílových hodnot krevního tlaku

Why we still don't achieve blood pressure targets

Vladimír Tuka, Aleš Linhart

Vnitr Lek 2021, 67(6):368-371 | DOI: 10.36290/vnl.2021.095  

Arteriální hypertenze je jedním z hlavních ovlivnitelných rizikových faktorů aterosklerotického kardiovaskulárního onemocnění. Prevalence hypertenze zůstává vysoká a její kompenzace je stále neuspokojivá. U většiny pacientů bychom se měli snažit dosáhnout hodnot krevního tlaku v ordinaci pod 140/90 mmHg a u těch, kteří léčbu dobře tolerují, i hodnoty okolo 130/80 mmHg, a to co nejdříve, ideálně do 3 měsíců od diagnózy. Zatímco režimová opatření jsou důležitá a neměli bychom je opomíjet, u většiny hypertoniků se nevyhneme farmakoterapii, převážně s využitím kombinace dvou a více antihypertenziv. Dosahování cílových hodnot krevního tlaku, které rozhodují...

Za doc. MUDr. Janem Malým, CSc.

prof. MUDr. František Saudek, DrSc.

Vnitr Lek 2021, 67(6):E17-E18  

Dne 31. srpna 2021, nedlouho poté, co Institut klinické a experimentální medicíny oslavil 50 let svého trvání, jsme se dozvěděli smutnou novinu, že zemřel doc. MUDr. Jan Malý, CSc., muž, jehož jméno je s historií IKEM neodlučně spjato od samého počátku.

Aktuální témata kardiovaskulární prevence

MUDr. Zuzana Zafarová

Vnitr Lek 2021, 67(6):372-377 | DOI: 10.36290/vnl.2021.096  

Nad otázkami "Proč Češi tráví v nemoci neúměrně mnoho let? Co za tím stojí a jak změnit tento negativní trend?" diskutovali během 29. výročního sjezdu České kardiologické společnosti prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA, a prof. MUDr. Jan Piťha, CSc. Přinášíme v hlavních bodech obsah jejich diskuze.