Klinická účinnost a bezpečnost bazálního inzulinového analoga glarginu v léčbě pacientů s diabetes mellitus 2. typu - editorial

Alena Adamíková

Vnitr Lek 2016, 62(9):688-689  

Hereditární angioedém (HAE, D 84.1) - charakteristika péče v České republice - editorial

Irena Krčmová

Vnitr Lek 2016, 62(9):690-691  

Klinicky relevantné možnosti a limity diferenciálnej diagnostiky megaloblastovej anémie a myelodysplastického syndrómu typu refraktérnej anémie v trepanobioptických vzorkách kostnej drene

Clinically relevant possibilities and limits of differential diagnosis of megaloblastic anemia and myelodysplastic syndrome - refractory anemia type in bone marrow biopsies

Petra Vašeková, Peter Szépe, Ján Marcinek, Tomáš Balhárek, Lukáš Plank

Vnitr Lek 2016, 62(9):692-697  

Úvod:Megaloblastová anémia (MA) je podtypom makrocytovej anémie, ktorý vzniká v dôsledku poruchy syntézy DNA. Jej častými príčinami sú deficity folátu a/alebo vitamínu B₁₂. Najmiernejšie formy MA vedú len k vzniku makrocytózy bez sprievodnej anémie, ťažké formy až k vzniku súčasnej trombocytopénie a/alebo leukopénie. Stanovenie diagnózy MA by zväčša nemalo predstavovať závažnejší klinický problém, nevyhnutnosťou je však vylúčiť iné príčiny makrocytózy, vrátane myelodysplastického syndrómu (MDS). Materiál a metodika:V bioptickom registri sme v rokoch 2004-2015 identifikovali biopsie kostnej drene (KD) 126 pacientov...

Jak postupovat při podezření na sekundární arteriální hypertenzi

Tomáš Zelinka, Jiří Widimský jr, Jiří Ceral, Jan Filipovský

Vnitr Lek 2016, 62(9):740-745  

Perorálne antikoagulanciá v primárnej a sekundárnej prevencii vénovej tromboembólie

Oral anticoagulants for primary and secondary prevention of venous thromboembolism

Peter Gavorník, Andrej Dukát, Ľudovít Gašpar, Gabriela Gubo, Naďa Hučková

Vnitr Lek 2016, 62(9):746-750  

Antagonisty vitamínu K (VKA - predovšetkým warfarín) boli donedávna jedinými perorálnymi antikoagulanciami na primárnu i sekundárnu prevenciu vénovej tromboembólie. Prevencia a liečba novými, priamymi, non-VKA perorálnymi antikoagulanciami (NOAC; DOAC: dabigatran, rivaroxaban, apixaban, edoxaban) sa nedávno stala dostupnou alternatívou VKA. V klinických štúdiách sa ukázalo, že NOAC sú rovnocenné (non-inferior) alebo lepšie (superior) ako VKA. Doterajšie dostupné výsledky naznačujú, že účinnosť a bezpečnosť NOAC je v reálnej klinickej praxi väčšinou v súlade s výsledkami zistenými v klinických štúdiách. Najefektívnejšia je trojkombinovaná simultánna...

Současné postavení fixní kombinace telmisartanu s amlodipinem v léčbě esenciální arteriální hypertenze

Current position of a fixed combination telmisartan with amlodipine in treatment of essential arterial hypertension

Jiří Slíva

Vnitr Lek 2016, 62(9):699-702  

Fixní kombinace jsou dnes významnou součástí farmakoterapie esenciální arteriální hypertenze. Potlačení aktivity systému RAAS (inhibitory ACE nebo sartany) společně s inhibitorem BKK působí aditivní snížení krevního tlaku a je současně provázeno příznivým bezpečnostním profilem. Molekuly telmisartan i amlodipin se v rámci svých skupin vyznačují velmi příznivými farmakologickými vlastnostmi, které se promítají do výsledků klinických studií, ve kterých byly podávány ve formě kombinace.

Klinická účinnost a bezpečnost bazálního inzulinového analoga glarginu v léčbě pacientů s diabetes mellitus 2. typu

Clinical efficacy and safety of basal insulin analogue glargine in patients with type 2 diabetes mellitus

Milan Flekač, Jan Šoupal

Vnitr Lek 2016, 62(9):705-711  

V aktuálně platných doporučeních odborných společností pro terapii pacientů s diabetes mellitus 2. typu má bazální inzulin jasně definovanou pozici. Indikací podání je kromě selhání antidiabetické neinzulinové terapie časná léčba diabetu inzulinem jako jedním z antidiabetik druhé volby po metforminu. V posledních letech dochází k významnému rozšíření spektra antidiabetik, skupinu bazálních inzulinových analog nevyjímaje. V souvislosti se zavedením dlouhodobě působících koncentrovaných bazálních inzulinových analog do klinické praxe vyvstávají otázky týkající se klinické účinnosti a bezpečnosti ve srovnání s "klasickými" bazálními inzuliny. Přestože...

Schnitzlerové syndrom. Diferenciální diagnostika, přehled léčebných možností a popis 5 případů léčených anakinrou

Schnitzler's Syndrome. Differential diagnostics, an overview of therapeutic options and description of 5 cases treated with anakinra

Zdeněk Adam, Anna Šedivá, Renata Koukalová, Zdeněk Řehák, Hana Petrášová, Petr Szturz, Zdenka Adamová, Eva Vetešníková, Luděk Pour, Marta Krejčí, Viera Sandecká, Eva Pourová, Zdeňka Čermáková, Sabina Ševčíková, Zdeněk Král, Jiří Mayer

Vnitr Lek 2016, 62(9):713-727  

Schnitzlerové syndrom je získané autoinflamatorní onemocnění zatím nejasné etiologie. Pro stanovení této diagnózy byla přijata Štrasburská kritéria (neinfekční horečka, chronická kopřivka, změny kostní struktury, leukocytóza a zvýšené hodnoty zánětlivých markerů - CRP a přítomnost monoklonálního imunoglobulinu většinou typu IgM, zcela výjimečně IgG). Léčbou volby pro tuto nemoc je blokáda účinků interleukinu 1. V praxi je nejčastěji využíván antagonista receptoru pro interleukin 1, anakinra. V současnosti se objevují zprávy i o použití dalších léků blokujících účinek interleukinu 1, kanakinumab a rilonacept. Dlouhodobě léčíme 5 pacientů preparátem...

Arytmogenní kardiomyopatie levé komory

Arrhythmogenic left ventricular cardiomyopathy

Štěpán Havránek, Tomáš Paleček, Petr Kuchynka, Ivana Vítková

Vnitr Lek 2016, 62(9):728-735  

Arytmogenní kardiomyopatie levé komory (ALVC) představuje vzácné onemocnění charakterizované progresivní přestavbou myokardu levé komory fibrózní a tukovou tkání a manifestující se komorovými tachykardiemi levokomorového původu. ALVC lze pokládat za jednu z fenotypických variant arytmogenní kardiomyopatie, jejíž spektrum může nabývat celé škály projevů od levostranně dominantní, přes biventrikulární až po čistě pravostrannou variantu. Správný název tohoto onemocnění by tak měl znít arytmogenní kardiomyopatie, s následnou specifikací univentrikulárního či biventrikulárního postižení. V etiopatogenezi onemocnění je všeobecně přijímán koncept geneticky...

Současné možnosti léčby hereditárního angioedému

Current treatment options for hereditary angioedema

Roman Hakl

Vnitr Lek 2016, 62(9):736-739  

Hereditární angioedém je vzácné dominantně dědičné onemocnění způsobené deficitem inhibitoru C1-esterázy (C1-INH). Onemocnění se klinicky projevuje recidivami lokalizovaných otoků podkoží a sliznic. Nemoc je hendikepující a může být i smrtelná. Charakteristická je extrémní variabilita v četnosti a závažnosti symptomů. Článek se zabývá organizací péče o pacienty a zahrnuje aktuální léčebné možnosti onemocnění. Strategie léčby zahrnuje krátkodobou a dlouhodobou profylaxi a léčbu atak. V současné době léčebné možnosti zahrnují atenuované androgeny, antifibrinolytika, rekombinantní (rhC1-INH) a plazma derivované (pdC1-INH) C1-INH, antagonistu bradykininového...

Intenzifikované režimy léčby chronického selhání ledvin v domácím prostředí

Michaela Ságová

Vnitr Lek 2016, 62(9):757-761  

In memoriam pana profesora Karla Horkého

Vnitr Lek 2016, 62(9):683  

Najnovšie trendy v internej medicíne nielen v Čechách a na Slovensku. Správa z XI. kongresu internej medicíny

Michal Pečík

Vnitr Lek 2016, 62(9):751-753  

36. světový kongres Mezinárodní společnosti pro hematologii

Petr Lemež

Vnitr Lek 2016, 62(9):754-756